NAŠE MĚSTO VIMPERK – KOMUNÁLNÍ VOLBY 2026: Pravětín: Co bude se skládkou dál?
Téma pravětínské skládky rozhodně nekončí jedním videem. Tentokrát jsem si sedl přímo s jednatelem Městských služeb Vimperk Radkem Rubešem a podrobněji jsme probrali nejen současný stav skládky, ale především její další budoucnost.
A právě budoucnost Pravětína je podle mě něco, o čem bychom měli začít mluvit už dnes.
Proč byl z Pravětína cítit zápach?
Zápach, který byl v poslední době z Pravětína cítit, souvisel podle Radka Rubeše především s výstavbou a rozšířením skládky o její 4. část.
Důležitá je ale informace, že podle výsledků kontrol nešlo o únik látek ze skládky do místního potoka nebo podzemních vod.
Skládka je utěsněná a její stav je pravidelně kontrolován. Měření provádějí akreditované společnosti a výsledky následně kontrolují příslušné orgány. Podle informací, které jsem na schůzce dostal, jsou výsledky měření za poslední roky v pořádku.
Zajímavý je také systém kontroly samotného těsnění skládky. Ten je podle Radka Rubeše schopný v případě poškození izolační vrstvy určit místo problému přibližně s přesností na jeden metr.
Co se děje s vodou uvnitř skládky?
Tohle mě zajímalo asi nejvíc.
Protože je skládka utěsněná, dešťová voda, která projde odpadem, nemůže jednoduše odtékat do okolí.
Zůstává zachycena v systému skládky a při dosažení určité hladiny je odčerpávána do připravených nádrží.
Podle aktuální potřeby může být následně přečerpávána zpět do tělesa skládky nebo odvezena na čistírnu odpadních vod, kde je dále zpracována.
Celý systém je tedy navržen tak, aby průsaková voda zůstala pod kontrolou a nedostávala se volně do okolního prostředí.
Připravuje se další rozšíření
Současná 4. část rozšířila kapacitu Pravětína, ale není to řešení na dalších dvacet let.
V přípravě je proto 5. část skládky, která by podle informací ze schůzky měla umožnit její další využívání přibližně do roku 2030.
A tady podle mě začíná skutečně důležitá otázka: Co bude Vimperk dělat s odpadem potom?
Rok 2030 může znít vzdáleně, ale z pohledu města je prakticky za dveřmi.
Rozhodnutí, která uděláme během příštího volebního období, mohou zásadně ovlivnit, kolik budou Vimperáci za odpady platit v dalších desetiletích.
Pravětín má pro Vimperk velkou hodnotu
Skládku přirozeně většina z nás vnímá jako místo, kam vozíme odpad.
Jenže vlastní skládka má pro město také významnou ekonomickou hodnotu.
Díky ní nemusíme veškerý komunální odpad vozit desítky kilometrů jinam a platit nejen za jeho převzetí a likvidaci, ale také za dopravu.
Pravětín je tak jedním z důvodů, proč dokážeme držet náklady na nakládání s odpadem níže.
A právě proto bychom se neměli bavit pouze o tom, co bude se skládkou do roku 2030.
Musíme začít řešit především to, co bude potom.
Odpad budeme muset někam vozit
Jednou z variant do budoucna je přeprava odpadu k energetickému využití mimo Vimperk. V současných úvahách se podle informací ze schůzky počítá například s možností odvozu směrem na České Budějovice.
Jenže takové řešení není zadarmo.
Budeme potřebovat odpovídající kontejnery, techniku a vozidla. Bude potřeba zajistit místo, kde se bude odpad připravovat k další přepravě, a samozřejmě budeme platit dopravu i jeho následné zpracování.
Proto podle mě potřebujeme mít řešení připravené dřív, než nám začne hořet termín roku 2030 za zadkem.
A co vlastní energetické využití odpadu?
I tato možnost během našeho rozhovoru zazněla.
A myslím, že stojí minimálně za seriózní prověření.
Neříkám: „Postavme ve Vimperku spalovnu.“
Bez čísel by to byl přesně ten typ politického slibu, který nechci dělat.
Nejdříve potřebujeme vědět, kolik odpadu dokážeme dlouhodobě zajistit, kolik by takové zařízení stálo, jaké by byly provozní náklady, jaká technologie by připadala v úvahu, jaké by byly dopady na okolí a zda by celý projekt vůbec ekonomicky dával smysl.
Ale pokud existuje varianta, při které bychom nemuseli platit za odvoz odpadu desítky kilometrů daleko a zároveň bychom z něj dokázali vyrábět energii, chci, abychom ji alespoň pořádně prověřili.
Možná zjistíme, že vlastní řešení ekonomicky smysl nedává.
Možná ale zjistíme pravý opak.
Bez pořádné studie to dnes nevíme.
Pravětínem to nekončí
S Radkem Rubešem jsme nakonec nezůstali pouze u skládky.
Probrali jsme svoz komunálního odpadu, fungování Městských služeb, sečení, zimní údržbu, technické vybavení i budoucnost sběrného dvora.
A právě u svozu odpadu jsem se dozvěděl několik věcí, které podle mě stojí za samostatnou debatu.
Například proč se přešlo na svoz jednou za 14 dní, co to v praxi znamená pro pracovníky Městských služeb a svozovou techniku a jestli je čtrnáctidenní svoz skutečně nejlepší řešení.
Za mě není.
A právě proto bude jedním z bodů našeho programu návrat k pravidelnému týdennímu svozu komunálního odpadu.
Tomu se ale budu věnovat samostatně.
Radku Rubešovi děkuji za otevřenou debatu a hlavně za informace z reálného provozu Městských služeb.
Protože přesně takhle podle mě mají vznikat dobrá rozhodnutí pro město.
Ne od stolu. Ne podle dojmů. Ale rozhovorem s lidmi, kteří tu práci skutečně dělají, čísly a hledáním řešení, které bude fungovat i za deset let.
Lukáš BLASCHKO, lídr kandidátky Pro Vimperk
Jiné příspěvky autora:
NAŠE MĚSTO VIMPERK – KOMUNÁLNÍ VOLBY 2026: Vize pro Vimperk – Lukáš Blaschko, lídr kandidátky Pro Vimperk
NAŠE MĚSTO VIMPERK – KOMUNÁLNÍ VOLBY 2026: Vimperk a zápachy. Opravdu si na to máme jen zvyknout?
NAŠE MĚSTO VIMPERK – KOMUNÁLNÍ VOLBY 2026: Město netvoří projekty. Město tvoří lidé
NAŠE MĚSTO VIMPERK – KOMUNÁLNÍ VOLBY 2026: Vykašleme se na to!
NAŠE MĚSTO VIMPERK – KOMUNÁLNÍ VOLBY 2026: Město, které nic nedělá, a přesto má prázdnou kasu?
NAŠE MĚSTO VIMPERK – KOMUNÁLNÍ VOLBY 2026: Dostupnost bydlení. Všechno jde, když se chce
NAŠE MĚSTO VIMPERK – KOMUNÁLNÍ VOLBY 2026: Politické sdružení Pro Vimperk – bod programu č. 1
NAŠE MĚSTO VIMPERK – KOMUNÁLNÍ VOLBY 2026: Vzdaluje se občanům našeho města základní zdravotní péče? Napište svůj názor
NAŠE MĚSTO VIMPERK – KOMUNÁLNÍ VOLBY 2026: Vimperk pod lupou. Část 1. – ulice 1. máje