INFORMACE ZE SVĚTA: Evropskou unii ovládá jen chaos a dezorientace

Zatímco Donald Trump jedná s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, Evropa se stále nedokáže dohodnout ani na tom, kdo by ji měl u jednacího stolu zastupovat.

Sám německý kancléř Friedrich Merz přiznal, že nedokáže odpovědět na starou Kissingerovu otázku, komu vlastně zavolat, když chcete mluvit s Evropou. Zato v jedné věci má podle nejnovějších zpráv jasno, peníze na Ukrajinu musejí být a pokud se všechny členské státy nezaváží financovat Kyjev v roce 2027 i v dalších letech, Německo podle dopisu kancléře Merze zablokuje příští sedmiletý rozpočet EU.

To už není obyčejné vyjednávání, ale politické vydírání. A Merz jde ještě dál. Chce, aby se u budoucích půjček Ukrajině zrušila jednomyslnost a rozhodovala většina členských států. Nejde tedy jen o peníze a vydírání, ale i o právo veta, tedy o poslední nástroj, kterým se menší státy mohou bránit. Ironií je, že i tahle změna by sama potřebovala jednomyslný souhlas.

Tlak je navíc dost selektivní. Německo si dlouhodobě stěžuje, že Francie nebo Itálie posílají Ukrajině v přepočtu na obyvatele výrazně méně, ale na ně rozpočtovou páku nepoužije. Míří na Česko, Slovensko, Maďarsko a Bulharsko, tedy na příjemce evropských peněz, na které se dá tlačit nejsnáz. Merz tedy nevydírá ty, kdo platí málo, vydírá ty, kdo mohou jen těžko říct ne.

Nabízí se ovšem i jiná zajímavá meziúvaha. Nemůže takový německý nátlak některým vládám nakonec vyhovovat? Představme si situaci, že doma už další financování Ukrajiny odmítly, ale teď mohou voličům vysvětlit, že bohužel musely ustoupit, jinak by přišly o evropské peníze. Odpovědnost se tedy může elegantně přesunout do Berlína a Bruselu.

Pokud se dostaneme k samotným penězům, začíná další chaos. EU už Ukrajině schválila půjčku 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Kyjev nyní požaduje dalších 70 miliard eur na příští rok.

Jenže kam mají ty peníze vlastně jít? Z dosud schválených 45 miliard na příští rok má podle představeného rozdělení přibližně 31,7 miliardy směřovat na obranu a zbrojní průmysl a 13,3 miliardy přímo do státního rozpočtu. Z dodatečně požadovaných 70 miliard má ca 43 procent jít do rozpočtu a zbytek financovat armádu.

Zelensky evropským lídrům řekl, že válka bude příští rok stát 155 miliard eur, přičemž je dobré uvést, že ukrajinský státní rozpočet na rok 2027 má plánované celkové výdaje přibližně 145 miliard eur, z nichž zhruba dvě třetiny připadají na obranu a bezpečnost.

A teď se v tom pokuste vyznat. Kolik z těch 155 miliard už je zahrnuto ve státním rozpočtu? Kolik z evropských 115 miliard financuje výdaje, které v něm už jsou, a kolik představuje další vojenské zakázky mimo něj? A kolik tedy vlastně stojí fungování ukrajinského státu celkem?

Nejde o to, že by se tyto částky daly jednoduše sečíst. Právě naopak. Část se překrývá, část představuje přímou rozpočtovou pomoc a část zbraně nebo výrobu placenou spojenci. Jenže veřejná debata nad těmito miliardami se vede, jako by každý přesně věděl, co znamenají, což se často jeví jako záměr.

Ukrajina má vlastní příjmy, ale bez rozsáhlé zahraniční pomoci není schopna udržet současný rozsah vedení války, ale ani fungování státu a proto je na místě otázka, nakolik oficiální ukrajinský rozpočet vůbec vystihuje její skutečnou ekonomickou situaci. Netvrdím, že jsou čísla zfalšovaná, ale jestliže značná část vojenských výdajů prochází mimo státní rozpočet, pak samotný rozpočet nemůže být úplným obrazem finanční závislosti Ukrajiny.

