KOMENTÁŘ NA SÍTI: Služkám a psům vstup zakázán

KOMENTÁŘ NA SÍTI: Služkám a psům vstup zakázán

Brněnská kolonie Písečník v době, kdy architekt Ludwig Miese van der Rohe projektoval dceři továrníka Alfreda Löw-Beera – paní Gretě Tugendhat dům za 5 milionů československých korun. Tehdejší plat dělníka byl cca 600 až 1 200 Kč měsíčně, čili cena vily odpovídá cca 300–500 letům práce jednoho člověka (Čecha) bez jakýchkoli výdajů. No a teď už máte dost indicií… abyste věděli proč i Tugendhatové podporují sjezd Sudeťáků. Koncentrák, nekoncentrák. Pecunia non olet. Fuj!

 

O sjezdu SdL bylo napsáno víc než moc, ale o jedné stránce té akce se nikdo nezmínil. Předstírá se, že Češi, Němci a němečtí Židé (než je tedy jejich stejnojazyční soukmenovci zkusili vyhladit), žili v Brně v harmonii, měli se rádi a grázl Kočko, který si říká “aktivista” a včera polil rudou barvou sochu Beneše, dokonce navrhuje odstranit tuto sochu od Právnické fakulty MU a dát tam sochu Josefa II., která stála u Německého domu.

Není to pravda – “český a německý živel”, jak by řekla starší literatura, zápasil o Brno celá staletí. To, na co se zapomíná, byla sociokulturní determinace, kterou dnes tak vyzdvihuje milion a jeden sociolog – ale jen ke vztahu například k Romům. Aneb když seš z menšiny, kde všichni kopou kanály, těžko z Tebe bude fabrikant nebo prezident. Zas budeš kopat kanály. To, na co se zapomíná je, že ještě na přelomu 19./20. století, tohle platilo pro brněnské Čechy (a na okraj je nutno podotknout, že takto by se tehdy neoznačil nikdo z nich, protože Morava měla úplně jiné postavení než dnes a “Čech” byl zemský cizinec z Prahy) . Celé městské čtvrti jako třeba Černá Pole byly původně chudinskými koloniemi rolníků a dělníků, kteří přišli do Brna, aby unikli z chudého venkova a našli “lepší” živobytí – a kde asi?! – hle, u německých majitelů továren. Našli zase jen další bídu a další vykořisťování, kdy dnešní “Žítbrňáci” pláčou štěstím nad krásami vil v Pisárkách a vůbec jim nepřijde divné, že ani jedna není postavena Čechy.

No, jak by mohla, když etnický Čech/Moravan měl tehdy místo jen to sociálně nejnižší?! Ti stejní lidé, co se dnes dojímají nad Muzeem romské kultury si neuvědomují, že to není ani čtyři generace, kdy naši předkové byli na sociálním žebříčku jen trošku málo víc než nikde nechtění kočovníci. Ano, naši předkové z Líšně mohli chodit na Zelný trh a prodávat ředkvičky – a tak vznikla legenda o drzých “babkách Líšňačkách”. Jenže proč to byl jejich jediný způsob obživy, to už nikdo neřekne.

Ptejte se sami sebe, kde byli Vaši předkové, když Brno bylo německé (čest těm pár výjimkám, ale ten nepoměr je do očí bijící).

Ti, co dnes kolaborují s Posseltovým spolkem si myslí, že by seděli na radnici. Neseděli. Vynášeli by nočníky německých pánů a teď chtějí, abychom to dělali zase.

P.S.: Pokud se dnes potomci třeba rodiny Tugendhatů hlásí k tomu, že podporují toto tzv. “smíření” a Vy to nemůžete pochopit, protože si myslíte, že přece Němci chtěli vyhladit Židy, pořád jste nepochopili společný kořen – peníze. Zatímco za kopcem v bídných chatrčích žili a umírali tisíce Čechů v chudinské kolonii zvané Černá Pole, kupovali Tugendhatové a jinak příbuzné rodiny fabrikantů pozemky s nejhezčím výhledem na Brno, aby si tam vybudovali něco, co svět zatím neviděl – ústřední topení, klimatizace, onyxová stěna do obýváku, automatická stahovací okna rozměrů do té doby neskutečných, makasarová stěna do jídelny… Hrozně by mne zajímalo, jak daleko byl nebližší slum jejich dělníků, kteří umírali na podvýživu. Sám to odhaduji na sotva 500 metrů. Něco jako když si Mindič pořizuje zlaté záchody, zatímco Ukrajinci umírají v zákopech. Sláva smíření! A už se s tím smiř!

FB – Tomáš TYL


 

0 0 votes
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře