STARÁ ŠUMAVA: Obec Javorník
F. F. Toužimský: Hledíme-li s výše na horstvo Ždánovské, jeví se jako křivolaké, rozvlněné lesnaté pokračování Šumavských výšin do českých vlastí, jest nižší sice než jeho šumavské pozadí, avšak jednotlivé jeho vrcholy jak obrovské vlny vynořují se do znamenité výše.
Rozptýlená horská obec ve svazích stejnojmenného vrchu v místech sklářské huti založené v 16. století. Ta využívala zdejší doly na křemen, které dodnes připomíná jedna z dochovaných štol. Obec patřila již roku 1624 ke královské rychtě ve Stachách. Oblíbené turistické středisko s lidovou architekturou a sochou K. Klostermanna (z července 1968).
J. Kraml o návštěvě K. Klostermanna píše: “Den před národní poutí na Javorníku, navštívil Mistr Klostermann s paní spisovatelku Amálii Kožmínovou, která byla tehdy na letním bytě u rodičů paní učitelky. Z pokoje bytu a z přilehlé pavlače je pohled kolem hřbitovního kostelíka přes stachovské louky na pastviny a sousední vesničku Zdíkovec. Se zalíbením spočinuly jiskrné, přívětivé, modré oči Klostermannovy na svěží zeleni luk. Za potokem pak se popásalo veliké stádo dobytka. Bylo slunné dopoledne, mírný větřík zchlazoval rozpálený dech léta. Až k nám do pokoje doléhaly zvuky zvonců pasoucího,se stáda. Mistr prý tehdy přivřel oči, zaposlouchal se do té směsi zvuků a tónů a po dlouhém odmlčení pronesl: “Víte, kdybych ten pokojík si mohl tak přenést s sebou do Plzně, to bych byl nejšťastnějším člověkem na světě”. To jistě tak promluvilo jeho srdce z bolesti nad tím, že stářím ztrácíme i nejmilejší a zbývají nám jen vzpomínky, jako živí svědkové do nenávratna zašlých dob. Svatoanenské národní pouti na Javorníku se nemohl dočkat. Časně ráno vyjel kočárem, aby už byl mezi svými. Měl všude přece tolik známých,o jejichž osudy měl stále vřelý zájem. Naposledy se tehdy svítal s Ferdou Krobiánem, oblíbeným javornickým hostinským. Nikdo netušil, že za několik málo hodin celé chystaná a tak dobře připravené slavnost ztroskotá. Ani pořádně nezačala, ještě nedošlo k oficiálnímu uvítání hostů, když jízdní kurýr ze Sušice přináší zprávu o vyhlášení války a mobilizace. Shromáždění je rozpuštěno. Mistr odjíždí, nezdržuje se, přes Vacov ke vlaku do Čkyně a již nikdy, nikdy se nevrací. Nachylující se čas jeseně života trávívá v kruhu svých milých ve Štěkni, horečně dokončuje své práce, z nichž některé vyšly až po jeho smrti.”
Javorník je nejvyšší horou Javornické hornatiny, která je součástí Šumavských plání. Má nadmořskou výšku 1065,7 metrů. Na západ od Javorníku obsahuje horský hřbet Javornické hornatiny Královský kámen (1058,3), Ždánov (1064,5) a Chlum (962,4). Mezi vrchy Javorníku a Královského kamene je široké sedlo (992). Okolí sedla se nazývá Krankoty.
Původ názvu Javorník: podle hojného výskytu javorů v tehdejším lesním porostu na temeni kopce. Ve staré historické literatuře jsou v celém horském masivu Javorníku jmenovány dva Javorníky: Hořejší Javorník a Prostřední Javorník. Z toho vyplývá existence “Dolejšího Javorníku” – možného pojmenování nízké nevýrazné vyvýšeniny blízko severovýchodního úpatí poblíže místa U Biskupa. Prostřední Javorník má nadmořskou výšku 989 m (Na Valachu), “Dolejší Javorník” 807 m.
