NAŠE MĚSTO VIMPERK – KOMUNÁLNÍ VOLBY 2026: Vimperk potřebuje méně studií a více skutečných investic
Rozpočet města není bezedný, a právě proto by každá větší výdajová položka měla obstát nejen politicky, ale i věcně a finančně. O to více zaráží, když Vimperk vydává další miliony na projektové práce u akcí, jejichž skutečný přínos i reálné dokončení jsou velmi nejisté.
Vedení města a zastupitelstvo by měly přistupovat k veřejným penězům stejně odpovědně jako každá domácnost nebo podnikatel. To platí zejména u investic. Ty mají dávat smysl, odpovídat potřebám města a přinášet konkrétní užitek občanům Vimperka.
Ve Vimperku ale stále častěji vidíme jiný přístup. Na jedné straně se dál tlačí dopředu megalomanský záměr Steinbrenerových domů, jehož budoucí využití i finanční reálnost jsou velmi sporné. Na druhé straně v investičních plánech stále chybí projekt multifunkčního kulturního domu, který by město podle mého názoru potřebovalo mnohem více. Už tento kontrast ukazuje, že nastavení investičních priorit radnice není správné.
Vedle samotných investic je ale problém i v zadávání projektových prací. Právě zde často vznikají zbytečné výdaje na záměry, u nichž není jisté, zda jsou opravdu potřebné a zda mají reálnou šanci na dokončení.
Když se podíváme na schválený střednědobý výhled rozpočtu města, vidíme, že po roce 2027 se počítá s ročními investičními výdaji maximálně kolem 10 milionů Kč. Přitom v předchozích letech byly investice města na úrovni 100 milionů Kč a více. To jasně ukazuje, že finanční možnosti města jsou dnes výrazně omezené. Pokud bude chtít radnice v budoucnu realizovat větší projekty, zbývají v zásadě jen dvě cesty: bankovní úvěr nebo prodej městského majetku. O to důležitější je správně stanovit investiční priority.
Přesto v rozpočtu města na rok 2026 najdeme dvě výrazné položky na projektové práce: 4,6 milionu Kč na revitalizaci Steinbrenerových domů a 4,3 milionu Kč na mateřskou školku ve Vimperku. To rozhodně nejsou malé částky. A pokud město investuje miliony do projektové přípravy, znamená to, že už tím dává najevo, že tyto záměry považuje za důležité a chce je realizovat. V druhé věci mám někdy pochybnost, zda primární cíl není mediální prezentace…
Právě to ale považuji za problém. V případě Steinbrenerových domů jsem už dříve vysvětlil, proč tento projekt považuji za zbytečný a finančně nereálný. U nové mateřské školky mi zase chybí základní podklad, který by takovou investici obhájil. Nikde jsem neviděl demografickou studii, která by potvrzovala potřebu nových kapacit mateřské školy ve Vimperku. Pokud taková potřeba není jasně doložena, proč už teď utrácíme další miliony za projektové práce?
Neberu ani argument, že je potřeba mít více projektů „v šuplíku“. Ano, město může mít připravené určité záměry. Ale jen tehdy, pokud jde o projekty, které skutečně odpovídají prioritám města a jsou reálně financovatelné. Nemá smysl platit studie a dokumentace u akcí, které nejsou potřebné nebo které se nakonec stejně neuskuteční.
Podle mého názoru by město mělo posuzovat výdaje na projektové práce stejně přísně jako samotné investice. Každá studie a každá dokumentace stojí peníze. A i tyto peníze mohou být buď dobře využité, nebo vyhozené zbytečně. Vimperk dnes nepotřebuje další papírové projekty bez jasné perspektivy. Potřebuje rozumné priority, finanční odpovědnost a investice, které budou mít skutečný přínos pro obyvatele.
Martin PAŠTIKA, člen regionální rady, místopředseda oblastního sdružení a předseda místního sdružení ODS Vimperk, lídr kandidátky ODS v našem městě
Jiné komentáře autora:
MARTIN PAŠTIKA: Priorita města: Steinbrenerovy domy za 250 mil. Kč, nebo kulturní dům pro Vimperk?
MARTIN PAŠTIKA: Kulturák: potřeba bez existence plánu
MARTIN PAŠTIKA: Musíme využít potenciál Vimperka – nestačí se jen obhajovat, musíme mít odvahu rozhodnout a dělat kvalifikovaně správné věci…
KOMENTÁŘ NA AKTUÁLNÍ TÉMA: Vimperk spotřebovává budoucnost
Informovali jsme:
NAŠE MĚSTO VIMPERK: Komunální volby 2026 – Martin Paštika, lídr ODS
NAŠE MĚSTO VIMPERK – KOMUNÁLNÍ VOLBY 2026: Investice, nebo údržba?
NAŠE MĚSTO VIMPERK – KOMUNÁLNÍ VOLBY 2026: Dostupné bydlení: klíč k budoucnosti našeho města
ROZHOVOR s Martinem Paštikou: „Jitonu jsem nezavíral. Skončila až dva roky po mém odchodu.“
Paštikův paradox: lídr ODS kritizuje studie, ale ty důležité přehlíží (nebo sám psal v jejich prospěch)Verze po ověření zdrojů
Článek Martina Paštiky z 23. dubna 2026 „Vimperk potřebuje méně studií a více skutečných investic” působí jako rozpočtově odpovědná úvaha. Při podrobnějším ověření faktů se ale ukazuje, že:
(a) některá jeho klíčová tvrzení jsou věcně chybná, (b) projekty, které dnes nazývá „papírovými bez jasné perspektivy”, v letech 2020–2021 sám veřejně obhajoval, (c) Paštika opomíjí, že velkou část kritizovaných projektových prací zaplatí dotace, nikoli město.
Níže je šest ověřených bodů.
1. Demografická studie existuje. Stačilo ji otevřítToto je nejsilnější věcná chyba celého Paštikova článku. Paštika píše: „Nikde jsem neviděl demografickou studii, která by potvrzovala potřebu nových kapacit mateřské školy ve Vimperku.”
Jenže město na svém oficiálním webu v únoru 2025 v tiskové zprávě k projektu nové MŠ výslovně uvádí, že rostoucí poptávku po místech pro děti mladší tří let potvrzuje demografická analýza z roku 2022, která predikuje další nárůst počtu dětí do roku 2033 Vimperk. Zpráva navíc specifikuje kapacitu nové školky (108 dětí, z toho 24 pro dvouleté) a vysvětluje, že nová kapacita míří primárně na tuto věkovou skupinu, kterou stávající MŠ dlouhodobě odmítají.
Paštika tedy buď tuto informaci z webu radnice nečetl (a přesto píše veřejný komentář volajícího po lepší přípravě), anebo ji četl a zamlčel. Ani jedna varianta není pro lídra opoziční kandidátky dobrá.
2. Projekt nové MŠ z velké části neplatí město Vimperk, ale dotacePaštika rámuje projektové práce na MŠ jako plýtvání městských peněz: „utrácíme další miliony za projektové práce.” Jenže oficiální název zprávy města z 26. 2. 2025 je doslova „Projekt na novou mateřskou školu zaplatí dotace“. Projekt „MATEŘSKÁ ŠKOLA VIMPERK – podpora přípravy projektu” je financován z prostředků Evropské unie v rámci Národního plánu obnovy (RRF) Vimperk.
To je zásadní rozdíl. Pokud jsou na přípravu projektu dotace z EU a nedostanete je, pokud projekt nepřipravíte, argument „dejte ty peníze radši jinam” technicky nefunguje – tyto peníze by jinam jít nemohly.
3. Strategický plán, který dnes Paštika kritizuje, v roce 2021 na webu ODS oslavovalDnes Paštika píše, že Steinbrenerovy domy jsou „megalomanský záměr” a „nastavení investičních priorit radnice není správné”. Projekt revitalizace Steinbrenerových domů je přitom součástí Strategického plánu města Vimperk 2021–2030, který zastupitelstvo schválilo 7. 12. 2020.
Na tento plán v roce 2021 reagoval Paštika veřejným článkem na webu ODS s názvem „Vize Vimperk 2030, tak snad už to vyjde…” V něm píše, že zastupitelstvo odsouhlasilo plán, podle kterého v roce 2030 bude Vimperk vyhledávaným turistickým, ekonomickým, kulturním, sportovním centrem Šumavy ODS. V článku chválil i proces přípravy, definované priority (cestovní ruch, sportovní vyžití, kulturní centrum Šumavy) a volal po intenzivnější strategické práci.
„Koncepční a strategická práce” z roku 2021 = „studie a papírové projekty” v roce 2026. Tentýž muž, stejná strana, žádné zdůvodnění obratu.
4. Multifunkční kulturní dům Paštika žádá – ale už se projektuje jako Steinbrenerovy domyPaštika v článku píše, že „v investičních plánech stále chybí projekt multifunkčního kulturního domu, který by město potřebovalo mnohem více.” To by bylo relevantní, kdyby přesně takový projekt zároveň neoznačoval za megalomanii.
Vítězný návrh Atelieru 111 pro Steinbrenerovy domy byl podle České komory architektů zadán jako revitalizace areálu na společensko-kulturní centrum s multifunkčními sály, expozicemi, ubytováním a prostory pro komunitní setkávání Cka. Český rozhlas v říjnu 2025 popisuje projekt jako přeměnu na kulturní a komunitní centrum s novým sálem, infocentrem, literární rezidencí a nádvořím pro letní koncerty iROZHLAS.
„Multifunkční kulturní dům” a „kulturní a společenské centrum s multifunkčními sály” jsou synonyma. Paštika tedy žádá projekt, který už běží – jen chce, aby vznikl někde jinde než v historicky cenném centru města, kde město již vlastní budovy.
5. Paštika zná projektovou přípravu z vlastní praxe – když jde o jeho byznys, trvá rokyPaštika je spolumajitelem restaurace, kempu a penzionu v dolní části areálu Vodník. V rozhovoru pro Prachatický deník z 7. 9. 2018 u svého vlastního penzionového projektu popsal, že na projektu pracují už dva roky a cílem je citlivé architektonické řešení navazující na stávající restauraci Denik. Zároveň bránil podání námitky při změně územního plánu, protože chtěl navýšit povolenou výšku stavby z 11 na 13 metrů.
Soukromě tedy Paštika dobře ví, že projektová a administrativní příprava u kvalitní architektury zabere roky a peníze. Když totéž dělá město u památkově chráněných budov v městské památkové zóně (kde je navíc nutné stanovisko NPÚ), je to pro něj najednou plýtvání.
6. Střednědobý výhled není strop – a Paštika to víPaštika píše, že po roce 2027 lze ročně investovat už jen „maximálně kolem 10 milionů Kč”. Z toho vyvozuje, že na Steinbrenerovy domy město nebude mít.
Realita rozpočtu Vimperka podle oficiální zprávy města a Prachatického deníku z prosince 2025: Rozpočet 2026 má celkové výdaje 336 milionů korun, z toho 76,5 milionu na investice, kapitálové výdaje se mohou v průběhu roku výrazně navýšit díky dotacím a od roku 2018 získalo město 116 milionů korun při 87% úspěšnosti žádostí Denik. Úvěrové zatížení je jen 105 mil. Kč se splacením v roce 2032 a zůstatek na účtech se očekává kolem 40 mil. Kč.
Střednědobý výhled rozpočtu je zákonem povinný dokument, do kterého se záměrně nezapočítávají dosud nepřiznané dotace a budoucí rozhodnutí o úvěrech – proto tam čísla vypadají nízko. Paštika jako podnikatel a držitel MBA tohle prokazatelně ví. Prezentuje to ale čtenáři tak, jako by šlo o reálný strop. To je zavádějící rámování.
Paštika také neuvádí, že rozpočet 2026 obsahuje vedle projektových prací i realizační investice: regenerace starého sídliště za 23,8 mil., stezka zámeckou oborou za 6,8 mil., dokončení pumptracku za 2,8 mil., nové parkoviště na sídlišti za 5 mil., zateplení bytového domu za 6 mil. Jcted a další. Obraz „město jen platí papíry a nestaví” je v rozporu s tím, co je schváleno v rozpočtu, který Paštika v článku sám cituje.
7. Věcné upřesnění: částky 4,6 a 4,3 mil. Kč jsou v rozpočtu – Paštikovo číslo je správné, kontext však chybíAbych byl férový: konkrétní částky, které Paštika uvádí, jsou přesné. Rozpočet 2026 skutečně obsahuje 4,6 mil. Kč na projektování Steinbrenerových domů a 4,3 mil. Kč na novou mateřskou školu, přičemž dále 2,1 mil. Kč na centrální objekt v areálu letních sportů a podobně Vimperk. Rozpočet byl schválen 8. 12. 2025.
Jenže 4,6 mil. Kč je roční tranše v rámci čtyřleté smlouvy s vítězem architektonické soutěže (Atelier 111), jejíž celková hodnota je cca 16 mil. Kč bez DPH za kompletní projektovou dokumentaci k objektu s odhadovanými stavebními náklady 140 mil. Kč – tedy projektové práce za přibližně 11 % hodnoty stavby, což je v oboru naprosto standardní poměr. U MŠ pak činila předpokládaná hodnota následné zakázky na projekt 7,5 milionu korun bez DPH při stavebních nákladech 100 milionů korun bez DPH Cka – opět kolem 7–8 %. Oboje zcela v normě.
Paštika všechny tyto poměry ve svém článku neuvádí. Čtenář tak dostává číslo bez kontextu a dojem plýtvání.
8. Historický kontext: Paštika jako lídr ODS neuspěl opakovaněPrachatický deník v říjnu 2010 psal, že pro osobní volební výsledek Martina Paštiky šlo o nejhorší výsledek od roku 2002 Denik, přičemž ve stejném textu deník připomíná, že ODS ve Vimperku tehdy pod jeho vedením propadla nejhůře od roku 1994. V roce 2022 získala ODS v zastupitelstvu pouze jeden mandát – Dagmar Rückerové – a Paštika sám jako lídr do zastupitelstva zvolen nebyl. Toto samo o sobě není argument, ale vysvětluje, proč Paštika potřebuje před volbami 2026 údernější příběh než „společně s vedením města jsem spolupracoval na strategickém plánu”.
Evidentně osoba vystupující pod příspěvkem pod označením „Nějaké jméno“ nemá odvahu se ke svému názoru přihlásit pod skutečným jménem. Pokud je přesvědčena, že vše, co píše, je pravda, nevidím důvod, proč se skrývat v anonymitě.
Přesto si dovolím několik poznámek k tomuto zveřejněnému názoru.
1. Tvrzení, že jsem v letech 2020–2022 veřejně obhajoval nastavené investiční priority města Vimperk, je lež.
Naopak. Opakovaně jsem při jednáních se zastupiteli, na pracovních jednáních zastupitelstva i na finančním výboru kritizoval, že město nemá jasně stanovené pořadí investic, chybí rozvojové investice a především chybí skutečné finanční řízení.
Upozorňoval jsem, že město musí plánovat své zdroje v delším časovém horizontu právě ve vztahu k investičním prioritám. Dnes vidíme výsledek. Podle oficiálních dokumentů města je od roku 2027 plánováno na investice pouze cca 10 mil. Kč ročně. To fakticky znamená zastavení větších investic. Další investice budou možné pouze za cenu rozprodeje městského majetku, zejména bytového fondu.
A jak jsem již psal dříve: to budou poslední peníze. O to důležitější je nastavit investiční priority opravdu správně.
2. Mateřská škola a demografická studie
Autor reakce uvádí, že radnice v roce 2025 při prezentaci záměru investovat 7,7 mil. Kč do projektových prací na novou mateřskou školu zveřejnila demografickou studii, a že moje vyjádření k tomuto tématu bylo chybné.
Znovu jsem si pozorně přečetl článek radnice z roku 2025. Je zde uvedeno: „demografická analýza z roku 2022, která predikuje další nárůst počtu dětí do roku 2033“.
Zásadní otázka tedy zní: jedná se o predikci obecného vývoje v ČR, nebo konkrétně ve Vimperku?
A proto opakuji jednoduchou otázku: proč má město navyšovat kapacitu školky o 108 dětí?
Ocením, pokud anonymní autor předloží jasný výpočet:
stávající kapacita městských školek + 108 nových míst + rezerva v zařízení Rohde & Schwarz = předpokládaný počet dětí ve Vimperku v roce 2033.
Na tento výpočet se opravdu těším.
Pokud je však skutečným záměrem postavit novou školku, starou uzavřít a následně prodat tuto nemovitost, pak to už snad ani nemá smysl komentovat.
3. Steinbrenerovy domy
Projekt Steinbrenerových domů označuji za megalomanskou investici. Plánovaná kapacita sálu je přibližně 100–150 lidí. K tomu se mají budovat další prostory – galerie, kavárna, byty pro umělce, informační centrum a další provozy.
Jenže řadu těchto funkcí už město dnes v jiných prostorách má.
Výsledkem tedy může být investice ve výši 250 mil. Kč a více, přičemž vznikne sál s kapacitou, která zhruba odpovídá dnešnímu kulturnímu domu, ale neodpovídá skutečné potřebě města.
Proto jsem napsal jednoduchou úvahu: proč město vůbec neřeší záměr vybudovat skutečný multifunkční kulturní dům s kapacitou 250–300 lidí?
Právě zde by podle mého názoru dávalo smysl zpracovat studii, hledat vhodné místo a vést seriózní debatu o tom, jaké kulturní a společenské zařízení Vimperk skutečně potřebuje.
Nechápu tedy, proč anonymní autor tvrdí, že jsem v rozporu, když podporuji myšlenku multifunkčního kulturního domu, ale projekt Steinbrenerových domů kritizuji. Rozpor v tom není žádný. Steinbrenerovy domy jsou podle mého názoru drahá a nepotřebná investice, která neřeší hlavní problém – nedostatečnou kapacitu kulturního zařízení ve Vimperku.
4. Střednědobý finanční plán
Anonymní autor se dále věnuje střednědobému finančnímu plánu. Nebudu se zde dlouze rozepisovat, ale připomenu jednu podstatnou věc.
V letech 2021–2022 jsem opakovaně před zastupiteli ukazoval předpokládaný vývoj rozpočtu města a upozorňoval, že městu „dojdou peníze“. Říkal jsem, že se město bude schopno ještě částečně a velmi omezeně zadlužit, ale hlavně bude muset začít prodávat majetek.
Reakce tehdejšího vedení města byla často taková, že peníze jsou vždy na začátku roku na účtu a že situace nebude tak vážná.
Upozorňoval jsem ale, že peníze na účtu na začátku roku mají často již své určení. Fakticky jsou tedy utracené, jen se jejich čerpání posouvá v čase.
Dnes všichni vidíme, že jsem měl pravdu. Peníze se utratily a nyní město řeší, kde vezme zdroje na další investice.
Klíčové je proto jediné: nastavit správné investiční priority a začít město skutečně finančně řídit. Ve vedení radnice musí být lidé, kteří rozumějí financím, rozpočtu, prioritám a dlouhodobému plánování. Nestačí mít kvalitní úředníky na finančním odboru. Úředník je vykonavatel. Rozhoduje politické vedení města a zastupitelstvo.
Závěrem
Lidé, kteří mě znají, snad vědí, že v mém věku a po celkem pracovně aktivním životě nepotřebuji sedět na radnici kvůli příjmu nebo společenskému uznání. To opravdu není moje motivace.
Mám rád Vimperk a záleží mi na jeho dalším rozvoji. Myslím si, že vím, kam by se město mělo posouvat a jaké priority by mělo mít.
K tomu jsou potřeba znalosti, zkušenosti, určité lídrovství a především odvaha rozhodovat.
Nikdy jsem nebyl pasivní. I nyní se snažím dát Vimperku nový impuls. Věřím, že se to podaří, a rád přispěji k tomu, aby se naše město rozvíjelo správným směrem.
Pane Paštiko, začnu tím bodem, který vám zjevně leží na srdci nejvíc: tou anonymitou.
K jménuChápu, že je pro politika pohodlnější mluvit o osobě, která něco napsala, než o tom, co napsala. Jméno se dá interpretovat, nahlédnout do motivací, zaškatulkovat. Argument se musí vyvrátit.
Proto mi dovolte malou výchovnou vsuvku. V demokratické společnosti, do které tak rádi odkazujete, existuje instituce zvaná tajné hlasování. V komunálních volbách, ve kterých chcete za ODS kandidovat, občané Vimperka odevzdávají své hlasy anonymně. Nikdo se jich neptá na jméno a nikdo je nenazývá zbabělci. Jejich hlas se počítá stejně jako hlas těch, kdo se svou volbou chlubí na sociálních sítích. Protože v demokracii nejsou důležitá jména hlasujících, ale obsah toho, co říkají.
Totéž platí o argumentech. Pokud jsou moje čísla špatná, vyvraťte je. Pokud je moje citace z vašeho vlastního článku z 3. 3. 2021 podvržená, ukažte mi, že článek na ods.cz neexistuje. Pokud je odhad 140 milionů Kč na Steinbrenerovy domy ve skutečnosti 250 milionů Kč, doložte, z jakého oficiálního dokumentu to čerpáte.
Vy jste místo toho řešil jméno. Což je přesně ten typ reakce, který mi dává důvod podepisovat se tak, jak se podepisuji. Argument jméno nepotřebuje. Potřebuje fakta.
A teď k věci.
K bodu 1 – „obhajoba investičních priorit města je lež”Pane Paštiko, tohle si prosím přečtěte pomalu: na webu vaší vlastní strany je dodnes dostupný váš článek „Vize Vimperk 2030, tak snad už to vyjde…” z 3. 3. 2021 (ods.cz/clanek/20676).
V něm vy sám píšete, že „na konci roku 2020 byl odsouhlasen zastupitelstvem nový Strategický plán Vimperk pro období 2021–2030″ a tuto vizi popisujete jako „budoucnost, kterou chceme a všichni se na tom určitě shodneme.” Závěr článku formulujete slovy, že „radnice bude pouze kormidlovat směr lodi, která přijede do přístavu Vize Vimperka 2030.”
A v bodě 5 svého šestibodového programu — doslova, slovo od slova — uvádíte jako svoji vlastní prioritu „multifukční kulturní středisko” (chybu v psaní jsem nevymyslela, je to vaše).
Strategický plán, který v roce 2021 kvitujete jako správný kompas, je tentýž dokument, v jehož prioritní ose 4 se nachází revitalizace Steinbrenerovy tiskárny. Stejný dokument, ze kterého vychází Koncepce rozvoje kultury schválená ZM v dubnu 2023. Stejný dokument, který implementuje radnice dnes.
Takže otázka nestojí, jestli vás cituji přesně. Stojí jinak: Co se mezi březnem 2021 a lednem 2026 stalo, že z „multifukčního kulturního střediska jako priority” se stal „megalomanský sen za stovky milionů”? Já mám hypotézu, ale tu si nechám pro čtenáře, ať si vyvodí sami.
Pokud o tom, co jste v roce 2021 napsal, dnes tvrdíte, že je to lež, tak lžete sám sobě. Já jenom citovala.
K bodu 2 – mateřská škola a váš „výpočet”Vy jste se zeptal velmi konkrétně: „stávající kapacita městských školek + 108 nových míst + rezerva v zařízení Rohde & Schwarz = předpokládaný počet dětí ve Vimperku v roce 2033.”
Ráda vám na to odpovím, protože odpověď ukazuje, že otázka je položená obráceně.
Stávající kapacita: MŠ 1. máje (Králíkova vila) 80 míst + MŠ Klostermannova (Klostermannova + Mírová) 190 míst = 270 míst. Potvrdila to starostka Martanová v Prachatickém deníku.
Nová MŠ: 108 dětí, ale pozor na strukturu: tři třídy po 28 dětech pro věk 3–6 let (celkem 84 míst) + jedna třída pro 24 dětí mladších 3 let. Pro věkovou skupinu do tří let město dnes nemá prakticky žádnou kapacitu — ředitelky stávajících školek podle Prachatického deníku odmítají 10–15 dvouletých dětí ročně. Těch 24 míst je tedy nová kapacita pro věkovou skupinu, která dnes nemá kam chodit.
Zmenšení kapacity jinde: starostka Martanová v dubnu 2024 veřejně připustila, že Králíkova vila nemá zcela vyhovující prostory a její kapacita se v budoucnu bude zmenšovat. Tedy: nárůst 108 v hrubém součtu, ale postupný úbytek na MŠ 1. máje částečně kompenzuje. Čistý přírůstek bude menší, což je pravda. Jádro věci ale je, že se stavba dělá primárně pro dvouleté, kvalitnější prostory a budoucí nahrazení dosluhující Králíkovy vily.
K demografické studii: máte částečně pravdu v tom, že studie z roku 2022 není veřejně přístupná v plném textu s lokálními čísly. Legitimní je žádat její zveřejnění. Nelegitimní je dělat z toho, že ji nikdo nedohledal, že neexistuje — tisková zpráva města na ni odkazuje, cituje z ní konkrétní závěry a uvádí, že predikuje nárůst do roku 2033. Vy jste ve vašem článku z 23. 4. 2026 napsal doslova: „Nikde jsem neviděl demografickou studii.” Na oficiálním webu radnice ta zpráva visela od 26. 2. 2025 — tedy rok a dva měsíce předtím, než jste tvrdil, že ji nikde nevidíte. Nevidění není argument. Vyhledávání je.
A k vašemu spiklenectví „starou školku uzavřít a prodat”: to jste si vymyslel. V žádném oficiálním dokumentu města takový záměr není. Nová MŠ vznikne jako detašované pracoviště MŠ 1. máje, ne jako její náhrada. Pokud máte zdroj pro opačné tvrzení, zveřejněte ho. Do té doby je to spekulace, kterou vydáváte za hypotézu — a hypotézu za argument.
K bodu 3 – Steinbrenerovy domy a vaše magická číslaPane Paštiko, tady máme přesně ten problém, kterému se v češtině říká „nafukování čísel”.
Oficiální odhadované náklady na revitalizaci Steinbrenerových domů jsou 140 milionů Kč. Toto číslo uvádí:
Vy v článku z 23. 4. 2026 tvrdíte „250 mil. Kč a více”. Ve vašem starším článku z 30. 3. 2026 na sumava.eu dokonce „250+ milionů Kč.” Zdroj toho čísla neuvádíte nikde.
Rozdíl 110 milionů korun mezi oficiálním odhadem a vaším odhadem je větší než celý roční investiční rozpočet Vimperka (76,5 mil. Kč pro rok 2026). Na takové nafouknutí potřebujete buď velmi silný argument, nebo velmi silnou nápovědu. Nic z toho jste nedodal.
K sálu pro 100–150 osob: v hodnocení poroty je uveden konkrétní údaj — koncertní a společenský sál pro 120 osob. Vy argumentujete, že „sál pro 100–150 lidí už fakticky máme.” Ano, MěKS Vimperk má kinosál na 178 míst v budově z roku 1867 rekonstruované v roce 1998. Je to kino-sál, ne multifunkční koncertně-konferenční prostor s moderní akustikou, technickým zázemím a variabilitou.
A tady se dostáváme k vaší vnitřní nekonzistenci:
Nemůžete argumentovat, že kulturní dům chybí, a zároveň že tento sál je zbytečný, protože kulturní dům už máme. Jedno z toho je nepravda.
Ke smlouvě s Atelierem 111 za 16 milionů: cca 11 % honorář z hodnoty stavby. Jde o rekonstrukci v městské památkové zóně, tří objektů od 16. století a 1872, některé v havarijním stavu, s nutností stavebně-historických průzkumů a statických posudků. Rozmezí 8–13 % pro takové rekonstrukce v MPZ je zcela standardní podle Sazebníku UNIKA i bývalého honorářového řádu ČKA. Pro srovnání: u vaší nové mateřské školy (novostavba na volné parcele) je poměr 7,7 % — taky zcela ve standardu ČKA.
Tedy ne — 11 % není „plýtvání”, je to běžný honorář pro složitou památkovou rekonstrukci. Kdybyste přišel s tvrdým srovnáním s jiným srovnatelným projektem (rekonstrukce v MPZ, srovnatelná složitost), dal bych se přesvědčit. Vy ale neděláte srovnání, děláte rétoriku.
K bodu 4 – střednědobý výhled jako „strop investic”Střednědobý výhled rozpočtu (SVR) se sestavuje podle § 3 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. „na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků.” Podle metodiky Ministerstva financí se do něj nezařazují dosud neschválené dotace, nevysoutěžené stavby a projekty ve fázi přípravy.
Tedy: číslo „cca 10 mil. Kč ročně po 2027″ je zákonem definovaná minimální rezerva, která se postupně doplňuje podle toho, jak projekty přecházejí z přípravné fáze do realizace. Není to strop. Je to startovní linie.
Pane Paštiko, vy jako držitel titulu MBA a podnikatel, který pracoval s výkaznictvím, tohle víte. Nebo byste měl vědět. Prezentace SVR jako reálného stropu investic je odborně zavádějící — vlastně je to jediná výhrada, kterou k vaší argumentaci nemám v tónu „možná se mýlíte”, ale v tónu „tohle říkat nesmíte.”
ShrnutíVy jste ve své reakci:
Podepíšu se jménem, až budete mít argumenty. Do té doby stačí „Nějaké Jméno” — protože to, co zpochybňuje vaši argumentaci, nejsou lidé se jmény, jsou to čísla, data a vaše vlastní texty.
S přáním dobrého volebního výsledku (ale ne nutně vítězného) Nějaké Jméno
Vidím, že anonym „Neznámé jméno“ je velmi aktivní v reakci na moje vyjádření a pravděpodobně má velkou motivaci. Dám mu tedy stejně obsáhlé vyjádření k jeho poslednímu příspěvku. Pak tuto komunikaci můžeme svázat do knižního vydání.. 😊
Níže Vám posílám reakci, ale v úvodu dávám jednoduché shrnutí:
· v níže uvedeném textu prokazuji věcné chyby ve Vašich komentářích,
· uvedl jste, že nejsem konzistentní se svým vyjádřením v článku z roku 2021 – opak je
pravdou a níže to dokládám,
· investice do revitalizace Steinbrenerova domu je špatná; snad každý to chápe, jen
radnice tuto investici stále drží,
· po roce 2027 město plánuje 10 mil. Kč na investice, tj. reálně stop investicím.
– Existuje možnost dalších zdrojů na investice, ale je limitovaná (úvěry, prodej
městského majetku). Toto budou poslední peníze na investice, a proto je nutné
nastavit správné investiční priority.
· Je nutno si udělat top 10 investic pro rozvoj Vimperka a revitalizace Steinbrenerova
domu tam určitě nepatří.
Detatilní komentář:
1. Instituce tajného hlasování ve volbách existuje, to je pravda. Nicméně když někdo napíše svůj názor, je normální se pod něj podepsat. Pokud tak nečiní, může k tomu mít důvody, ale určitě to není správné. Podepisovat se pod články a svými vyjádřeními nemá vůbec nic společného se způsobem volby, tento bod je snad jasný. Takže když použiji výrok „anonyma“ v jeho příspěvku, tak ano – pokládám za zbabělost nepodepsat se pod příspěvek. Ale to je asi dnešní doba, kdy je na sociálních sítích spousta příspěvků, často urážlivých a negativních, a lidé se pod ně prostě nepodepíší. Jsou to „hrdinové“…
2. Opakovaně se odvoláváte na můj článek ze dne 3. 3. 2021 s názvem „Vize Vimperk 2030, tak snad už to vyjde…“. Potvrzuji, že jsem tento článek napsal, protože jsem se pod něj podepsal. Tak si pojďme říci, co jsem SKUTEČNĚ napsal v tomto článku:
i) Hned v úvodu je uvedeno následující: „.., že potenciál v rozvoji větší průmyslové výroby je velmi omezený (to prosté nebude…) a budoucnost Vimperka bude v oblasti maloobchodního prodeje, služeb spojených s cestovním ruchem a možna v získání investora v podnikání s vyšsí přidanou hodnotou (hight-tech, IT), kde nepotřebujeme mít velké fabriky, ale potřebujeme mít vzdělanostně kvalitní lidi s motivací žít ve Vimperku…“ Za tímto svým vyjádřením si stojím a bohužel v investičních aktivitách města nevidím opravdové rozvojové investice na podporu cestovního ruchu, zvýšení atraktivity Vimperka s vazbou na udržení, resp. rozvoj maloobchodního prodeje a služeb v našem městě. Jednoduše nevyužíváme potenciál Vimperka, který je daný i jeho geografickou polohou, a oprava ulice 1. máje nám turisty do Vimperka nepřinesla.
ii) Jako bod 2 – „Definování 3-5 rozvojových lokalit pro podnikání v oblasti prodeje, služeb (např. lokalita letního kina), kde město stanoví podmínky pro privátního investora (už dnes existuje jeden nástroj pro radnici – územní plán města) a vytvoří mu podmínky (např. prodej pozemků po realizaci investičního záměru, podpora při vybudování lokální infrastruktury), které ho budou motivovat, aby utratil peníze a bude dávat smysl podnikat ve Vimperku“ Co z tohoto udělalo vedení města???
iii) Jako bod 3. – zde uvádám následující: „Krytý plavecký bazén – nezměnil jsem názor a výstavbu bazénu vidím jako klíčový faktor pro rozvoj cestovního ruchu ve městě. Pokud dnes dáváme dotaci na zimní stadion a přilehlé letní sportoviště 6 mil. Kč nebo na provoz knihovny přes 3 mil. Kč (pozn. ke dni 24. 4. 2026 – dnes jsou tyto částky ještě vyšší), tak ani dotaci na provoz bazénu v kritickém scénáři na úrovni 3–4 mil. Kč nevidím špatně, protože ty peníze město dostane zpět přes daňové příjmy (bude zde více turistů). Ale hlavně – bude další důvod k návštěvě Vimperka, zvýší to kupní sílu a umožní rozvoj služeb a maloobchodu. V neposlední řadě to přinese zkvalitnění života pro Vimperáky. Takže záměr vybudovat bazén nesmíme opustit, měla by to být znovu jedna z priorit investic ve městě a ke zvážení je zapojení soukromého investora (spolufinancování s možností provozovat služby na bazénu).
iv) Pak je tam uveden bod 5. – zde dávám přesné znění tohoto bodu, co jsem napsal v článku v roce 2021: „Definice investičních projektů, kde by město mohlo společně investovat s privátním subjektem a pro obě strany by to dávalo smysl (např. pečovatelský dům, bytové domy, multifukční kulturní středisko atd..)“
Ve vyjádření „anonyma“ je uvedeno, že multifunkční KD uvádím jako svoji prioritu – toto potvrzuji a platí to! Ale nikdy jsem nenapsal a nikdy jsem nepotvrdil, že souhlasím s revitalizací Steinbrenerových domů jako finálním řešením pro multifunkční KD, který Vimperk tolik potřebuje, protože dnešní koncept opravy Steinbrenerových domů nepřinese potřebnou kapacitu kulturního domu, vytváří prostory s využitím, které ve Vimperku už máme, a v neposlední řadě je to megalomanská, finančně nereálná investice! Takže opět účelová lež „anonyma“, který se mi snaží podstrčit vyjádření, které jsem nikdy neřekl. Moje výhoda je, že jsem opravdu konzistentní ve svých názorech.
Zde přikládám odkaz na tento článek z roku 2021: https://www.ods.cz/clanek/20676-vize-vimperk-2030-tak-snad-uz-to-vyjde. Je stručný a vše, co jsem v něm napsal, má platnost i dnes…
3. Potřeba investice do mateřské školky – stávající kapacita 270 míst + stále případná rezerva v kapacitě školky u firmy Rohde & Schwarz. K Vašemu účelovému vyjádření, že vlastně existuje demografická studie pro Vimperk, která potvrzuje potřebu nárůstu kapacity školek, jste sám ve svém následném vyjádření uvedl, že „máte částečně pravdu v tom, že studie z roku 2022 není veřejně přístupná v plném textu s lokálními čísly. ..“ – takže nejsou žádná data k Vimperku, která toto potvrzují. Hlavně snad víte, pokud se tolik zajímáte o Vimperk, že toto opravdu nyní není problém, takže bychom měli řešit jiné priority a utrácet peníze jiným směrem!
Zajímavé je vyjádření „anonyma“, že starostka Martanová v dubnu 2024 veřejně připustila, že Králíkova vila nemá zcela vyhovující prostory a její kapacita se v budoucnu bude zmenšovat. A hned k tomu uvádíte snížení kapacity ve stávající školce. Takže jsme opět u důležité diskuse, že musíme nejdříve upřesnit: i) stávající využití předškolní kapacity, ii) předpokládaný demografický vývoj ve Vimperku (ne v ČR), iii) možnosti změny struktury tříd, a to i s ohledem právě na demografický vývoj, iv) zohlednit další disponibilní kapacity školek – Rohde & Schwarz, v) využití i stávajících prostor v ZŠ – TAKŽE NEMUSÍME HNED STAVĚT NOVOU ŠKOLKU (!) Mimochodem varianta využít i prostory v ZŠ Masaryka byla také na stole, ale nevyužila se a radnice šla cestou investice do projektu výstavby nové školky.
4. Investice do Steinbrenerových domů – k tomuto jsem se opakovaně veřejně vyjádřil. Zdůvodnil jsem svůj negativní názor na tuto investici z důvodu: i) konceptu využití nových prostor – nic to Vimperku nepřinese, ii) mega finančně nereálné investice (již dříve jsem to i srovnával se záměrem výstavby kongresového centra na zámku, které se také mediálně prezentovalo před cca 15 lety; také nesmysl..).
Jste pozorný pisatel, tak nepište nesmysly typu „Nemůžete argumentovat, že kulturní dům chybí, a zároveň že tento sál je zbytečný, protože kulturní dům už máme. Jedno z toho je nepravda.“ Nikdy jsem nepsal, že výstavba multifunkčního KD s kapacitou 250+ lidí je nesmysl, opak je pravdou. Naopak jsem psal, že nevidím ani v záměrech města udělat studii a hledat místo, kde je možné ho postavit! Jediné, co jsem psal, bylo, že už máme KD s kapacitou cca 150 lidí a nechápu, proč je v konceptu Steinbrenerových domů plánována opět kapacita cca 100–150 lidí. Proto jsem psal, že takovou kapacitu, která se plánuje při revitalizaci Steinbrenerova domu, nepotřebujeme. Takže jste manipulativně napsal lež a dobře to víte. Trochu Vám to potom kazí Vaši reputaci, kdy celkem pěkně uvádíte čísla, jen zase účelově a nesledujete primární důvody kritiky z mojí strany. No nic, děláte rétoriku.
5. Plánovaná hodnota 10 mil. Kč ročně na investice do roku 2027 ve střednědobém investičním plánu. Píšete, že Město Vimperk tam dává jen zákonem definovanou minimální rezervu – pravda je ovšem jiná a jednoduchá. V minulosti tam nikdy taková hodnota nebyla a víte proč – jednoduše, když vezmete příjmy a výdaje, kde máme i provozní výdaje na chod radnice, které se za 5 let navýšily o 80 mil. Kč, tak se bilančně jednoduše dostanete právě na tuto částku. Pokud byste chtěli dělat investice větší než 10 mil. Kč (pozn. 10 mil. Kč znamená reálně stop investicím ve Vimperku, to je pro pořádek), tak si musíte vzít úvěr (možnosti jsou již limitované) nebo prodat majetek města Vimperk (to jsem už také dříve psal). K tomu samozřejmě můžete čerpat dotace, ale ke každé dotaci potřebujete doložit vlastní zdroje a 10 mil. Kč není moc peněz, abyste mohli dělat investice!!! Takže vše, co jsem zde k tomuto tématu napsal, je platné, nemá smysl to znovu opakovat, je to uvedeno v předchozím mém vyjádření. Dále platí, že pokud načerpám úvěry a prodám městský majetek, tak jsou to poslední peníze, které mám k dispozici, a jsme zase u hlavního bodu – nutno stanovit priority pro investice města, protože peníze utratíme jen jednou.
Myslím, že je nutno udělat závěr: Město má limitované finanční zdroje – od roku 2027 bude muset řešit nové úvěry nebo prodávat majetek, prostě už nemá žádné jiné peníze. Proto musí správně řešit priority investic a o tomto je naše diskuse. Proto vidím jako problém i finanční plánování a rozhodování zastupitelstva (chybí zde jednoduše finanční znalosti, to je objektivní pravda). Je nutno si udělat top 10 investic pro rozvoj Vimperka a revitalizace Steinbrenerova domu tam určitě nepatří.
Pane Paštiko, ve třech kolech této debaty jste označil mou argumentaci za lež, manipulaci a účelovou rétoriku. Pojďme se podívat, kolikrát se mezitím změnila vaše.
Začnu férovým přiznáním.
V mém prvním komentáři jsem implicitně spojil váš článek z 3. 3. 2021 s podporou Steinbrenerových domů. To je nadinterpretace a beru ji zpět. Slovo „Steinbrener” v textu skutečně není.
Tím však vaše obrana končí. V textu z 2021 chválíte Strategický plán Vimperk 2021–2030 jako „vizi, kterou chceme a všichni se na tom určitě shodneme”. Tentýž plán obsahuje v prioritní ose 4 revitalizaci Steinbrenerovy tiskárny. Z téhož plánu vychází Koncepce rozvoje kultury z dubna 2023. Můžete dnes legitimně říci: „neoznačil jsem v 2021 Steinbrener jmenovitě.” Nemůžete říci, že s tímto procesem nemáte nic společného.
A teď něco, co možná nečekáte.
V řadě dílčích postřehů máte pravdu. Vimperk skutečně nevyužívá svůj geografický a turistický potenciál. Otázka prodeje majetku versus zadlužení je legitimní rozvojové dilema. Krytý bazén jako prvek cestovního ruchu je rozumná úvaha, kterou jste správně formuloval už v roce 2021. A váš nejlepší argument v celé debatě — že multifunkční sál pro 120 osob v centru města možná nevyřeší skutečnou potřebu kulturní infrastruktury Vimperka — je legitimní otázka, která si zaslouží odpověď.
Problém je, že tyto správné intuice neproměňujete v argumenty. Místo toho je obkládáte čísly bez zdroje, výpočty, které sčítají nesčitatelné, a tvrzeními, která musíte v každém dalším kole revidovat. Mezi „mám pochybnost o kapacitě 120 osob” a „je to megalomanský sen za 250 mil. Kč” je metodologická propast. Vy v ní zůstáváte. To je škoda — protože opozice schopná artikulovat své pochybnosti férově a doloženě by Vimperku prospěla. Tohle ale není ona.
Anatomie vaší obrany.
K demografické studii. Dubnový článek: „Nikde jsem neviděl demografickou studii.” První reakce: studie „není veřejně přístupná v plném textu s lokálními čísly”. Druhá reakce: „je to predikce ČR, nebo Vimperka?”. Tři pozice, jeden předmět sporu — studie, kterou tisková zpráva radnice z 26. 2. 2025 explicitně cituje, jejíž závěry popisuje a kterou uvádí jako podklad pro kapacitu nové MŠ s horizontem 2033. Žádat zveřejnění plného textu je legitimní. Ústup z „neexistuje” do „je to vůbec o Vimperku?” za rok a dva měsíce není argument, je to manévr.
Ke kapacitě školky. Vaše „kalkulace” sčítá 270 stávajících míst a 108 nových jako homogenní položky. 24 z těch 108 míst je ovšem vyhrazeno pro děti mladší 3 let — věkovou skupinu, kterou stávající MŠ podle veřejných slov starostky Martanové dlouhodobě nepřijímají. Není to rozšíření kapacity, je to vytvoření kapacity, která dnes ve městě v podstatě neexistuje. Tento výpočet uvádí čtenáře v omyl — vypadá precizně, ale srovnává nesrovnatelné. To není názorový spor, to je metodická vada.
K alternativním řešením. Ve druhé reakci náhle uvádíte: ZŠ Masaryka jako možný prostor pro školku, restrukturalizaci tříd, rezervu v Rohde & Schwarz. V dubnovém článku, na který reagujeme, žádný z těchto argumentů není. Vznikly až poté, co padla námitka. To není doplnění, to je výroba pozic v reálném čase.
Ke střednědobému výhledu rozpočtu. SVR se podle § 3 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. sestavuje na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků. Nepřiznané dotace a budoucí úvěry zákon nezahrnuje. Číslo „cca 10 mil. Kč ročně po roce 2027″ není strop investic, je to zákonem definovaný startovací bod.
K tomu konkrétní čísla, která se do rámce „stop investicím” nehodí: úspěšnost dotačních žádostí Vimperka od roku 2018 je 87 %, získáno 116 mil. Kč. Současný úvěr 105 mil. Kč je splatný v roce 2032 — od té doby se v rozpočtu uvolní 15 mil. Kč ročně. Rozpočet 2026 obsahuje 76,5 mil. Kč investic, z toho 23,8 mil. regenerace sídliště, 6,8 mil. stezka oborou, 5 mil. parkoviště, 6 mil. zateplení, 2,8 mil. pumptrack. Toto není město, kterému „dojdou peníze” — to je město, které stojí před běžným rozhodováním o prioritách jako každá jiná česká obec.
Číslo 250 milionů Kč.
Ve třech komentářích po sobě opakujete, že revitalizace Steinbrenerových domů bude stát „250 mil. Kč a více”. Oficiální odhad je 140 mil. Kč. Tento údaj uvádí tisková zpráva města Vimperk ze 16. 9. 2024, ČTK, iROZHLAS (21. 10. 2025), archiweb.cz, Jcted i Prachatický deník (březen 2025). Šest nezávislých zdrojů, jedno číslo. Vaše „250 mil.” nepochází z žádného doloženého dokumentu, který by kdokoli mohl ověřit. Buď zdroj uveďte, nebo to číslo přestaňte používat. Třetí možnost neexistuje.
Falešná rovnice „kinosál = multifunkční sál”.
Tvrdíte, že stávající MěKS s kapacitou cca 150 lidí pokrývá potřebu, takže Steinbrener s kapacitou 120 je duplicita. MěKS je kinosál. Steinbrener má být podle hodnocení poroty multifunkční koncertní a společenský prostor s moderním technickým zázemím a variabilitou. Sčítat kinosál a multifunkční sál jako „totéž” je metodicky stejná chyba jako sčítat tříleté a dvouleté děti při kalkulaci kapacity školky. A zároveň ve stejné reakci požadujete vybudovat další multifunkční kulturní dům pro 250–300 lidí. Kde? Za kolik? Z jakých zdrojů? Neuvádíte.
Vzorec.
Pojďme to pojmenovat. V této debatě jste:
– třikrát změnil pozici k demografické studii, – třikrát zopakoval číslo 250 mil. Kč bez zdroje, – sečetl nesčitatelné v kalkulaci kapacity školky, – ztotožnil kinosál s multifunkčním sálem, – vyrobil čtyři nové argumenty (ZŠ Masaryka, restrukturalizace tříd, R&S, provozní náklady) až poté, co padly námitky proti vašim původním, – a zaměnil zákonem definovaný startovací bod SVR za strop investic.
To není opatrná chyba ani střet názorů. Je to vzorec — a má jméno: intelektuální nedbalost. V komentářové sekci je neškodná. U lídra kandidátky, který chce vést finanční řízení města, je znepokojivá.
Závěr.
Píšete: „Je nutno si udělat top 10 investic pro rozvoj Vimperka.” Souhlasím. Zveřejněte ten seznam. S odhadem nákladů u každé položky. Se zdrojem financování — úvěr, dotace, prodej majetku — a v jakém poměru. S alternativním místem pro multifunkční kulturní dům a jeho cenou. S harmonogramem.
Pak budeme mít co srovnávat.
V této debatě jste prokázal, že máte rád velká slova — „megalomanský”, „finančně nereálný”, „stop investicím”. Tato debata zároveň ukázala, že velká slova nejsou totéž co velké argumenty. Vimperk si zaslouží oboje.
