VODNÍK: Nadále by měl zůstat rekreačním areálem, aby se z jeho přírody mohly těšit i příští generace lidí

“… krásná vycházka vede kolem městské nemocnice (špitálu) do městského lesa U Vodníka (Wodniku), jímž procházejí dobře udržované cesty, při nichž zvou lavičky unaveného chodce k zastavení a oddechu v chladném lesním stínu.” Cituje z dobových, více než sto let starých textů, autor námi zveřejňované série článků ze staré Šumavy.

Lokalita za nemocnicí, tedy Vodník s kalvárií a křížovou cestou, od nepaměti byla a snad stále ještě je odpočinkovou zónou města nepoznamenanou výstředními prvky moderny. Zda tomu bude i v příštích letech, není zdaleka jisté.

Změnit se to snaží několik rádoby osvícených lidí ve vedení vimperské radnice, kteří si usmysleli, že z Vodníku udělají sportovní areál s biatlonovou střelnicí. Chtějí tak vyjít vstříc zájmům vlivných podnikatelů a sportovních činovníků. Je nabíledni, že pokud by se jim tento záměr podařilo s přispěním dotačních peněz uskutečnit, znamenalo by to konec rekreační funkce areálu.

Sportoviště, střelnice, nezbytné zázemí, tribuna, určitě také hotel nebo jiné celoroční ubytovací zařízení. Město a sportovci by zcela pochopitelně chtěli svůj majetek ochránit, a tak by tam natáhli plot a spustili závoru. Cizím vstup zakázán. Že přeháním. Nikoliv. Vždyť si vzpomeňme, jak si v zimě hlídá lyžařský klub vodnické stopy před neorganizovanými příchozími i některými vlastními členy a jejich rodinnými příslušníky.

Vodník je cenná lokalita na dosah od historické i novodobé městské zástavby. Měl by proto nadále zůstat rekreačním areálem, aby se z jeho přírody mohly těšit i příští generace stejně tak, jako se těšili naši předkové. Radní by tuto tradici měli zachovat. A pokud chtějí utrácet peníze, ať je vloží do oprav rozbitých ulic a chodníků. Tím udělají Vimperku lepší službu.

Zdeněk JUNGVIRT