AKTUÁLNÍ KOMENTÁŘ ERIKA BESTA: Kundera o střední Evropě a Československu

Nové anglické vydání textu Milana Kundery z roku 1985 obsahuje jeho definice 89 slov a nese tentýž název. (Celý název knihy v angličtině zní 89 Words followed by Prague, A Disappearing Poem.) Z 89 slov jsme vybrali dvě, která jsme přeložili do češtiny.

STŘEDNÍ EVROPA. Sedmnácté století: obrovská síla baroka dala této multinárodnostní oblasti bez jasného centra, s pohyblivými a nedefinovatelnými hranicemi, určitou kulturní jednotu. Přetrvávající stín barokního katolicismu se táhl až do osmnáctého století: žádný Voltaire, žádný Fielding. V hierarchii umění to byla právě hudba, která stoupala na vrchol. Od Haydna (a až do Schoenberga a Bartóka) bylo toto gravitační centrum evropské hudby. Devatenácté století: několik mistrovských básníků, avšak žádný Flaubert; Biedermeier: závoj idyly přehozený přes realitu. Ve dvacátém století revolta. Velcí myslitelé (Freud, romanopisci) znovu přehodnotili to, co po staletí bylo neznámé a nepochopené: racionální, demystifikující luciditu; význam reálna; román. Jejich revolta byla pravým opakem francouzského modernismu – byla iracionální, antirealistická, lyrická. (To způsobilo mnoho nedorozumění.) Mount Rushmore největších středoevropských romanopisců zahrnuje Kafku, Haška, Musila, Brocha a Gombrowicze, které spojuje averze k romantismu; láska k předbalzacovskému románu a k libertinskému duchu (Broch interpretoval kýč jako spiknutí monogamních puritánů proti osvícenství); pohrdání historií a oslavování budoucnosti; a modernismus, který ležel mimo iluze avantgardy.

Zničení říše, následované kulturní marginalizací Rakouska a politickou neexistencí jeho ostatních zemí po roce 1945, učinilo ze střední Evropy předzvěst, zrcadlo nastavené možnému osudu Evropy, laboratoř soumraku.

ČESKOSLOVENSKO. Ve svých románech nikdy nepoužívám slovo „Československo“, i když se většina z nich odehrává právě tam. Tato složenina je příliš mladá (vznikla v roce 1918), nemá kořeny sahající hluboko do minulosti, postrádá krásu a prozrazuje nesourodý a absurdně mladý charakter (neprověřený časem) toho, co se snaží pojmenovat. I když je možné na základě tak chabého slova vytvořit národ (a učinit tak záměrně), nelze o něm napsat román. Proto vždycky používám slovo „Čechy“, starý výraz pro tento národ. Z hlediska politické geografie to není úplně správné (moji překladatelé z toho občas šílí), ale z poetického hlediska je to jediná možnost.

Erik BEST

Erik Best se narodil 11. října 1962 v Severní Karolíně na východě Spojených států. Prakticky celé dětství však prožil v Montaně, na severozápadě USA, kam se jeho rodiče přestěhovali krátce po jeho narození. V roce 1985 absolvoval s bakalářským titulem z východoevropských studií na Georgetown University School of Foreign Service. Během tohoto studia se zaměřoval na ruský jazyk, v čemž pokračoval i na Middlebury College ve Vermontu, kde získal magisterský titul. V rámci vzdělávání této univerzitě dvakrát studijně pobýval letech 1983 a 1984 v Moskvě. V dalších letech studoval obchod na University of North Carolina. Titul MBA zde získal v roce 1987. Erik Best se v Česku oženil. Jeho manželka Dita je českého původu. Společně vychovávají čtyři dětí. V Praze podle vlastních slov žije od února roku 1991. Přesně rok poté zde začal pro místní anglicky hovořící komunitu vydávat denní zpravodaj Fleet Sheet, stručný přehled vybraných zpráv z českého tisku. Původně předpokládal, že většina cizinců Prahu ještě před rokem 2000 opustí, takže jeho vydavatelské vize neměly horizont delší než šest let. K žádnému odchodu cizinců z České republiky však nedošlo a Fleet Sheet navíc postupně přilákal i české předplatitele. Náklad bulletinu se proto zvětšil a vychází doposud. Své počáteční tuzemské podnikatelské aktivity zahájil Erik Best na jaře 1992 jako živnostník. Na podzim 1994 založil společnost The Bohemia Daily Standard, jejímž je jednatelem a spolumajitelem. V roce 2000 založil se svojí manželkou Ditou Bestovou nakladatelství E. S. Best, které je oficiálním vydavatelem obou zpravodajů. S rozvojem internetu totiž Erik Best začátkem tisíciletí rozšířil své publikační aktivity a od roku 2001 vydává ještě elektronický Final Word. Od roku 2010 existuje i jeho česká mutace. Final Word je krátký a originální denní komentář připravený týmem Erika Besta, věnovaný významným ekonomickým a politickým tématům posledních dnů. Právě díky svému elektronickému bulletinu Final Word vstoupil Erik Best do širšího povědomí české veřejnosti a začal být zván do českých rozhlasových a televizních pořadů. V letech 2011–2013 publikoval své postřehy také na blogu Aktuálně.cz. Prezident republiky Miloš Zeman udělil 28. října 2018 Eriku Bestovi státní vyznamenání – medaili Za zásluhy o stát.