JIŽNÍ ČECHY: V Prácheňském muzeu v Písku je k vidění velká výstava o starověkém Egyptě
Hlavní letošní letní výstavou Prácheňského muzea v Písku je expozice nazvaná Kouzlo objevování, která návštěvníky dovede do starověkého Egypta.
Výstava má hned dva podtituly – Od hieroglyfů k Tutanchamonovi a V zahradě Sennedžemově. Jedná se totiž o spojení dvou úspěšných výstav, jedné z díla Českého egyptologického ústavu, druhé z Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. Expozice v muzejní Galerii návštěvníkům zprostředkuje dva jedinečné příběhy od Nilu.
První z nich prakticky založil egyptologii jako vědecký obor a nejde o nic menšího než o rozluštění hieroglyfického písma. Dne 27. září 1822 představil Jean François Champollion teorii o čtení hieroglyfů. Od té doby už archeologové více rozumí památkám, které odkrývají, i funkcím předmětů, které objevují.
Přibližně o 100 let později došlo na jihu Egypta k dalšímu objevu, který se nesmazatelně zapsal do dějin egyptologie. Britský archeolog Howard Carter byl přesvědčen, že Údolí králů, dávné pohřebiště panovníků doby Nové říše, ukrývá hrobku panovníka jménem Tutanchamon. Jeho mnohaleté úsilí bylo odměněno 4. listopadu 1922, kdy se před očima Carterových dělníků objevil první schod vedoucí do dlouho hledané hrobky. Ta byla naplněna honosnou pohřební výbavou ukazující nesmírné bohatství mladého faraona a dokládající i výjimečnou řemeslnou zručnost starověkých umělců.
Druhá část výstavy připomíná i úspěchy české egyptologie a zejména pak osobnost vědce Jaroslava Černého. Jsou zde k vidění více než tři desítky originálních předmětů i kopií ze sbírek Náprstkova muzea. Například ostrakony, tedy úlomky starověké keramiky, vešebty, tedy drobné sošky se zádušními texty, či sochu hodnostáře Veseretkaua, která podle některých odborníků patří k nejhezčím předmětům v českých egyptologických sbírkách vůbec. Návštěvníci se dále mohou těšit na svítící kopii Rosettské desky, seznámí se s vývojem egyptského písma i s postupem, kterým ho Champollion rozluštil, vstoupí do makety Tutanchamonovy pohřební komory či proniknou do tajů mumifikace. Zkrátka na vlastní kůži zažijí ono “kouzlo objevování“.
Výstava byla otevřena slavností vernisáží 10. června za účasti profesora Miroslava Bárty, který v současnosti mimo jiné vede archeologické výzkumy v egyptském Abúsíru. Potrvá do 21. září.
V letní sezóně jsou v Prácheňském muzeu v Písku kromě stálých expozic dále k vidění dvě výstavy. Jednou je fotografická přehlídka Jaroslava Joe Hübla s názvem Woman, kde letos osmdesátiletý písecký autor prezentuje téměř stovku snímků žen – ať už intimních až erotických či portrétů (7. 6. – 3. 8.). Další dočasná expozice mapuje dějiny písecké lesnické školy, která letos slaví 140. výročí od založení. Výstava 140 let výuky lesníků – Lesnická škola v Písku je k vidění v termínu 13.6. – 31. 8.
(tz-jč)
