Domů HISTORIE VÝROČÍ DNE: Před 112 lety, 28. června 1914, byl v Sarajevu, hlavním...

VÝROČÍ DNE: Před 112 lety, 28. června 1914, byl v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny, spáchán atentát na arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este

HISTORIE

Čvn 28, 2026

Podle Berlínské smlouvy z roku 1878 získalo Rakousko-Uhersko právo obsadit a spravovat Bosnu a Hercegovinu, které byly dosud provinciemi Osmanské říše. Formálně však obě země zůstávaly součástí osmanského státu až do roku 1908. Rakousko-Uhersko pouze převzalo odpovědnost za jejich správu a zajištění bezpečnosti.

V roce 1908 Rakousko-Uhersko Bosnu a Hercegovinu anektovalo. Proti této anexi razantně protestovalo sousední Srbsko, k němuž se přidalo také carské Rusko a Osmanská říše. Srbsko vyhlásilo částečnou mobilizaci, čímž se situace vyostřila téměř až k válce. S anexí Bosny a Hercegoviny bylo nakonec nuceno souhlasit poté, co carské Rusko zjistilo, že by pro případný konflikt nezískalo podporu západoevropských mocností.

V červnu 1914 uskutečnila rakousko-uherská armáda v Bosně rozsáhlé vojenské manévry, které probíhaly v blízkosti srbských hranic. V jejich závěru navštívil následník trůnu František Ferdinand d’Este jako vrchní inspektor rakousko-uherské armády Sarajevo.

František Ferdinand a jeho žena Žofie se svým doprovodem vyrazili ráno 28. června z Ilidže do Sarajeva. Po prohlídce kasáren Františka Josefa jela kolona následníka trůnu po Appelově nábřeží na radnici. Kolonu tvořilo celkem sedm automobilů, arcivévoda seděl ve třetím voze, patřícím hraběti Harrachovi. Spolu s následníkem trůnu jela jeho žena, adjutant, polní zbrojmistr Oskar Potiorek a hrabě Harrach. Podél trasy průvodu na ně čekalo sedm mladých jihoslovanských atentátníků – šest Srbů a jeden bosenský muslim.

V 10.17 vrhl atentátník Nedjelko Čabrinović na vůz následníka trůnu bombu, kterou však arcivévoda včas odrazil. Exploze poté poranila osoby jedoucí v dalším automobilu i několik přihlížejících. Když ve tři čtvrtě na jedenáct skončila návštěva sarajevské radnice, měl arcivévoda odjet do muzea, rozhodl se však navštívit v nemocnici raněného podplukovníka Merizziho ze svého doprovodu.

Řidiči nebyli o změně trasy informováni a u Latinského mostu zahnuli doprava do ulice Františka Josefa. V tu chvíli si Potiorek uvědomil omyl a přikázal řidiči hraběte Harracha, Čechu Leopoldu Lojkovi, aby pokračoval po Appelově nábřeží. Lojka zastavil a začal couváním napravovat chybný odbočovací manévr. V tom okamžiku přiskočil k automobilu devatenáctiletý student Gavrilo Princip a dvěma ranami z pistole smrtelně zranil Františka Ferdinanda i jeho ženu.

Všichni atentátníci s výjimkou Mehmeda Mehmedbašiće a jejich četní pomahači byli dopadeni a postaveni před soud. Před soudem stanulo celkem 25 osob, z nichž tři byly odsouzeny k trestu smrti, devět bylo osvobozeno a ostatní dostaly různě dlouhé tresty vězení. Čabrinovićovi ani Principovi nebylo v době atentátu ještě dvacet let, a proto nemohli být podle rakouského práva odsouzeni k smrti. Oba dostali nejvyšší možný trest – dvacet let vězení. Ani jeden z nich se však nedožil konce první světové války, k jejímuž vypuknutí svým činem poskytli záminku. Čabrinović zemřel v lednu 1916 na tuberkulózu ve věznici v Terezíně, Princip podlehl téže nemoci 28. dubna 1918 tamtéž.

Atentát v Sarajevu vyvolal mezinárodní krizi známou jako červencová krize a stal se bezprostředním podnětem k vyhlášení války Srbsku Rakousko-Uherskem. Následný řetězec mobilizací a vyhlášení války během několika týdnů přerostl v první světovou válku, která si během více než čtyř let vyžádala miliony obětí a zásadně změnila podobu Evropy…

Zdroj: https://1url.cz/KJqeg a https://1url.cz/1JqeS

FB – Karel OKTÁBEC