VÝROČÍ DNE: Před 245 lety, 19. října 1781, se v Yorktownu vzdala Američanům a Francouzům obklíčená britská armáda generála Cornwallise

Obléhání Yorktownu (28. září až 19. října 1781) bylo posledním velkým pozemním střetem americké války za nezávislost v Severní Americe. Spojené síly Kontinentální armády pod velením George Washingtona a francouzských jednotek hraběte de Rochambeaua, celkem přibližně 19 000 mužů, oblehly u Yorktownu ve Virginii britskou armádu generálporučíka Charlese Cornwallise, která čítala zhruba 9 000 vojáků.

K úplnému obklíčení Britů rozhodujícím způsobem přispělo francouzské námořnictvo admirála de Grasse. To v bitvě u Chesapeake (5. září 1781) přinutilo britskou flotilu admirála Gravese k ústupu a zablokovalo přístup k Yorktownu z moře. Porážka u Chesapeake patří k nejvýznamnějším porážkám Royal Navy v celé válce a měla fatální důsledky pro Cornwallisovu armádu i pro celé britské válečné úsilí. Spojenci tak získali početní převahu více než dvojnásobnou a námořní blokáda odřízla Brity od zásobování.

Cornwallis se však nevzdal. Kolem Yorktownu vybudoval několik pásem improvizovaného opevnění a doufal, že mu z New Yorku dorazí posily, s jejichž pomocí obléhatele porazí. Brzy se ale ukázalo, že převaha spojeneckého dělostřelectva je příliš velká. Obléhací děla zničila obě linie polního opevnění a obléhatelé se postupně přiblížili na dostřel přímo do britského ležení. Když si Cornwallis uvědomil, že posily nedorazí včas, pokusil se získat čas nočním výpadem proti obléhacím bateriím. Kdyby je vyřadil, narušil by plány obléhatelů a měl by šanci vydržet do příchodu pomoci.

Výpad však neměl trvalý úspěch. Pokus probít se z obklíčení přes řeku York k protějšímu břehu, kde Britové drželi pozici u Gloucesteru, překazila v noci na 17. října bouře. Cornwallis proto 17. října požádal o podmínky kapitulace. Jednání probíhala 18. října a 19. října se konal slavnostní kapitulační ceremoniál. Britské posily vyplouvající z New Yorku se pod velením sira Henryho Clintona vydaly na cestu právě v den kapitulace.

Britové požadovali tradiční válečné pocty, tedy pochod s vlajícími vlajkami, nasazenými bajonety a kapelou hrající melodii vítězů. Washington však odmítl udělit pocty, které Britové odepřeli americké armádě o rok dříve při obléhání Charlestonu. Britské i najaté hessenské jednotky proto musely k místu odevzdání zbraní pochodovat se srolovanými vlajkami a puškami na ramenou, zatímco plukovní kapely hrály britský nebo německý pochod. Podle rozšířené, historiky však zpochybňované legendy hrála jedna z nich anglickou píseň ze 17. století „The World Turn’d Upside Down“ („Svět se obrátil naruby“), která původně protestovala proti puritánskému zákazu Vánoc.

Zajato bylo přibližně 8 000 britských a hessenských vojáků a námořníků a ukořistěno více než 200 děl a velké množství dalšího vojenského materiálu. Cornwallis se ceremoniálu odmítl zúčastnit (údajně pro nemoc) a poslal místo sebe brigádního generála Charlese O’Haru. Ten se nejprve pokusil předat meč Rochambeauovi, který ho odkázal na Washingtona. Washington pak přijetí přenechal svému zástupci, generálu Benjaminu Lincolnovi, který sám kapituloval v Charlestonu.

Porážka vedla v březnu 1782 k rezignaci britského ministerského předsedy lorda Northa a přesvědčila Británii, že není v jejím zájmu pokračovat ve válce. Ta se i jinak vyvíjela spíše nerozhodně a odčerpávala z rozpočtu obrovské sumy, aniž by slibovala větší zisk. O necelé dva roky později, 3. září 1783, podepsali zástupci Spojených států amerických a Velké Británie v Paříži Pařížskou mírovou smlouvu, která válku za nezávislost ukončila a zároveň uznala nezávislost Spojených států.

Zdroj: https://1url.cz/8JUle a https://1url.cz/9JUlQ

FB – Karel OKTÁBEC