VÝROČÍ DNE: Před 158 lety, 16. května 1868, byl položen základní kámen Národního divadla
Myšlenka vybudování důstojného kamenného divadla se rodila od podzimu 1844 na poradách vlastenců v Praze a začala se realizovat žádostí o „privilej na vystavění, zařízení, vydržování a řízení“ samostatného českého divadla, kterou stavovskému výboru českého sněmu 29. ledna 1845 předložil František Palacký. Privilej byla skutečně udělena už v dubnu 1845.
Teprve však za šest let – v dubnu 1851 – vydal mezitím ustavený Sbor pro zřízení českého národního divadla v Praze první veřejné provolání k zahájení finančních sbírek. Z jejich prvních výnosů byl rok později zakoupen pozemek bývalé solnice o rozloze necelých 28 arů. Ten sice předurčil nádhernou polohu divadla na vltavském břehu proti panoramatu Hradčan, zároveň však svou stísněností a lichoběžníkovým tvarem vytvořil těžké podmínky pro architekta Josefa Zítka.
Na Národní divadlo sbíral celý národ. Ještě před oficiálním vyhlášením sbírek přišly první příspěvky z Poličky a Litomyšle. Značné sumy věnovala šlechta (kníže Lobkovic 6 tisíc zlatých – jeden z největších darů jednotlivce; hraběcí rodina Chotkova přes 4,5 tisíce; Kolowrat-Krakovský 4 tisíce; dále Schwarzenbergové, Kinští, Černínové, Nosticové, Harrachové). Pozadu nezůstávala ani nastupující buržoazie, vědci a umělci (Ringhoffer, Rott, Palacký, Rieger, J. R. Vilímek). Příspěvky přicházely z Moravy i ze Slovenska, z Krakova, Štýrského Hradce, Lvova a dokonce i z Cambridge. Z Kalifornie dorazila zrnka vyrýžovaného zlata v hodnotě jednoho dukátu.
Za pozornost stojí i příjmy získané prodejem darů, byť někdy z dnešního pohledu kuriózních (pan Hostivít Hušek z Kutné Hory věnoval k prodeji 60 výtisků Poučení o škodném hmyzu na řípě buráku). Na podzim 1866 byly na Staroměstské radnici vystaveny návrhy stavby; výstavu navštívil také císař František Josef I., který při té příležitosti věnoval svůj první osobní příspěvek ve výši 5 tisíc zlatých a později přidal dalších třináct tisíc. Zemský výbor Království českého uvolnil 14 700 zlatých, české vlastenky uspořádaly na Žofíně bazar s výtěžkem téměř 6 tisíc zlatých. Velká národní loterie z roku 1877 vynesla přes 238 tisíc. Pořádaly se domovní, obecní a spolkové sbírky, besedy, plesy, výlety, dražby.
Základní kámen budovy Národního divadla, položený 16. května 1868, nebyl pouze jeden. První byl dodán z Radhoště, symbolu Moravy, kde podle tradice stanuli Cyril a Metoděj. Druhý pocházel z Řípu, mytické české hory. Čedič byl vylomen při velkém táboru lidu a slavnostně dopraven do Prahy. K těmto dvěma kamenům přibyl třetí, z nijak slavného místa – důvod byl čistě technický. Architekt Zítek chtěl mít uvnitř schránku, ale ani do jednoho ze dvou přivezených kamenů nebylo možné vysekat otvor. Proto majitel lomu Kaménka u Louňovic, člen sboru pro zřízení divadla, nechal vylomit a dovézt žulový kvádr, do něhož byla vytesána schrána pro zakládací listinu. Právě na tuto žulu všichni slavnostně klepali při zakládání.
Další kameny pro základy Národního divadla se svážely z celých Čech a Moravy – každý chtěl přispět. Už samotné svážení provázela velká sláva. Kameny ozdobené girlandami z chvojí a červenobílými vlajkami Království českého putovaly do Prahy na vozech, a kdekoliv se zastavily, tam se řečnilo. Lidé kameny líbali, pěvecké spolky zpívaly. Při slavnostním založení tak stály v základech na dvě desítky kamenů. Pocházely ze symbolicky významných míst: ze Žižkova, Blaníku, Práchně, Domažlic, Vyšehradu, Chrasti u Chrudimi, Buchlova, Záhlinic, Boubína, Svatoboru, Trocnova, Hostýna a dalších.
Mezi základními kameny je i bílá mramorová deska od krajanů z Chicaga s nápisem; kámen však cesta přes oceán pozdržela až do roku 1871. Všechny tyto základní kameny jsou dodnes přístupné ve sklepení budovy Národního divadla.
Zdroj: https://1url.cz/TelSV a https://1url.cz/EelSs
Foto: Slavnost položení základního kamene Národního divadla 16. května 1868 (Reprodukce z časopisu Zlatá Praha 33/1908)
FB – Karel OKTÁBEC