Fandíme českým hokejistům po celém světě! Čedok domluvil turistům na dovolené sledování zápasu o zlato

Česko žije horečkou letošního Mistrovství světa v ledním hokeji a celý víkend postupem našeho týmu do finále. Domácímu mužstvu před dnešním soubojem o zlato budeme fandit nejen doma u obrazovek, v pražské hale, fan zónách nebo na náměstích po celé republice, ale také na cestách. Cestovní kancelář Čedok proto požádala vybrané hotely a restaurace v jejich okolí o společné promítání pro české turisty.

Fanoušci, kteří nechtějí o poslední a nejdůležitější zápas naší reprezentace na mistrovství na zahraniční dovolené přijít, si tak mohou užít tuto neděli 26. května fandění netradičně v letních destinacích, kde hokej obvykle není sportem číslo jedna, například v Egyptě, Turecku, Řecku nebo na Kanárských ostrovech, ale i na dalších místech. Delegáti v destinacích zajistili také svozové autobusy zdarma.

„Letní sezona už odstartovala a na dovolenou vyrazilo jen v posledním květnovém týdnu s Čedokem téměř deset tisíc klientů, kteří finále hokejového mistrovství světa stráví v různých destinacích po světě. Postup českého týmu do finále chceme oslavit a společně s nimi fandit, rozhodli jsme se s vybranými místními hotely a restauracemi domluvit živý přenos boje o zlatou medaili. Podařilo se nám jen za sobotu oslovit kvůli sledování partnery v našich hlavních destinacích, další se pravděpodobně připojí ještě během dneška, možnosti hledáme i pro skupiny na poznávacích zájezdech. Také díky skvělé práci našich delegátů na místě si tak mohou nejen naši klienti užít tenhle hokejový vrchol a finálové utkání plné emocí přímo z letovisek,“ představila plány pro hokejové fanoušky na dovolené Natálie Mikušová, manažerka pro delegáty a průvodce Čedoku.

Sledování zápasu o zlato zprostředkují hotely či okolní restaurace například v egyptských letoviscích Hurghada, Marsa Matrouh nebo Marsa Alam, konkrétně třeba ve sportovním baru ve známém přístavu Port Ghalib. Improvizovanou fan zónu pro české návštěvníky připraví také hotely nebo bary na Turecké riviéře. Sportovní fandění se rozezní i na řeckých ostrovech, konkrétně na Krétě, Thassosu nebo Zakynthosu. Další místa chystají též na Fuerteventuře, Lanzarote či Tenerife. Vybrané hotely otevřou své zázemí také pro ubytované v jiných hotelích, aby mohli Češi národní tým povzbuzovat společně. Čedok připravil v lokalitách, kde bude promítání na jiném místě, pro své klienty a v případě volných míst i pro ostatní zájemce zdarma svozové autobusy.

Klienti Čedoku se o možnostech, kde hokejový zápas o zlato mohou v destinacích vidět, dozví od svých delegátů, na informačních plochách v hotelích či v aplikaci.

(tz-čedok)

Na pravou míru: Dvě možnosti, jak podat žádost o důchod

Na sociálních sítích kolují mýty ohledně podávání žádostí o důchody. Odpověď je stručná a jednoduchá: Existují pouze dva způsoby, jak o důchod (starobní, invalidní či pozůstalostní) požádat – online nebo osobně. Který z nich si naši klienti vyberou, je pouze na jejich rozhodnutí podle toho, co preferují.

Žádost o kterýkoliv důchod můžete podat pouze dvěma způsoby:

1. osobně na kterékoliv správě sociálního zabezpečení,
2. online prostřednictvím ePortálu ČSSZ (České správy sociálního zabezpečení).

Žádost o důchod je v obou případech nutné uplatnit v podobě předepsaného formuláře. Při sepisování žádosti o důchod na správě sociálního zabezpečení tento formulář s klientem vyplňuje pracovník oddělení důchodového pojištění. Žádost o důchod elektronicky může podat pouze přihlášený uživatel ePortálu ČSSZ výhradně prostřednictvím služby „Žádost o důchod online“.

Před podáním žádosti je nezbytné vždy prokázat svou totožnost

Při podání žádosti je vždy nezbytná vaše identifikace. Pokud se rozhodnete pro osobní sepsání žádosti v listinné podobě na správě sociálního zabezpečení, budete potřebovat občanský průkaz nebo jiný doklad totožnosti. Jestliže se rozhodnete sepsat žádost v elektronické podobě (online), vaše identifikace proběhne při přihlášení do služby ePortálu ČSSZ. Můžete si vybrat jednu z možností – identifikovat se prostřednictvím Identity občana (tj. např. bankovní identita, eObčanka, mobilní klíč eGovernmentu) nebo přihlašovacích údajů k datové schránce fyzické osoby, případně zahraničním identifikačním prostředkem podle unijního nařízení eIDAS.

Žádost o důchod nelze poslat do datové schránky ČSSZ

Datová schránka je pouze jedním z identifikátorů vaší totožnosti, přes který se můžete přihlásit do ePortálu ČSSZ a žádost online podat. Žádost tak neodesíláte přes datovou schránku, ale přímo v prostředí ePortálu ČSSZ. Pokud pošlete žádost do datové schránky ČSSZ, nebude dodržena zákonem stanovená forma předepsaného formuláře a taková žádost nezahajuje řízení o přiznání dávky důchodového pojištění.

Více informací a nejčastější otázky a odpovědi k Žádosti o důchod online naleznete na našich webových stránkách.

(tz-čssz)

Začala dostavba Pražského okruhu

Na chybějící úsek Pražského okruhu D1 – Běchovice dnes zamířily bagry. ŘSD ČR v koordinaci se zhotovitelem zemních prací, společností Okrouhlický s.r.o., a experty z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, zahájilo zemní práce pro záchranný archeologický výzkum. Trasa této chybějící části Pražského okruhu vede oblastí, kterou procházeli a osidlovali lidé už od pravěku. Archeologové prozkoumají území, jež se svou rozlohou rovná ploše 362 fotbalových hřišť nebo téměř 60 Václavských náměstí v Praze. Na jeho dokončení nejpozději v únoru příštího roku průběžně navážou stavební práce, jejichž zhotovitel by měl být znám v posledním čtvrtletí letošního roku. Po novém úseku by se měli motoristé projet na přelomu let 2027/2028.

„Zahájení záchranného archeologického průzkumu je významný milník dostavby Pražského okruhu. Souběžně pracujeme na tom, abychom v případě příznivých okolností nejlépe ještě do konce letošního roku mohli zahájit samotnou stavbu,“ popisuje generální ředitel ŘSD ČR Radek Mátl. „Již v závěru loňského roku jsme zahájili výběrové řízení na zhotovitele stavby, abychom jej mohli mít vysoutěženého ještě v letošním roce. Ze zkušeností víme, že u takto velké a náročné stavby je výběrové řízení na zhotovitele dlouhé a náročné. Všechny kroky pečlivě koordinujeme a jsme na ně připraveni, protože v tuto chvíli neexistuje podlé mého názoru v republice důležitější komunikace než úsek Pražského okruhu D1 – Běchovice,“ doplňuje Radek Mátl.

Trasa této chybějící části Pražského okruhu vede oblastí, kterou procházeli a osidlovali lidé už od pravěku. Na místo proto jako první nastupují odborníci k záchrannému archeologickému výzkumu. Každá stavba kritické dopravní infrastruktury zasáhne do krajiny a ze zákona jí musí předcházet záchranný archeologický výzkum, který může doplnit mnoho informací o naší minulosti. Odborníci se na něj připravují dopředu důkladným prozkoumáním terénu a rešeršemi.

„Stavebníci této fázi říkají studie archeologických rizik, archeologové mluví spíše o archeologickém potenciálu, ale je to totéž – potřebujeme důkladně zmapovat, co můžeme při záchranném archeologickém výzkumu v terénu čekat,“ vysvětluje Jan Mařík, ředitel pražského Archeologického ústavu AV ČR.

Na základě mapování, které zahrnuje geofyzikální povrchový průzkum, sběry i archivní rešerše z okolních lokalit, odborníci rozdělili chybějící část Pražského okruhu do pěti úseků a 26 částí. Experti budou zkoumat celou trasu tohoto úseku dostavby Pražského okruhu v různé intenzitě podle archeologického potenciálu, který vytipovala přípravná fáze výzkumu pomocí zjišťovacího archeologického průzkumu, geofyzikální prospekce pro archeologii a počítačových modelů.

„Fyzicky zachráníme zejména movité nálezy. Informace o nemovitých nálezech se překlápí do podoby fotografické, kresebné a geodetické terénní dokumentace, případně dnes populární 3D dokumentace,“ dodává Jan Mařík.

Záchranný archeologický výzkum začíná příjezdem těžké techniky, která sejme pod dohledem expertů vrstvu ornice. Potom už nastupují ruční práce mnoha různých profesí odborníků – archeologů, geologů, archeobotaniků, archeozoologů či chemiků. Výzkum vedou pracovníci Archeologického ústavu AV ČR, Praha, ve spolupráci s Ústavem archeologické památkové péče Středních Čech a Osina Archeo.

Průběžné informování a výstavy

Archeologové i ŘSD ČR plánují představovat průběžné výsledky a nálezy výzkumu při speciálních příležitostech veřejnosti v terénu a později formou výstav. Zpracované nálezy pak poputují do krajských muzeí. ŘSD ČR ve spolupráci s archeology také bude pravidelně na svých sociálních sítí zveřejňovat videa a fotky z probíhajícího výzkumu.

„Vnímáme, že to, co objevíme, má i význam společenský. Archeologické nálezy jsou součástí vytváření lokálních identit a jsou důležité pro lidi, kteří v daném místě bydlí,“ doplňuje Jan Mařík.

Dostavba Pražského okruhu

Dostavba Pražského okruhu se během své přípravy musela a musí vypořádat s řadou otázek ze strany dotčených obcí a městských částí. Ty se týkají zejména samotné trasy či podoby komunikace. ŘSD ČR proto aktivně přistupuje k diskusi se zástupci samospráv a různých zájmových spolků. Intenzivně s nimi jedná a hledá kompromisní řešení. Dostavba chybějícího úseku Pražského okruhu spojující dálnici D1 s Běchovicemi je jednou hlavních priorit v oblasti výstavby kritické dopravní infrastruktury vzhledem k tomu, že tato stavba má zcela zásadní význam pro celou Českou republiku.

Potřebné kroky činí ŘSD ČR také v případě severních částí dostavby Pražského okruhu, tedy mezi Ruzyní a Březiněvsí. V loňském roce požádalo Ministerstvo životního prostředí o vydání stanoviska EIA na jednotlivé etapy. „Věřím, že jsme schopni dokončit severní část Pražského okruhu nejpozději do deklarovaného termínu dokončení dálniční sítě v ČR, tj. těsně po roce 2030,“ uzavírá Radek Mátl.

(tz-řsd+avčr)

Stížnosti na energošmejdy se množí, oběti loví i v restauracích

S oživením energetického trhu roste také aktivita nepoctivých zprostředkovatelů. Na praktiky tzv. energošmejdů zaznamenává Energetický regulační úřad (ERÚ) od začátku roku zvýšené množství stížností. Spotřebitelé upozorňují na podomní prodej neregistrovaných osob, nevyžádané poradenství v tisícových částkách či na poskytování klamavých informací. ERÚ dokonce narazil i na případy, kdy zprostředkovatelé potenciální klienty lanaří v restauracích.

Aktivita zprostředkovatelů souvisí s boomem změn dodavatelů, k nimž se uchyluje čím dál více lidí. Jen v dubnu proběhlo podle statistik operátora trhu u domácností 38 661 změn obchodníka s elektřinou nebo plynem, loni stejnou dobou to nebyla ani polovina (17 525). Část přechodů mezi dodavateli iniciují samotní zprostředkovatelé, při čemž někteří z nich využívají až agresivní metody.

„Pro energošmejdy je typické, že se snaží využít momentu překvapení vyvolaného kombinací svých přesvědčovacích schopností a zavádějících informací. U zákazníka vyvolají dojem, že nabízejí extrémně výhodný produkt, smlouvu je ale nutné uzavřít okamžitě na místě. To zásadně nedoporučujeme! Spotřebitelé by si měli vždy vzít čas na rozmyšlenou, veškeré dokumenty si před podpisem přečíst a vyptat se na všechno, čemu nerozumí,“ říká Markéta Zemanová, členka Rady ERÚ. „Zprostředkovatelé často zvoní na domovní dveře, nově jsme se setkali i s případy, kdy klienty lovili v restauračních zařízeních,“ upozorňuje radní Zemanová.

Kromě pečlivého pročtení smluv a další dokumentace je žádoucí si ověřit, zda zprostředkovatel vykonává svou činnost oprávněně. K tomu se totiž musí registrovat u ERÚ; kompletní registr je dostupný na jeho webových stránkách, je v něm bezmála 900 subjektů.

Pozornost by spotřebitelé měli zaměřit také na to, jak vysokou odměnu zprostředkovatel za svou práci požaduje. „Setkáváme se i s případy, kdy si energošmejdi za banální úkony účtují několikatisícové částky. Proto bychom si měli pozorně prostudovat nejen smlouvu o samotné dodávce energií, kterou za nás má uzavřít s dodavatelem, ale i zprostředkovatelskou smlouvu přímo s dotyčnou osobou,“ radí Markéta Zemanová.

Zákon přitom spotřebiteli poskytuje ochranu i v případě, že se zprostředkovatelem závazek už uzavře, a až následně si všimne nesrovnalostí. Smlouvu o zprostředkování totiž může vypovědět kdykoliv, bez výpovědní doby a sankcí (musí ale zaplatit případnou odměnu za služby, které již zprostředkovatel v jeho prospěch učinil). Také smlouvu na dodávky elektřiny nebo plynu, uzavřenou prostřednictvím zprostředkovatele, lze ukončit, buď odstoupením od smlouvy do 14 dnů od jejího uzavření (jedná-li se o tzv. distanční smlouvu), popř. výpovědí do 15 dnů od zahájení dodávky. Vzory pro odstoupení, či výpověď smluv v jednotlivých situacích jsou k nalezení na webu ERÚ.

Spotřebitelé se každý měsíc obracejí na spotřebitelskou linku regulátora s desítkami dotazů a stížností na zprostředkovatele, včetně podnětů na zahájení kontroly jejich činnosti. Jedná se o podomní prodej neregistrovaných osob, poskytování klamavých informací a nevyžádaného poradenství za tisíce korun. V praxi zprostředkovatelé často své zákazníky vystavují hrozbě smluvní sankce za předčasné ukončení stávající smlouvy. Nechají si podepsat plnou moc k jednání s jejich současným dodavatelem, následně ale nesplní to, co slíbili (podrobněji v tiskové zprávě zde). Praktické rady ERÚ spotřebitelům přináší v aktualizovaném desateru obrany před energošmejdy.

(tz-erú)

Celková důvěra v ekonomiku se meziměsíčně mírně snížila

Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně mírně snížil o 0,6 bodu na hodnotu 96,4, při stejném vývoji jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů mírně poklesl o 0,2 bodu na hodnotu 95,4 a indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 2,2 bodu na hodnotu 101,6.

„Za mírným zhoršením ekonomického sentimentu mezi podnikateli v květnu stojí pokles důvěry v odvětví stavebnictví a zejména v průmyslu, kde respondenti, zejména ve zpracovatelském sektoru, čelí nízké poptávce a část z nich v této souvislosti očekává v nejbližších měsících pokles tempa růstu výrobní činnosti,“ uvedl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

„V květnu se důvěra spotřebitelů po čtyřměsíčním růstu snížila. Spotřebitelé jsou pesimističtí zejména v otázce budoucího vývoje hospodářské situace v Česku. Navíc stále poměrně významně převažuje počet domácností, které hodnotí hůře svou současnou finanční situaci ve srovnání s předchozími dvanácti měsíci,“ sdělila Veronika Ptáčková z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Podrobnosti: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/indexy-cen-vyrobcu-duben-2024

(tz-čsú)

Po 22 letech a na stejném místě si znovu česká a rakouská strana řekly „ano“

Znovuobnovený slib další budoucí spolupráce česko-rakouského Euroregionu Silva Nortica svými podpisy stvrdili náměstek hejtmana a předseda Jihočeské Silvy Nortici Pavel Hroch a prezidentka rakouské Spolkové rady a předsedkyně Regionalverband Waldviertel Margit Göll.

Dvojjazyčná Deklarace o pokračující spolupráci obou partnerů byla podepsána v Hospodářském parku přímo na hranici měst Gmünd a Českých Velenic, tedy přesně po 22 letech na stejném místě.

„Chceme-li bilancovat česko-rakouskou dosavadní spolupráci, musím vzpomenout člověka, který stál u zrodu euroregionu a který po celou dobu tmelil nejen hranice, ale především lidi. Byl podepsán pod řadou společných projektů a jeho jméno je Johann Hofbauer,“ zmínil ve své řeči k podpisu Deklarace Pavel Hroch a dodal: „Já sám pocházím z obce, která dělala řadu společných přeshraničních projektů sportovních, hasičských, folklorních. Jsem proto velmi rád, že od tohoto týdne se znovu otevřela možnost spolupráce v rámci Fondu malých projektů. Přál bych si, aby spolupráce euroregionu pokračovala dalších více než 22 let,“ uzavřel Hroch.

Deklarace navazuje na zakládací dohodu o Euroregionu Silva Nortica  ze dne 28. května 2002. Euroregion Silva Nortica bude i nadále pokračovat v bilaterální spolupráci v oblasti regionálního rozvoje; cílem je zlepšit přeshraniční spolupráci.

(tz-jč)

Zranitelným zákazníkům na trhu s energiemi pomůže nařízení MPO, schválila vláda

Vláda schválila návrh nařízení Ministerstva průmyslu a obchodu, které stanovuje podmínky ochrany pro zranitelné zákazníky podle novely energetického zákona LEX OZE II účinné od 1. ledna 2024. Vztahovat se bude na zařízení nezbytná pro zachování základních životních funkcí, jež nelze provozovat bez nepřetržité dodávky elektřiny. Nařízení začne platit 1. července 2024.

„Definici zranitelného zákazníka jsme zavedli v rámci novely energetického zákona LEX OZE II. Nyní nařízením specifikujeme, za jakých podmínek je možné tento institut uplatnit. Zjednodušeně se jedná o situaci, kdy osoby ve svém bydlišti používají zdravotnické prostředky nezbytné pro základní životní funkce, které potřebují nepřetržitou dodávku elektřiny. Jde například o oxygenerátory, prostředky pro domácí dialýzu, antidekubitní matrace a další,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, v případě problémů s placením záloh za energie tyto zákazníky nařízení ochrání před rychlým omezením dodávek elektřiny.

Zranitelný zákazník bude mít právo na bezplatné upozornění na neplnění platebních povinností, na bezplatné adresné upozornění na omezení nebo zajištění návaznosti dodávek elektřiny po dobu 3 měsíců. Platí, že lidé budou moci zvláštní práva využívat jen v místě svého bydliště. Pokud zranitelný zákazník odebírá energie v odběrném místě vedeném na jiného majitele, bude třeba, aby spolu podepsali dohodu, kterou následně předloží dodavateli elektřiny.

„Lidé, kteří budou mít pro přiznání institutu zranitelného zákazníka nárok, svému dodavateli elektřiny doloží potvrzení o splnění podmínek, které vydává praktický lékař nebo lékař, který prostředek pro terapii či kompenzaci zákazníkovi předepsal. Potvrzení je platné po dobu 2 let ode dne jeho vyhotovení nebo dobu kratší, stanoví-li tak lékař na základě zdravotního stavu zranitelné osoby,“ říká vrchní ředitel energetiky a jaderných zdrojů René Neděla.

Bez prováděcího nařízení vlády by nebylo možné ustanovení energetického zákona v oblasti zranitelného zákazníka aplikovat. Návrh nařízení vlády byl tedy nezbytný pro naplnění požadavků energetického zákona a pro zavedení institutu zranitelného zákazníka do praxe.

(tz-mpo)

Vláda schválila vznik sousedských dětských skupin. Péče pro předškolní děti se tak stane dostupnější

Vláda schválila návrh novely zákona o dětských skupinách, kterou předložil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Novela zjednodušuje pravidla pro fungování dětských skupin i administraci státního příspěvku. Nově také zavádí tzv. sousedskou dětskou skupinu, kde bude možné v domácnosti pečovat až o 4 děti. Součástí novely je zavedení povinnosti pro obec zajistit podmínky pro výchovnou péči o dítě v dětské skupině ode dne jeho třetích narozenin do 1. 9. po třetích narozeninách, pokud nebylo přijato do spádové mateřské školy, současně se také zavádí kompenzace pro rodiče v případě, že obec místo pro dítě nezajistí.

CELÁ ZPRÁVA (Soubor PDF)

(tz-mpsv)

Český červený kříž dohlíží na zdraví při světovém šampionátu v ledním hokeji

Český červený kříž (ČČK) se stal partnerem Mistrovství světa IIHF v ledním hokeji 2024, které se koná v Praze a Ostravě. Jako poskytovatel zdravotnického dohledu je ČČK přítomen na všech zápasech ve vnitřních i vnějších zónách, aby zajistil asistenci pro hráče, organizátory i fanoušky z celého hokejového světa. Zapojeno je každý den v Praze a Ostravě téměř 50 zdravotníků, celkově jich na šampionát nastoupí 220.

Zdravotníci Českého červeného kříže pečují hlavně o drobná zranění, větší odevzdávají do pečlivých rukou Zdravotnické záchranné služby hl. města Prahy nebo Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje. Za první týden šampionátu se potkali hlavně s následky nezvládnuté chůze nebo příliš nadšeného fandění – zvrtnuté kotníky, malé odřeniny nebo drobná poranění hlavy.

“Účast na Mistrovství světa IIHF v ledním hokeji 2024 je pro nás velkou ctí. Naše týmy zdravotníků jsou připraveny poskytovat v součinnosti se zdravotnickou záchrannou službou zdravotnickou asistenci tak, aby si všichni hráči, fanoušci a organizátoři mohli tuto mimořádnou sportovní událost užít naplno. Na mistrovství nejsme nováčky, zdravotnický dozor jsme poskytovali již v roce 2015. Těší nás, že můžeme opět přispět k hladkému a úspěšnému průběhu šampionátu,” říká Marek Jukl, prezident Českého červeného kříže.

Zdravotnický dozor v Praze

Pro vnější zónu, fan zónu a tréninky v Praze bylo akreditováno celkem 124 zdravotníků. Ve vnější zóně každý den působí 9 zdravotníků rozdělených do čtyř dvoučlenných hlídek a jednoho vedoucího ČČK. Pod vedením oblastního spolku ČČK Praha 9 se na této činnosti podílejí oblastní spolky ČČK Mladá Boleslav, Kolín, Kutná Hora, Praha 7. Přípravy začaly již 27. dubna s účastí dvou zdravotníků, a od 10. května jsou během tréninků přítomni 4 zdravotníci z OS ČČK Liberec.

Ve vnitřní zóně je pro zajištění zdravotnické péče akreditováno cca 52 osob z OS ČČK Praha 1. Tito zdravotníci jsou přítomni na všech 34 zápasech, od zahajovacího utkání až po finálový zápas, přičemž při každém zápase je na ploše přítomno povinně 16 zdravotníků.

Zdravotnický dozor v Ostravě

V Ostravar Aréně je zdravotnický dozor poskytován pod vedením oblastního spolku ČČK Ostrava a podílí se na něm cca 50 zdravotníků z oblastních spolků ČČK Ostrava, Frýdek-Místek a Opava. Zdravotníci jsou přítomni ve vnitřní i vnější zóně, fan zóně a během tréninků. Při každém zápase v ostravské Aréně je na ploše povinně přítomno 16 zdravotníků, a navíc jsou k dispozici 2 zdravotníci po celou směnu v ošetřovně pro hráče a VIP hosty.

