AKTUALITY: Včerejší kroupy v Pošumaví měly až k 10 cm
Analyzujeme situaci ze včerejšího odpoledne, kdy se na Vimpersku a Prachaticku objevily i kroupy kolem 5 cm. Ty největší byly zaznamenány v malé šumavské obci Ratiborova Lhota na Prachaticku a mohly mít 9 cm až 10 cm (na snímku od Kamily Fresslové).
V obci je samozřejmě řada škod, poškozené střechy, skleníky i auta (níže snímek od Jana Lhotského). „Štěstím“ v neštěstí byl fakt, že takto velké kroupy padaly poměrně řídce a nedošlo k ještě větším škodám nebo úrazům.
Ve včerejší výstraze jsme předpokládali velké kroupy i kolem 3 cm (na řadě míst padaly), ale takovýto extrém ne. Jak je to možné.
Pohoří a hory mají na bouřky a výskyt krup velký vliv. Při vhodném proudění se v závětří pohoří tvoří tzv. závětrná konvergence (sbíhavost proudění), na které se při dobrých podmínkách mohou tvořit bouřky „v řadě“ (na snímku z radaru níže je konvergence označena). Dobré podmínky včera co se týče dostupné energie v oblasti opravdu byly (výrazná instabilita a vlhkost = mnoho dostupné energie). Co ale teoreticky chybělo byl výraznější střih větru. Jen při vyšším střihu větru mohou vzniknout tzv. supercelární bouřky a jedině ty mohou produkovat kroupy nad 5 cm v průměru.
Včera se ale v Pošumaví supercelární bouřky vyskytly, jak to?
Odpověď je právě v lokálních podmínkách daných Šumavou, kde je vyšší střih větru. Prvotní analýzou radarových dat je jasné, že v oblasti došlo k podobnému jevu, jako v případě tornáda na Moravě v roce 2021. Došlo k vývoji velmi silných bouřek těsně u sebe a tyto bouřky lokálně zesílily podmínky natolik, že se mohly vyvinout v supercely a produkovat takto velké kroupy. Velmi silné bouřky blízko sebe se vždy hodně ovlivňují.
Podobný fakt se stal i v případě ničivého tornáda v roce 2021, kdy právě interakce mimořádně silných supercel podpořila vznik tohoto jevu a dost možná i jeho extrémitu.
Tyto interakce a lokální podmínky je ale mimořádně těžké předpovídat byť je pravda, že oblast Prachaticka a Vimperska je na tyto situace náchylná a nestalo se to zde poprvé. Takto velké kroupy se ale v minulosti nevyskytly.
Poslední kroupy o průměru 10 cm jsme zaznamenali u nás 1. 7. 2022 v Rovensku pod Troskami. A víte, co se tam tehdy stalo? Došlo také ke sloučení velmi silných bouřek.
Tyto situace krásně ukazují, jak je příroda rozmanitá a jak jsou naše možnosti předpovědi stále velmi omezené a “nedokonalé”. V nedávné době byly uveřejněny studie, které naznačují, že právě interakce blízkých bouřek hrají při vývoji velkých krup i tornád mnohem zásadnější roli, než jsme dříve mysleli.
Zdroj radarových dat: Aplikace Iradar.app, radar Hochficht.
Výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu pro regiony a města najdete ZDE
