NAŠE MĚSTO VIMPERK – KOMUNÁLNÍ VOLBY 2026: Bazén – ztracená priorita Vimperka
Výstavba plaveckého bazénu byla nejdříve prioritou ve strategickém plánu města, dokonce byly připraveny na tuto investici i finance, byl hotový projekt. Vše bylo připraveno. Bohužel v období 2016–2022 byla tato strategická investice vyhozena z plánu města a finanční prostředky se začaly utrácet jiným směrem. Bohužel i dost nešťastným způsobem, kdy v posledních 5 letech došlo k nárůstu výdajů o 80 mil. Kč ročně na tzv. běžné výdaje, tj. na provoz města.
V rozpočtu města se zároveň objevují náklady na studie a projektovou dokumentaci k záměrům, které jsou přinejmenším diskutabilní. Někdy mám pocit, že pro město je důležitější mediální prezentace architektonických vizí než realizace projektů, které jsou skutečně potřebné a které mohou přispět k ekonomické prosperitě města, využití jeho potenciálu v cestovním ruchu, zvýšení kupní síly a podpoře zaměstnanosti.
Takže peníze máme i na takové investice, jako je výstavba krytého bazénu, jen je nesmíme „projídat“ na provozu radnice nebo utrácet směrem, který nepřinese Vimperku žádoucí rozvoj.
V roce 2016 si radnice nechala od společnosti Raval zpracovat posouzení již připraveného projektu krytého bazénu. Součástí tohoto posouzení byla také prognóza ekonomiky provozu, která vycházela z porovnání s několika referenčními bazény v České republice. Závěry této analýzy byly následující: „Celková ztráta nebo zisk Areálu vodních sportů ve Vimperku se bude pohybovat v rozmezí od ztráty 1 452 tis. Kč při pesimistické variantě až po zisk 2 053 tis. Kč při optimistické variantě, a to v závislosti na tržbách, tedy na návštěvnosti areálu.“
Pokud se podíváme na predikovanou maximální ztrátu ve výši přibližně 1,5 mil. Kč ročně — a připustíme, že by reálně mohla činit například i 2 až 2,5 mil. Kč ročně — a porovnáme ji s dnešními náklady města na provoz zimního stadionu, areálu Vodník, knihovny nebo informačního střediska ve Vimperku, pak je zřejmé, že i pesimistický scénář provozní ztráty bazénu představuje pouze zlomek částek, které město každoročně vynakládá na jiná zařízení.
Bazén by přitom nebyl pouze službou pro místní obyvatele. Přinesl by také silnou podporu cestovního ruchu a zlepšil by kvalitu života Vimperáků. Provozní náklady proto podle mého názoru nejsou důvodem, proč tento projekt nerealizovat..
Jsem přesvědčen, že výstavba plaveckého areálu může být určitým pozitivním „kliknutím“ v rozvoji našeho města. Vimperk má dobrou strategickou polohu v této části Šumavy a tvoří spádovou oblast širšího rekreačního území (Zadov, Kvilda, Kubova Huť…). Je jednoznačně výhodnější dojíždět z přilehlých horských středisek do bazénu ve Vimperku, a nikoliv do okolních bazénů (Prachatice, Strakonice, Horažďovice).
Pro Vimperk, ale i pro všechny tyto obce ve spádové oblasti, to znamená přímou podporu turistického ruchu. Budeme mít více turistů ve Vimperku, přinese to podporu i menším podnikatelům s prodejem zboží a služeb. Město by mohlo být více „živé“, více „tepající“, jako jsou jiná města v horských střediscích. Takže to má vliv i na zvýšení a stabilitu zaměstnanosti ve městě. Jednoduše to může dát impuls, přinést návštěvníky, přinést peníze do Vimperka…
Výstavba bazénu je určitě podporou k tomuto cíli a snad každý zná, jak to vypadá např. v Rakousku. V podhorských oblastech Rakouska je krytý bazén nebo wellness zařízení považováno za základní součást turistické infrastruktury, nikoli za luxus. Ekonomické studie opakovaně potvrzují, že kombinace hor a krytého bazénu přivádí turisty po celý rok, prodlužuje jejich pobyty a zvyšuje místní příjmy. Vimperk má srovnatelnou výchozí pozici – leží v podhůří Šumavy, pouhých 10–15 kilometrů od hlavních horských středisek. Přesto zde krytý bazén chybí a město z této blízkosti hor prakticky netěží. Bazén ve Vimperku by nebyl jen službou pro místní obyvatele, ale nástrojem, jak přestat být pouze průjezdní branou na Šumavu. Otázkou už dávno není, zda má bazén smysl, ale proč se o něm stále jen mluví.
Chceme, aby Vimperk využil svoji geografickou polohu a byl vyhledávaným turistickým místem na Šumavě. Pokud je odpověď ano, tak co pro to děláme? Tak nečekejme a dělejme věci, které posunou Vimperk správným směrem…
Martin PAŠTIKA, člen regionální rady, místopředseda oblastního sdružení a předseda místního sdružení ODS Vimperk, lídr kandidátky ODS v našem městě
Jiné komentáře autora:
NAŠE MĚSTO VIMPERK – KOMUNÁLNÍ VOLBY 2026: Vimperk stárne. Ale kde je skutečný plán péče o seniory?
NAŠE MĚSTO VIMPERK: Haselburg jsem zachránil jednou. Udělám to znovu, říká majitel této národní kulturní památky Martin Paštika
NAŠE MĚSTO VIMPERK – KOMUNÁLNÍ VOLBY 2026: Město bez rezerv na investice, prodej majetku nesmí zalepit provoz, ale financovat budoucnost
NAŠE MĚSTO VIMPERK – KOMUNÁLNÍ VOLBY 2026: Koncepce rozvoje Vimperka je potřebná. Sama o sobě ale město nerozvíjí
NAŠE MĚSTO VIMPERK – KOMUNÁLNÍ VOLBY 2026: Na Kalvárii je šance pro nové bydlení. Radnice však zatím jen přešlapuje
NAŠE MĚSTO VIMPERK – KOMUNÁLNÍ VOLBY 2026: Co jsem dokázal v práci a podnikání, chci dnes nabídnout Vimperku
NAŠE MĚSTO VIMPERK – KOMUNÁLNÍ VOLBY 2026: Vimperk mluví o bydlení. Pod Hrabicemi ale vidíme promarněnou šanci
NAŠE MĚSTO VIMPERK – KOMUNÁLNÍ VOLBY 2026: Multifunkční kulturní dům: otázka nezní jaký, ale kdy. Neustále probouzené a uspávané téma…
NAŠE MĚSTO VIMPERK – KOMUNÁLNÍ VOLBY 2026: Popelnice přetékají, radnice si tleská za úsporu
NAŠE MĚSTO VIMPERK – KOMUNÁLNÍ VOLBY 2026: Vimperk potřebuje méně studií a více skutečných investic
MARTIN PAŠTIKA: Priorita města: Steinbrenerovy domy za 250 mil. Kč, nebo kulturní dům pro Vimperk?
MARTIN PAŠTIKA: Kulturák: potřeba bez existence plánu
MARTIN PAŠTIKA: Musíme využít potenciál Vimperka – nestačí se jen obhajovat, musíme mít odvahu rozhodnout a dělat kvalifikovaně správné věci…
KOMENTÁŘ NA AKTUÁLNÍ TÉMA: Vimperk spotřebovává budoucnost