Z PRVNÍ RUKY: 14. týden 2024. Tiskové zprávy úřadů a firem, výběr z médií, informace z Jihočeského kraje a radnice ve Vimperku i další aktuality týdne
Pokus o udušení igelitovým sáčkem? Ve Vimperku vyšetřují útok v rodině
ČTĚTE ZDE
Podle našich informací se útok odehrál v panelovém domě v ulici SNP na sídlišti Míru.
Na svém 33. sněmu Agrární komora ČR vyzvala vládu k razantnímu omezení bezcelních dovozů
Tisková zpráva 7. 4. 2024 – Již druhým rokem překupníci vozí ukrajinské obilí či řepku vyprodukované s výrazně nižšími požadavky na kvalitu do Evropy, kde se tyto komodity hromadí a křiví trh. Tento problém se stále nepodařilo vyřešit a dochází k poškozování evropských zemědělců včetně těch českých, přestože na to Agrární komora České republiky i další nevládní zemědělské organizace opakovaně upozorňují. Shodlo se na tom v neděli 7. dubna téměř dvě stě delegátů reprezentujících členskou základnu Agrární komory ČR na 33. sněmu této největší zemědělské nevládní organizace v Česku. Proto vyzvali českou vládu, aby svolala do konce dubna mimořádnou schůzi a projednala razantní omezení bezcelních dovozů ze třetích zemí i další problémy tuzemského agrárního sektoru. Požadavky zemědělců převzal v Brně ministr zemědělství Marek Výborný. Sněmu, který se uskutečnil při příležitosti veletrhu TECHAGRO na brněnském výstavišti, se dále zúčastnil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a téměř padesát dalších hostů z řad vládních i nevládních organizací či dlouholetých partnerů Agrární komory ČR.
„V současné době prodáváme nejdůležitější komodity, tedy obiloviny, za ceny globální, které odpovídají roku 1989, přičemž máme náklady lokální, které zase odpovídají roku 2024, tedy závazkům vyplývajícím z členství v Evropské unie. Možná to odpovídá naší historicky tradiční snaze být bruselštější než Brusel a nastavit si mnoho podmínek ambiciózněji a rigidněji než naše konkurence. Nicméně pro naše zemědělce to znamená pomalou, ale jistou likvidaci. Za tuto situaci mohou dovozy zemědělských komodit ze zemí mimo Evropskou unii, při jejichž produkci nemusely být dodrženy vysoké evropské standardy a produkční náklady tak byly výrazně nižší,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
Čeští zemědělci podle něj za loňský rok přišli jen na tržbách za obiloviny a olejniny o více než 30 miliard korun ve srovnání s rokem 2022, o 15 miliard ve srovnání s rokem 2021. Letos to může být 50 miliard ve srovnání s rokem 2022 a 25 miliard ve srovnání s rokem 2021. „Tato situace nejen poškozuje české zemědělce, ale nepomáhá ani těm ukrajinským, na kterých akorát vydělávají překupníci. Opakovaně vyzýváme, aby tento problém už konečně někdo začal řešit. Ministr zemědělství nám slibuje pomoc, ale jeho straničtí kolegové pak v Bruselu hlasují jinak. Na evropské úrovni jsme se nesetkali s pochopením, zbývá už jen po vzoru našich sousedů tyto dovozy prostě zakázat na národní úrovni,“ uvádí prezident Agrární komory ČR Doležal.
Delegáti na 33. sněmu Agrární komory ČR, který se po loňském volebním v Olomouci uskutečnil letos opět v Brně, dále hodnotili aktuální stav českého zemědělství. Kromě opakovaného neúspěchu české vlády, aby byla na evropské úrovni přehodnocena bezcelní dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou, považují za další problémy nastavení národního strategického plánu pro provádění Společné zemědělské politiky Evropské unie v období 2023 až 2027 diskriminující střední a větší podniky, zvýšení daní a odvodů pro zemědělce na základě vládního konsolidačního balíčku, přebujelou byrokracii a náročnou administrativu či přetrvávající nedostatek pracovníků v zemědělství. Předložili ministrovi zemědělství Výbornému své priority a pokrok v jejich plnění očekávají do konce dubna. V opačném případě mluví o pokračování protestů. Současně delegáti během jednání na sněmu v jednu chvíli hromadně povstali, aby dali ministrovi zemědělství najevo nesouhlas se zemědělskou politikou vlády. Jednomyslně také odsouhlasili protestní akce ve druhé polovině května tím, že zvedli své hlasovací lístky.
