NAŠE MĚSTO VIMPERK – NA DŘEŇ: Vimperk je dnes velký jako v roce 1978
Na konci loňského roku žilo ve Vimperku 7 270 lidí. Naposledy nás bylo takhle málo v roce 1978 — jedenáct let před sametovou revolucí.
Vrcholu město dosáhlo na konci roku 1997: 8 491 obyvatel. Od té doby ubylo 1 221 lidí. Čtrnáct procent města. Za dvacet osm let, přes sedm volebních období, přes všechny koalice, přes všechny starosty a přes tři po sobě jdoucí strategické plány.
Než se do toho někdo obuje, řeknu rovnou to nepohodlné.
Za tohle nemůže současné vedení radnice. Nemohlo za to ani to předchozí, ani to před ním. A rozhodně za to nemůže porodnost: loni se v Česku narodilo 77,6 tisíce dětí, nejméně od roku 1785, kdy se to začalo počítat. Proti roku 2021 je to propad o jednatřicet procent a ubylo ve všech krajích bez výjimky. Ve Vimperku klesla porodnost o čtvrtinu — tedy méně než v republice. S tímhle větrem v zádech neudělá žádná radnice v žádném městě vůbec nic a kdo tvrdí opak, lže vám.
Jenže Vimperk neubýval proto, že by tady lidé umírali.
Vezměte devět let mezi koncem roku 2011 a koncem roku 2020. Město ztratilo 296 obyvatel. Narodilo se přitom o čtyřicet lidí víc, než jich zemřelo — přirozená bilance byla celou tu dobu kladná. Celý propad, a ještě o kus víc, udělalo stěhování: migrační saldo minus 336. Plus čtyřicet a minus tři sta třicet šest dává přesně minus dvě stě devadesát šest. Čísla jsou z bilance Českého statistického úřadu a sedí do jednoho člověka.
Vimperk nevymřel. Vimperk se odstěhoval.
A to už je věc, se kterou radnice něco udělat může. Je to koneckonců jediná demografická proměnná, kterou samospráva reálně ovlivňuje — jestli tady lidé zůstanou a jestli sem někdo přijde.
Takže spravedlivě: co s tím město chce dělat?
Chce, a má to napsané. Strategický plán na roky 2021–2030 obsahuje opatření na výstavbu městských nájemních bytů. A letos v červnu k tomu Starostové a nezávislí, jejichž kandidátku povede dosavadní starostka, přidali konkrétnější slib. Radní Tomáš Samek v tiskové zprávě uvádí, že si město nechalo zpracovat koncepci rozvoje území, na jejím základě chystá nový územní plán a díky němu se má rozjet výstavba bydlení — město nabídne vlastní plochy a otevře převod soukromých pozemků na plochy pro bydlení. Aby tu, jak píše, našli domov lidé napříč generacemi.
To není prázdná věta. To je správná odpověď na správně položenou diagnózu. Beru ji.
Zbývá jediné: říct nahlas, jaké číslo má ten plán porazit.
Musí obrátit migrační saldo z minus tří set třiceti šesti za devět let do plusu. Ne zpomalit. Ne stabilizovat. Otočit. Protože i vlastní strategický plán města si mezi cíli píše, že počítá s nárůstem počtu obyvatel — a zatím je to jediné místo, kde Vimperk roste.
Ptám se proto úplně věcně, bez ironie a bez podrazu.
Kolik městských nájemních bytů vzniklo od prosince 2020, kdy si to město schválilo jako vlastní opatření? Kolik ploch pro bydlení má nový územní plán skutečně přinést a kdy nabude účinnosti? A stanovil si někdy některý z těch tří strategických plánů cíl, kolik nás vlastně má být — a měřil se podle něj?
Tyto otázky posílám vedení města a jeho odpovědi zveřejním celé, bez krácení. Jestli je čím se pochlubit, rád se spletu.
Zatím totiž platí jediné nesporné číslo: sedm tisíc dvě stě sedmdesát. Jako v sedmasedmdesátém.
Miroslav HYRMAN