MOBIL A POKÉMONI: Lidé jsou tak zabraní do své činnosti, že přestávají vnímat svět okolo sebe…

Mobilní telefon v dnešní době již vlastní snad každý člen rodiny. Od určitého věku, podle posouzení rodičů je součástí i našich dětí. Mohu říct, že se velice rychle stal nezbytnou pomůckou pro náš život. Pravdou je, že tato nepostradatelná věcička je v různých situacích tou nejlepší, co můžete v danou chvíli vlastnit. Dostanete se do situace, kdy potřebujete radu, pomoc nebo jen si tak popovídat, nemusíte běžet do telefonní budky. Stačí vytočit číslo a očekávat naplnění vašeho požadavku. Díky tomu vznikly i různé aplikace, které nám umožňují rychlejší přístup k informacím. Ty jsou již složitější na přístup. Ovšem operátoři mají tak lákavé nabídky balíčků, ve kterých je součástí i připojení na internet, že i to se stává naší běžnou realitou života. A pokud máte možnost se připojit na wifi signál zdarma, tak už není vůbec co řešit. S tím se můžete setkat kdekoliv v nákupních centrech, kavárnách, hotelích, nemocnicích, dopravních prostředcích a dalších dostupných místech.

Používání mobilního telefonu není nic nenormálního. Když se rozhlédneme kolem sebe, určitě uvidíme telefonujícího člověka. Již podle hlasitosti nebo výrazu obličeje se dá poznat, jaký rozhovor vede. I když je zakázáno telefonovat za jízdy s přístrojem u ucha, přiznejme si, kolik řidičů to porušuje. Inu, že by platilo pravidlo, že zákazy jsou od toho, aby se porušovaly? Nemohu posoudit, jak moc je tento zákaz přínosný, ale pravdou je, že člověk za volantem by se měl v první řadě věnovat řízení.

Co mě ovšem přijde daleko nebezpečnější, je nová aplikace, která teď doslova hraje prim po celém světě. Mobil a chytání Pokémonů. Tak jak jsem se zmínila, potkat telefonujícího člověka není nic neobvyklého. Poslední dobou ovšem můžete potkat lidičky s upřeným pohledem do mobilu a různě pobíhajícími po ulicích. Jsou tak zabraní do své činnosti, že přestávají vnímat svět okolo sebe. To se stává podle mě dost nebezpečné. V zápalu chytání si sami mohou způsobit i zranění, která budou neslučitelná se životem. Překvapilo mě, kolik lidí podlehlo novému fenoménu. A to nejen děti, ale i dospělí jedinci.

Nedávno jsem potkala kamaráda, byl tak upřený do mobilu, že mě ani nepostřehl. Samozřejmě byl v nejlepším hledání Pokémona. Tak jsem nakoukla přes rameno, jak to vypadá v realitě. Pokud máte zapnutou GPS a určenou vaši polohu objeví se vám místo, kde jste nebo v blízkosti, kde mohou být Pokémoni. Samozřejmě se mohou pohybovat kdekoliv. Vy máte vybavení k možnosti odlovení některého z nich. Hra dále prohlubuje možnosti dalších postupů. Určitě je to zábavné i zajímavé. Ale upřímně nejsem si jistá, jestli to nehraničí i s problémy. Pokud se do něčeho zaberu a soustředím se na danou věc, mohu snadno způsobit, něco co nelze vrátit zpět. Auto na místě nezastaví, propast pode mnou se neuzavře a další nástrahy se neodstraní, jen proto, že mě dělí kousek od mého úlovku. Život je to nejcennější, co jsme mohli do vínku dostat; buďme na sebe opatrní.

Petra LITVANOVÁ