VÝROČÍ: Sedmdesát let od osvobození koncentračního tábora Osvětim, továrny na smrt

Dnes si připomínáme Den obětí holocaustu a předcházení zločinů proti lidskosti. Je to již dlouhých 70 let, co skončilo šestileté běsnění fašistického Německa a fašismu, a doby, kdy jeden malý ukřičený krejčík chtěl ovládnout svět. Fašisté chtěli vyřešit takzvanou Židovskou otázku vyvražděním a vymazáním židovského národa a jeho náboženství ze světa lidí. Stejný osud měli připravený i pro náš národ. Naštěstí se tomu nestalo a válka, která přinesla největší lidské utrpení v historii, skončila drtivou porážkou německého fašismu a jeho spojenců.

Pro nás a následné generace je válka známa jen z filmů, obrázků a vyprávění, ale co nás musí motivovat, je to, že o tomto násilí víme, Je třeba dál šířit a ukazovat na válečné zlo a bojovat proti němu.

I u nás ve Volarech máme pietní místo, které do dáli ukazuje na zvěrstvo a krutost fašismu.  Pod volarským hřbitovem stojí socha Torzo ženy od akademického sochaře Vojtěcha Paříka. Zvýrazňuje místo, kde je pochováno 95 obětí Pochodu smrti, který šel z koncentračního tábora Helmbrechts a zastavil se před městem Volary. Po dlouhém a vyčerpávajícím pochodu se dočkali nesmyslné smrti na konci války, i to byla krutost fašistického režimu. Připomeňme si tedy dnes tyto padlé, kteří zde spočívají v pokoji. Pro nás žijí dál a jsou pro nás symbolem toho, že je třeba si tyto události stále připomínat.

Je sedmdesát let od konce II. světové války, ale někteří by chtěli válčit stále. Dnes je pro nás nepřítel číslo jedna celosvětový terorismus a extrémní snahy o násilí zejména ze strany Islámského státu. Svět je opět v ohrožení. Musíme být ve střehu a události, které začaly před lety v USA a stále, ať ve větší, či menší míře pokračují, jako např. v Londýně, Bostonu a naposledy v Paříži, jsou jasným signálem, že terorismus a hnutí, která ponižují lidskost a důstojnost člověka, nemají ve společnosti místo a je potřebné proti nim bojovat.

Co říci na závěr. Dnes mezi námi stále žijí pamětníci a přímí účastníci tohoto válečného konfliktu, jsou mezi námi lidé, kteří přežili koncentrační tábory. Musíme se od nich stále učit a dozvídat se o té době, která byla plna hrůz, násilí a zbytečné smrti. Víte, oni tady nebudou věčně a bude tak na nás, abychom my šířili jejich myšlenky a vzpomínky. Vždyť oni nám dali a dávají jasný vzkaz, bojovat s násilím a proti zlu má smysl, ale válka, jako byla ta druhá celosvětová, smysl nemá .

Všem obětem nacistické zvůle proto dnes vzdejme hold a važme si těch, kteří nám tuto dobu neustále připomínají.

Text a foto: Ladislav BERAN, Volary