KOMENTÁŘ NA SÍTI: Vláda nezestátňuje Českou televizi. Chce jen zrušit poplatky. A zároveň snížit částku, která je má nahradit

Říkám rovnou, že si nemyslím, že zpravodajství a publicistika ČT a Českého rozhlasu pracují vyváženě a nestranně. Ale chci se na celou situaci podívat férově.

Ulice může tlačit na vládu, proč ne. Opozice půjde k Ústavnímu soudu a do Bruselu. Nic z toho ale nevyřeší problém, který má na stole Hynek Chudárek. Rozpočet na příští rok musí sestavit v řádu týdnů, ne let.

Ústavní soud mimochodem nevstoupí do sporu v aureole nadhledu, jakou by si přál. Kamera České televize včera ochotně zabírala jeho předsedu Josefa Baxu při sledování StarDance. Nic nezákonného. Jen další drobnost, která těm, kdo už soudu nevěří, důvěru zrovna nevrátí.

Česká televize letos hospodaří s 8,5 miliardy korun. Z poplatků na příští rok očekávala přibližně sedm miliard. Místo nich má podle návrhu dostat od státu 5,74 miliardy. Rozdíl přibližně 1,3 miliardy nezaplatí žádná demonstrace.

Část voličů vládní koalice poplatky platit nechce. Někteří by veřejnoprávní média zrušili úplně. Vláda je ale neruší. Navrhuje změnu financování. Evropská pravidla po ní požadují, aby veřejnoprávním médiím zajistila přiměřené, předvídatelné a udržitelné příjmy a chránila jejich nezávislost. Poplatky jí nepředepisují.

Poplatek je místo, kde se vztah občana a České televize stává osobním. Převést financování pod stát je způsob, jak platbu schovat a zároveň vyvolat pocit, že člověk ze své kapsy neplatí něco, s čím nesouhlasí. Bude to platit anonymní stát, stejně jako spoustu jiných věcí, třeba pomoc Ukrajině, s níž část voličů také nesouhlasí. A pokud na to mít nebude, půjčí si. Stejně jako si půjčuje na pomoc Ukrajině, dálnice nebo důchody…

Poplatek nikdy nebyl zárukou nezávislosti. Platil se dávno předtím, než si ho s ní ČT spojila. Poslušně živil i normalizační Československou televizi. Ze stejné platby se dá financovat svobodná televize i hlásná trouba režimu. Kdo dnes dělá z poplatku princip nezávislosti, zapomíná nebo neví, že tentýž princip financoval i normalizační vysílání pod dohledem ÚV KSČ.

Když si pustím ČT24, nemám pocit, že sleduji veřejnou službu. Mám pocit, že sleduji jeden názorový tábor, který si svůj pohled plete s nestranností. Nezávislost na vládě a vyváženost vůči divákům jsou dvě různé věci. Podle lidí v ulicích má poplatek chránit tu první. Tu druhou ČT ignorovala a část veřejnosti se naštvala.

Co musí udělat Chudárek. Nejdřív připravit rozpočet i na možnost, že poplatky nebudou. Oficiálně s nimi ČT pro příští rok pořád počítá. Úsporná varianta za 350 milionů a postupné propouštění dvanácti procent lidí do roku 2030 znějí sice rozumně, ale televize tahle opatření dál představuje jako krizový scénář. Pokud vláda zákon prosadí, nebude to krize. Bude to nový stav.

Zadruhé nebrat diváky jako rukojmí. Hrozba, že škrty dopadnou na děti, regiony a dokumenty, je pochopitelná taktika. Jenže odpůrce poplatků v ní snadno slyší vydírání instituce, která raději ohrozí pohádky, než by sáhla na vlastní pohodlí.

Zatřetí a hlavně: získat zpátky lidi, kteří se v ČT nepoznávají. O penězích pro ČT budou rozhodovat i jejich poslanci. Znamená to výběr hostů, pluralitu komentátorů na ČT24 a stejné měřítko pro různé názorové tábory. Nestačí lidem vysvětlovat, že jsou veřejností, pro kterou televize vysílá. Musí to v jejím vysílání také poznat.

Začtvrté jednat o reklamě nahlas. ČT chce vrátit online reklamu a zrušit odvod ze sponzoringu. Ať řekne, kolik jí to přinese. Pokud jí stát ubere jeden zdroj příjmů, musí s ní jednat i o uvolnění těch, které dnes omezuje.

Hlasování ve 4:36, zvolené tak, aby od konce Okamurova projevu uplynulo přesně devět hodin, bylo zbytečně na sílu. Druhé čtení musí proběhnout normálně, ve dne a s debatou.

Do zákona patří valorizace, víceleté plánování a zákaz skokových škrtů. Vláda tím splní část evropských požadavků a oslabí tvrzení, že jde o trest za obsah vysílání. Musí ale také obhájit výchozí částku.

Nejlepší obranou ČT není noční demonstrace ani stížnost v Bruselu. Je to zpravodajství a publicistika, ve kterých koaliční volič uslyší i svůj názor.

Ano, koalice chce ČT ubrat 1,3 miliardy z veřejného financování. Něco jí může vrátit v reklamě. Politické podmínky pro tenhle krok ale pomohla vytvořit sama ČT ve chvíli, kdy ztratila důvěru velké části lidí, kteří ji platí.

FB – Vadim PETROV, publicista, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, prezident ve společnosti Iniciativa pro kybernetickou bezpečnost

Jiné komentáře autora:

KOMENTÁŘ NA SÍTI: Francie se potácí se mezi dluhy, politickou krizí a ulicí, která nevěří politikům ani systému

KOMENTÁŘ NA SÍTI: Neumíme Ukrajině pomoct válku vyhrát. Tak zavřeme oči a pošleme šek

KOMENTÁŘ NA SÍTI: Stát dnes umělcům platí za to, že jsou umělci

KOMENTÁŘ NA SÍTI: Veto Petra Pavla ukázalo jeho priority docela jasně

KOMENTÁŘ NA SÍTI: Vadim Petrov – čtyřikrát na téma veřejnoprávní média a souvislosti

KOMENTÁŘ NA SÍTI: Za dva dny začne na Brněnském výstavišti setkání Sudetoněmeckého landsmanšaftu

KOMENTÁŘ NA SÍTI: Proč není jiné téma než Filip Turek?

KOMENTÁŘ NA SÍTI: Babiš je připravený