JAROSLAV ŠTEFEC: Dnes večer budu trochu slavit a vzpomínat
Tento večer budu tak trochu slavit. A také vzpomínat. Nijak okázale, jen u dvou skleniček dobrého koňaku a doutníku.
Dnes je tomu totiž přesně 49 let, kdy jsem spolu se svými budoucími spolustudenty skupiny “VT spec” (což, jak jsme se později dozvěděli, ukrývalo studijní obor “Zbraně a ochrana proti nim – raketová technika”) a mnoha dalšími novopečenými maturanty, chystajícími se studovat spojařinu, ženijní vojsko, tankovou, nebo leteckou techniku a mnoho dalších oborů, nastoupil ke studiu na VAAZ v Brně.
Čekalo nás pět let opravdu náročného studia a pak nástup k vojenským útvarům, rozmístěným po celém území tehdejší ČSSR a disponujícím různými typy raketových zbraní. Jako novopečení vojenští inženýři, vyškolení a vycvičení profesionálové, jsme nastupovali do armády, připravené a schopné bránit území našeho tehdejšího státu.
Byli jsme na to hrdí. A právem. Jak jsem se později jako ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování MO ČR a člen Rady národních ředitelů pro vyzbrojování NATO (našeho tehdejšího největšího nepřítele) dozvěděl od svých západních kolegů, byla předlistopadová Československá lidová armáda zpravodajskými službami Aliance hodnocena jako jedna z nejlepších, nejlépe připravených a tím také nejnebezpečnějších armád tehdejší Varšavské smlouvy. Tolik na dokreslení tehdejší situace, kdy na našem současném území ještě existovala skutečná armáda, připravená a schopná ho bránit.
Dnes už jsme jen pamětníky. Mnozí z nás prošli velmi složitými životními cestami a zkouškami. A zdaleka ne všichni, kteří vyjevení, ostříhaní a netušící, co nás čeká, poprvé v životě jako řadoví vojáci základní služby stáli toho 21. srpna 1975 v modrých teplákových soupravách na nástupišti kasáren tehdejší VAAZ na Šumavské ulici, jsou dnes mezi námi. Speciálně jim a vzpomínce na ně věnuji dnes večer tu druhou sklenku koňaku, vypitou za svitu svíčky, hořící na jejich památku.
FB – Jaroslav ŠTEFEC, vojenský analytik
Jiné články autora:
JAROSLAV ŠTEFEC: Kyjev bude nejspíš muset na sliby Petra Pavla zapomenout
JAROSLAV ŠTEFEC: Hirošimská tragédie. Nesmíme zapomenout
JAROSLAV ŠTEFEC: Případ, na kterém lze velmi dobře demonstrovat pravděpodobnou budoucnost vývoje vztahů mezi muslimskými imigranty a námi, původními obyvateli evropských zemí
JAROSLAV ŠTEFEC: Máme se na co těšit. A můžeme za to poděkovat Rakušanovi. Dokonce osobně!
JAROSLAV ŠTEFEC: Vypovězme smlouvu o nákupu letadel. Čím dříve, tím lépe
JAROSLAV ŠTEFEC: Vzkaz pro Janu Černochovou a její “hvězdný tým”
JAROSLAV ŠTEFEC: O prudkém nárůstu počtu imigrantů muslimského vyznání
JAROSLAV ŠTEFEC: Globální oteplování prostřednictvím NATO
JAROSLAV ŠTEFEC: Stačí se ostatně projít Bruselem, aby soudný člověk viděl, kam Evropa směřuje
JAROSLAV ŠTEFEC: Vlhké sny Petra Pavla o možné nominaci Jany Černochové… podle všeho definitivně padly
JAROSLAV ŠTEFEC: Tohle už začíná opravdu smrdět. Tady skutečně končí legrace
JAROSLAV ŠTEFEC: Chciválka Černochová, Kašpárkova Kalupinka na pozici ministra obrany ČR, bude mít nejspíš problém. Možná i dva. Nebo tři
JAROSLAV ŠTEFEC: Existují ale také „náhodná úmrtí“ a „normální sebevraždy“, z nichž nenáhodnost a nenormálnost čiší na sto honů
JAROSLAV ŠTEFEC: Vzpomínka na Lidice stále žije a snahy o její vymazání se míjejí účinkem
JAROSLAV ŠTEFEC: Nemáme funkční systém ochrany obyvatelstva a nikdo se ani nenamáhá předstírat, že nějaký vytváříme
JAROSLAV ŠTEFEC: Když v Mannheimu může islámský fanatik pobodat několik lidí a zabít policistu, tak my to v Praze přebijeme vyšší kartou
JAROSLAV ŠTEFEC: …Doufám, že nebudeme muset čekat až do první desítky mrtvých po vzdušném útoku na lidmi nabitý fotbalový stadion Sparty…
JAROSLAV ŠTEFEC: Před našima očima probíhá zlomový boj o budoucnost lidské civilizace
JAROSLAV ŠTEFEC: Dostihla nás realita naší příslušnosti k tzv. „západní civilizaci“, v níž je obvyklé zbavovat se nepohodlných lidí jejich likvidací, a to včetně vrcholových politiků
JAROSLAV ŠTEFEC: O co v této jejich válce jde, co je to za válku a kdo proti komu ji vlastně vede?