MICHAL SKOŘEPA: Základní scénáře dalšího osudu návrhu státního rozpočtu na rok 2026
Sněmovna pravděpodobně (snad ještě dnes) poslechne doporučení rozpočtového výboru PSP vrátit návrh státního rozpočtu vládě k přepracování s lhůtou 20 dní (to je nejkratší zákonem uvažovaná lhůta pr přepracování; nejdelší je 30 dní).
Jaké scénáře dalšího vývoje připadají v úvahu? Pokud by vznikající koalice chtěla navýšit rozpočtové výdaje (z čehož ji mnozí komentátoři podezírají), napadají mě tyto čtyři možnosti:
(1) Uvolnění limitu pro strukturální deficit novelizací zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (ZoPRO) s odůvodněním, že je to nutné vzhledem k tomu, v jak zoufalém stavu (dle už pronesených slov zástupců vznikající vládní koalice) je ekonomika po čtyřech letech vládnutí Fialova kabinetu.
(2) Uvolnění limitu pro strukturální deficit novelizací ZoPRO s odkazem na nutnost navýšit dotaci ze státního rozpočtu ve prospěch Státního fondu dopravní infrastruktury na investice (ideálně oněch cca 37 miliard korun, o které výdaje fondu zvažované ve vládním návrhu jeho rozpočtu převyšují příjmy). Tento konkrétní scénář jistě stojí za zvážení, protože financování investic na dluh je v pořádku – viz například můj komentář k hrazení dobrých veřejných investic na dluh ZDE. (Pro ekonomické fajnšmekry: ve skutečnosti je „dobrý“ deficit nikoliv jednoduše ten, který odpovídá objemu investic, nýbrž ten, který je součtem čistých investic a dopadů ekonomického cyklu.)
(3) Předložení nového rozpočtu s vyššími výdaji a vyššími příjmy díky lepšímu výběru daní (je ovšem otázka, jak by se k vyšší prognóze inkasa daní postavil Výbor pro rozpočtové prognózy, jehož mám tu čest být předsedou).
(4) V prvním čtení schválení deficitu v dnes navrhované výši 286 mld. Kč, ale v druhém čtení nahrazení dvojice speciálních nadlimitních výdajů (půjčka na Dukovany II a výdaje na obranu nad 2 % HDP) jinými, z pohledu nové koalice prioritnějšími výdaji.
Tato změna by byla nezákonná, pokud by ji udělala rovnou vláda ve svém návrhu, ale nebude proti zákonu, pokud se odehraje až ve sněmovně. Z pravidel popsaných v ZoPRO a v jiných zákonech totiž sice pro rok 2026 plyne schodek maximálně 237 mld. Kč plus možnost navíc udělat pouze zmíněné dva konkrétní speciální nadlimitní výdaje v objemu 49 mld. Kč (odtud celkový deficit 237 + 49 = 286 mld. Kč), nicméně tyto zákonné požadavky se vztahují na vládní návrh jdoucí do sněmovny, nikoliv na výsledek poslaneckého hlasování odcházející ze sněmovny.
Právě varianta, kdy sněmovna přece jen schválí původně navržený schodek (286 mld. Kč) coby jakousi pak už neprorazitelnou skořápku, ale uvnitř této skořápky schválí výrazně jiné než původně vládou navržené složení výdajů, byla oním scénářem, před kterým (aspoň jsem to tak pochopil) chtěl varovat ministr Stanjura, když jako podmínku pro znovuzaslání vládního návrhu do sněmovny žádal, aby nová koalice slíbila, že v rozpočtu ony dva nadlimitní výdaje zachová.
Záměna těchto dvou nadlimitních výdajů za jiné by v tomto scénáři proběhla cestou mnohamiliardových pozměňovacích návrhů poslanců vznikající vlády. Právě tento poslanecký „ring volný“ je problém, před kterým jsem nedávno varoval pro změnu já (ZDE a předtím i ZDE).
Postup nejbližší ideální přípravě návrhu státního rozpočtu by spočíval v tom, že sněmovna skutečně návrh odmítne, ale reálně začne projednávat až návrh, který připraví nová vláda a který díky tomu bude v souladu se všemi zákony a projde všemi potřebnými procedurami zajišťujícími kvalitu návrhu. Takový návrh následně ve sněmovny projde případnými – nejspíš už jen nevelkými – úpravami. Časovou náročnost tohoto postupu lze snížit tím, že nový návrh vyjde do značné míry z návrhu dosluhující vlády, ale i v takovém případě by se Česko jistě nevyhnulo několikatýdennímu nebo několikaměsíčnímu rozpočtovému provizoriu. Provizorium je pro fungování veřejného sktoru nepříjemné, ale nikoliv fatální. Šlo by o cenu, kterou bychom zaplatili za přípravu rozpočtu, který je kvalitní a v souladu s duchem a literou všech norem ohledně rozpočtové odpovědnosti.
Michal SKOŘEPA, ekonom České spořitelny a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy
Jiné články autora:
MICHAL SKOŘEPA: Spor o státní rozpočet na rok 2026
MICHAL SKOŘEPA: Několik poznámek k loňskému státnímu rozpočtu
ANALÝZA ČS. SPOŘITELNY: Cena pšenice versus cena chleba (Michal Skořepa)