Z ARCHIVŮ A KRONIK: Ledoví muži, mýtus nebo realita?
KAREL ČAPEK: O ledových mužích
Tentokrát se zas jednou skoro nachlup přesně ukázalo, že “Pankrác, Servác, Bonifác a Žofie jsou čtyři zmrzlíci”. Na věci nic nemění, že se k notorickým zmrzlíkům tentokrát připojil také Řehoř Naziánský, Gordián a Mamert; lidová pranostika tohoto roku měla pravdu, i když Československá vlastivěda poněkud skepticky podotýká, že květnová situace ochlazení “není obzvlášť vázána na data čtyř zmíněných světců”. Zato prý “jest nějaká souvislost s plovoucími ledy od polárního moře”. Přesto jmenovaný pramen uznává, že “nepředpojaté pozorování přenesené z jedné generace na druhou může skrývati mnohé zdravé a cenné jádro”. Toto mínění o lidových pranostikách plně potvrzuji; například už po mnoho let shledávám, že “na Nový rok o slepičí krok” a že “na Tři krále o hodinu dále”. Vrací-li se takto počasí k starým pranostikám, je v tom vidět konsolidaci poměrů a návrat k domácím tradicím. Snad se z toho důvodu osvědčí i další pranostika: “Studený máj, v stodole ráj.” Což v moderní řeči znamená další agrární krizi a stoupnutí maloobchodních cen.
Nedělní fejetony Karla Čapka Lidové noviny 17. 5. 1935
Teplé počasí sice nastupuje poslední roky v dubnu a letos to bylo ještě dřív. Od té doby už ale mrzlo a mrznout ještě možná bude. Stará pranostika pochází ještě z doby před reformou kalendáře v roce 1582, která s sebou přinesla i zrušení deseti kalendářních dnů. Protože si však pamětní dny v kalendáři ponechaly své staré místo, musel by se tento meteorologický úkaz podle našeho dnešního kalendáře správně také posunout – mrazivé dny bychom tak ve skutečnosti měli očekávat až mezi 21. a 25. květnem.
Ledoví muži prý spalují mrazem ovoce i růži. Tři mužská jména, která jsou pro nás symbolem pro chladné počasí, nosili ve středověku významní světci. Až později si se dny, na které připadal jejich svátek, začaly naše babičky spojovat lidové pranostiky.
Svátky, které se neslaví a zároveň tři nejproklínanější svatí, to jsou Pankrác, Servác a Bonifác. Svorně je nenávidí zahrádkáři i zemědělci a o moc lépe na tom není ani Žofie, která za třemi zmrzlými muži kráčí v těsném závěsu.
Zdá se, že ač by na místě Pankráce, Serváce i Bonifáce byli jiní svatí, odnesli by to stejně. Nejstarší pranostiky, které komentují květnové počasí a riziko studenější fronty pocházejí už ze 17. a 18. století, o století později se s nimi díky oblíbeným kalendářům seznámili prakticky všichni. Rozhodně přitom nešlo o pověry – mezi 12. až 15. květnem zkrátka do střední Evropy obvykle přichází citelné ochlazení a noční teploty se občas dostanou pod bod mrazu. Zahradníci i vinaři s nimi počítají a ví také, že pro tyto dny jsou typické také vydatné a studené deště. Za ně pro změnu nese odpovědnost svatá Žofie alias uplakaná Žofka. Pranostiky o jejím svátku říkají například to, že svatá Žofie vaří z vody, Žofie vína upije, že Žofie políčka často zalije anebo déšť svaté Žofie švestky ubije.
Všichni tři nositelé známých, ale u nás zřídka užívaných jmen byli svatí muži. Pankrác byl popraven za císaře Diokleciána jako 14letý. Měl určitý majetek, kterým podporoval chudé a pronásledované křesťany. Je to hrdina prvních křesťanských století. Servác zemřel jako biskup, ale také jako mučedník. V roce 384 byl v Holandsku popraven nepřátelskými hordami. Je pohřben v katedrále v Maastrichtu. Poslední z trojice, Bonifác, nezemřel mučednickou smrtí. Byl to papež, který ve Vatikánu vládl v roce 608 až 615. Svatým se stal, protože byl dobrým pastýřem věřících.
Tři ledoví muži mají také ledovou společnici – je jí světice Žofie. Stala se křesťankou a za vlády císaře Diokleciána, kdy vrcholilo pronásledování křesťanů, byla pro svou víru patrně roku 305 sťata. Pokud jste ještě nedali květiny ven, udělali jste dobře. Teprve teď by nebezpečí mrazů mělo být za námi.
A tak až si letos zase budeme chtít stěžovat, že je květen příliš chladný, horký, deštivý nebo suchý, můžeme si připomenout jak moudrost našich předků v pranostikách, tak optimismus, který v nás jaro — nehledě na počasí — pokaždé probouzí.
Pankrác, Servác i Bonifác tak sice v kalendáři zůstávají spíš jen jako tradice dávných časů, ale i dnes mají tyto dny své opodstatnění. I ve 21. století jsou duben a květen totiž často spojeny s teplotními výkyvy i do mrazivých teplot. Lidové pranostiky je ale třeba brát s rezervou.
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora