VÝROČÍ DNE: Před 84 lety, 9. června 1942, obklíčily jednotky německé pořádkové policie (Schutzpolizei), bezpečnostní policie (Sipo) a wehrmachtu středočeskou obec Lidice a zahájily tím její systematickou likvidaci
Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zvolilo německé vedení Protektorátu Čechy a Morava v čele s Karlem Hermannem Frankem obec Lidice jako objekt exemplárního kolektivního trestu. Oficiálním zdůvodněním se stalo vykonstruované obvinění, že se v obci ukrývaly zbraně a osoby spojené s atentátem.
Večer 9. června 1942 Lidice obklíčily jednotky německé pořádkové policie (Schutzpolizei), bezpečnostní policie (Sipo) a wehrmachtu a během noci byli všichni obyvatelé vyvedeni z domů. Muži starší 15 let byli odděleni od žen a dětí. 10. června 1942 bylo na zahradě Horákova statku postupně zastřeleno 173 lidických mužů ve věku od 14 do 84 let.
Další popravy následovaly 16. června 1942, kdy bylo na střelnici v Praze‑Kobylisích popraveno 26 lidických obyvatel: sedm žen a osm mužů, kteří byli již dříve uvězněni, devět dospělých mužů, kteří byli v osudnou noc mimo obec (sedm v práci, jeden v nemocnici a jeden se několik dní skrýval v lesích), a dva chlapci, u nichž bylo dodatečně zjištěno, že již překročili 15 let věku.
Lidické ženy v počtu 196 osob byly deportovány do koncentračního tábora Ravensbrück. Ze 105 lidických dětí bylo deset vybráno k poněmčení a sedm kojenců mladších jednoho roku předáno německému sirotčinci v Praze‑Krči. 82 dětí bylo posláno do vyhlazovacího tábora Chełmno nad Nerem a zavražděno výfukovými plyny; pět dětí zemřelo v pražském sirotčinci a jedno krátce po narození v Ravensbrücku.
Celkový počet obětí se v literatuře mírně liší, protože některé údaje nejsou zcela jednoznačné. Nejčastěji se uvádí, že z 503 obyvatel obce zahynulo 340 lidí: 192 mužů, 60 žen a 88 dětí. Po válce se vrátilo 143 žen a 17 dětí. Jediným dospělým mužem, který přežil, byl František Saidl, jenž si v době masakru odpykával čtyřletý trest v pankrácké věznici za usmrcení svého syna v domácí hádce.
Obec Lidice byla systematicky zničena. Domy byly vypáleny, trosky rozmetány výbušninami a vzniklou sutí byl zasypán rybník. Hřbitov byl srovnán se zemí včetně exhumace zemřelých, stromy vykáceny a katastr obce administrativně zrušen. Území bylo připojeno nejprve k obci Hřebeč, později k Buštěhradu.
Vyhlazení Lidic šokovalo celý svět. Na protest proti tomuto německému zločinu se města a obce v Mexiku, Brazílii a USA přejmenovávaly na Lidice, a nově narozené děti dostávaly toto jméno. Britští horníci založili hnutí „Lidice shall live“ (Lidice budou žít) a uspořádali sbírku na obnovu obce.
Jméno Lidice nesly také československé tanky bojující na východní i západní frontě a jedno z vojenských letadel. Lidice se tak, spolu s francouzskou obcí Oradour-sur-Glane, která byla jednotkami SS vyvražděna v roce 1944, staly jedním ze symbolů odporu proti německému nacismu.
Po válce byly Lidice obnoveny, avšak z pietních důvodů nově vybudovány nedaleko původního místa. Na místě zničené obce dnes stojí Památník Lidice.
Zdroj: https://1url.cz/teVsC a https://1url.cz/ceVsZ
FB – Karel OKTÁBEC