(tz-ččk)

Covid-19 jako nemoc z povolání loni opět drtivě převažoval. Zasáhl více než šest tisíc Čechů, nejčastěji z oboru Zdravotní a sociální péče

Státní zdravotní ústav pravidelně zpracovává roční souhrn statistik nemocí z povolání. V roce 2023 bylo v Národním registru nemocí z povolání (NRNP) zapsáno celkem 7001 profesionálních onemocnění u 6156 osob, z toho u 4960 žen a 1196 mužů. I loni nadále přetrvával vysoký počet hlášených nemocí z povolání způsobených virem SARS-CoV-2. Nejčastěji se covidem-19 v zaměstnání nakazili lidé pracující v oboru Zdravotní a sociální péče.

„Onemocnění covid-19 bylo hlášeno v roce 2023 u 6265 z celkového počtu 7001 případů nemocí z povolání, z toho 651 zaměstnanců prodělalo toto onemocnění v letech 2020 až 2023 celkem dvakrát a 32 osob dokonce třikrát, proto je počet hlášených onemocnění covidem-19 vyšší, než celkový počet lidí, kteří se s touto nemocí dostali do registru. Téměř polovina případů (47,7 %) infekcí covidem-19 jako nemocí z povolání hlášených v roce 2023, vznikla už v roce 2022, z let 2021 a 2020 pak pocházela z každého zhruba čtvrtina případů. Tato statistika totiž zahrnuje všechny uznané případy dle data vydání lékařského posudku o uznání nemoci z povolání nikoliv data jejich zjištění,“ vysvětluje vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství MUDr. Vladimíra Lipšová.

V odvětví „Zdravotní a sociální péče“ se covid-19 jako nemoc z povolání vyskytl loni vůbec nejčastěji, a to celkem 6071krát. Ve zdravotnictví a v sociálních službách onemocněly nejčastěji zdravotní sestry a bratři (43,9 % případů), sanitáři – ošetřovatelky/ošetřovatelé (13,4 % případů), dále lékařky a lékaři (11,7 % případů), pracovníci sociálních služeb a pracovníci přímé obslužné péče (celkem 9,3 % případů), a záchranáři a řidiči zdravotnické záchranné služby (celkem 5,0 % případů).

Dalším nejčastějším infekčním onemocněním byl svrab, kterým z hlediska hlášených nemocí z povolání onemocněli výhradně pracovníci z odvětví „Zdravotní a sociální péče“ a to 92krát. Nejčastěji šlo o pracující v domovech sociálních služeb a domovech pro seniory (celkem 26 případů).

V sestupném pořadí pak ve statistikách následovaly nemoci způsobené fyzikálními faktory (celkem 336 případů), nemoci postihující dýchací cesty, plíce, pohrudnici a pobřišnici (celkem 122 případů), nemoci kožní (celkem 71 případů), nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli (celkem 2 případy) a nemoci způsobené chemickými látkami (pouze 1 případ).

„Mezi nejčastější nemoci způsobené fyzikálními faktory patří zejména syndrom karpálního tunelu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (107 případů), syndrom karpálního tunelu z práce s vibrujícími nástroji (80 případů) a skupina onemocnění šlach a kloubů z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin (celkem 110 případů),“ upřesňuje MUDr. Vladimíra Lipšová.

Nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice pak byly hlášeny celkem 122krát, z toho nejčastěji byly způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (71krát), kde onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (67 případů). Bronchiální astma vzniklo 24krát a azbest vyvolal onemocnění plic a pohrudnice celkem 15krát. Kožních nemocí z povolání bylo celkem 71 a šlo nejčastěji o kontaktní alergické dermatitidy.

Ve srovnání s rokem 2022 klesl v roce 2023 celkový počet hlášených profesionálních onemocnění o 438, tj. o 5,9 % případů.

„Je nesmírně důležité, aby se zaměstnavatelé aktivně zajímali o vytvoření a udržování co nejzdravějšího pracovního prostředí, a dbali na prevenci tam, kde umožňuje snížit riziko zátěže nemocí z povolání, ale i dalších chronických neinfekčních onemocnění. Jde například o programy preventivních a rehabilitačních cvičení pro zaměstnance či o nabídku očkování proti sezónním infekcím. V rámci programu a soutěže Podnik podporující zdraví nabízíme firmám konzultace, poradenství a kulaté stoly, které se věnují konkrétním námětům a postupům na zlepšování a podporu zdravého prostředí na pracovišti a zdraví zaměstnanců,“ připomíná důležitost prevence ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.

Publikace s názvem Nemoci z povolání v České republice v roce 2023, která obsahuje podrobné statistické údaje o počtu uznaných nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání je umístěna veřejně na webu SZÚ.

(tz-szú)

Vědci a lékaři zahájili unikátní studii černého kašle. Hledají pacienty, kteří nemoc prodělali

Praha 22.5.2024

Státní zdravotní ústav eviduje od začátku letošního roku přes 13 000 případů černého kašle, což odpovídá stavu z 60. let minulého století. Týdně přibývá přes tisíc nakažených. Letos už na černý kašel zemřeli tři lidé, z toho jeden novorozenec. K lepšímu porozumění nemoci a vývoji efektivnějších vakcín má přispět nový výzkum vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR (AV ČR), Mikrobiologického ústavu AV ČR a Fakultní Thomayerovy nemocnice. Vědci a lékaři teď hledají dobrovolníky, kteří onemocnění prodělali a jsou ochotni k unikátní studii přispět.

CELÁ ZPRÁVA (Textový dokument)

Inspekce práce zemí Visegrádu v Opavě řešily souvislosti nelegálního zaměstnávání s úrazy na pracovištích

Opava, 22. května 2024 – Státní úřad inspekce práce hostil v Opavě ve dnech 14.–15. května 2024 jednání expertů inspekcí práce ze zemí V4 (tedy ze Slovenska, Polska, Maďarska a České republiky) a z Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA). Cílem pracovního setkání na téma „Řetězení dodávky pracovní síly, jeho dopady na pracovní úrazovost a příležitosti pro spolupráci“ bylo zamyslet se společně nad negativními jevy na současném pracovním trhu a pokusit se navrhnout možné přístupy, které by mohly pomoci situaci zlepšit.

CELÁ ZPRÁVA (Textový dokument)

(tz-súip)

Brno se vyhouplo na první příčku v letošním finálovém celorepublikovém srovnání Města pro byznys

Srovnávací výzkum Město pro byznys jasně ukázal, že Brno je podnikatelsky nejatraktivnějším městem v České republice. Zasloužil se o to vstřícný přístup radnice k podnikatelům i výhodné podmínky pro podnikání. Stříbrnou příčku obsadila Plzeň, bronz bere Ostrava. Srovnávací výzkum zpracovává již sedmnáctým rokemanalytická agentura Datank a hodnotí v něm všech 205 obcí s rozšířenou působností v České republice.

CELÁ ZPRÁVA (Textový dokument)

(tz-dp)

Tématem časopisu Statistika&My je cestovní ruch

V pátém letošním vydání časopisu Statistika&My se dozvíte celou řadu zajímavostí o domácím i zahraničním cestovním ruchu. Po pandemii covidu-19 nabírá toto odvětví ztracenou dynamiku – v roce 2023 cestovalo na celém světě 1,3 miliardy osob.

Téma doplňuje rozhovor s ředitelem agentury CzechTourism Františkem Reismüllerem a dozvíte se i informace o oblíbených typech ubytování.

V dalším rozhovoru přibližuje ředitel odboru národních účtů Vladimír Kermiet, jak se v ČSÚ provádějí odhady národního důchodu a co vše je s tím spojeno. Věděli jste, že na důchody se vydává téměř třetina státního rozpočtu? Jak se v EU měří úroveň digitalizace podniků? A odkud přitéká černé zlato? Historická rubrika se pak věnuje snahám statistiků podchytit černý trh. To vše a mnoho dalšího na vás čeká na stránkách časopisu Statistika&My!

(tz-čsú)

Prosazení neférové korespondenční volby je ryze účelové. Fiala chce prostě vládnout dál

Většina uchazečů o maturitní obory může uspět ve 2. kole i v Praze

Praha, 21. května 2024 – Většina z více než 5 000 uchazečů o maturitní obory hlásících se na střední školy z 9. ročníků, kteří neuspěli v 1. kole přijímacího řízení, má šanci uspět ve 2. kole, a to i v Praze, kde jich bylo přes 2 000. Pro 2. kolo přijímacího řízení vypsaly střední školy v oborech pro žáky z 9. tříd v celé ČR přes 22 000 míst. V Praze, kde je zájem o studium tradičně nejvyšší, nabízí střední školy pro deváťáky ve 2. kole přes 2 000 míst, z toho necelých 600 na čtyřletých gymnáziích v denní formě vzdělávání, z nichž 93 míst je ve veřejných školách. Dalších více než 1 000 míst nabízí střední školy v Praze v ostatních maturitních oborech. 

Uchazeči, kteří v 1. kole neuspěli, se od 21. do 24. května 2024 mohou hlásit prostřednictvím DiPSy do 2. kola přijímacího řízení. Přehled oborů pro 2. kolo je k dispozici v systému DiPSy nebo zde. Stejně jako v 1. kole si mohou vybrat maximálně tři obory bez talentové zkoušky a dva s talentovou zkouškou. Ve 2. kole se jednotná přijímací zkouška (JPZ) nekoná, ale uchazečům se započítá výsledek z 1. kola.

V 1. kole dosahovali přijatí uchazeči do 4letých oborů v JPZ průměrně 59 bodů v součtu za matematiku a český jazyk (průměrně se jednalo o 31 bodů z českého jazyka a 27,5 bodu z matematiky). Přičemž všichni uchazeči dosahovali v rámci jednotné přijímací zkoušky průměrně 56 bodů (v průměru se jednalo o 29,5 bodu z českého jazyka a 26,5 bodu z matematiky).

Nejvyššího počtu bodů dosahovali v JPZ uchazeči z hlavního města Prahy (průměrně 61 bodů) a ze Středočeského kraje (průměrně 58 bodů). Přijatí uchazeči z hlavního města Prahy dosahovali průměrně 70 bodů a nepřijatí uchazeči průměrně 48 bodů, přijatí uchazeči ze Středočeského kraje průměrně 62 bodů, nepřijatí průměrně 45 bodů.

Naopak nejnižších bodových zisků dosahovali uchazeči z Ústeckého a Karlovarského kraje (shodně průměrně 46,5 bodu). Přijatí uchazeči z Ústeckého kraje dosahovali průměrně 48 bodů, nepřijatí dosahovali průměrně 31,5 bodu. Přijatí uchazeči z Karlovarského kraje dosahovali průměrně 49 bodů a nepřijatí uchazeči 30,5 bodu.

Z hlediska jednotlivých kategorií vzdělání uchazeči, kteří podali alespoň jednu přihlášku na 4leté gymnázium, dosahovali průměrně 72 bodů (přijatí uchazeči dosáhli průměrně 73 bodů, nepřijatí uchazeči dosáhli průměrně 55 bodů). Uchazeči, kteří podali alespoň jednu přihlášku na lyceum, dosahovali průměrně 64,5 bodu (přijatí uchazeči dosáhli průměrně 66 bodů, nepřijatí uchazeči dosáhli průměrně 45 bodů). Uchazeči, kteří podali alespoň jednu přihlášku do oboru střední školy s maturitou (mimo lycea), dosahovali průměrně 54 bodů (přijatí uchazeči dosáhli průměrně 55,5 bodu, nepřijatí uchazeči dosáhli průměrně 37 bodů).

Uchazeči o studium na střední škole JPZ konali v 1. kole ve dvou termínech, z nichž se jim započítával lepší výsledek. V průměrech nejsou zahrnuti uchazeči, kteří konali zkoušku jen z jednoho předmětu (typicky cizinci, kterým byla zkouška z českého jazyka nahrazena rozhovorem ověřujícím znalost vyučovacího jazyka). Uchazeči, kteří v 1. kole neabsolvovali JPZ, se ve 2. kole nemohou hlásit do maturitních oborů, jelikož by tak nesplnili jedno z povinných kritérií pro přijetí.

(tz-mšmt)

Spotřeba plynu v prvním čtvrtletí klesla o více než 4 procenta, především kvůli teplému počasí

Spotřeba zemního plynu v České republice v prvním čtvrtletí roku v meziročním porovnání znovu klesla. Za poklesem však tentokrát stálo především teplé počasí. Po očištění od teplotních vlivů spotřeba zemního plynu meziročně naopak mírně vzrostla. Vyplývá to ze čtvrtletní zprávy o provozu plynárenských soustav, kterou zveřejnil Energetický regulační úřad (ERÚ).

V České republice bylo v prvním čtvrtletí tohoto roku spotřebováno 2,42 miliardy m3 zemního plynu (26 297 GWh), což představuje meziroční pokles o 4,3 procenta. V meziročním porovnání tak spotřeba plynu klesala již jedenáctým čtvrtletím v řadě.

„V dalším snížení spotřeby zemního plynu hrály roli zejména vysoké venkovní teploty, které se v prvním čtvrtletí pohybovaly o 3,6 °C nad dlouhodobým teplotním normálem. Po očištění od teplotních vlivů spotřeba plynu v prvním čtvrtletí naopak vzrostla, meziročně o půl procenta,“ vysvětluje Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

Venkovní teploty měly podstatný vliv i na měsíční průběh spotřeby zemního plynu. Zatímco v chladnějším lednu byla spotřeba o 17,9 procenta vyšší než loni, v teplejších měsících únoru a březnu se meziročně propadla o 17,8, respektive o 14,9 procenta.

Do plynárenské soustavy České republiky přiteklo v prvním letošním čtvrtletí 1,36 miliardy m3 zemního plynu (14 821 GWh), což představuje meziroční pokles o 20,7 procenta. Ještě výrazněji se snížil vývoz plynu (tok ze soustavy do zahraničí), který činil pouze 21 milionu m3 (229 GWh) a meziročně klesl o 95,3 procenta, což dokresluje propad objemu mezinárodní přepravy plynu přes naše území.

Stav provozních zásob v zásobnících zemního plynu na konci prvního čtvrtletí činil 2,01 miliardy m3 (21 879 GWh), což znamená, že ještě na konci zimy byly zásobníky naplněny na 57,5 procenta.

(tz-erú)

Ochranná pásma pro stromořadí: to přinese novela zákona o ochraně přírody a krajiny

Zdravé vzrostlé stromy a aleje v městských oblastech jsou součástí opatření, díky kterým můžeme lépe čelit měnícím se klimatickým podmínkám. Stromy poskytují stín a chlad v horkých dnech, zachytávají prach a tlumí hluk či pomáhají zasakovat vodu. Když je horko, tak ji zase odpařují zpět a zvlhčují tak ovzduší. Alejím ale chybí stejná ochrana jako třeba vodovodům či plynovodům. Proto Ministerstvo životního prostředí připravilo změnu zákona o ochraně přírody a krajiny, která ochranu stromořadí a vzrostlých stromů posílí. Zajistí také, aby za stromy pokácené kvůli výstavbě byla vysázena adekvátní náhrada.

„Živá zeleň pomáhá městům, obcím a jejich obyvatelům za jakéhokoli počasí, samozřejmě nejvíc citelná je pomoc v době veder. Vzhledem ke klimatickým změnám je to navíc stále naléhavější a potřebujeme, aby byla města i v budoucnu obyvatelná a příjemná pro žití. Stromy a stromořadí jsou důležitá pro člověka i ostatní přírodu, a proto musí mít stejnou ochranu jako jiná infrastruktura – elektřina, vodovod či plynovod. Proto jsme na ministerstvu připravili návrh, který to má změnit,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Hlavním cílem novely zákona o ochraně přírody a krajiny, u níž právě skončilo meziresortní připomínkové řízení, je zajistit vyšší stupeň ochrany stromořadí na veřejných prostranstvích sídel. Stromořadí totiž na rozdíl od liniových technických sítí – tedy vodovodů či kanalizací – dosud nemají vymezena ochranná pásma se stanoveným režimem, přestože i ona jsou nespornou klíčovou součástí veřejné infrastruktury konkrétní obce.

