Domů KOMENTÁŘE JAROSLAV ŠTEFEC: Je čas zamyslet se, co uděláme s našimi fanatiky

JAROSLAV ŠTEFEC: Je čas zamyslet se, co uděláme s našimi fanatiky

Lis 30, 2024

Viděl jsem zajímavý dokument o Gustávu Husákovi a 50. letech s názvem „Z komunistického vězně komunistickým prezidentem“. Poměrně věcně zobrazuje tragické období našich dějin, které se dotklo i mé rodiny. Neblaze proslulo politickými procesy a popravami, krutým zacházením s vězněnými politickými odpůrci a útěky do zahraničí, které často končily smrtí lidí, snažících se překročit Churchillem v roce 1946 symbolicky spuštěnou „železnou oponu“.

Postupy, praktikované vůči politickým odpůrcům tehdejší komunistickou bezpečností a tajnými službami si mnohdy nezadaly s postupy, používanými mezi lety 1450 až 1750 středověkou církví během honů na čarodějnice. Nezadaly si ovšem ani s metodami, které mezi léty 1950 až 1956 používal na druhé straně světa, v USA, neblaze proslulý senátor Joseph McCarthy, který se „proslavil“ jako fanatický bojovník proti komunismu.

McCarthy se stal proslulým nejen díky tvrzením o velkém počtu komunistů, špionů a přívrženců Sovětského svazu v americké federální vládě i vládách jednotlivých států, na univerzitách a dalších státních i nestátních institucích. Hlavním důvodem byly nemilosrdné „hony“, které na ně pořádal, a metody těžce za hranou tehdejších amerických zákonů, které používal při prokazování jejich často pouze fiktivní “viny”.

Tak zvaný „mccarthismus“ je postaven na obviňování lidí bez pevných důkazů ze zrady či sympatizování s komunismem, nebo jinou ideologií, generováním nespravedlivých obvinění politicky ovlivněnými soudci či využívání nespravedlivých vyšetřovacích metod ze strany zpolitizovaných mocenských institucí. Jeho cílem je omezit disent a politickou kritiku, případně zdiskreditovat politickou opozici a skutečné i imaginární odpůrce vládnoucích establishmentů. A také šířit strach z bezdůvodných obvinění z podvratné činnosti nebo velezrady jen na základě udání, bez nutnosti předložit jakýchkoliv důkaz.

Vzhledem k tomu, kam směřuje EU, a vlastně celý kolektivní západ, je nejvyšší čas si připomenout na příkladu dvou ve své době diametrálně odlišných politických systémů, jak tragické důsledky může mít fanatické a nekritické prosazování jakékoliv zvrácené ideologie, když se vládnoucímu establishmentu podaří zfanatizovat společnost, doslova a do písmene oblbnout lidi a zasít do jejich srdcí strach a pochyby.

LGBRQ+, GreenDeal, podpora a propagace cizí války „až do konečného vítězství“, podpora masové imigrace z cizích kulturních okruhů pod hlavičkou „přínosu různosti“ – těch ideologických klišé je dnes kolem nás spousta. Stejně jako jejich fanatických apologetů a podporovatelů. Zatím sahají k metodám, osvědčeným v 50. letech jak u nás doma, tak za oceánem, jen občas a velmi opatrně. Nechtějí nás vyplašit. Ještě stále si hrají na demokracii a právní stát. Potřebují upevnit moc, tak slibují. Platy jako v Německu, snížení inflace, nezvyšování daní …

Ale už vystrkují růžky. Vyměnili nejvyšší velení armády i policie, a také šéfy tajných služeb. Dosadili „svého“ šéfa Ústavního soudu i rozhodující část jeho členů, obsadili finance a „zmákli“ ČNB, mají na své straně ze zahraničí ovládaná média, „stoosmičku“ v PS PČR … Snaží se plně ovládnout a zneužít všechny tři složky státní moci – výkonnou, zákonodárnou i soudní pro cíle, které jsou nám, občanům ČR, naprosto cizí a jdou proti našemu zájmu žít v klidu a míru v bezpečné zemi.

Komunisté po roce 1948 začali úplně stejně, a po pár letech jsme tady měli diktaturu jako vyšitou. Včetně poprav a pracovních táborů. Současní rádobydiktátoři jdou za svými cíli opatrněji. Ještě by se jim to mohlo zvrtnout. Svůj vzor v minulosti ale nezapřou, a dokonce nám to dávají otevřeně najevo. Proto jestli jednou někdo o naší době a jejích klíčových protagonistech také natočí film, bude se nejspíš jmenovat „Z fanatického komunisty prezidentem fanatiků“. Nebo tak nějak.

Proč o tom píši? Protože mccarthismus funguje i dnes. McCartyho neschopnost prokázat předkládaná tvrzení nakonec vedla vládu USA k odmítnutí jeho názorů, odsouzení používaných metod a k udělení důtky amerického senátu. Je čas zamyslet se, co uděláme s našimi fanatiky my. Dřív, než bude opravdu pozdě.

FB – Jaroslav ŠTEFEC, vojenský analytik