AKTUÁLNÍ KOMENTÁŘ ERIKA BESTA: Znovu rok 1929?
Novinář New York Times Andrew Ross Sorkin, autor nové knihy 1929 o Velké hospodářské krizi, řekl minulý víkend americkému baviči Billu Maherovi, že existují důvody k mírnému znepokojení nad podobností mezi současnou situací a událostmi popsanými v jeho knize. Nezmiňuje se tam přímo o Československu, ale našli jsme zajímavou pasáž o Německu:
Na jaře 1931, právě když se zdálo, že se situace zlepšuje, se objevil nový problém: Německo se ocitlo na mizině a hrozilo, že nesplatí své dluhy.
Evropa byla kdysi pro Spojené státy jakousi záchrannou sítí. Když americké akcie klesaly, kupci z druhé strany Atlantiku je rádi skupovali a zabránili tak úplnému kolapsu trhu. Vzájemné výhody obchodu, narušené krachy a Smoot-Hawleyho cly, však bylo nesmírně obtížné obnovit. Evropě hrozilo, že se pro americké vyhlídky stane přítěží.
„Tento svět je krutý,“ řekl prezident Herbert Hoover s křečovitým výrazem ve tváři jednomu ze svých spolupracovníků v Bílém domě.
Dohoda o německých reparacích, která si vysloužila tolik chvály pro Thomase W. Lamonta z banky J.P. Morgan a další podnikatelské hvězdy, když ji v létě 1929 dojednávali, nechala velké newyorské banky zodpovědné za solventnost Německa; o necelé dva roky později překročily krátkodobé půjčky 2 miliardy dolarů. V Německu vzrostla nezaměstnanost na 33 procent. V květnu, po neúspěšném pokusu Bank of England a dalších institucí o záchranu Německa, zkrachovala největší rakouská banka, což vyvolalo řetězovou reakci, která se rychle rozšířila i na sousední země. Všechny oči se upíraly na Německo. Pokud by země zkrachovala, krize by se v plné síle přenesla do dolní části Manhattanu – a do zbytku Ameriky.
Wall Street mezitím nadále tlačila na oddlužení Německa, kde více než deset let nekontrolovatelné inflace a politického násilí obrátilo běžný život naruby.
„Vyrůstají nám teď Němci, kteří se v době války nenarodili. Vidí, že jsou pod tímto těžkým jhem, za který nenesou odpovědnost,“ řekl později Charles E. Mitchell, šéf National City Bank (dnes Citibank), a varoval před „vzpourou proti dluhu“.
Erik BEST
Erik Best se narodil 11. října 1962 v Severní Karolíně na východě Spojených států. Prakticky celé dětství však prožil v Montaně, na severozápadě USA, kam se jeho rodiče přestěhovali krátce po jeho narození. V roce 1985 absolvoval s bakalářským titulem z východoevropských studií na Georgetown University School of Foreign Service. Během tohoto studia se zaměřoval na ruský jazyk, v čemž pokračoval i na Middlebury College ve Vermontu, kde získal magisterský titul. V rámci vzdělávání této univerzitě dvakrát studijně pobýval letech 1983 a 1984 v Moskvě. V dalších letech studoval obchod na University of North Carolina. Titul MBA zde získal v roce 1987. Erik Best se v Česku oženil. Jeho manželka Dita je českého původu. Společně vychovávají čtyři dětí. V Praze podle vlastních slov žije od února roku 1991. Přesně rok poté zde začal pro místní anglicky hovořící komunitu vydávat denní zpravodaj Fleet Sheet, stručný přehled vybraných zpráv z českého tisku. Původně předpokládal, že většina cizinců Prahu ještě před rokem 2000 opustí, takže jeho vydavatelské vize neměly horizont delší než šest let. K žádnému odchodu cizinců z České republiky však nedošlo a Fleet Sheet navíc postupně přilákal i české předplatitele. Náklad bulletinu se proto zvětšil a vychází doposud. Své počáteční tuzemské podnikatelské aktivity zahájil Erik Best na jaře 1992 jako živnostník. Na podzim 1994 založil společnost The Bohemia Daily Standard, jejímž je jednatelem a spolumajitelem. V roce 2000 založil se svojí manželkou Ditou Bestovou nakladatelství E. S. Best, které je oficiálním vydavatelem obou zpravodajů. S rozvojem internetu totiž Erik Best začátkem tisíciletí rozšířil své publikační aktivity a od roku 2001 vydává ještě elektronický Final Word. Od roku 2010 existuje i jeho česká mutace. Final Word je krátký a originální denní komentář připravený týmem Erika Besta, věnovaný významným ekonomickým a politickým tématům posledních dnů. Právě díky svému elektronickému bulletinu Final Word vstoupil Erik Best do širšího povědomí české veřejnosti a začal být zván do českých rozhlasových a televizních pořadů. V letech 2011–2013 publikoval své postřehy také na blogu Aktuálně.cz. Prezident republiky Miloš Zeman udělil 28. října 2018 Eriku Bestovi státní vyznamenání – medaili Za zásluhy o stát.