dTest: Energetická novela. Přijdou spotřebitelé o peníze?
Pan Šetřivý má s dodavatelem energií už roky trápení, vyúčtování chodí pozdě, reklamace mizí v šuplíku a účty jsou vyšší, než by měly být. Když se rozhodne dodavatele energií změnit, dostane naúčtovanou tučnou smluvní pokutu. Novela energetického zákona sice tyto pokuty zastropovala, zároveň ale výrazně snižuje částky, které mohou spotřebitelé požadovat po dodavateli energií v případě nedodání vyúčtování nebo nevyřízení reklamace.
Penále za pozdní vyúčtování
Od srpna 2025 je účinná novela energetického zákona zvaná Lex OZE III, která mimo jiné upravuje pravidla týkajících se penále za pozdě dodané vyúčtování a pozdě vyřízenou reklamaci. Spotřebitelé tak nově mohou žádat po dodavateli energií mnohem nižší částky za nedodání vyúčtování včas nebo za pozdní vyřízení reklamace vyúčtování než doposud.
Dodavatel energií je povinen zaslat zákazníkovi vyúčtování do 15 dnů od chvíle, kdy jej má k dispozici. Podle Energetického regulačního úřadu by měl spotřebitel obdržet vyúčtování nejpozději do dvou měsíců od ukončení zúčtovacího období – tedy od odečtu elektroměru nebo plynoměru. Pokud dodavatel tuto lhůtu nedodrží, může spotřebitel na základě výzvy požadovat penále ve výši 50 korun za každý den prodlení, a to až od 31. dne prodlení. Výše penále je však omezena na maximálně 5 000 korun za předpokladu, že ve smlouvě není uvedeno více.
Pozdní doručení vyúčtování se podle zákona považuje za přestupek, za který hrozí dodavateli energií pokuta až 50 milionů korun, nebo až 1 % z jeho čistého obratu. „Nedodal-li vám dodavatel vyúčtování do dvou měsíců od odečtu energií, doporučujeme podat podnět k Energetickému regulačnímu úřadu s podezřením na spáchání přestupku,“ upozorňuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Za nevyřízenou reklamaci zaplatí dodavatelé méně
Nově se mění také výše penále, které mohou spotřebitelé požadovat v případě, že dodavatel nevyřídí reklamaci vyúčtování včas. Dříve bylo možné nárokovat 600 korun za každý den prodlení u elektřiny (až do výše 24 000 korun) a 750 korun denně u plynu (až do 7 500 korun). Nyní však platí stejná pravidla jako u opožděného vyúčtování – tedy 50 korun za každý den prodlení, a to až od 31. dne prodlení. „To znamená, že se výše penále, kterou může spotřebitel po dodavateli požadovat, výrazně snížila,“ upozorňuje Eduarda Hekšová z organizace dTest.
Zafixovaná výše smluvní pokuty
Novela také zavádí strop pro smluvní pokuty, které mohou dodavatelé energií požadovat při předčasném ukončení smlouvy. Tyto pokuty lze platně sjednat pouze u smluv s pevně stanovenou (tzv. fixovanou) cenou na dobu určitou. Ve všech ostatních případech nemají dodavatelé na smluvní pokutu nárok. Spotřebitel musí být o výši pokuty informován ještě před podpisem smlouvy – pouhá zmínka v obchodních podmínkách nestačí.
Maximální výše smluvní pokuty činí 40 % průměrné denní spotřeby vynásobené cenou energií bez daní, a to za každý den, který zbývá do konce smlouvy. I v rámci tohoto limitu však musí být pokuta přiměřená a odpovídat skutečné hospodářské ztrátě, která dodavateli vznikla. Pokud by dodavatel požadoval vyšší částku, nebude se k ní přihlížet.
„Chcete-li předčasně vypovědět smlouvu s fixovanou cenou a nejste si jisti výší případné pokuty, můžete se na ni u dodavatele informovat,“ radí Eduarda Hekšová z organizace dTest a dodává: „Na vaši žádost je vám dodavatel povinen konkrétní výši smluvní pokuty sdělit.“
dTest