JAROSLAV ŠTEFEC: Může v Evropě vzniknout velká válka, která by nás mohla těžce zasáhnout?

Zeptal se mě kamarád, jestli může v Evropě vzniknout velká válka, která by nás mohla těžce zasáhnout. Odpověď zní samozřejmě „ano“. Spousta indicií tomu nasvědčuje, včetně faktu, že Američané se de facto stahují z evropského kontinentu. Chovají se tedy podobně, jako před WWI a WWII. Jistou naději pro Evropu ale vidím ve třech zásadních faktorech.

Za prvé, výsledky právě skončené schůzky v Londýně, která zřejmě měla být jakousi náplastí na washingtonský debakl Zelenského, jasně ukázaly absolutní akční zoufalství a neschopnost vedení EU shodnout se na konkrétním postupu. Britové, kteří nemají s EU formálně nic společného, se ji sice snaží povzbudit k nějaké smysluplné akci, ale marně. Nátlak Británie je sice obrovský, ale výsledek je zhruba stejný, jako (obrazně řečeno) pokusy přimět starého vola k „akci“ bodáním žhavým železem do slabin. Zmatená prohlášení Macrona o jakémsi příměří „ve vzduchu a na vodě“, během něhož, zatímco budou pokračovat pozemní operace, vyrazí na Ukrajinu okupační jednotky „koalice ochotných idiotů“ a obecné řeči o „podpoře Ukrajiny na věčné časy“ jsou jasným přiznáním definitivní ztráty vlivu na další vývoj války. Tedy až na dočasnou schopnost zajistit podporou Zelenského pokračování hekatomb smrti stovek tisíc lidí a demografické eutanázie Ukrajiny jako státu.

Za druhé, USA se sice od evropského šílenství odtahují, ale stále jsou vedoucí zemí NATO. Z této pozice na žádost Britů o podporu vojenských akcí evropských zemí Aliance na Ukrajině jasně řekli “s námi nepočítejte, žádný článek číslo 5 “. A Zelenskému dal Trump jasně najevo, že pokud nehodlá jednat o míru, prostě skončil. Zelenský to ví, proto také Britové narychlo sbubnovali summit v Londýně. Aby přijel domů aspoň s nějakým výsledkem, protože jinak mu hrozí reálná vzpoura armádního velení.

A za třetí, Rusko dalo jednoznačně najevo, že žádné příměří prostě nebude. Ani dočasné, ani trvalé. Už žádné dohody a la Minsk I a II. Jediné, na čem je ochotné postavit budoucnost vztahů s Ukrajinou a Evropou, je istanbulská dohoda, zaříznutá (jak příznačné) tehdejším premiérem Británie Johnsonem. Evropa bude muset dříve nebo později akceptovat fakt, že mír nevyřeší nějaký summit zemí EU, který nemá sebemenší šanci cokoliv ovlivnit, ale diplomatická jednání mezi USA a Ruskem. Na jejich základě domluvené podmínky kapitulace USA předloží Ukrajině a Ukrajina je přijme. Jiná cesta k ukončení konfliktu na Ukrajině prostě nevede.

Británie se bude muset smířit s faktem, že sázka na EU byla sázkou na špatného koně. Může se samozřejmě stát, že díky jejímu tlaku dojde k pokusu realizovat Macronovy vlhké sny o tom, že kromě Ruska bude mít na Ukrajině okupační jednotky, tvořené „koalicí užitečných idiotů“, také Evropa. Jsem jen zvědav, jak bude Fiala objasňovat občanům desítky rakví s mrtvými českými vojáky, pokud k tomu skutečně dojde.

FB – Jaroslav ŠTEFEC, vojenský analytik