STARÁ ŠUMAVA A POŠUMAVÍ: Babská rada: magická muchomůrka červená
V brzkém podzimním počasí se daří i muchomůrkám červeným. Najdeme je často v blízkosti smrků a bříz. Lidé z ní učinili snadno zapamatovatelný symbol všech jedovatých hub. A jako taková pronikla do knih, pohádek pro děti i filmů pro dospělé.
Odpusťte mi, ale stokrát nás může bavit sbírat do košíku smrkové hřiby, kováře, osikové křemenáče nebo lišky, přesto se magické kráse červeného klobouku s bílými šupinkami žádná jiná houba nevyrovná. Někteří lidé, obzvláště pamětníci, je ale sbírají. Nechtějí houbu konzumovat jako takovou, ale chtějí si z ní připravit léčivou tinkturu. Slovo muchomůrka znělo původně muchomorka či muchomor (podle Josefa Jungmanna) a odráželo skutečnost, že se plodnice muchomůrky červené dříve používaly na likvidaci much.
Muchomůrka červená. Mnozí houbaři ji považují za nejkrásnější z českých hub, ale sbírá ji jen málokdo. A není se co divit, je totiž jedovatá. Muchomůrka červená dokáže pěkně otrávit život mouchám a vám pomůže na klouby. Je vynikajícím pomocníkem na bolavé klouby, artrózu i revma.
Muchomůrka červená jedlá skutečně není, ale i přesto může být lidem prospěšná. Jak vyrobit a používat tinkturu z krásné, ale jedovaté muchomůrky červené?
Muchomůrka červená je taková klasická pohádková houba, která je prostě fotogenická. Nic nezáří do dálky tak jako její jasně červený klobouk, který je typicky pokrytý bílými bradavičnatými flíčky. Ač je to houba jedovatá, smrt po požití je jen velmi výjimečná, zato její halucinogenní účinky jsou dobře známé a v minulosti byla také konzumovaná, nicméně stav opojení provázely také zdravotní problémy a rizika.
Klobouček muchomůrky červené se však v dříve používal také jako mucholapka a past na dotěrný hmyz. Mořit mouchy muchomůrkou je rozhodně možné a také si tím vysloužila houba své jméno. Hospodyně namáčely kloboučky do sladké vody či mléka a nechávaly je v okolí domu a na oknech, kde mouchy společně se sladkou tekutinou sály i toxin muskarin a umíraly.
Ač je její užívání vnitřně skutečně nedá doporučit, zevní užívání je možné. Na bolavé klouby, a především noční zábaly kolen a kloubů, se hodí tinktura z mochomůrky červené, kterou je navíc velmi jednoduché vyrobit. Pokud se vám výlet na houby nezdařil a košíky jsou prázdné, přineste si jednu pěknou mochomůrku červenou a očištěnou nakrájenou houbu zalejte francovkou nebo jiným alkoholem. Tinktura se užívá výhradně zevně, proto je možné použít i ne zcela kvalitní alkohol, i ten, který není určen ke konzumaci. Houbu nechejte v alkoholu louhovat na tmavém a chladném místě po dobu šesti týdnů, pak houbu sceďte a vyhoďte. Rozhodně nádobu s tekutinou jasně označte a pokud možno nepoužívejte láhve na alkohol či jiné nápoje. Požití jedu či nekvalitního alkoholu nedopatřením se stává častěji, než byste čekali.
Není tak potřeba hned zatracovat nejedlé či dokonce jedovaté houby. Příroda to totiž zařídila tak, že každý živočich i každá rostlina mají v koloběhu života své místo. A to platí i o muchomůrkách. Pokud se rozhodnete si z nich připravit zmiňovanou tinkturu či mast, dbejte zvýšené opatrnosti a houbu rozhodně nekonzumujte.
Zdroj: KEIZER, Gerrit. Encyklopedie hub. Praha: Rebo Productions, 1998 Garnweidner, Edmund. Houby. Praha : Slovart, 1995
Připravuje: Míroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora