AKTUÁLNÍ KOMENTÁŘ ERIKA BESTA: Evropský plán Petra Pavla pro Ukrajinu
Česká média neberou prezidenta Petra Pavla příliš vážně, a to platí jak pro ta, která ho podporují, tak i pro ta, která jsou vůči němu kritická. Pavlovy výroky a činy slouží především k prosazování cílů či politických zájmů těch, kteří o nich informují. Současná opoziční média vyzdvihují Pavlovy kroky, které považují za správné, a ty špatné většinou přehlížejí, zatímco provládní média postupují přesně naopak.
Tento přístup se projevil i ve chvíli, kdy deník The Telegraph zařadil Pavla mezi pět potenciálních kandidátů na pozici hlavního evropského vyjednavače v otázce Ukrajiny. Chyběla hlubší analýza toho, proč byl zmíněn právě on a jaký by mohl být jeho postup při vyjednávání.
Přitom hodinový rozhovor, který Pavel poskytl Paulu Ronzheimerovi ze sítě Axel Springer Global Reporters Network (jejíž součástí je i The Telegraph), obsahoval mnohem více podstatných informací než jen poznámku o „bonbonu“ pro ruského prezidenta Vladimira Putina v podobě obnovení obchodních vztahů, bude-li souhalsit s příměřím na Ukrajině. Zde jsou další důležité body, které v rozhovoru zazněly.
Zaprvé: Evropa nemá žádný plán, jak míru na Ukrajině dosáhnout. Podle Pavla klíčovým předpokladem k získání místa u světového jednacího stolu společně se Spojenými státy, Ruskem a Čínou je formulování jasné představy o tom, jak vyjednat řešení konfliktu na Ukrajině. Evropa je podle něj téměř neviditelná. Pořádá desítky, možná stovky, nejrůznějších jednání, ale je třeba najít způsob, jak celé spektrum projednávaných otázek zjednodušit a sjednotit.
Zadruhé: Evropa by se ve velmi krátké době mohla stát významným hráčem, musí však vystupovat jako jednotný celek, a nikoli jako skupina 27, 30 nebo 32 jednotlivých států. Pavel se domnívá, že by k tomu bylo možné využít již existující platformy, kterou je Evropské politické společenství Emmanuela Macrona. Mohlo by prý podle Pavla dojít k velmi otevřenému a upřímnému jednání za zavřenými dveřmi. Jeho výsledkem by mohl být společný návrh, který by dával smysl většině evropských zemí, ne-li všem. Následně by bylo možné určit lídry, kteří by vystupovali a jednali jménem celé skupiny. „Domnívám se, že respektu se nám dostane teprve tehdy, až přijdeme s dobře zdůvodněným, důkladně prodiskutovaným a koordinovaným stanoviskem, které bude prezentováno jednotným hlasem,“ uvedl Pavel.
Zatřetí: Pavel podporuje diskusi s Moskvou o širším evropském bezpečnostním rámci. Takový rámec by se měl zabývat například bezpečnostními zárukami hranic, režimem otevřeného nebe a smlouvami o nešíření zbraní. Český prezident dle vlastních slov dlouhodobě zastává názor, že mír na Ukrajině je součástí širší evropské bezpečnosti. To by podle něj mohlo být zajímavé i pro Rusko, neboť by mu to pomohlo znovu získat respekt, o nějž tolik usiluje. Součástí těchto jednání by mohla být i otázka Kaliningradu.
Začtvrté: Pavel by neměl problém zasednout k jednacímu stolu s Putinem, ovšem nemyslí si, že právě on by měl být “tím chlapem, který by mluvil za Evropu“. Máme řadu silných a výřečných lídrů, uvedl, a zmínil finského prezidenta Alexandera Stubba a dánskou premiérku Mette Frederiksenovou.
Zapáté: Pavel chce mezitím posílit podporu Ukrajiny a udržet tlak na Rusko, včetně uplatňování tvrdých sankcí, které by omezily ruské zdroje nezbytné k pokračování války. „Věřím, že je to jediný způsob, jak uspět proti nepříteli, který disponuje tisíci jaderných hlavic,“ řekl. Ruský návrh na třístranná jednání s USA a Čínou, avšak bez Ukrajiny a Evropy, by podle Pavla byl mimořádně škodlivý, protože Rusko nemá o evropskou bezpečnost žádný zájem.
Zašesté: Pavel se vyjádřil, že zatím nedokáže posoudit, zda kroky Donalda Trumpa vůči Ukrajině a Evropě lze označit jako „zradu“, nicméně je považuje za chybu. Po letech koordinace postupu vůči Ruské federaci, zpřísňování sankčního režimu a jasného dávání Rusku najevo, že z tohoto konfliktu nevede jiná cesta než k jednacímu stolu, Trump nyní podle Pavla dává Rusku novou naději, že může Evropu i Ukrajinu ignorovat a soustředit se na uzavření dohody se Spojenými státy, případně s Čínou, a uspořádat vše podle svých vlastních priorit a strategií. „To je jednoznačně v rozporu s našimi zájmy v Evropě,“ konstatoval Pavel.
Zasedmé: Pavel uvedl, že pokud by se podařilo nalézt postup, který by vedl k ukončení konfliktu, Rusko by už nemělo důvod podnikat další hybridní útoky, zejména pokud by ho na konci čekal nějaký „bonbon“. Obnovení obchodních a hospodářských vztahů by podle něj pro Rusko mohlo být velmi lákavé, přičemž v Evropě by se tak mohla vytvořit nová rovnováha.
Zaosmé: Poslední bod Pavel v rozhovoru s Ronzheimerem pouze naznačil, avšak 22. října na mezinárodní konferenci Berlin Global Dialogue v německém hlavním městě ho zkonkretizoval. Řekl, že ještě předtím, než bude Rusko ochotno zahájit vyjednávání, musíme přijít s návrhy linií stažení vojsk na obou stranách, které by umožnily dosáhnout kompromisu. O několik minut později hovořil o nutnosti „zachovat územní celistvost a suverenitu Ukrajiny v co největší možné míře, jaké lze realisticky dosáhnout“. Pavel tím v podstatě naznačil, že je připraven zvážit, zda Rusku ponechat okupovaná území, a následně s Moskvou za předpokladu, že se do budoucna bude chovat slušně, obnovit obchodní styky.
Pavlův plán pravděpodobně nezíská většinovou podporu ani v Evropě, ani na české politické scéně. Ti, kdo Pavla v českých médiích a politice obvykle podporují, budou jeho plán považovat za příliš proruský, zatímco ti, kteří jsou vůči prezidentovi zpravidla kritičtí, ho budou vnímat jako příliš rozumný. Výsledkem bude, že rozhovor s německým novinářem i jeho poselství budou brzy zapomenuty.
Článek původně vyšel 30. října 2026 v anglickém znění placeného bulletinu Friday Edition pod názvem „Petr Pavel’s European plan for Ukraine“.
Erik BEST
Erik Best se narodil 11. října 1962 v Severní Karolíně na východě Spojených států. Prakticky celé dětství však prožil v Montaně, na severozápadě USA, kam se jeho rodiče přestěhovali krátce po jeho narození. V roce 1985 absolvoval s bakalářským titulem z východoevropských studií na Georgetown University School of Foreign Service. Během tohoto studia se zaměřoval na ruský jazyk, v čemž pokračoval i na Middlebury College ve Vermontu, kde získal magisterský titul. V rámci vzdělávání této univerzitě dvakrát studijně pobýval letech 1983 a 1984 v Moskvě. V dalších letech studoval obchod na University of North Carolina. Titul MBA zde získal v roce 1987. Erik Best se v Česku oženil. Jeho manželka Dita je českého původu. Společně vychovávají čtyři dětí. V Praze podle vlastních slov žije od února roku 1991. Přesně rok poté zde začal pro místní anglicky hovořící komunitu vydávat denní zpravodaj Fleet Sheet, stručný přehled vybraných zpráv z českého tisku. Původně předpokládal, že většina cizinců Prahu ještě před rokem 2000 opustí, takže jeho vydavatelské vize neměly horizont delší než šest let. K žádnému odchodu cizinců z České republiky však nedošlo a Fleet Sheet navíc postupně přilákal i české předplatitele. Náklad bulletinu se proto zvětšil a vychází doposud. Své počáteční tuzemské podnikatelské aktivity zahájil Erik Best na jaře 1992 jako živnostník. Na podzim 1994 založil společnost The Bohemia Daily Standard, jejímž je jednatelem a spolumajitelem. V roce 2000 založil se svojí manželkou Ditou Bestovou nakladatelství E. S. Best, které je oficiálním vydavatelem obou zpravodajů. S rozvojem internetu totiž Erik Best začátkem tisíciletí rozšířil své publikační aktivity a od roku 2001 vydává ještě elektronický Final Word. Od roku 2010 existuje i jeho česká mutace. Final Word je krátký a originální denní komentář připravený týmem Erika Besta, věnovaný významným ekonomickým a politickým tématům posledních dnů. Právě díky svému elektronickému bulletinu Final Word vstoupil Erik Best do širšího povědomí české veřejnosti a začal být zván do českých rozhlasových a televizních pořadů. V letech 2011–2013 publikoval své postřehy také na blogu Aktuálně.cz. Prezident republiky Miloš Zeman udělil 28. října 2018 Eriku Bestovi státní vyznamenání – medaili Za zásluhy o stát.