ČESKÁ REPUBLIKA: Šumava nebo Polabí? Vědci odhalili, kde se zimní srážková voda zdrží v půdě delší po dobu

Zimní srážky mají zásadní význam pro zásoby vody v krajině. Nová studie vědců z Hydrologického ústavu Akademie věd ČR však uvádí, že jejich role se výrazně liší podle nadmořské výšky. Zatímco v nížinách může voda ze zimních srážek zmírňovat půdní sucho ještě několik měsíců po zimě, v horských oblastech půdu opouští překvapivě rychle a zásobuje především podzemní vody a prameny. Výsledky publikoval mezinárodní vědecký časopis Hydrology and Earth System Sciences.

Vědci sledovali pohyb vody v půdě na čtyřech lokalitách od Polabské nížiny až po vrcholové partie Šumavy. Pomocí unikátní kombinace odběrů půdní vody a analýz stabilních izotopů vodíku a kyslíku dokázali přímo porovnat dvě složky půdní vody – vodu volně se pohybující v půdních pórech a vodu pevněji vázanou v jemných kapilárách půdy.

Myšlenka koexistence těchto dvou složek půdní vody, jež mají odlišný původ, a tudíž i dobu zdržení v půdě a izotopové složení, byla představena již před více než desítkou let a vzbudila rozsáhlou debatu. Dosavadními metodickými přístupy však ostatní vědecké týmy získaly vždy pouze vodu volnouu(tzv. mobilní) a vodu celkovou (směs mobilní a pevně vázané vody).

„Díky nové metodice jsme mohli detailněji sledovat, jak dlouho voda ze srážek v půdě zůstává a zda pochází převážně ze zimního, nebo letního období,“ vysvětluje hlavní autor studie Jiří Kocum z Hydrologického ústavu Akademie věd.

Poprvé tak bylo možné mezi sebou přímo porovnat izotopové složení obou složek půdní vody a srážek. Autoři popisují, za jakých okolností může k této koexistenci dojít a kdy se naopak půdní profil izotopově sjednotí a složení mobilní a pevně vázané vody se stane totožným.

Výsledky studie prokázaly výrazné rozdíly mezi nížinami a horskými oblastmi. V zemědělské krajině Polabí se díky pomalé infiltraci, menším úhrnům srážek a nižší transpiraci (vypařování vodní páry) vegetačního pokryvu v kapilárních pórech voda pocházející ze zimních srážek v půdě udržela ještě v červenci, a to i přes kompletní absenci sněhové pokrývky v zimním období. Rostliny tak mohly využívat zásoby pocházející ze zimních srážek i v průběhu jarní vegetační sezony.

Naopak v horském prostředí Šumavy zimní voda z půdního profilu „mizela“ již krátce po odtání sněhové pokrývky. Přestože zde během zimy leží mocná vrstva sněhu, vodu z něj z důvodu vysokých úhrnů srážek a vysoké transpirace lesního porostu rychle nahrazují nově příchozí srážky.

Zjištění pomáhá vysvětlit, jaký mají zimní srážky v různých částech krajiny význam. V nížinách jsou důležitou ochranou proti jarnímu a časně letnímu půdnímu suchu. Pokud je zde zimní období na srážky chudé, může se půdní sucho projevit již na začátku vegetační sezony. V horských oblastech je význam zimních srážek odlišný. Ve zdejším prostředí zimní srážky půdou procházejí rychleji a významně přispívají především k doplňování podzemních vod, a tím k udržování vydatnosti lokálních pramenů. Lesní společenstva jsou tak ve vegetační sezoně závislá především na jarních a letních srážkách.

„Ukazuje se, že ani bohatá sněhová pokrývka nemusí znamenat dostatek vody pro horské půdy během jarních, potažmo letních měsíců. Voda ze sněhu se zde zdržuje mnohem kratší dobu, než jsme sami předpokládali,“ doplňuje autor studie Jiří Kocum.

Výsledky studie pomohou zpřesnit ekohydrologické modely a zlepšit předpovědi půdního sucha. Do budoucna tak mohou přispět k lepšímu odhadu dopadů klimatické změny na české ekosystémy.

Ocenění:

Výzkum, jehož součástí je tato studie, získal v roce 2026 1. místo v soutěži Make Our Planet Great Again (MOPGA) za environmentální a klimatický výzkum. Soutěž pořádá Velvyslanectví Francie v České republice společně s nositelem Nobelovy ceny prof. Jean-Marie Lehnem a BNP Paribas a oceňuje významné přínosy v oblasti klimatu a životního prostředí.

Publikace: https://hess.copernicus.org/articles/30/3313/2026/hess-30-3313-2026-metrics.html

Text a foto: (zu-avčr)