INFORMACE ZE SVĚTA: “Průlom ještě před zimou”..

Zatímco se evropská a naše média věnovala dehonestaci Witkoffa za příliš vstřícné jednání v Moskvě, mě osobně na cestě amerických vyjednavačů Witkoffa a Kushnera především zaujalo, když v Kyjevě zdůrazňovali “průlom ještě před zimou”..

Witkoff a Kushner přiletěli do Moskvy v sobotu 5. září a s Putinem jednali téměř tři hodiny. Za ruskou stranu byli přítomni Putinův poradce Jurij Ušakov a Kirill Dmitrijev, americkou delegaci podporovali také lidé z NSC, State Departmentu a ministerstva financí. Zajímavý detail je, že do Moskvy přijel i úřadující americký sankční koordinátor Gene Lange. Účastnil se přípravného jednání s Dmitrijevem, nikoli samotné schůzky s Putinem. To poměrně jasně naznačuje, že součástí balíku jsou i sankce a budoucí ekonomické vztahy.

Z Moskvy Američané odletěli do Polska a do Kyjeva pokračovali po zemi. Přivezli Putinovy připomínky a smyslem celé cesty bylo pokusit se obnovit přímý trojstranný formát. Šlo přitom o jejich vůbec první cestu na Ukrajinu během druhého Trumpova mandátu, přestože Witkoff byl v Moskvě už mnohokrát.

Ale zatímco Witkoff a Kushner v Kyjevě poměrně vážně zdůrazňovali, že chtějí dosáhnout průlomu ještě před zimou, Zelenský vtipkoval, Arachamija ukazoval své tričko a jednání dle zdrojů pojali jako řešení přípravy Ukrajiny na pokračování války přes zimu, jako žádost o další protivzdušnou obranu, energetickou pomoc v podobě LNG plynu a zimní balíček. Sám Zelensky to pak potvrdil větou, že doufá v dohodu s americkými partnery a počítá s podporou Evropanů, pokud bude válka v zimě pokračovat, a že to tak zatím vypadá. Z výrazu obou vyjednavačů na následné diskuzi se mi zdálo, že k porozumění úplně nedošlo.

Proč Američané tolik spěchají právě teď, že chtějí průlom před zimou?

Nejjednodušší vysvětlení americké naléhavosti je samozřejmě domácí politika. Americké kongresové volby jsou 3. listopadu a diplomatický průlom před zimou by byl zároveň průlomem před volbami. Druhou motivací může být energetika. Ministr financí Scott Bessent nedávno připomněl, že ukrajinské útoky na ruskou ropnou a plynovou infrastrukturu přispívají k tlaku na světové ceny energií. Ve světě, který zároveň řeší výpadky dodávek z Blízkého východu, rozhodně nejde o zanedbatelnou otázku.

A pak existuje ještě třetí možné vysvětlení. Washington zná stav ukrajinské energetiky, zásoby protivzdušné obrany, situaci na frontě i problémy s mobilizací mnohem lépe než veřejnost a může se jednoduše obávat, že po zimě bude vyjednávací pozice Ukrajiny výrazně horší než dnes.

Bylo ostatně zajímavé, jak Zelensky po schůzce veřejně poděkoval Američanům právě za to, kolik času věnovali zimě a problémům, které během ní mohou přijít. V následném rozhovoru prozradil, že Spojené státy podle něj zkoumají možnost zvláštní předzimní deeskalace. Ve hře jsou prý vzájemná omezení útoků na energetickou infrastrukturu, elektřinu, ropu a plyn a současně obnovení širších mírových jednání. Na otázku, zda se Washington snaží vytvořit podmínky, aby obě země prošly zimou bez další masivní eskalace a zároveň obnovily mírová jednání, Zelensky odpověděl, že je to velmi blízko realitě těchto rozhovorů.

Je tedy docela možné, že si Američané říkají jednoduchou věc, pokud bude Rusko během zimy dál ničit energetickou infrastrukturu a současně pokračovat v tlaku na frontě, může Ukrajina na jaře vyjednávat za podstatně horších podmínek než dnes.

Ukrajinská protivzdušná obrana je vyčerpaná. Zelensky po masivním ruském úderu na přelomu července a srpna veřejně řekl, že Ukrajině došly interceptory pro systémy Patriot. New York Times následně koncem srpna popsaly situaci jako nejkritičtější od začátku války a upozornily, že proti části balistických útoků jsou některá ukrajinská města prakticky bezbranná.