„Protesty, ve kterých budeme možná muset pokračovat, pokud do konce dubna neuvidíme posun v řešení našich problémů, nikdy přes mediální mlhu nebyly o dotacích, jsou hlavně o přežití našich farem, podniků a zaměstnanců, ke kterým cítíme silnou odpovědnost. Jsou o české půdě v českých rukách, českých potravinách z kvalitních domácích surovin. O majetku našich dětí, našich akcionářů, našich podílníků, jehož devalvaci nechceme dopustit. O zabránění likvidace posledního sektoru, který je ještě v našich rukách. Shrnu-li to, požadavků k řešení a nezodpovězených otázek je stále mnohem více než předložených nabídek a pomoci k řešení současné krize evropského i českého zemědělství. Opakovaně deklaruji, že jsme jednáním trvale a konstruktivně otevřeni, ale k tomu je potřeba mimo jiné hrát s čistými kartami. A my je, jak nás politici bohužel opakovaně přesvědčují, od nich dlouhodobě dostáváme ve falešném balíku,“ dodává prezident Agrární komory ČR.
Na 33. sněmu Agrární komory ČR vystoupil kromě ministra zemědělství Marka Výborného také ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, premiér Petr Fiala pozvání odmítl. Ze zemědělských nevládních organizací se zúčastnili představitelé Zemědělského svazu ČR, Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků, Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů či Společnosti mladých agrárníků ČR. Dorazili rovněž zástupci partnerských organizací Agrární komory ČR, kterými jsou generální partner ČEZ, a. s., RENOMIA, a. s., GRANTEX dotace s.r.o., Agdata s.r.o., Generali Česká pojišťovna a.s., Výstaviště České Budějovice a.s., Veletrhy Brno, a.s. či Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.
Dále byla ustanovena Smírčí komise Agrární komory ČR, jejíž cílem je řešit nejrůznější typy sporů mezi členy a je otevřena i nečlenským subjektům. V jejím čele stojí Jindřich Šnejdrla, dalšími dvěma členy jsou Karel Horák a Oldřich Žďárský. Dále byli zvolení tři náhradníci. Komise bude mít dvouletý mandát tak, aby pro příští období byla volena stejně jako ostatní orgány Agrární komory ČR.
Proč je situace českých zemědělců kritická?
1) Tři čtvrtiny zemědělské půdy jsou v Česku propachtované, tedy zemědělci si ji musí pronajímat, aby na ní mohli hospodařit, a odvádí vlastníkům takzvané pachtovné. Jedná se ročně o částku ve výši 13 až 15 miliard korun, což znamená pro pěstitele obrovskou zátěž. Současně je třeba říct, že vlastníci půdy často nemají k zemědělství žádný vztah a promítají do výše pachtovného i sebemenší změny na trhu.
2) Zvýšení nákladů na zemědělskou produkci přineslo zvýšení daně z nemovitosti na zemědělskou půdu, se kterým přišla vláda v rámci ozdravného balíčku pro českou ekonomiku. Podobné účinky ale na zemědělství tento balíček nemá. Zvýšení úrovně zdanění zemědělské půdy vychází zemědělce na 2 miliardy korun ročně a vláda k němu přistoupila, aniž by měla konkrétní představu, co to udělá s trhem. Chyběla jakákoliv analýza nebo dopadová studie.
3) Zpracování potravin ze zemědělských komodit vyrobených v Česku už pro vládu není prioritou. Rozhodla se ukončit podporu investic do zpracování potravin tím, že zrušila dotační titul 13. Vláda tím jen podtrhla pozici Česka jakožto výrobce levné suroviny pro výrobu potravin, ke které ale dojde v zahraničí a přidaná hodnota pro české chovatele, pěstitele a producenty potravin je pryč. Netratí na tom jen zemědělci, ale vůbec všichni, kdo mají zájem konzumovat kvalitní potraviny domácího původu.
4) Zavedení nového kontrolního systému AMS slibovalo ulehčit zemědělcům od přebujelé byrokracie. Místo toho došlo k pravému opaku, spuštění systému nebylo zvládnuté a vyvolalo jen velký zmatek a nejistotu zemědělců. Navíc došlo k meziročnímu navýšení kontrol o zhruba 95 procent, což je v rámci Evropské unie nadprůměrné. Ministr zemědělství slibuje, že dojde ke změně, ale není jasné jak a kdy. Zatím existují pouze obecné proklamace o snížení počtu kontrol o 50 procent, ale to pouze přinese návrat k původnímu stavu.
