STARÁ ŠUMAVA A POŠUMAVÍ: Dubnové rozjímání
Jarní / Jaroslav Seifert
Když svatý Josef otvírá,
tu zima kvílí:Ouha!
Tesařská ostrá sekyra,
zpod pláště světci čouhá.
Hned vlečku zimě přesekne,
zašlápně špínu sněhu,
a vše co bylo nepěkné,
promění v zpěv a něhu.
Kéž vlaštovky už zavolá,
jež byly s námi loni.
Fialka,skrytá dopola,
pod keřem prudce voní.
Rozepne kvítek spanilý,
strom celý rázem zbělá,
a kde se vezme-za chvíli,
bude na kvítku včela.
Sedne si vprostřed do medu,
aby ji slunce hřálo,
a to je vše, co dovedu,
já vím, že je to málo.
Bohumil Hrabal miloval a často citoval verše básníka T. S. Eliota z básnické skladby Pustá země: „Duben je nejkrutější měsíc, rodí šeříky z mrtvé země, mísí vzpomínku s touhou, vznítí kořeny jarním deštěm z otupělosti.“
Plodnost, hojnost, nový začátek, naděje, láska. To vše symbolizuje duben, který je mnoha různými tradicemi protkán daleko více než jiné měsíce. Přicházející jaro totiž mělo pro naše předky velký význam.
Dlouhá zima plná hladu a nedostatku, strachu o přežití a obav z nejisté budoucnosti byla pro dřívější generace náročná. .
Svátky jara a nového roku života byly ve starověké římské říši v březnu a dubnu. Možná proto jeho latinský název, apríl. Je zřejmě z latinského slova aperire, což značí otevírat, respektive aprilis, neboli otevřít. Rovněž je jiná možnost. Název měsíce podle latinského slova apricus, neboli slunečný. Nakonec, v dubnu, co otevřel bránu života v přírodě slunce přibývá. Bezpochyby ale platí, duben má 30 dní a začíná ve stejný den v týdnu jako červenec a v přestupném roce leden.
V římském kalendáři byl duben původně druhý měsíc. Proč? Spolu s koncem zimy v březnu otevíral nový zemědělský a také vojenský rok v římské říši. Po zimě vyschly cesty a římští vojáci mohli pochodovat tam, kam je záměry říše poslaly.
V měsíci dubnu se v přírodě kolem nás odehrávají dramatické změny! Počasí je konečně hezké a k životu se probouzejí rostliny i zvířata. Ptáci se vracejí z teplých krajin, stavějí si hnízda a slyšíme jejich štěbetání. Ze svých zimních úkrytů vylézá nejen hmyz, ale také hadi a žáby, což jsou zvířata odedávna spojena s čarodějkami a magií. Na stromech se objevují květy a na sklonku dubna také první mladé listy. V čerstvé trávě můžeme najít hojnost květů, z nichž mnohé patří mezi léčivé a čarovné byliny, které jsou důležitou součástí magických lektvarů.
Každý, kdo někdy měl zahradu, ví, jak důležité je toto období – právě teď se rozhoduje o budoucnosti celé úrody, a tím i o osudu, který nás čeká další rok.
Přátelé Staré Šumavy, mějte se krásně dubnově.
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora