Domů KOMENTÁŘE JAROSLAV ŠTEFEC: “Tak nám padla Sýrie, paní Millerová!”

JAROSLAV ŠTEFEC: “Tak nám padla Sýrie, paní Millerová!”

Pro 11, 2024

Pan Hašek mi snad promine mou smělost, ale vypůjčím si na úvod postavu dobrého vojáka Švejka. Jeho fiktivní shrnutí aktuálního dění na Blízkém východě „Tak nám padla Sýrie, paní Millerová!“ by zklamala většinu západních politiků. Ti totiž doufali spíše v komentář „Tak nám zabili Bašára, paní Millerová!“. Na rozdíl od Iráku a Libye, jejichž vůdce Saddáma Husseina a Muammara Kaddáfího nechali jejich západní „přátelé“ bez mrknutí oka zamordovat i s příbuznými, dosud v Sýrii vládnoucí rodina Bašára al Asada pád své země nejen přežila, ale ruské zpravodajské služby připravily její odlet a zajistily azyl a ochranu ve spojenecké Ruské federaci.

O pád Bašára Asada usilovaly západní státy minimálně od roku 2011. Vyzbrojily a vycvičily džihádisty, uvalily na Sýrii drakonické sankce a teď jásají nad Asadovým pádem. Donald Trump napsal na X „Asad je pryč. Utekl ze své země“. Emmanuel Macron, který se objímal „se svým přítelem Husseinem“ jen pár týdnů před jeho vraždou, se rozradostnil na Twitteru slovy “Barbarský stát padl. Konečně!” a německý kancléř Olaf Scholz mu kontroval sdělením „Konec Asadovy vlády v Sýrii je dobrá zpráva.“ Blahoslavení chudí duchem.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to očekávatelně vzal „od podlahy“. „Asadův režim je ústředním článkem íránské osy zla – a tento režim padl!“ prohlásil, a izraelské jednotky, jako by tento vývoj čekaly, okamžitě zahájily invazi na syrské území v oblasti Golanských výšin. Izraelská armáda vstoupila do demilitarizovaného pásma mezi Izraelem a Sýrií a postupuje do vnitrozemí směrem na Damašek. Izrael tím sice porušil hned několik rezoluci Rady bezpečnosti OSN, ale na to si přece dnes už nikdo nehraje. Izraelská letadla vesele ničí sklady výzbroje a munice syrské armády, zřejmě s cílem zabránit, aby padly do rukou džihádistů, ač „spřátelených“ a „civilizovaných“. Alespoň podle aktuálního hodnocení oficiálních amerických zdrojů. Což je ovšem tak trochu v rozporu s faktem, že americké letectvo aktuálně dělá totéž. Systematicky ničí opuštěné vojenské sklady.

Tato ex post destrukce nic nezmění na skutečnosti, že do rukou bojovníků islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS) padly desítky tanků a stovky bojových vozidel pěchoty, obrněných vozidel, ručních palných zbraní, protitankových a protiletadlových raket, samohybných i tažených houfnic a kvanta příslušné munice. Právě tato výzbroj se nejspíš už brzy stane problémem pro Izrael a USA. V souvislosti s tím se totiž dá očekávat růst bojové efektivity jak HTS, tak ostatních skupin, kterým se podařilo zmocnit opuštěné vojenské techniky, většinou sovětského a ruského původu. Což může mimochodem v budoucnu přinést zajímavé příležitosti ruským výrobcům zbraní.

V souvislosti s rychlým pádem Sýrie se začínají objevovat zajímavé informace o jeho příčinách. Tou asi nejdůležitější je informace o tajných jednáních špiček Asadovy armády s Izraelem a USA, zprostředkovaných Saúdskou Arábií, která měla vyústit ve slib odvolání amerických sankcí výměnou za distancování se od Ruska a Iránu. Asadovi na příkladu Saddáma Husseina a Kaddáfího ukázali, co by ho „v náruči“ západu čekalo, Irán stáhl armádu ze Sýrie, Rusko stáhlo své vojáky na dvě hlavní základny a Erdogan dal po domluvě s Izraelem zelenou džihádistům, kteří vyrazili na zdánlivě sebevražednou misi.

Demoralizovaná syrská armáda prakticky nekladla odpor. Damašek padl po pár dnech a na území Sýrie zavládl nepřehledný chaos. Z globálního hlediska se však hodně věcí vyjasnilo. Radikálně se změnilo rozestavení figur na blízkovýchodní scéně. Díky dohodě mezi Ruskem, Iránem a na obě strany hrajícím Tureckem v podstatě obratem zmizely všechny záminky pro vojenskou přítomnost USA v Sýrii a Iráku a veškerá izraelská protisyrská opatření alespoň formálně ztratila jakékoli opodstatnění. Rusko a Irán se elegantně vyvlékly ze syrské smyčky, zatímco USA a Izrael se do ní chytily. Rusko se teď může soustředit na válku proti Ukrajině a Irán se zbavil podezření, že chce Sýrii využít k přípravě útoku na Izrael. Pokud si Washington bude chtít udržet v této oblasti vliv, bude muset obnovit mezi Američany velmi nepopulární vojenské výpravy na Blízký východ.

Syrské třenice, dosud zatěžující vztahy Ruska, Turecka a Iránu, nyní budou zatěžovat vztahy USA, Turecka a Izraele. S největšími dopady na EU, samozřejmě, na níž (nás) bude to všechno platit. Pravděpodobná ztráta vojenských základen, které Rusko v Sýrii drželo především kvůli ochraně Asadova režimu, je pro Putina v této souvislosti obětí více než snesitelnou a uvolní mu zdroje a ruce pro operace na Ukrajině. Ta podle všeho chystá na jaro svou v pořadí už třetí “vítěznou” ofenzivu a jejíž specialisté se podíleli na přípravě teroristických skupin IS a protureckých vzbouřenců na severu Sýrie.

Sýrie rozhodně nebude v nejbližší době zemí, kam byste chtěli vyrazit na dovolenou. Podle agentury AFP hned v úterý jedna ze „spřátelených skupin“ povstalců, patřící údajně k Islámskému státu, podle zavedených zvyklostí povraždila 54 zajatých syrských vojáků. Pokud se Turecku a Izraeli nepodaří situaci rychle zvládnout, je jen otázkou času, kdy začne vraždění křesťanů, Alavitů, Drúzů, Kurdů a příslušníků dalších neislámských menšin. Pro ty byla až dosud Asadova Sýrie jednou z posledních arabských enkláv, kde mohli poměrně pokojně žít.

Asadův režim, ať byl jakýkoliv, udržoval v oblasti určitou rovnováhu. Co se bude v této de facto zanikající zemi v příštích dnech a měsících dít, to lze předvídat opravdu jen velmi obtížně. Nesourodou, narychlo slepenou koalici rebelů stmelovala implantovaná nenávist k Asadově vládě, která ale doslova přes noc zmizela. Ideově roztříštění džihádisté nejspíš mezi sebou začnou válčit nejen o místní zdroje, což samozřejmě vyvolá další velkou vlnu uprchlíků, směřujících do Evropy. Ta se naopak právě chystá expedovat „své“ Syřany, údajně uprchlé před Asadovou hrůzovládou, zpátky do jejich domoviny. Což asi tak úplně nedopadne a EU bude spíše nucena nastolit otázku „humanitární pomoci zbídačené Sýrii“. To povede jednak ke snížení pomoci Ukrajině, jednak k dalšímu ekonomickému propadu evropských zemí včetně ČR.

Rychlé vítězství islamistů v Sýrii se navíc už teď stalo velkým vzorem pro jejich radikální bratry nejen v Evropě, ale i v Ruské federaci a dalších částech světa. Přece když to šlo tak dobře v Sýrii, proč to nezkusit i jinde? Stačí pár bratrů ve víře vyzbrojených kalašnikovy, dostatečně hlasitě křičících Allāhu Akbar, a nepřátelské armády budou v hrůze prchat! Blížící se křesťanské vánoční svátky mohou být k realizaci podobných šílených nápadů příležitostí více než vhodnou.

Naši političtí analfabeti po vzoru svých západních loutkovodičů radostně hýkají o oslabení Ruska a jeho “afghánského” útěku ze Sýrie, aniž by měli sebemenší ponětí o temném pozadí a globálních dopadech tamních procesů. Nejspíš si nedovedou vůbec představit, co nás v souvislosti s vývojem situace v „osvobozené” Sýrii čeká. Velkými vůdci KoZa oslavovaný pád Asada, který už teď začíná vypadat trochu jinak, než jak nám ho vykreslují západní mainstreamová média, nás může přijít opravdu hodně draho.

A už jen na okraj otázka na dámu, hrající si na ministryni války ČR: „Paní Černochová, co je s těmi čtyřmi českými vojáky, sloužícími v tzv. „mírových silách OSN“ na Golanských výšinách? Víte o nich něco?“

FB – Jaroslav ŠTEFEC, vojenský analytik