TROCHA HISTORIE: Byl nádherný jasný letní den, když císařův vlak dorazil na nádraží ve Vimperku …
Od 15. října 1893 začal provoz na trati Strakonice – Volyně – Vimperk. Největší slavnost k příjezdu prvního vlaku byla uspořádána ve Vimperku, ke které se sešli přední zástupci samosprávy a různých spolků. Přivítali první vlak, ve kterém přijeli i rakouský ministr obchodu Oliver Becquehem a český místodržící František Thun, kteří potom za zpěvu pěveckého spolku Frohsinn pojedli na velké slavnostní hostině.
Po této události se mohla plánovat návštěva císaře ve Vimperku. Nakonec se spojila s vojenskými manévry na Strakonicku. Velké císařské manévry a cesty po Čechách byly nejdelší dobou pobytu panovníka Rakousko-Uherské monarchie v historii Čech. Císař přijel z rakouského Ischlu do Českých Budějovic 2.9.1905 vlakem. Pak pokračoval do zastávky Štěkeň (nyní Čejetice), odtud kočárem do Windisch-Graetzova zámku na stálé ubytování ve Štěkni.
Ve dnech 4. až 7. 9. 1905 probíhaly v okolí Štěkně vlastní vojenské manévry všech druhů vojsk v počtu kolem 70 000 vojáků a 117 vlaků přivezlo vojsko. Strakonice císař navštívil dopoledne 8.9.1905, odpoledne odjel vlakem přes Volyni, aby byl přivítán ve Vimperku, kde se na vimperském zámku setkal s Adolfem Josefem Schwarzenberkem.
Byl nádherný jasný letní den, když císařův vlak dorazil na vimperské nádraží. K jeho přivítání bylo všechno důkladně přichystáno. Po pozdravném projevu tehdejšího starosty Dominika Iglera, představení význačných osobností města císaři a obvyklém ceremonielu zaujal mocnář místo v kočáře taženém koňským šestispřežím, které osobně kočíroval sám kníže Schwarzenberg, který tímto plnil vrchnostenskou povinnost k císaři.
Když 8. září 1905 ocenil císař František Josef I. ve Vimperku Franze Steinbrenera, tehdejšího velitele vimperských hasičů, zlatou přilbou, vzdal tím vlastně hold nejen vimperským hasičům, kterým při požáru náměstí vyhořela zbrojnice a s ní majetek v hodnotě 2 250 rakouských korun, ale i všem, kteří s nasazením vlastního života pomohli požár uhasit.
Rovněž navštívil císař František Josef I. knihtiskárnu Johanna Steinbrenera a předal mu rytířský řád Františka Josefa. Pro přesuny na dlouhou vzdálenost používal císař pochopitelně vlak. Pokud se jednalo o oficiální výjezdy, pak měl k dispozici celkem pět vlakových souprav. Tyto byly označeny rakouským orlem či vlajkou, ale pokud císař vyjel za hranice nebo do Uher, byly výsostné znaky odstraněny.
Panovníka na cestách doprovázelo zpravidla několik členů dvora, popř. některý člen vlády a pochopitelně množství dalších lidí, sloužících, nosičů atd. včetně všech osobních císařových úředníků. Při cestách na manévry byl k vlaku připojen i jídelní vůz. Veškerá zavazadla tvořilo množství velkých, železem pobitých kufrů, na které byl vyčleněn někdy i zvláštní vagón.
Vlastní pobyt císaře byl pečlivě naplánován, nechyběly za žádných okolností vojenské přehlídky, časté bylo slavnostní otevírání čehokoliv, zpravidla vždy a všude dával císař audience a hostiny pro několik desítek lidí, zvláště při manévrech. Ještě připomeňme, že panovník dodržoval svůj zaběhnutý rytmus dne i na cestách – zavčas vstával, vyřizoval akta, pravidelně obědval, dával audience, kolem páté odpoledne se podávala večeře a kolem deváté se již mocnář ubíral ke svému nočnímu odpočinku.
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora
