ČESKÁ REPUBLIKA: Nejlépe se žije v hlavním městě, Jihočeský kraj má 5. místo
Ve čtrnáctém ročníku srovnávacího výzkumu Místo pro život se na stupních vítězů seřadily hlavní město Praha, Jihomoravský kraj a Královéhradecký kraj. Analytická agentura Datank ve výzkumu každoročně vyhodnocuje kvalitu podmínek pro život ve všech krajích České republiky, a to na základě dat získaných z nezávislých zdrojů a údajů z průzkumu prováděného mezi 1 600 obyvateli.
Ve vítězném hlavním městě Praze je skvělá infrastruktura, možnosti vzdělávání i kvalita zdravotnictví
Celkem ve čtyřech z osmi sledovaných oblastí je na tom Praha v rámci celé České republiky úplně nejlépe. Pokud jde o oblast zdravotnictví a sociálních služeb, mohou si lidé v metropoli chválit nejvyšší počet lékařů i zubařů v přepočtu na 1000 obyvatel, počet lůžek v nemocnicích na 1000 obyvatel je také nejvyšší. Naděje na dožití u mužů i žen je zde rovněž vůbec nejvyšší. Nejnižší je naopak průměrná nemocnost. V oblasti péče o děti a vzdělávání boduje hlavní město Praha zejména v nejvyšší úspěšnosti žáků u státních maturitních zkoušek, a to jak z českého jazyka, tak i z matematiky. Počet dětí na gymnáziích v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je ve srovnání s ostatními regiony také nejvyšší. V hlavním městě je rozvinutá infrastruktura, alespoň o tom svědčí nejvyšší kapacita čističek odpadních vod v přepočtu na obyvatele, nejvyšší podíl domácností využívajících internet nebo nejvyšší počet veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily na 1000 km silnic. V oblasti občanské společnosti a tolerance to je nejvyšší poměr přistěhovalých ku vystěhovalým, stejně jako velmi vysoká volební účast. Zapracovat by to naopak chtělo zejména v oblasti životního prostředí, konkrétně na nejvyšším množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace v přepočtu na obyvatele nebo v nízkém množství recyklovaného odpadu na obyvatele. Součástí výzkumu je každoročně průzkum spokojenosti, který na reprezentativním vzorku 1 600 lidí z jednotlivých krajů České republiky zjišťoval, jak jsou lidé v místě svého bydliště spokojeni s podmínkami pro život. Z průzkumu spokojenosti vyplynulo, že lidé jsou se životem v Praze nejspokojenější z celé České republiky.
Jihočeský kraj obsadil pátou příčku
Jih Čech vyniká především v oblasti volnočasových aktivit. Konkrétně se jedná v celorepublikovém srovnání o vůbec nejvyšší počet sportovních oddílů v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, stejně tak i o počet členů sportovních klubů v přepočtu na 1000 obyvatel. Celorepublikově nadprůměrný je zde počet knihoven na 100 tisíc obyvatel i podíl registrovaných čtenářů. Dobré hodnoty vykazuje i počet návštěvníků na jednu památku i na jednu kulturní akci. Z dalších pozitiv lze uvést velmi nízký počet nehod na km silnic, vysoký počet veřejných čerpacích stanic na 100 tisíc automobilů nebo dokonce nejvyšší počet lůžek v zařízení pro seniory v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. V kraji se také v přepočtu na obyvatele nejvíce recykluje. Za zlepšení by stála především oblast péče o děti a vzdělávání, zejména pokud jde o nízkou kapacitu základních uměleckých škol v přepočtu na 1000 obyvatel do 14 let, vůbec nejnižší počet středisek volného času v přepočtu na 100 tisíc obyvatel nebo vysoký počet dětí na jednu třídu mateřské školy i počet dětí základních škol na jednoho učitele. Rezervy má kraj rovněž ve velmi vysoké produkci komunálního odpadu. Z průzkumu spokojenosti vyplynulo, že spokojenost lidí s kvalitou podmínek pro život je v Jihočeském kraji na šestém místě ze všech 14 krajů České republiky.
VÝSLEDNÉ POŘADÍ KRAJŮ ZA ROK 2024
1. Hlavní město Praha
2. Jihomoravský kraj
3. Královéhradecký kraj
4. Zlínský kraj
5. Jihočeský kraj
6. Plzeňský kraj
7. Pardubický kraj
8. Kraj Vysočina
9. Středočeský kraj
10. Liberecký kraj
11. Olomoucký kraj
12. Moravskoslezský kraj
13. Ústecký kraj
14. Karlovarský kraj
- Srovnávací výzkum Místo pro život mapuje kvalitu života obyvatel v jednotlivých krajích České republiky. Výzkum Místo pro život nabízí veřejnosti možnost dlouhodobě sledovat stav jejich regionu a jeho vývoj. Výsledky srovnávacího výzkumu motivují a inspirují státní správu i samosprávu, nevládní organizace, podnikatele i občany, a vedou tak ke zlepšování podmínek ovlivňujících kvalitu života. Mnohdy důležitější než hmotné statky je pro řadu lidí fungující občanská společnost, vzájemný mezigenerační respekt a tolerance rozdílných názorů. Organizátoři projektu Místo pro život se snaží také na tyto hodnoty poukázat a upozornit na jejich důležitost.
David PAVLÁT