Nějaké Jméno
Uz nebudu znovu rozepisovat své argumenty, myslím, ze vše bylo řečeno a anonym se začíná v této komunikaci sám “cyklit” a ztrácet. Urcite zveřejním priority pro Vimoerk, nemusíte se obávat😊
Na závěr této komunikace použiji první úvodní Vaši větu v čele této naší dlouhé výměně názorů – hned v úvodu jste napsal:
Paštikův paradox: lídr ODS kritizuje studie, ale ty důležité přehlíží (nebo sám psal v jejich prospěch.
= toto se snad vysvětlilo, že není pravda – nebo se snad mýlili? Stribrenerovy domu jsem nikdy nepodporoval a ve svém velmi krátkém článku z roku 2921 týkající se další strategie Vimperka, jsem nepodporoval revitalizaci Steibreneovych domu, ani výstavbu školky, kde není jasné zdůvodnění, ani jsem nekvitoval zrušení výstavby krytého bazénu atd.., ted bodu je vice.. Takze snad mam nyní právo vyjádřit svůj názor na další směřování Vimperka a připomínám, že ODS neni zastoupena na radnici v posledních 20 letech, jediné jsme ne-li místostarostu cca 1,5 roku po volbách 2016, ale odešel z radnice, důvodem byla nemožnost prosadit naše názory na další směřování města, způsob vedení radnice. Víme a jsme schopni s lidmi na kandidátce ODS prosadit správně strategické směřování Vimperka…
Pane Paštiko, děkuji za odpověď. Rozumím, že dál rozepisovat argumenty se vám už nechce — ono se to po čtyřech kolech dá pochopit. Dovolte mi proto reagovat sám, protože vaše poslední věta otevírá zajímavé téma, kterému se nedá vyhnout.
Píšete: „Víme a jsme schopni s lidmi na kandidátce ODS prosadit správně strategické směřování Vimperka…”
To je legitimní volební tvrzení a voliči mají právo si ověřit, koho přesně máte na mysli. A také co znamená to slovo „prosadit”. Tak jsem se podíval.
Lidé na kandidátce.
Pan Michal Marek, podepsaný za Místní sdružení ODS Vimperk, publikoval 10. dubna 2026 článek „Dostupné bydlení: klíč k budoucnosti našeho města”. Z něj se voliči dozvědí, že Steinbrenerovy domy jsou „megalomanský projekt” a nová mateřská škola taková, „kterou nikdo nepotřebuje” — slova doslovně z jeho textu. Konkrétní program: čtyři odrážky o pozemcích, investorech, startovacím bydlení a bytovém fondu. Žádné lokality. Žádná čísla. Žádný harmonogram. Stejný text by mohl napsat kdokoli o Prachaticích, Sušici nebo Strakonicích a fungoval by úplně stejně.
Pan Tomáš Perník, rovněž podepsaný za Místní sdružení ODS Vimperk, publikoval 16. dubna 2026 článek „Investice, nebo údržba?”. Z něj se voliči dozvědí, že rozsáhlá rekonstrukce Steinbrenerových domů možná „neodpovídá prioritám města naší velikosti”, a že by ocenil, „kdyby pan místostarosta více přiblížil dlouhodobou vizi města”. Vlastní vizi pro porovnání nepředkládá.
Vidíte ten vzorec? Tři lidé z ODS Vimperk, tři články, tři identické teze:
– Steinbrenerovy domy = „megalomanské” – Nová školka = „nikdo nepotřebuje” – Místo programu = volání po vizi
A jediné konkrétní číslo v celé této argumentační linii — vašich 250 mil. Kč — pochází z dokumentu, který doposud nikdo nepředložil. Oficiální odhad je 140 mil. Kč podle šesti nezávislých zdrojů.
A teď k té druhé části — ke „prosazení”.
Vimperští voliči mají s ODS Vimperk šestnáctiletou zkušenost a zaznamenali ji prokazatelně lépe než kdo jiný. Veřejná data z volby.cz ukazují tuto bilanci.
Vy sám jste kandidoval v pěti komunálních volbách v řadě:
– 2006 — lídr, 535 hlasů, nezvolen. Voliči dali přednost Rückerové (766), Gabauerovi (726) a Řeřichovi (544). Do zastupitelstva jste se dostal jako náhradník po rezignaci jiného člena — a podle Prachatického deníku jste z tehdejších sedmnácti zastupitelů vykazoval nejnižší účast na zasedáních (zhruba polovina ze čtyřiceti). – 2010 — lídr, 378 hlasů, nezvolen. Mandáty: Rückerová (572), Cais (402). Prachatický deník to tehdy popsal jako třetí osobní propad v řadě a nejhorší výsledek vimperské ODS od roku 1994. – 2014 — dvojka, 367 hlasů, nezvolen. Mandáty: Cais (396), Rückerová (481). – 2018 — dvojka, 358 hlasů, nezvolen. Mandáty: Rückerová (577), Cais (441). – 2022 — lídr, 263 hlasů, nezvolen. ODS získala jediný mandát, ten připadl opět Rückerové (299).
Pro srovnání: vítězka voleb Jaroslava Martanová ze STAN měla 945 hlasů — 3,6× více než vy.
Bilance ODS Vimperk pod vaším šestnáctiletým působením v kandidátkách: 7 463 → 4 521 → 3 677 → 3 771 → 2 324 hlasů. Mandáty: 3 → 2 → 2 → 2 → 1. Vaše osobní skóre: nula z pěti řádně zvolen.
To je strategické směřování ODS Vimperk za posledních šestnáct let — bohužel směrem dolů, na třetinu hlasů.
A jak je na tom pan Marek, kterého opakovaně cituji jako autora jednotné argumentační linie? Ve vámi citované roli „schopného člověka” kandidoval za ODS Vimperk třikrát — v letech 2014 (7. místo), 2018 (4. místo) a 2022 (3. místo). Ani jednou nebyl řádně zvolen. Dnes je členem Bytové komise jmenované radnicí.
Souhrn: vy a pan Marek dohromady absolvujete osm kandidátních pokusů a nula řádně získaných mandátů. Jediná osoba, která za ODS Vimperk v posledních šestnácti letech spolehlivě získávala mandát, byla Dagmar Rückerová. Kandidátka, kterou v úvahách o „schopných lidech na kandidátce” nezmiňujete.
Tedy abychom si rozuměli: voliči ODS, ti vlastní voliči vaší vlastní strany, vás při všech pěti příležitostech přeskočili. Pana Marka přeskočili při všech třech.
To není argument proti vám osobně — je to však pozoruhodné východisko pro tvrzení, že právě vy jste tým, který dokáže „prosadit správné strategické směřování Vimperka”.
Velmi se těším na váš slíbený seznam top 10 investic pro Vimperk. Bude to první konkrétní dokument celé předvolební kampaně ODS Vimperk a já ho budu číst pozorně. S čísly, lokalitami a harmonogramem, prosím — ne s odrážkami a smajlíky.
Nějaké Jméno
P.S. Cyklit se v debatě znamená opakovat tytéž argumenty. V této debatě jsem šestkrát citoval oficiální zdroje k číslu 140 mil. Kč. Vy jste třikrát zopakoval 250 mil. Kč bez zdroje. Dovolím si ponechat na čtenářích, kdo z nás se cyklí.