Obzor všech tří uvedených javornických kót je možné nejlépe přehlédnout od Mladíkova, Vacova a Vrbice. Dříve, než byla na Javorníku postavena v r. 1938 Klostermannova rozhledna, mělo ploché temeno pojmenování “U Věže” nebo “Ve Věži” – podle laťové konstrukce nad trigonometrickým výškovým bodem.
Vrchol Javorníku se nachází na katastrálním území Lhoty nad Rohanovem. Původ názvu osady: Je pravděpodobné, že již dříve před vznikem osady nesl kopec nad ní pojmenování Hořejší Javorník. A první chalupy (lidské příbytky) vznikající osady byly pojmenovány podle vrchu nad nimi – místním jménem Javorník.
První historická zmínka o Javorníku – osadě – lidském sídle, je z roku 1624. Zpráva o lesích na Javorníku pochází z roku 1660. Zemský soud nařídil dne 1. července roku 1660 krajským hejtmanům, aby k přátelskému porovnání obou stran sešli se na shlédnutí hranic. Ale hranice Ferdinanda z Vrbty odpírá zem. soudu jmenovati komisi, ježto hranice byly již dávno upraveny. Uvádí, že “dotčený les Velký Javorník, jenž k dílu II. Dobršskému přidělen jest a se zavírá od lesů královských (rychta Stašská) a jde hřebenem až do král. Kamene, potom dolů až k prostřednímu Javorníku do hranic, které týž Velký Javorník od prostředního Javorníka k dílu II.”
Markvart z Dobrše svého času s inspektorem z Přečína obcházeli a zjišťovali hranice; on sám, ač stár, pustil se do tohoto nepřístupného lesa, po skalách a děravých místech velmi nebezpečně šel, a naposledy nemoha po tak nebezpečných místech jíti, od dvou lidí sotva z tohoto lesa jsem byl vyveden. Nejlépe, tuším, uvedeny jsou hranice v lese Javorníku v kupní smlouvě, jíž Markvart kupuje celý les od V. Ježovského z Lub. ” (Poznámka: Nynější pásmo Javorníka není ani stínem toho, čím bylo ještě v polovině 19. stol. Tehdy na Javorníku vůbec se stromy nekácely; zužitkovala se jen malá část toho, co vichry vyvrátily a Javornický les zůstával pralesem téměř do roku 1850.)
Vesnice Javorník s osadou Tejmlov byly do roku 1923 součástí politické obce Stachy. V tomto uvedeném roce vytvořily samostatnou obec s místním názvem Javorník o malé katastrální výměře 0,915 km2 = 91,5 ha. Javorník měl svoji školu – zřízena roku 1875 v Tejmlově. Školní budova postavena roku 1878. Před otevřením javornické školy docházely děti do školy ve Stachách. V kronice je o počátcích tejmlovské školy následující zpráva: “Tejmlovská škola obecná vystavěna byla roku 1880 nákladem javornicko-tejmlovské školní obce, která také i se zahrádkou školní jest majetkem této obce. Avšak ku stavbě školy obdržela tato školní obec ze zemského fondu příspěvek v částce per 2000 zlatých rakouské měny na přímluvu vysoké c.k. zemské školní rady v Praze. Škola tato stavěna byla za úřadování obecního představeného Františka Švarce v Jirkalově č. 59 na Staších, kterážto stavba pak přešla na obecního představeného Jana Wastla v Krousově č. 142 na Staších. Škola stála okolo 3200 zlatých rakouské měny. Poznamenal František Voldřich, obecní písař, dne 23.4.1888. “
Roku 1884 škola měla 56 žáků. Škola v Tejmlově byla později školou dvoutřídní a měla vždy jednu třídu v Tejmlově a jednu na Javorníku. Dvoutřídní školou zůstala do roku 1947. Tehdy byla třída v Tejmlově zrušena a v původní školní budově se přestalo vyučovat. Škola zůstala v Javorníku a pokračovala jako jednotřídní. Byla umístěna v horním patře Baťovny. V roce 1964 došlo k jejímu zrušení. (Malý počet žáků). Posledním řídícím učitelem zde byl Antonín Sládek ze Lhoty nad Rohanovem.
Zdroj: Cyklistův průvodce Šumavou
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora