Domů AKTUÁLNĚ JAROSLAV ŠTEFEC: Schůzka Američanů a Ukrajinců v Rijádu. A co bude dál?

JAROSLAV ŠTEFEC: Schůzka Američanů a Ukrajinců v Rijádu. A co bude dál?

Bře 12, 2025

Abych to shrnul. V Rijádu se na dvoustranné schůzce Američané a Ukrajinci dohodli, že Ukrajina je pro mír a na důkaz své mírumilovnosti souhlasí s třicetidenním dočasným příměřím. Pokud možno zahájeným včera. Trumpův poradce pro národní bezpečnost Waltz tamtéž sdělil světu, že „Ukrajina sdílí Trumpovu vizi míru“ a ministr zahraničí Trumpovy vlády Rubio „… očekává, že s tím bude Rusko souhlasit“. Počítám ale, že se nedočkají. Ani jeden, ani druhý.

Třicet dní je zdánlivě krátká doba, kterou ale Ukrajina nutně potřebuje k doplnění ztrát a přípravě nových obranných linií. Rusko příměří nepotřebuje, naopak. Pokud by na něj přistoupilo, muselo by jeho vedení v případě obnovení bojů počítat s výrazným nárůstem ztrát lidí a techniky. Na pozadí faktického kolapsu ukrajinské fronty proto nebude tuto „mírovou nabídku“ prakticky jistě akceptovat Navíc když Trump, aniž by počkal alespoň formálně na ruské vyjádření, s okamžitou platností zrušil pozastavení sdílení zpravodajských informací a dal pokyn k obnově dodávek amerických zbraní, které by ukrajinské ozbrojené síly v případě příměří aktivně a v pohodě využily k posílení obrany a přípravě na nové útoky.

Je více než jasné, že ukrajinská „delegace“ jela do Rijádu pouze formálně, s cílem zajistit Američany připravenému „mírovému plánu“ punc oficiálnosti a vytvořit pozadí mediálního obrazu Trumpa mírotvůrce. Pokud Rusko navrhované dočasné příměří odmítne, měl by Trump důvod obvinit Putina ze sabotování mírového procesu a notovat si s EU. Pokud ho přijme, bude Putin čelit velkým politickým problémům jak doma, tak v zahraničí. Čili staré dobré ultimátum, upečené bez Ruska. Tentokrát ovšem s „bezvýhradným“ závazkem Ukrajiny zajistit americkým firmám přístup k ukrajinskému přírodnímu bohatství. Trump tak dostal co chtěl, a Zelenský nejspíš slib, že možná přežije. Když bude hodný.

Zvláštním řízením osudu v noci před jednáním Ukrajina provedla dosud největší dronový útok na civilní města v hloubce Ruska, a to včetně Moskvy. Ve stylu „padni, kam padni, čím více škod a mrtvých, tím lépe“. Těch pár dronů z více než tří stovek vypuštěných, které prorazily PVO, dopadalo bez výběru na obytné domy, parkoviště a další objekty v civilní zástavbě, zcela mimo vojenské objekty. Jejich nálože zabíjely a zraňovaly nevinné lidi, navíc v době, kdy byl v Moskvě na oficiální návštěvě tajemník OBSE, který jednal se Sergejem Lavrovem o možnosti obnovení spolupráce Ruska s touto organizací.

Nevím, jak tento útok vnímají Američané, ale mám pocit, že se jim příliš nehodil. Jeho plánovače vedla nejspíš úvaha, že pokud Rusko v odvetu udeří na Ukrajinu, bude možné spustit celoevropskou mediální smršť na téma, že Ruská federace si příměří nepřeje a sabotuje ho útoky na území Ukrajiny. Povedlo se jim narušit očekávatelné diplomatické ruské odmítnutí příměří, na které by Trump mohl navázat oblíbeným „máváním klackem“ pro média a své obdivovatele v USA. Moc bych za to nedal, že tento tah nebyl součástí amerických plánů a jeho plánovači jsou mnohem blíže, než za oceánem. Putinovi teď vlastně nezbývá nic jiného, než tvrdě odpovědět. Otázka zní, nakolik tvrdá ta odpověď bude. A jestli bude skutečně znamenat přerušení dialogu USA – Rusko, jak to osnovatelé útoku nejspíš zamýšleli. Vzhledem k okolnostem bude možná daleko tvrdší, než Ukrajina a její sponzoři očekávají.

A na závěr ještě snad drobný detail, malý střípek do skládačky. Současně s útokem na území RF byla náloží na ukrajinském dronu poškozena měřicí stanice ropovodu Družba. Díky tomu došlo k dočasnému zastavení dodávek ropy do Maďarska a na Slovensko. Na svém Facebooku to uvedl maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto. Takže jsme zase tam, kde jsme byli.

FB – Jaroslav ŠTEFEC, vojenský analytik