STARÁ ŠUMAVA: Rozhledna na Javorníku

Vzhůru na rozhledny. Jasná jitra, pěkný výhled. Rozhlédni se, člověče, než ti život mezi prsty uteče. Opusť svoji rodnou pec a vydej se s námi někam na kopec. Všechny tvoje problémy, strasti, žaly, migrény, ti vyřeší jen rozhledny. Stojí na kopcích, štíhlé a vznešené, a shlíží dolů do krajiny. Staví se jen v dobách hlubokého míru a za jediným účelem; povznést člověka a jeho ducha alespoň na chvíli nad povrch země…

Rozhledny. Turisty přitahují jako magnet střelku kompasu, rodinám poskytují cíl procházek, milencům soukromí, putujícím romantikům nezapomenutelné zážitky, avšak dohromady možnost vystoupat na vrchol a získat tak nadhled nad krajinou, nad lidmi, nad životem a nad smrtí.

Z řady svých planin, vrcholů a svahů se nám jeví Šumava jako nedostižná krasavice, která svou půvabnou a líbeznou tvář mění ráda v proměnách času. Je však, nebo spíše donedávna bylo, na ní jediné místo, z něhož ji přehlédneme v celé její spanilé kráse – a to je vrchol Javorníku. Téměř celé století mu patřilo toto prvenství, za něž vděčí své šťastné poloze.

Javorník společně s blízkým Královským kamenem a Ždánovem tvoří trojici tisícovek v útvaru Javornické hornatiny Pokud jste dávali ve škole pozor, odpovíte jednoznačně – Sněžka. Ty starší napadne možná ještě ze setrvačnosti Gerlachovský štít čili Gerlachovka nebo dokonce, jak se jeden čas muselo říkat, Stalinův štít. Ale o těch řeč kupodivu nebude. Ani ta Sněžka nebyla vždy nejvyšší horou Čech a Moravy.

Naše malá země prodělala ne tak úplně dávno období, kdy se ještě o dost zmenšila. Ano, po mnichovské zradě byl vytvořen Protektorát Čechy a Morava – a milá Sněžka již do našeho území nepatřila. Slovensko vytvořilo samostatný štát, takže ani Tatry jsme již neměli. Z hraničních pohoří nám zůstaly oči pro pláč a kousek Šumavy. Po odtržení Sudet probíhala těsně za rozhlednou hranice tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava, takže Javorník se mohl pyšnit titulem „ nejvyšší hora Čech“.

Dramatičnost prvního pokusu postavit rozhlednu vyplývá z písemné zprávy Šafhauserovy : 26.7.1914 byla svolána schůze přátel spisovatele Klostermanna, aby se dojednaly poslední podrobnosti k započetí stavby dřevěné rozhledny. Měl rád hluboké lesy na jejím vrcholu a samoty, které jsou rozeseté po jejím úbočí. Javorník u něj představoval místo jedinečného rozhledu, silná náklonost proto vyústila v přání, aby zde stála rozhledna. Pro svůj nápad získal několik svých přátel a členů KČT, mimo jiné knížete Schwarzenberga, šumavského buditele Josefa Šafhausera nebo poslance Antonína Zeithammera. 26. července 1914 svolal schůzi, aby se dojednaly poslední podrobnosti k započetí stavby dřevěné rozhledny.

Jenže v předvečer byla vyhlášena mobilizace, a tak ke stavbě nedošlo. O dva dny později byl ale zveřejněn známý manifest císaře Františka Josefa Mým národům, ohlašující začátek první světové války. Nastalá mobilizace zmařila jakékoli stavební práce a Karel Klostermann, který zemřel o devět let později, se rozhledny na Javorníku nedočkal.

Jestliže první světová válka zmařila stavbu, tak druhá světová válka ji naopak iniciovala. Ve třicátých letech, kdy na Šumavě rostlo národnostní napětí mezi Čechy a Němci, oprášil ideu rozhledny na Javorníku český nacionální spolek Národní jednota pošumavská. Ve spolupráci s Klubem českých turistů v Sušici uspořádal sbírkovou akci, která vynesla téměř čtyři tisíce korun. V meziválečném období se myšlenky ujala Šumavská župa KČST, shromáždila finance a v červnu 1938 se začalo stavět. Finance na stavbu byly získány pomocí veřejné sbírky okolních obcí, jejichž názvy jsou vytesány nad vstupem rozhledny. Pozemek pro stavbu byl darem knížete Schwarzenberga, který také pro tuto příležitost poskytl 50% slevu na stavební dřevo. Silnice k rozhledně byla zřízena roku 1935. Dostatečné finance na stavbu rozhledny však byly shromážděny roku 1938.

Původním záměrem bylo postavit společně s rozhlednou i dřevěnou chatu, ale na její stavbu už bohužel nezbývaly finance. Místo ní byla nakonec u rozhledny zřízena pouze veranda s čekárnou. Za dva měsíce byla rozhledna otevřena. Původní plán dřevěné konstrukce byl zaměněn projektem na čtyřbokou kamennou 25 metrů vysokou věž. 21.června 1938 bylo započato s výkopem základů ve skále. Byly navíc ještě zpevněny betonovou deskou. Do východní zdi pod úrovní prvního patra byly vloženy opracované kvádry se jmény obcí, které je darovaly: Javorník, Nezdice, Strašín, Úbislav a Stachy a celý dekorační kvádrový pás dar města Sušice.

Celá mohutná věž byla stavěna osmi zedníky a osmi pomocnými dělníky, kteří denně dojížděli na kolech ze Strašína, a tak zdolávali výškový rozdíl 400 metrů a vzdálenost 14 km. Pro zajímavost – denní mzda zedníka 20 Kč, pomocníka 12 Kč a celkové náklady na stavbu činily 90.000 Kč.

Jakoby pro rozhlednu na Javorníku bylo souzeno, aby její mezníky byly spojeny se zásadními dějinnými událostmi. Měsíc po jejím otevření byla podepsána Mnichovská dohoda a těsně za rozhlednou byl proveden zábor pohraničí. Zajímavostí je, že během trvání protektorátu Čechy a Morava, byl vrchol věže nejvyšším bodem okleštěných Čech. Během války sloužila německé armádě jako protiletecká pozorovatelna. Po válce byla opět zpřístupněna, ale časem ji začaly přerůstat okolní stromy.

Roku 1997 byla uzavřena. V roce 2001 byl založen nadační fond Karla Klostermanna, který společně s obcí Vacov usiloval o znovuobnovení výhledu ze zdejší rozhledny. Vykácením lesního porostu to však možné nebylo, jelikož zdejší stromy nebyly mýtné. Proto se tehdy vyskytly úvahy o celkovém navýšení rozhledny. Nástavba měla být vysoká 10 metrů a finanční odhad tohoto navýšení byl vypočítán na 1,6 milionů korun. Celý projekt však musel být odložen z důvodu zamítnutí dotací od nadačního fondu Phare.

Zlepšení situace naštěstí nastalo už rok po těchto událostech, v roce 2002. Tehdy společnost T-Mobile měla zájem o to, aby se na vrchol věže umístily její antény, a tak navýšení rozhledny přece jen proběhlo. Nástavba má podobu osmiboké stavby o výšce 14 metrů, takže celková výška rozhledny byla je 39,6 metrů. Přestavba se uskutečnila v září 2002 a 5. července 2003 byla už rozhledna slavnostně otevřena veřejnosti.

Na rozhledně se nachází kruhový výhled, který nabízí jedinečný výhled. Na jihozápadě se zvedá hlavní šumavský hřeben s vrcholem Pancíře a dvouvrcholkem Ostrého, Velkým Javorem a Roklanem. Jižním směrem lze z rozhledny pozorovat Stašsko, Churáňov a severovýchodně vrch Libín nad Prachaticemi a část Českobudějovické pánve. Pohled do vnitrozemí nabízí rozhled na Písek, Rábí, Temelín a Brdy.

Zdroj: V krajinách rozhleden – Šumava, Rozhledny a další vyhlídkové objekty v České republice

Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES

Foto: archiv autora

Informovali jsme:

STARÁ ŠUMAVA: Kaple sv. Antonína Paduánského na Javorníku

STARÁ ŠUMAVA: Obec Javorník

STARÁ ŠUMAVA: Zázrak svatého Jakuba

STARÁ ŠUMAVA: Kohoutí kříž v Nicově

STARÁ ŠUMAVA: Obec Nicov

STARÁ ŠUMAVA: Královský kámen