MĚSTSKÝ ROZHLAS: Když už musejí lidé hlášení nedobrovolně poslouchat, ať má solidní úroveň

Patřím k té (početné?) skupině vimperských občanů, kteří jsou okolnostmi donuceni poslouchat takřka pravidelně dvakrát v každém všedním dnu vysílání městského rozhlasu. Detailně jsem tak informován o programu místní kavárny, různých spolků i náboženských komunit a o jiných aktivitách, jejichž anoncování svěřili pořadatelé městskému úřadu. A tady nastává ten největší zádrhel, někdy až úsměvný nebo i komický. Chápu, že na městském úřadě pracují úředníci a nikoliv spíkři. To ale ještě nemusí znamenat, že některé relace budou připomínat hodinu čtení v pomocné škole. Třeba zrovna minulý týden při ohlašování jakési přednášky ve vimperském kostele. Snad by pan tajemník městského úřadu dokázal mezi svými podřízenými vybrat pro čtení zpráv městského rozhlasu schopného řečníka. Když už musejí lidé hlášení nedobrovolně poslouchat, ať má alespoň solidní úroveň. 

(zj)