dTest: Reklamy a slevy šité „na míru“
Online nakupování, ale i bezcílné brouzdání po internetu máme dnes neodmyslitelně spojené s reklamami, které nás lákají ke koupi nejrůznějších produktů. Nejde však o náhodné nabídky. Často se zdá, jako by prodejce přesně věděl, co chceme, nebo nám alespoň šikovně vnukl myšlenku, že daný produkt právě potřebujeme. Jak můžeme ovlivnit personalizaci reklam? A je v pořádku, že za stejné zboží může někdo jiný zaplatit jinou cenu než my?
Dobrý sluha, špatný pán
S pojmem personalizace se v online prostředí nejčastěji setkáváme právě ve spojitosti s reklamou. „Reklamní algoritmy neustále sledují naši aktivitu na internetu, analyzují, jaké stránky navštěvujeme, jaké produkty si prohlížíme, na jaké reklamy klikáme nebo jak dlouho se zdržíme u určitého obsahu. Na základě těchto údajů se nám zobrazují reklamy odpovídající našim zájmům,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Personalizace ale není jen o reklamách, setkáváme se s ní skoro všude, aniž bychom si to uvědomovali. Třeba když nám streamovací platforma doporučí film nebo seriál na večer, nebo nám hudební aplikace sestaví playlist na míru. Personalizace se tak může zdát jako užitečný nástroj, který nám usnadňuje vyhledávání obsahu, a tím šetří náš čas.
Na druhou stranu je důležité si uvědomit, že personalizovaný obsah a zejména reklamy mohou podvědomě ovlivňovat naše rozhodování a tlačit nás k impulzivním nákupům. „Pokud nehlídáme, jaká data o sobě sdílíme, můžeme se snadno dostat do situace, kdy algoritmy vědí víc, než bychom chtěli, a přizpůsobují nám nabídky způsobem, který nemusí být vždy v náš prospěch. Proto je důležité věnovat pozornost tomu, jaké souhlasy udělujeme a jak spravujeme své soukromí v online prostředí, například prostřednictvím nastavení cookies, správy reklamních preferencí nebo využívání anonymního režimu prohlížeče,“ upozorňuje Hekšová.
Personalizovaná reklama podléhá v Evropské unii regulaci, především díky obecnému nařízení o ochraně osobních údajů známému jako GDPR a ePrivacy směrnici. Pokud webové stránky sbírají osobní údaje spotřebitelů pro účely reklamy, musejí k tomu získat jejich souhlas.
Odlišné ceny nesmí být diskriminující
Ani personalizované slevy dnes nejsou ničím neobvyklým. Obchodníci se snaží přizpůsobit nabídky tak, aby co nejvíce zaujaly jednotlivé zákazníky, a to i tím, že jim nabídnou individuální cenu. Často se stává, že vložíme do košíku produkt, ale nákup nedokončíme, a vzápětí obdržíme e-mail s exkluzivní slevou na stejný výrobek.
Tento princip sám o sobě není nelegální, ale musí být transparentní. Měli bychom být vždy informováni, že cena může být stanovena individuálně. „Co je však nepřípustné, je cenová diskriminace na základě chráněných charakteristik jako je pohlaví, rasa či národnost,“ doplňuje Hekšová.
Představte si, že si během dovolené v zahraničí chcete půjčit auto prostřednictvím online rezervace. Vyberete si požadovaný model a chystáte se dokončit rezervaci. Jakmile však zadáte svou adresu trvalého bydliště, cena se náhle zvýší o desítky či stovky eur. „Taková cenová praxe může být příkladem nepřípustné cenové diskriminace na základě státní příslušnosti nebo bydliště, která je v Evropské unii zakázána,“ uzavírá za dTest Hekšová.
dTest