Aleje ve veřejných prostranstvích budou mít svá ochranná pásma

Podle návrhu MŽP by každé stromořadí tvořené pěti a více stromy na veřejně přístupném místě v městské či obecní zástavbě mělo získat ochranné pásmo. To by mělo být široké 3 metry na každou stranu od osy stromořadí. „Týká se to hlavně budování a údržby podzemních technických sítí, ze kterých nejvíce stromy poškozují necitlivé zásahy do jejich kořenového systému. V ochranném pásmu bude kácení a výkopové práce podmíněny vyjádřením samosprávy obce. Informace o tom, kde se ochranné pásmo nachází, stavebníkovi podá obec a do pěti let je snadno najde na internetu ve veřejně přístupném registru krajiny,“ říká ministr Hladík.

Novela má přimět zejména developery vysadit nové stromy nebo zaplatit poplatek obcím

Součástí novely je také omezení kácení zdravých vzrostlých stromů – jednak snahou o ohleduplné umísťování staveb, a pokud už ke kácení stromů musí dojít, tak důsledným zajištěním jejich náhrady. Týká se to výhradně větších staveb, které vyžadují povolení podle stavebního zákona nebo posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).

Hlavním cílem je chránit vzrostlé dřeviny, proto návrh pracuje nejprve s vysázením náhradních stromů. Nově by tak neměla nastat situace, že kvůli nedostatku vhodných ploch pro výsadbu nebude investorovi či developerovi uložena žádná náhrada. Pro tyto případy je proto zavedena i alternativní možnost ukládat za kácené dřeviny poplatky, popř. ukládat kombinaci náhradní výsadby stromů a poplatků. Poplatek je však vždy až tou poslední možností.

Získané finanční prostředky, odváděné do rozpočtů příslušných obcí, je nutné využít na výsadbu a péči o dřeviny a případně i na výkup pozemků pro nové výsadby. Výpočet poplatku bude provádět příslušný úřad. Výše poplatku je přitom úměrná velikosti, kvalitě a umístění stromu, což by mělo napomoci tomu, že stavba bude na pozemek umístěna ohleduplněji vůči kvalitním vzrostlým stromům.

„Návrh se v žádném případě netýká kácení v soukromých zahradách u domů – tam zůstává vše při starém, tedy za vykácení stromu je nutné zasadit strom nový. Novela ale zavádí určitou hierarchii v postupu při kácení kvůli větším stavbám. Zejména chceme předejít tomu, kdy developerské firmy spíše zaplatí dnes poměrně nízké pokuty, než aby zajistily náhradní výsadbu. Ideální je samozřejmě nekácet vůbec. Pokud to není pro stavební záměry jinak možné, tak je potřeba kompenzovat náhradní výsadbou stromů v místě, kde původně stály. A až v případě, že není možné náhradní stromy vysadit vůbec nebo v plném rozsahu, dojde na poplatek, který poputuje do rozpočtu obce. Vybrané peníze obce využijí pouze na zajištění péče o stávající stromy či novou výsadbu, případně na nákup vhodných pozemků pro náhradní výsadbu,“ dodává ministr životního prostředí Petr Hladík.

(tz-mžp)

V dubnu nevyhověly tři kontrolované vzorky pohonných hmot

(Praha, 21. květen 2024) Česká obchodní inspekce monitorovala kvalitu pohonných hmot v měsíci dubnu 2024. Odebrala 250 vzorků, tři vzorky nevyhověly stanoveným jakostním požadavkům, což představuje v celkovém hodnocení 1,2 % nevyhovujících vzorků.

CELÁ ZPRÁVA (Textový dokument)

(tz-čoi)

Velké zjednodušení administrativy a téměř 5 miliard korun do roku 2027: místní akční skupiny samy rozhodnou, co je pro jejich region nejdůležitější

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) podepsal pravidla pro dotace na rozvoj venkova v intervenci LEADER. Místní akční skupiny dostanou téměř 5 miliard korun do roku 2027. Novinkou je, že dotaci získají nejenom na spolupráci mezi sebou, ale nově i na projekty, do kterých jsou zapojeny obce, místní podnikatelé nebo neziskové organizace. Zároveň jim podstatně ubude byrokracie.

Dotace na rozvoj venkova v rámci Strategického plánu společné zemědělské politiky (SP SZP) na období 2023–2027 přinesou v rámci intervence LEADER do regionů přibližně 4,9 miliardy korun, z toho 65 % půjde z národního rozpočtu a 35 % z evropského.

„V novém programovém období jsme mohli zavést několik novinek. Ta hlavní je, že místní akční skupiny už nezískají podporu pouze na vzájemnou spolupráci, ale i na společné projekty s obcemi, neziskovými organizacemi nebo místními podnikateli. Také jsme rozšířili předmět podpory. Zatímco dříve bylo možné získat ji převážně na vzdělávací projekty a akce pro veřejnost, nyní si místní akční skupiny určí, co je pro rozvoj jejich regionu nejdůležitější a zaměření záleží na nich. Projekt pouze musí schválit Státní zemědělský intervenční fond jako administrátor dotace,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Místní akční skupiny (MAS) si připraví strategii rozvoje na konkrétním území, získají dotaci a samy vyberou projekty, které uskuteční ve spolupráci s jinou MAS, obcí, neziskovkami nebo podnikateli. MAS mohou také z dotací samy podporovat projekty konečných žadatelů, jako jsou například obce. Půjde například o vzdělávací akce, akce pro veřejnost, informační a turistická centra, ale nově to můžou být i investice například do stezek, regionálního značení potravin, sociálních služeb pro seniory a multifunkčních domů. Projekty mohou být také mezinárodní, například přeshraniční.

Oproti programovému období 2014–2020 tak mohou MAS zvolit mnohem širší spektrum aktivit investičního i neinvestičního charakteru. Zásadní změnou pravidel pro projekty spolupráce je zrušení prokazování bezdlužnosti MAS vůči finančnímu úřadu. Odpadá také další byrokratická zátěž, už není nutné prokazovat tzv. motivační účinek, a rovněž není nutné dokládat, že MAS nejsou podnikem v obtížích. Velkým zjednodušením je i zavedení jednotkových nákladů pro vzdělávací akce, exkurze a další neinvestiční výdaje. MAS tedy nebude muset dokládat faktury, podporu získá podle sazby určené například za jednu hodinu vzdělávacího kurzu.

Na období 2024 až 2027 mají jednotlivé MAS stanovenou předpokládanou podporu, kterou mohou rozdělit na projekty spolupráce nebo pro projekty konečných žadatelů. Na projekty spolupráce může MAS využít maximálně 50 % rezervované alokace a zároveň maximálně 15 milionů. Projekty musí být v souladu se schváleným Programovým rámcem SP SZP.

Žádosti o dotace na projekty spolupráce z intervence LEADER začne přijímat Státní zemědělský intervenční fond v září 2024. Výzvy na projekty konečných žadatelů mohou MAS vyhlašovat od března tohoto roku. Úplné znění Pravidel pro projekty spolupráce naleznete zde: Pravidla pro projekty spolupráce | eAGRI

• Místní akční skupiny (MAS) jsou společenství občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí a institucí veřejné moci), které spolupracují na rozvoji venkova, zemědělství a při získávání finanční podpory z EU a z národních programů, pro svůj region, metodou LEADER (Liaison Entre Actions Développement de l´Économie Rurale neboli Propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku). V České republice působí 180 MAS.

(tz-mz)

Loni dosáhly Lesy České republiky výborného hospodářského výsledku, a to i přesto, že se těžilo podstatně méně

Hradec Králové, 20. května 2024 – Hospodářský výsledek Lesů České republiky za rok 2023 dosáhl 3,84 miliardy korun, a to i přes výrazný meziroční pokles těžeb. Podnik obnovil 17 tisíc hektarů porostů, desítky lesních cest a nádrží, větrolamů, studánek i odpočívadel. Náklady ve výši 3.91 miliard korun představovala pěstební činnost, která je už více zaměřená na péči a výchovu mladých lesních porostů.

S návratem k běžnému hospodaření se loni snížil objem vytěženého dříví na úroveň před kalamitou. Lesy ČR zpracovaly téměř 7,8 milionů metrů krychlových dříví, z toho 1,6 milionů metrů krychlových kůrovcového. „Logicky tak meziročně klesly tržby a výzvou bylo udržet podnik v dobré ekonomické kondici. To se jednoznačně podařilo,“ řekl generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík. Hospodářský výsledek za rok 2023 je tak výrazně lepší než v předchozích kalamitních letech. „Do státního rozpočtu jsme odvedli tři a půl miliardy korun a vytvořili finanční rezervy, zejména na pěstební činnost v celkové výši 3.99 miliard korun. Zkušenost z nedávné minulosti jasně ukazuje, jak je to i v našem oboru důležité,“ pokračoval Šafařík.

Náklady podniku loni činily 13,7 miliard korun, přičemž největší položkou byly pěstební práce, což je u lesnického podniku logické. Jde o obnovu a ochranu lesa, péči o lesní kultury, prořezávky a tak dále. Lesy ČR loni vysadily bezmála 69 milionů sazenic a obnovily 17 176 hektarů, přičemž na 33,3 procentech této plochy se přirozeně ujala semena a plody ze stojících stromů. Aby byly výsledky obnovy lesa opravdu zřejmé a vypěstovaly se zdravé a druhově pestré porosty, vyžadovalo to opatření v oblasti myslivosti. „Po detailní analýze stavu spravovaných lesů jsme v roce 2023 převzali čtvrtinu výměry našich honiteb do vlastní režie s cílem snížit počty přemnožené zvěře, zejména spárkaté. Tím klesnou i naše náklady spojené s ochranou lesa. Pozitivní výsledky vidíme už nyní, ale zcela zřejmé budou do tří let,“ uvedl Šafařík.

Podnik pokračoval také v programu Vracíme vodu lesu. Loni dokončil za 300 milionů korun 185 projektů a touto sérií opatření přispívá ve všech regionech ke zmírňování sucha coby důsledku klimatické změny. Za miliardu korun se také opravily lesní cesty a obdobnou částku připravují Lesy ČR i letos.

V roce 2023 Lesy ČR vytvořily Fond společenské odpovědnosti, z něhož financovaly 35 miliony korun veřejně prospěšné projekty, například obnovené či nové větrolamy nebo lesní nádrže.

Podnik je dlouhodobě největším tuzemským zaměstnavatelem v lesním hospodářství. Loni spravovalo 3808 zaměstnanců 1,2 miliony hektarů státních lesů a téměř 39 tisíc kilometrů drobných vodních toků i stovky malých nádrží.

(tz-lčr)

Vyhlášení “Fondu malých projektů Rakousko – Česko 2021-2027

(tz)

Ceny průmyslových výrobců meziročně vzrostly

Meziměsíčně ceny zemědělských výrobců v dubnu klesly o 3,5 % a meziročně byly nižší o 13,4 %. Ceny průmyslových výrobců meziměsíčně vzrostly o 0,2 % a meziročně byly vyšší o 1,4 %. Ceny stavebních prací meziměsíčně vzrostly o 0,2 % a meziročně byly vyšší o 2,0 %. Ceny tržních služeb pro podniky meziměsíčně vzrostly o 0,7 % a meziročně byly vyšší o 3,4 %. 

„V meziročním srovnání se ceny v průmyslu v dubnu po třech měsících vrátily k růstu, a to o 1,4 %. V zemědělství ceny meziročně klesly již dvanáctý měsíc v řadě, tentokrát o 13,4 %. Ceny stavebních prací se meziročně zvýšily o 2 % a ceny tržních služeb pro podniky o 3,4 %,“ upozorňuje Vladimír Klimeš, vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ.

Podrobnosti: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/indexy-cen-vyrobcu-duben-2024

(tz-čsú)

Od prvního září začne platit zákaz používání kotlů 1. a 2. emisní třídy. MŽP upravilo podporu výměny kotlů od září a oznámilo, jak budou probíhat kontroly

Zákaz využívání kotlů první a druhé emisní třídy začne platit od 1. září 2024. Mnoho občanů již využilo podporu z kotlíkových dotací i z programu Nová zelená úsporám. Ty, kteří nevyhovující kotle ještě nevyměnili, Ministerstvo životního prostředí nabádá, aby tak učinili a využili do konce srpna jedinečné příležitosti čerpat aktuální výši dotací. Od 1. září sice bude podpora pokračovat, ale bude výrazně nižší. Pokud si navíc domácnosti stihnou o dotaci požádat do konce srpna, i když nestihnou kotel vyměnit, budou k tomu úředníci při kontrolách přihlížet. A nově bude možné od září zažádat o dotaci na výměnu všech uhelných kotlů.

Zákaz používání kotlů 1. a 2. emisní třídy je v zákoně již od roku 2012 a mimo rodinné či bytové domy a stavby pro rodinnou rekreaci platí již od září 2022. „Povinnost vyměnit kotle první a druhé třídy platí už od roku 2012, občané tedy měli dostatek času se na výměnu připravit. Povinnost se netýká například kamen, krbových vložek či sporáků, které slouží k přímému vytápění místnosti. Mezi podporovanými zdroji zůstávají tepelná čerpadla, kotle na biomasu, kamna na pelety, objekt je možné napojit na centrální zásobování teplem. V řešení je i možnost podpořit plynové kotle pro nízkopříjmové domácnosti. Tyto kotle jsou dobře regulovatelné a je tak možné dát i do nezateplených objektů, aniž by po jejich budoucím zateplení bylo nutné je měnit,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík s tím, že pokud by občané nevěděli, jaký typ kotle mají, třída kotle je označená na výrobním štítku a v dokladu o kontrole technického stavu a provozu kotle, kterou má každý povinnost provádět nejméně jednou za 3 roky.

Podle dat ČHMÚ pochází z lokálního vytápění domácností více než 75 % všech emisí jemných prachových částic a více než 95 % emisí bezo[a]pyrenu produkovaných v ČR. „Je zřejmé, že to, čím doma topíme, má zásadní vliv na kvalitu ovzduší i na zdraví lidí. Prachové částice na sebe váží další škodlivé látky, například těžké kovy či rakovinotvorný benzo[a]pyren, a podle Státního zdravotního ústavu způsobuje v ČR znečištěné ovzduší každoročně 3 100 předčasných úmrtí. Naším záměrem není lidi pokutovat a udělovat zákazy. Musíme ale chránit lidské zdraví a životní prostředí, a proto je zákaz těchto starých nevyhovujících kotlů nezbytný,“ dodal ministr Hladík.

Změny v dotacích – na kotle 1. a 2. emisní třídy se podpora sníží

Ministerstvo životního prostředí také představilo změny v dotační podpoře. Dosavadní tzv. kotlíkové dotace, které poskytují podporu ve výši až 95 % nízkopříjmovým domácnostem – seniorům v penzi, domácnostem s příspěvkem na bydlení či invaliditou 3. stupně – budou od 1. září výrazně nižší. A přesunou se pod program Nová zelená úsporám Light. Doposud bylo zažádalo o dotaci na výměnu kotle na tuhá paliva 130 tisíc domácností, z čehož 115 tisíc již svůj kotel vyměnilo, a to za více než 13 miliard korun. Stejně tak se od 1. září sníží i podpora z programu Nová zelená úsporám, která je pro ostatní domácnosti. V NZÚ zatím dotace využilo přes 50 tisíc žadatelů. Celkem tedy bylo podpořeno 180 tisíc kotlů.

