VÝROČÍ DNE: Povodeň 2002

Před 24 lety, 6. srpna 2002, začala počasí v Čechách ovlivňovat tlaková níže, která se svým frontálním systémem pozvolna postupovala k východu. Vytrvalé srážky 7. a 8. srpna rychle naplnily většinu jihočeských a západočeských řek. Ve čtvrtek 8. srpna již na některých místech dosáhla povodeň rozsahu padesátileté vody, zejména v jižních Čechách.

Situace se krátce uklidnila a 9. srpna déšť ustal. Vltava v Praze dosáhla průtoku 1500 m³/s a začala klesat. Jenže 11. a 12. srpna se déšť vrátil. Nad jihozápadem Čech se střetly dva výrazné frontální systémy, které postupovaly k severovýchodu jen velmi pomalu. Návětrný efekt na jihu Čech srážky dále zesiloval. Půda přesycená vodou nedokázala zadržet další srážky a ty stékaly do už naplněných řek. V týdnu od 12. do 18. srpna tak část Čech zasáhla pětisetletá až tisíciletá povodeň. Nejvíce bylo postiženo povodí Vltavy, později dolní tok Labe a okrajově také toky v povodí Ohře a Dyje.

„Já bych řekl, že Praha není ohrožena. Situace je, řekl bych, nadmíru výtečná,“ prohlásil večer 13. srpna 2002 pražský primátor Igor Němec (ODS). To už se však na město valila tisíciletá voda. Vltava dosáhla ve Velké Chuchli průtoku 5160 m³/s při výšce hladiny 782 cm. Za normálního stavu protéká Prahou 122 m³/s; tehdy to bylo 5700. Po řece pluly chaty, maringotky i návěs nákladního auta.

Krátce po primátorově prohlášení zaplavila voda části širšího centra města: Malou Stranu, Libeň, Karlín, Staré Město a Josefov. Dále Smíchov, Velkou Chuchli, Radotín, Modřany a Zbraslav. Rozvodněná Vltava vnikla i do budov několika pražských divadel včetně Národního. Metro nejezdilo; šestnáct stanic bylo zaplaveno (nejvíce Vltavská, Florenc, Křižíkova a Invalidovna). V Křižíkově ulici v Karlíně se zřítil podmáčený dům.

V ohrožené oblasti žilo zhruba 30 tisíc lidí. Ty, kteří se i přes zákaz vrátili do bytů v uzavřené zóně Karlína a Libně, policie znovu evakuovala. Přesto si povodeň vyžádala osm lidských životů. Část obětí zemřela přímo ve vodě, další podlehly zraněním či vyčerpání během záchranných prací a několik lidí zahynulo při neukázněném vstupu do uzavřených a podmáčených oblastí. Tragické události se odehrály zejména v Karlíně, Libni a na dolním toku Vltavy, kde se situace měnila z hodiny na hodinu.

Povodeň zasáhla také pražskou zoologickou zahradu. Voda pronikla přes čtyřmetrové bariéry do pavilonu slona Kadíry a chovatelé se je marně pokoušeli prorazit, aby mohl slon odplavat do výběhu. Kadíra se začal topit, ztrácel sílu a nebylo možné ho dostat ven ze zatopeného areálu. Záchranáři proto rozhodli o jeho utracení. Utopil se lev Sultan, uvězněný v zaplaveném výběhu. Rovněž dva medvědi baribalové, kteří se nedokázali dostat z podmáčeného pavilonu. Gorilí samec Pong, jeden z nejstarších v Evropě, se utopil ve své ubikaci, když voda vystoupala nad úroveň, kterou už nedokázal překonat.

Celkem v pražské zoo zahynulo 134 zvířat, část byla utracena kvůli bezvýchodné situaci, část se utopila v zaplavených pavilonech. Slavný je příběh lachtana Gastona, kterého voda odnesla až do Německa, kde uhynul na celkové vyčerpání. Hrdinou se stal i hroch Slávek, který přežil dva dny v zatopeném Pavilonu velkých savců a až do své smrti (6. října 2018) patřil k nejoblíbenějším obyvatelům zoo.

Povodně způsobily obrovské škody i na národním kulturním dědictví. Voda zničila vzácné archivní listiny a dokumenty. Zatopeny byly archivy a spisovny v suterénech ministerstev dopravy a zemědělství, archiválie Vojenského historického archivu, Akademie věd, České filharmonie či Českého statistického úřadu. Škody v pražském metru se odhadují na dvě miliardy korun. Celkové škody způsobené povodní v roce 2002 dosáhly 73 miliard korun…

Zdroj: https://1url.cz/pJRNL a https://1url.cz/vJRNt

FB – Karel OKTÁBEC