Ukrajinská energetická infrastruktura je přitom pod rostoucím tlakem. Zelenského poradce pro obranné technologie Beskrestnov v rozhovoru pro Guardian veřejně připustil, že při soustředěných ruských útocích na elektřinu, vodu a vytápění může v Kyjevě vzniknout humanitární krize. Navrhl proto uvažovat i o preventivním odjezdu části seniorů z hlavního města. Výslovně přitom zdůraznil, že jde o jeho osobní názor, nikoli o oficiální plán vlády.

Jen tři dny před cestou amerických vyjednavačů navíc zveřejnil Foreign Policy dlouhý text Adriana Karatnyckého, senior fellow v Atlantic Council, s výmluvným názvem Ukraine’s Mood Swing. Podle něj Zelensky po více než sedmi letech u moci, čtyřech a půl letech války a sérii korupčních skandálů ve svém nejbližším okolí ztrácí politickou podporu země.

Kdyby dnes došlo na druhé kolo prezidentských voleb, Zelensky by podle průzkumu SOCIS prohrál se Zalužným přibližně 34 ku 66, s bývalým ministrem obrany Fedorovem 36 ku 64 a s Budanovem 38 ku 62. Samotný pokles popularity není nic úplně nového. Novější a politicky mnohem nebezpečnější je, že podle stejného průzkumu považuje 90 procent dotázaných korupci za vysokou nebo extrémně vysokou a téměř 57 procent přičítá odpovědnost za její rozsah přímo Zelenskému, z čehož Karatnycky odvozuje, že ztrácí i podporu společenskou. To je totiž přibližně dvojnásobek oproti srovnatelnému průzkumu z dubna 2025. A právě teď se současně začínají v médiích objevovat výsledky ukrajinských auditů vojenských nákupů a na povrch vyplouvají skandály s nákupy zbraní staré dva roky.

Vyjednavači tedy nepřijeli pouze do země s problémy na frontě a před mimořádně obtížnou zimou, ale přijeli do země, kde se současně začíná otevírat účet za způsob, jakým byla válka poslední roky řízena a financována. Když si to všechno shrneme, Washington nepochybně zná stav ukrajinské energetiky, zásoby protivzdušné obrany, situaci na frontě i problémy s mobilizací mnohem lépe než veřejnost a současně musí vidět i to, co dnes už otevřeně popisuje Foreign Policy – korupční skandály, konflikty uvnitř vedení země, šířící se protesty a rychle se otevírající otázku politické budoucnosti Ukrajiny. Američané možná docházejí k závěru, že právě zhoršující se situace je dobrým důvodem uzavřít dohodu co nejdřív. Možná si mnohem jasněji uvědomují, že se zavírá i okno politické.

Pokud během zimy přijde další poškození energetické infrastruktury, nedostatek protivzdušné obrany, další problémy na frontě, evakuace měst a současně další propad důvěry ve vedení země, může být na jaře mnohem obtížnější nejen válku vést, ale také vyjednávat o jejím ukončení. Možná se dnes nehraje jen o to, zda Zelensky přijme nějakou americkou dohodu. Možná se hraje také o to, zda za několik měsíců ještě bude mít dost politické síly takovou dohodu přijmout a prosadit. A možná dokonce i o nejistotu, kdo ji vůbec za Ukrajinu bude schopen prosadit.

FB – Pavel ŠIK, ekonom, publicista, poradce ministra zahraničí ČR

Jiné komentáře autora:

INFORMACE ZE SVĚTA: Dva z nejbližších Trumpových vyjednavačů přiletěli do Moskvy

INFORMACE ZE SVĚTA: Na případu dronů v Lipsku je podle mě mnohem důležitější než samotné drony důvěra

INFORMACE ZE SVĚTA: Člověk se občas musí ptát, k čemu vlastně máme zahraniční redakce…

KOMENTÁŘ NA SÍTI: Prezident gest je v klidných časech ozdoba, ale v momentech, kdy gesta mají reálný systémový dopad, je to luxus, který si země nemůže dovolit

INFORMACE ZE SVĚTA: Peking – co se skutečně dohodlo se nedozvíme z médií, ale z toho, co se nyní bude dít aneb úsměvy a mezery mezi řádky

INFORMACE ZE SVĚTA: Trumpův přílet do Pekingu