AKTUÁLNÍ KOMENTÁŘ ERIKA BESTA: Energetická nezávislost, energetická izolace
Česká televize v pořadu Reportéři ČT v pondělí 6. ledna ukazovala, jak se Jozef Síkela, ještě jako ministr průmyslu a obchodu (STAN), v listopadu 2023 chlubí, že zbavit se závislosti na ruském plynu se zatím povedlo pouze České republice. „A věřte mi,“ řekl, „že všude na světě mají velký respekt pro to, co jsme dokázali, že se o tom začíná přednášet na západních univerzitách.“ Doplnil, že už nebudeme přes platby za dodávky ruského plynu financovat ruskou armádu, která bojuje a zabíjí na Ukrajině.
V reportáži České televize se hovořilo především o tom, jak ČR financovala boje a zabíjení nákupem levného ruského plynu až do konce loňského roku. Důraz byl kladen na nemorálnost tohoto jednání a ochotu politiků i spotřebitelů zavírat oči před praktikami obchodníků, kteří nakupují plyn všude tam, kde je cena nejlevnější.
Analytik rizik Vladimír Votápek České televizi řekl, že mu opravdu nedělá dobře, když na jednu stranu podporujeme Ukrajinu a nákupem ruského plynu zároveň i Rusko, které na ni útočí. Jak uvedl, jednoduše bychom neměli dopustit, aby naše peníze Rusko zneužilo k posílení svého válečného úsilí, i když to prohloubí naše vlastní problémy. Mnohem větším rizikem je z jeho pohledu to, že Rusko na Ukrajině uspěje, ovládne tuto zemi a stane se bezprostřední geopolitickou hrozbou pro Evropu. Potom podle něj nastanou bezpečnostní problémy ohrožující suverenitu naší země a dalších našich sousedů. A to bude mnohem větší problém, než to, kolik teď stojí ropa nebo plyn, dodal.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) pro TV Nova v pátek 3. ledna večer prohlásil, že je naší morální povinností nenakupovat ruský zemní plyn, včetně LNG, a že někdo prostě má žaludek a morálku kupovat laciný plyn od zločinců. „A tudíž si myslí, že na tom dlouhodobě vydělá,“ řekl, „ale ve skutečnosti vždycky tihle lidé končí špatně.“ Podle něj to nemá žádnou velkou budoucnost.
Britský historik Richard Overy ve své knize z roku 2024 Why War? cituje mezikulturní studii napříč 186 společnostmi provedenou v 90. letech 20. století, která zjistila, že za naprostou většinou konfliktů v minulosti stál strach z nedostatku zdrojů. Z průzkumu vyplynulo, že „mezi nestátními kmenovými společnostmi vítězové v 85 % případů získali zdroje a v 77 % si přivlastnili půdu.“ Jak uvádí Overy, staré kmenové konflikty o materiální zisk či ztrátu mají mnoho společného s moderními válkami o zdroje, kdy slabé státy nemohou udělat příliš pro to, aby zabránily konfliktům o své příjmy ze zboží snadno obchodovatelného na mezinárodních trzích. Silnější mocnost si může zdroje jednoduše přisvojit.
Podle Overyho příčinou války mezi Ruskem a Ukrajinou nebylo přetahování se o zdroje, rozšíření konfliktu na zástupnou válku ze strany členů NATO nicméně způsobilo krizi v dodávkách ropy a plynu z Ruska směřujících do Evropy. Jak poznamenává Overy, ropa je jako zdroj životně důležitá zčásti proto, že moderní armáda bez ní nemůže fungovat.
Ve válkách jde často o získávání zdrojů, jak objasňuje Overy, ovšem současná válka na Ukrajině je jedním z mála příkladů v historii, kdy se spojenci napadené země dobrovolně vzdávají přístupu k těmto zdrojům. Obvyklejší by v takovém případě bylo, kdyby se zdrojů protivníka spojenci snažili zmocnit.
Aby Česko, vnitrozemská země s malým množstvím přírodních zdrojů, mohlo prosperovat, sází na nespolehlivé solární a větrné zdroje a na dovoz energie ze Západu. Nepočítá s návratem k jakékoli formě předválečného stavu. Namísto toho, aby zvyšovalo svoji energetickou diverzitu, zužuje ji. Což je možná morálně správné, ale z dlouhodobého hlediska plné rizik. Jakákoli krize v USA nebo EU, která by ohrozila stabilní dodávky surovin z Německa, by Českou republiku mohla dostat do energetické izolace.
Těžko bychom v historii hledali podobný příklad takového chvástání, jaké v listopadu 2023 předvedl Jozef Síkela. Pokud se někdo v minulosti výsledkem války chlubil, bylo to proto, že zdroje dobyl, ne že se jich dobrovolně zřekl.
Článek původně vyšel 10. ledna 2025 v anglickém znění placeného bulletinu Friday Edition pod názvem Energy independence, energy isolation.
Erik BEST
Erik Best se narodil 11. října 1962 v Severní Karolíně na východě Spojených států. Prakticky celé dětství však prožil v Montaně, na severozápadě USA, kam se jeho rodiče přestěhovali krátce po jeho narození. V roce 1985 absolvoval s bakalářským titulem z východoevropských studií na Georgetown University School of Foreign Service. Během tohoto studia se zaměřoval na ruský jazyk, v čemž pokračoval i na Middlebury College ve Vermontu, kde získal magisterský titul. V rámci vzdělávání této univerzitě dvakrát studijně pobýval letech 1983 a 1984 v Moskvě. V dalších letech studoval obchod na University of North Carolina. Titul MBA zde získal v roce 1987. Erik Best se v Česku oženil. Jeho manželka Dita je českého původu. Společně vychovávají čtyři dětí. V Praze podle vlastních slov žije od února roku 1991. Přesně rok poté zde začal pro místní anglicky hovořící komunitu vydávat denní zpravodaj Fleet Sheet, stručný přehled vybraných zpráv z českého tisku. Původně předpokládal, že většina cizinců Prahu ještě před rokem 2000 opustí, takže jeho vydavatelské vize neměly horizont delší než šest let. K žádnému odchodu cizinců z České republiky však nedošlo a Fleet Sheet navíc postupně přilákal i české předplatitele. Náklad bulletinu se proto zvětšil a vychází doposud. Své počáteční tuzemské podnikatelské aktivity zahájil Erik Best na jaře 1992 jako živnostník. Na podzim 1994 založil společnost The Bohemia Daily Standard, jejímž je jednatelem a spolumajitelem. V roce 2000 založil se svojí manželkou Ditou Bestovou nakladatelství E. S. Best, které je oficiálním vydavatelem obou zpravodajů. S rozvojem internetu totiž Erik Best začátkem tisíciletí rozšířil své publikační aktivity a od roku 2001 vydává ještě elektronický Final Word. Od roku 2010 existuje i jeho česká mutace. Final Word je krátký a originální denní komentář připravený týmem Erika Besta, věnovaný významným ekonomickým a politickým tématům posledních dnů. Právě díky svému elektronickému bulletinu Final Word vstoupil Erik Best do širšího povědomí české veřejnosti a začal být zván do českých rozhlasových a televizních pořadů. V letech 2011–2013 publikoval své postřehy také na blogu Aktuálně.cz. Prezident republiky Miloš Zeman udělil 28. října 2018 Eriku Bestovi státní vyznamenání – medaili Za zásluhy o stát.