Když velkou část válečných nákladů platí přímo spojenci a další položky se podle potřeby přesouvají mezi “válkou“ a “státem“, je velmi těžké poznat, kolik Ukrajina skutečně potřebuje, kolik sama unese a jestli se ještě vůbec jedná o ukrajinskou válku nebo už o válku Unie.

Ano, i tuto nepříjemnou otázku je nutné položit. Jaká je vlastně skutečná role Evropské unie v této válce? Evropské státy financují zcela zásadní část ukrajinských potřeb, dodávají zbraně, rozšiřují pro Ukrajinu zbrojní výrobu na svém území a zavazují se platit další roky. Právně to možná samo o sobě neznamená, že se EU stala válčící stranou, ale politicky a ekonomicky je její zapojení tak rozsáhlé, že otázka, kde končí podpora napadené země a začíná spoluodpovědnost za pokračování války, je zcela namístě, protože válku nevede jen ten, kdo drží zbraň, ale hlavně ten, kdo jí platí.

A s ohledem na to je největší absurdita celé situace politická. Americký prezident se snaží vyjednat konec války mezi Ruskem a Ukrajinou, ale vzhledem k masivnímu finančnímu a zbrojnímu zapojení spíše mezi Ruskem a ukrajinsko-unijním blokem.

A Unie sice vysílá své zástupce do Abú Zabí, ale u stolu třístranných jednání nesedí, protože nejenže nemá společného vyjednavače, hlavně nemá ani veřejně srozumitelný společný plán jak postupovat nyní a ani jak postupovat v době po případném míru.

Unie tedy nedokáže jasně vysvětlit, kdo za ni vyjednává, jakého výsledku chce dosáhnout, kolik ji to bude stát a jak dlouho má platit, ale dospěla do stavu, že už se státy navzájem vnitřně vydírají kvůli penězům na další roky války.

A tomu všemu má “evropský” občan rozumět, má to platit a hlavně prý má věřit, že někdo v Unii ví, kam vlastně směřujeme.

FB – Pavel ŠIK, ekonom, publicista, poradce ministra zahraničí ČR

Jiné komentáře autora:

INFORMACE ZE SVĚTA: Proč se v Polsku bojuje o Ústavní soud právě teď? aneb Od zbrojních zakázek až k boji o Ústavní soud…

INFORMACE ZE SVĚTA: V evropských liberálních salonech se smích pomalu mění v praskání žilek…

INFORMACE ZE SVĚTA: Hledá se vyjednavač…

INFORMACE ZE SVĚTA: Americe došla trpělivost a Evropa si toho všimla… Konečně, ale pozdě

INFORMACE ZE SVĚTA: “Vyjednávám o míru mezi Ruskem a Ukrajinou a nechci udělat nic, co by Rusko pošetile odehnalo od jednacího stolu.“

INFORMACE ZE SVĚTA: Francouzská dluhová krize

INFORMACE ZE SVĚTA: Integrace migrantů se netestuje, když stát rozdává, ale když začne brát

INFORMACE ZE SVĚTA: Velcí kluci spolu mluví, malí pálí mosty…

INFORMACE ZE SVĚTA: Blízký východ, který se nevejde do našich šuplíků

INFORMACE ZE SVĚTA: Nejsilnější Unie v dějinách… jen jí nefunguje energie, průmysl, obrana, technologie ani hranice

INFORMACE ZE SVĚTA: Bruselská válka byrokratů pokračuje

INFORMACE ZE SVĚTA: “Průlom ještě před zimou”..

INFORMACE ZE SVĚTA: Dva z nejbližších Trumpových vyjednavačů přiletěli do Moskvy

INFORMACE ZE SVĚTA: Na případu dronů v Lipsku je podle mě mnohem důležitější než samotné drony důvěra

INFORMACE ZE SVĚTA: Člověk se občas musí ptát, k čemu vlastně máme zahraniční redakce…

KOMENTÁŘ NA SÍTI: Prezident gest je v klidných časech ozdoba, ale v momentech, kdy gesta mají reálný systémový dopad, je to luxus, který si země nemůže dovolit

INFORMACE ZE SVĚTA: Peking – co se skutečně dohodlo se nedozvíme z médií, ale z toho, co se nyní bude dít aneb úsměvy a mezery mezi řádky

INFORMACE ZE SVĚTA: Trumpův přílet do Pekingu