STARÁ ŠUMAVA A POŠUMAVÍ: O jarní vůni konvalinek
Voňavé bílé kvítky, které ztělesňují oslavu jara. Lidová moudrost říká, že konvalinka v místnosti zlepší náladu přítomných a potěší jejich srdce. Omamná vůně konvalinky přivábí mnohé zahrádkáře k tomu, aby si tuto krásku pozvali ke svému prahu. Když si ji ale přinesete domů, může se vám z toho pořádně zatočit hlava. Co konvalinka obsahuje a opravdu je jedem naší zahrádky?
Konvalinka vonná dostala mnoho zajímavých i krásných jmen. Latinsky ji známe pod názvem Convallaria majalis, lidově se jí ale říká třeba perlokvítek, mariánský klíček nebo také májové zvonečky. Dříve byla tato rostlina označovaná jako „kolínka panenky Marie“. Lidé odnepaměti věří v tajemnou moc konvalinek. Tato květina bývá spojována s láskou, nadějí i novými začátky, všeobecně se také považuje za symbol štěstí. Právě proto si ji nevěsty často přidávají do svých svatebních kytic snad už od dob královny Victorie.
V dřívějších dobách byste konvalinky našli ve spoustě pověr a legend. Jedna z nich tvrdí, že konvalinky vyrostly z Eviných slz poté, co byla vyhnána z Rajské zahrady. Naši předci dokonce věřili, že je drobné bílé kvítky konvalinek ochrání před černou magií.
Když se ocitnete v zahradě, kde konvalinka zrovna kvete, okamžitě ji zaznamenáte. Svou výraznou vůní o své přítomnosti do dálky upozorňuje. Její sněhobílé květy jsou něžným poselstvím přírody a jejich zvonkovitý tvar je skutečně nezaměnitelný.
Lidé se většinou ohledně konvalinky dělí na dva nerozlučné tábory. Jedni omamnou vůni zbožňují a dokonce vyhledávají, jiní ji nemohou ani vystát. Zejména pokud jsou pozemky sousedů velmi blízko sebe, může se dokonce tato rostlina stát předmětem dlouhodobého sporu. Než se pustíte do pěstování konvalinky, měli byste si to dobře rozmyslet. Zejména pokud máte doma děti nebo jestliže k vám rády jezdí na návštěvu, není to nejlepší nápad. Listy konvalinky nápadně připomínají medvědí česnek, takže by mohlo dojít k záměně s oblíbenou jarní pochoutkou. Požití jakékoliv části rostliny má však fatální následky. Rostlina způsobuje otravu. Objeví se problémy se zažíváním, křečové stavy, pocit omámení, ale také vážnější potíže, které mohou být dokonce smrtelné.
Konvalinky byste tedy s dětmi v lese ani na zahradě rozhodně trhat neměli. Konvalinka přímo láká k natrhání do vázy, v níž by se doma vyjímala. Tento nápad ale není zrovna nejvhodnější. Její omamná vůně totiž může vyvolat nepříjemné bolesti hlavy, u slabších jedinců i dýchací potíže. A navíc, když ji dáte do vázy k dalším rostlinám, velmi brzy o ně přijdete. Voda z konvalinek je prostě a jednoduše otráví.
Samozřejmě i tato prudce jedovatá rostlina našla své uplatnění v tradiční lidové medicíně. S konvalinkami se ale vždy nakládalo s úctou. Ostatně tak, jako s každým silným nepřítelem, kterého potřebovali lidé využít ve svůj prospěch. Výluh z konvalinky okamžitě pomáhá při náhlém srdečním záchvatu nebo infarktu. Tinktura z konvalinky paradoxně působí příjemně také při bolesti hlavy nebo nevolnostech. V současné době se využívá zejména k vědeckým účelům. Konvalinka je rostlina, která vám sice udělá na zahradě velkou parádu, ale představuje také nemalou hrozbu.
V mnoha zemích je konvalinka symbolem lásky, něžnosti, nevinnosti a náboženství. Konvalinka bývá často inspirací v poezii a legendách, ale také patří k symbolům rozličných oslav, festivalů a tradic. Například ve Francii se uskutečňuje festival s názvem Lily of the Valley. Konvalinku si velice oblíbil i slavný skladatel Petr Iljič Čajkovskij.
Zdroj: Horst Altmann: Jedovaté rostliny. Jedovatí živočichové, Jan Toman, Květoslav Hísek: Naší přírodou krok za krokem. Rostliny, Albatros 1994
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora