VÝROČÍ DNE: Před 105 lety se narodil profesor Otakar Vávra, český filmový režisér, scenárista a pedagog

Před 105 lety se narodil český režisér Otakar Vávra, který je vnímán velmi kontroverzně, ale zároveň patřil mezi nejpřínosnější filmaře českého filmu 20. století…

Prof. Otakar Vávra (28. února 1911 Hradec Králové – 15. září 2011 Praha) byl český filmový režisér, scenárista a pedagog. Během svého dlouhého života, od třicátých do osmdesátých let a výjimečně i později, natočil množství filmů, mezi které patří husitská trilogie (1954-1956), Romance pro křídlovku (1966) a Kladivo na čarodějnice (1969). Hodnocení jeho osobnosti je značně rozporuplné: bývá označován za nejkontroverznějšího představitele českého filmu, který se přizpůsobil každému režimu, ale také za jednoho z jeho nejpřínosnějších osobností, který mj. vychoval řadu tvůrců tzv. nové vlny.

Jeho dlouhý život se mu stal inspirací k autobiografii Podivný život režiséra. „Můj život byl s chybami, nehrdinský, ale často dost odvážný,“ tvrdil ve svých pamětech. „Člověk se přece po porážce vždycky zvedá a nikdy neztrácí naději. Umělec musí mít nezlomnou víru v člověka,“ napsal v závěru své knihy. Od roku 1945 byl v KSČ.

V roce 2001 byl vyznamenán Českým lvem za celoživotní přínos české kinematografii i Cenou za mimořádný umělecký přínos světovému filmu na karlovarském filmovém festivalu a v roce 2004 Medailí Za zásluhy. Oceněn byl prakticky každým politickým systémem, kterým prošel.

V posledních desetiletích byla jeho partnerkou téměř o 40 let mladší režisérka Jitka Němcová. Z prvního manželství měl jednoho syna. Zemřel 15. září 2011 dvě hodiny před půlnocí na pooperační komplikace z
Studoval v Brně a Praze architekturu. Během let 1929–1930, kdy stále ještě studoval, spolupracoval na několika dokumentech. Roku 1931 produkoval experimentální film Světlo proniká tmou (i následující krátké filmy Žijeme v Praze a Listopad byly experimentálními snímky). Prvním filmem, který režíroval, byla Filosofská historie z roku 1937.

Dalším filmem byl Cech panen kutnohorských, kde si zahrála Zorka Janů, sestra známé Lídy Baarové. Zorka Janů hrála i ve Vávrových filmech ze 40. let Podvod s Rubensem a Pacientka Dr. Hegela. Její sestra Lída Baarová hrála ve Vávrových filmech Panenství, Maskovaná milenka, Dívka v modrém a Turbina.

Po roce 1945 natočil Krakatit, film se silným protiválečným poselstvím. Po únorovém komunistickém puči roku 1948 se přizpůsobil nové situaci a točil a produkoval filmy oslavující nový režim nebo epické historické fresky podporující oficiální interpretaci české historie: Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem. V dalším desetiletí se režim stal liberálnějším a toto období přineslo jeho nejhodnotnější filmy: Zlatá reneta, Romance pro křídlovku a především Kladivo na čarodějnice. Podobně jako celý český film, v šedesátých letech 20. století prožíval mimořádné tvůrčí období. Po pádu socialismu stát víceméně přestal dotovat kinematografii a jeho posledním dlouhometrážním filmem tak zůstala Evropa tančila valčík.

Během svého života natočil celkem 52 hraných filmů a přibližně k 80 filmům napsal scénář. Jeho první a poslední dílo dělí neuvěřitelné 3/4 století.

Významná díla:

Kladivo na čarodějnice – jeho magnum opus je Kladivo na čarodějnice (1969), film založený na stejnojmenné (1963) knize Václava Kaplického o čarodějnických procesech 17. století. Kaplický se naopak inspiroval knihou Malleus maleficarum.

Děj se soustřeďuje na osudy skutečných obžalovaných v čarodějnických procesech na Moravě;v letech 1678–1695. V době humanismu znovu propukla mezilidská nenávist zapříčiněná mocichtivými jedinci. Inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu rozpoutal sérii procesů, která stála život víc než stovku lidí. Popisem brutality moci film sváděl ke spojení s politickými procesy 50. let, zejména s osudem Milady Horákové nebo s procesem se Slánským. Sám Vávra tento postřeh potvrdil jako správný.

Černobílá alegorie plná symbolů sleduje příběh až do procesu a odsouzení kněze. Neschopnost zastavit zlo hned zpočátku jen inkvizitora podporuje v jeho činech. Film končí jeho slovy: „Já už nejsem obyčejný člověk. Já jsem… nahoře.“

Romance pro křídlovku – dalším z jeho tvůrčích vrcholů se stala Romance pro křídlovku (1966). Černobílý film je založen na stejnojmenné básni Františka Hrubína o lásce mezi studentem, který si užívá letní prázdniny, a dcerou principála. Milenci se rozhodnou utéct, ale otec vybere pro dívku jiného nápadníka. On sám tento svůj film označoval za vůbec nejlepší.

Krakatit – Krakatit (1947) je film natočený na motivy stejnojmenného románu Karla Čapka z roku 1924. Vynálezce nebezpečné výbušniny se snaží uchovat svůj objev v tajnosti, aby nemohl být zneužit.

Černobílá verze byla v roce 1980 následována barevnou, která nese název Temné slunce. Remake snímku posunul příběh do moderní doby a nevyhnul se propagandě. Často je považován za jeho nejslabší práci.

Pedagogická činnost:
V padesátých letech společně s jinými českými režiséry pomohl založit FAMU, na které vyučoval po pět dekád (od roku 1963 jako profesor). Jeho studenty byli Miloš Forman a jiní představitelé české nové vlny. Z FAMU odešel v roce 2008.

Jeho žáky byli například Miloš Forman, Jiří Menzel, Věra Chytilová, Evald Schorm, Jan Schmidt, Emir Kusturica nebo Lordan Zafranović.

Filmografie:
1931 Světlo proniká tmou
1934 Žijeme v Praze
1935 Listopad
1936 Velbloud uchem jehly
1937 Panenství
1937 Filosofská historie
1938 Na 100 %
1938 Cech panen kutnohorských
1939 Dívka v modrém
1939 Humoreska
1939 Kouzelný dům
1939 Maskovaná milenka
1940 Pacientka Dr. Hegla
1940 Podvod s Rubensem
1940 Pohádka máje
1941 Turbina
1942 Okouzlená
1942 Přijdu hned
1943 Šťastnou cestu
1945 Rozina sebranec
1945 Vlast vítá
1946 Cesta k barikádám
1946 Nezbedný bakalář
1947 Krakatit
1947 Předtucha
1949 Láska
1949 Němá barikáda
1953 Nástup
1954 Jan Hus
1955 Jan Žižka
1956 Proti všem
1958 Občan Brych
1959 První parta
1960 Policejní hodina
1960 Srpnová neděle
1961 Noční host
1962 Horoucí srdce
1965 Zlatá reneta
1966 Romance pro křídlovku
1968 Třináctá komnata
1969 Kladivo na čarodějnice
1973 Dny zrady
1974 Sokolovo
1976 Osvobození Prahy
1977 Příběh lásky a cti
1980 Temné slunce
1983 Putování Jana Amose
1984 Komediant
1985 Veronika
1985 Oldřich a Božena
1989 Evropa tančila valčík
2003 Moje Praha
2006 Hlava kance – videoklip

Text a foto: VÝROČÍ PRO KAŽDÝ DEN