„Apelujeme proto na všechny, kteří žádost ještě nepodali, aby tak učinili co nejdříve. Výše dotací z obou programů bude oproti současným částkám od 1. září 2024 snížena o jednotky až desítky tisíc, podle druhu zdroje vytápění. Vyplatí se proto podat žádost do 31. srpna 2024 a případně instalaci lze provést později,“ vysvětlil ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman. Pomoc s vyřízením žádosti dotace na výměnu kotle je nabízena v rámci kotlíkových dotací od jednotlivých krajů. „Ministerstvo zajišťuje poradenství prostřednictvím středisek EKIS nebo Místních akčních skupin (MAS) sdruženými pod NZÚ Light. I tam je možné obrátit se s dotazy na výměnu nevyhovujících kotlů, a právě s těmito poradci probrat do budoucna třeba i možnosti zateplení svého domu jak v programu NZÚ, tak NZÚ Light,“ doplnil ředitel SFŽP ČR Petr Valdman.

Nově budou dotace pro kotle všech emisních tříd

Od září 2024 bude také možné žádat o podporu na výměnu kotlů na tuhá paliva bez ohledu na emisní třídu za jiné druhy ekologičtějšího vytápění – například tepelná čerpadla, kotle na biomasu či kamna. „Bude zahájena motivační finanční podpora výměn všech uhelných kotlů – jen ve 3. emisní třídě jich je v provozu asi 60 tisíc – s cílem do 10 let odejít od spalování uhlí v lokálních zdrojích vytápění,“ oznámil také ministr životního prostředí Petr Hladík.

Nejprve napomenutí, pak pokuty. Kontroly zohlední sociální situaci domácností i podanou žádost o dotaci

Podle zákona o ochraně ovzduší spadají přestupky fyzických osob pod obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ten má také povinnost dohlížet nad dodržováním povinností provozovatelů kotlů v domácnostech, například pravidelnou kontrolou technického stavu a provozu kotle, která se musí provádět každé tři roky. Jelikož od 1. září nebude již kotle horší než 3. třídy možné využívat, MŽP připravilo metodiku, kterou se budou moci úředníci řídit. Cílem není občany pokutovat, ale docílit co nejrychlejší nápravy. Nejprve proto budou úředníci dávat nápravná opatření, až následně pokuty.
„V aktualizované metodice jsme se soustředili jednak na efektivitu kontrol a spravedlivý přístup tak, aby bylo při kontrolní činnosti dosahováno co největšího environmentálního efektu, tedy aby byly z provozu odstaveny co nejdříve zejména ty nejhorší kotle, jejichž provoz má největší dopady na ovzduší a zdraví lidí. Důležité je rovněž dosáhnout toho, aby všichni splnili svou povinnost provedení kontroly technického stavu a provozu. Při řešení jednotlivých případů bude nezbytné zohledňovat také sociální situace provozovatelů. Pokud úředníci odhalí nevyhovující kotle, není cílem hned ukládat pokuty, ale dosáhnout co nejrychlejší nápravy. V rámci přestupkového řízení lze sice uložit pokutu až do výše 50 tisíc korun, ale nejprve budou kontroloři ukládat napomenutí a výzvu k nápravě,“ uvedl ředitel odboru ochrany ovzduší Kurt Dědič.

Zákaz těchto kotlů včetně metodických pokynů vítá i Svaz měst a obcí. „Jsme rádi, že ministerstvo životního prostředí komunikuje potřebu výměny kotlů a zároveň představilo metodiku pro úředníky tak, aby všichni věděli, jak mají po 1. září postupovat. Chtěl bych poprosit občany, aby s výměnou ale opravdu nezaháleli a pokud tak ještě neudělali, začali ji řešit co nejdříve. I proto se snažíme vytipovat domácnosti, které kotle ještě nevyměnily a upozornit je na tuto situaci, případně je odkázat na odborníky a poradce v terénu, kteří jim pomohou s podáním žádosti o podporu na výměnu kotle,“ uvedl místopředseda Svazu měst a obcí České republiky Pavel Drahovzal.

(tz.-mžp)

Jihomoravské lužní lesy nezbytně potřebují řádnou ochranu, vyzývají opakovaně vládu odborné společnosti. O ochraně Soutoku se bez výsledku jedná už půl století

Lužní lesy nad soutokem Moravy a Dyje, známé také jako Soutok nebo Moravská Amazonie, jsou přírodně nejbohatší lesy u nás. Pro řadu druhů živočichů, hub a rostlin jsou hlavním nebo jediným místem výskytu u nás. Vlastníkem je český stát, který se před více než dvaceti lety zavázal k jejich ochraně. Tu dosud nebyl schopen zajistit. Toto cenné území ale řádnou péči a ochranu potřebuje nutně a co nejdříve.

Odborné společnosti sdružující více než 9 000 odborníků a zájemců o nejrůznější složky naší přírody tak znovu vyzývají k řešení největšího problému ochrany přírody u nás. A staví se tak po bok více než 15 tisíc občanů žádajících důslednou ochranu jihomoravských lužních lesů Peticí za záchranu Moravské Amazonie.

Lesy České republiky, jejichž postoj ochranu lužních lesů dlouhodobě blokoval, už se vyhlášení chráněných území nebrání. Zajištění územní ochrany, tedy vyhlášení CHKO a sítě přírodních památek a rezervací, je tak příležitostí především pro adekvátní péči a efektivní hospodaření v souladu s přírodou, ale i zachování oblasti pro volnočasové aktivity místních i přespolních.

“Rychlé zajištění funkční ochrany Soutoku formou přírodních rezervací a památek a chráněné krajinné oblasti, tak jak je navržena, je naprosto nezbytné, abychom mohli zachovat jeho jedinečné přírodní hodnoty,” říká Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické. “Na potřebě ochrany lužních lesů se shodují odborníci napříč obory. Soutok je území takových kvalit přírodních i kulturních, že nutnost jeho ochrany vidí jasně i veřejnost,” dodává.

O ochraně lužních lesů se jedná už půl století. Po roce 2000 tu měla vzniknout chráněná krajinná oblast. V roce 2011 vláda rozhodla, že zde má být vyhlášena řada menších chráněných území. Návrh jejich soustavy existuje od roku 2014. V programovém prohlášení vlády z roku 2022 je dokonce uveden národní park, teď je v přípravě chráněná krajinná oblast.

“Vyhlašování CHKO je komplexní záměr, proto musí zároveň běžet vyhlašování přírodních památek a rezervací. Krajský úřad Jihomoravského kraje loni v prosinci vyhlásil tři menší rezervace, další je těsně před vyhlášením. Ministerstvo životního prostředí, ale s vyhlašováním národních přírodních rezervací a památek z nepochopitelných důvodů otálí. Zatím nejsou vyhlášeny ani národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy a národní přírodní památka Soutok, záměr na jejich vyhlášení přitom MŽP oznámilo už v letech 2019 a 2020. Záměr na vyhlášení dalších území nebyl ani ohlášen. Příroda Soutoku tak stále efektivně chráněná není,“ říká profesor David Storch, předseda České společnosti pro ekologii.

Lužní lesy na Soutoku jsou nositelem mnoha národních i mezinárodních ochranářských titulů. Žádný z nich ale potřebnou ochranu nepřinesl. “Vhodným nástrojem ochrany jsou chráněná území. Ta ale v lužních lesích zabírají menší rozlohu než chráněná území v Praze.“ dodává předseda České botanické společnosti, profesor Karel Prach.

“Absence územní ochrany Soutoku je zcela jasně jedním z největších dluhů našeho státu vůči přírodě a již dávno se stala také mezinárodní ostudou,” říká doktor David Král, předseda České společnosti entomologické. “Situace ohledně územní ochrany se už desítky let prakticky nemění a stav lužní krajiny se setrvale zhoršuje. Je proto potřeba urychleně dotáhnout vyhlašování sítě přírodních památek a rezervací a také chráněné krajinné oblasti,” uzavírá.

Text prohlášení: https://www.cspe.cz/wp-content/uploads/2024/05/luzni-krajina-soutoku-radnou-ochranu-nezbytne-potrebuje.pdf

(tz)