5) Zemědělcům bylo slibováno udržení objemu dotačních podpor v rámci Jednotné žádosti 2023. I když Státní zemědělský a intervenční fond již několik měsíců předem avizoval, že nebudou zálohy na dotace jako obvykle, byli zemědělci ujišťováni, že objem výplat bude do konce roku stejný jako v minulých letech. Nakonec bylo vyplaceno pouze zhruba 8 miliard korun oproti 15 miliardám korun. Nikdo nenašel odvahu, aby zemědělcům řekl, že nedostanou včas peníze, se kterými počítali.
6) Zvýšení nákladů přineslo zemědělcům i zpřísnění protierozních opatření. Došlo k němu přes to, že nikdo neřešil, jak náročné a hlavně nákladné bude plnit nová pravidla a navíc v době totálního rozvratu dodavatelsko-odběratelských vztahů na globálním trhu kvůli válce na Ukrajině. Nevznikla opět žádná analýza či dopadová studie. Odložením platnosti nařízení došlo pouze k posunutí problému, ale ne k jeho vyřešení. Současně je třeba říct, zemědělci se o půdu starají s péčí řádného hospodáře, aniž by jim to někdo nařizoval. Je to jejich základní výrobní prostředek a zachování přirozených vlastností půdy pro budoucí generace je v jejich zájmu.
7) Protesty v ulicích po celé Evropě včetně Česka se zemědělcům podařilo vybojovat dočasnou výjimku z pravidel, co se týká neprodukčních ploch. V praxi to znamená plochy, na kterých je omezená nebo úplně znemožněná produkce komodit pro výrobu potravin. Bohužel i v tomto případě platí, že problém byl pouze odsunut, ale nikoliv vyřešen.
8) Řešení nepřichází, co se týká přebytku zemědělských komodit na evropském trhu, které byly dovezeny ze třetích zemí s výrazně nižšími standardy produkce, a tím také nižšími produkčními náklady. Nejistotu zemědělců zvyšuje také to, že ministr zemědělství deklaruje zemědělcům pomoc, ale jeho straničtí kolegové poté na evropské úrovni hlasují jinak.
9) Otazníky vyvolávají samotné podklady, s nimiž pracuje ministr zemědělství. V médiích opakovaně prezentoval například rozdíly v dotačních podporách mezi zeměmi Evropské unie, které ale byly vytrženy z kontextu. Dotační podpory v jednotlivých členských státech Evropské unie se značně liší, což je dáno rozdílnými národními úpravami. Liší se také míra kompenzace za plnění jednotlivých povinností. V některých zemích jako Česko podléhají dotační podpory zdanění, v některých naopak ne. Z toho důvodu není možné získat jeden číselný údaj ohledně zemědělských dotací pro každou zemi, který by byl srovnatelný v rámci Evropské unie. Podklady připravené pro ministra zemědělství pak lze pokládat za zavádějící, nepřesné a účelové. Navíc pokud by na tom zemědělské podniky byly tak dobře, jak tvrdí ministr zemědělství, nemusely by si brát provozní úvěry a rušit investiční záměry.
10) Neférová byla ostatně už změna národního strategického plánu pro provádění Společné zemědělské politiky Evropské unie 2023-2027, ke které vláda přistoupila krátce po svém nástupu a bez řádné diskuze se zemědělskou odbornou veřejností. Důvodem údajně bylo, že předešlá a několik let připravovaná verze strategického plánu by neprošla schvalovacím procesem v Bruselu. Výsledkem je redistributivní platba, která činí 23 procent z obálky přímých plateb a je vyplácena na prvních 150 hektarů podniku, přičemž průměr Evropské unie činí 10 až 12 procent. Následkem toho došlo k poškození zejména středních podniků, které se zabývají náročnou živočišnou výrobou a speciální rostlinnou výrobou, a také k účelovému dělení podniků na menší, aby dosáhly na vyšší dotace. To ostatně potvrdilo samo Ministerstvo zemědělství a dalo za pravdu Agrární komoře ČR.
Během 33. sněmu Agrární komory ČR proto ministr zemědělství Marek Výborný dostal prostor obhájit zemědělskou politiku české vlády a dokázat tak zástupcům tohoto strategicky významného oboru, že není pravda, že jeho rezort by byl paralyzovaný, nebyl iniciativní a nepřicházel s řešeními současného kritického stavu agrárního sektoru.
(tz-akčr)
Ministerstvo zdravotnictví představilo novelu právních předpisů v oblasti veřejného zdravotního pojištění
Ministerstvo zdravotnictví dnes představilo novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která v příštím týdnu zamíří do meziresortního připomínkového řízení. Hlavní oblasti, kterých se novela dotkne, jsou podpora prevence, zajišťování dostupnosti stomatologické péče, poskytování a úhrada přeshraniční péče i cenová a úhradová regulace léčivých přípravků a zdravotnických prostředků.
Mezi hlavní přínosy novely o veřejném zdravotním pojištění patří podpora prevence prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven a snížení počtu chronicky nemocných osob v populaci (diabetes, kardiovaskulární problémy) a tím i postupné snížení zátěže zdravotního systému. Rovněž také úhrada moderních metod ve stomatologii – plná úhrada u dětí a částečná úhrada u dospělých s důrazem na prevenci. Dále také usnadnění možnosti čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady, jsou-li v ČR nedostupné, nebo pokud je to pro zdravotní pojišťovnu efektivnější.
„Cílem této novely není nijak zásadně měnit základní pravidla systému veřejného zdravotního pojištění, ale lépe nastavit rámec právní regulace, který zlepší jeho efektivitu a přispěje ke zlepšení dostupnosti hrazených zdravotních služeb. Novela tak reaguje i na nejnovější trendy a potřeby v poskytování hrazené zdravotní péče,“ uvedl náměstek ministra Jakub Dvořáček.
Novela právních předpisů se také zaměřuje na zrušení rezervního fondu a jeho alokování do základního fondu zdravotních pojišťoven, kdy se jedná pouze o část rezerv zdravotních pojišťoven (cca 10 %). Důvodem je zejména to, že rezervní fond je dlouhodobě nevyužíván, a to i v případech, kdy jsou splněny zákonné podmínky. Novým přínosem bude také Fond obecně prospěšných činností, kdy až 0,5 % z celkového pojistného ročně (2,5 miliardy) mohou zdravotní pojišťovny použít na činnosti a služby, které souvisí s rozvojem a zvyšováním kvality a dostupnosti hrazených služeb a systému veřejného zdravotního pojištění. V rámci tohoto fondu dojde i k podpoře vytvoření stipendijních programů pro lékaře v předatestačním vzdělávání, přičemž se tím cílí na odbornosti a regiony se sníženou dostupností.
„Novela se výrazně dotkne i stomatologické péče. Nově budou hrazeny moderní stomatologické metody, a to plně u dětí a částečně s doplatkem u dospělých. Jelikož vznik nežádoucích stavů v dutině ústní a zejména zubního kazu je vysoce preventabilní a významnou roli v této oblasti hraje primární a sekundární prevence, počítá Ministerstvo zdravotnictví v rámci připravované novelizace s tím, že všichni pojištěnci, kteří budou řádně docházet na preventivní stomatologické prohlídky, tak kromě toho, že u sebe samozřejmě sníží riziko vzniku zubního kazu, tak především v případě jeho vzniku mohou čerpat navýšené prostředky z fondu prevence na doplatek rozdílu mezi částečnou úhradou a skutečnou cenou výplně,“ doplnila vrchní ředitelka sekce pro ekonomiku a zdravotní pojištění Helena Rögnerová.
Za účelem zvýšení dostupnosti určitých léčivých přípravků, které Ministerstvo zdravotnictví s ohledem na veřejný zájem uvede v cenovém předpise, se s novelou mění způsob výpočtu maximálních cen u přípravků. S cílem zajistit stanovení úhrady podle maximálně reálného stavu se upravují pravidla pro výběr referenčního přípravku, podle kterého bude základní úhrada stanovena. Zároveň také dochází k rozšíření možností, jak prokázat inovativnost a získat statut vysoce inovativního léčivého přípravku, a tedy žádat o dočasnou úhradu. Dále jsou navrhovány úpravy v provádění revizních řízení s cílem posílit stabilitu úhrad a také úpravy zvyšující dostupnost léčiv pro pacienty. Novela také umožní rychlejší vstup potravin pro zvláštní lékařské účely do systému úhrad.
(tz-mz)
Jihočeský kraj pořádá konferenci, která hledá cesty k účelnému využití umělé inteligence ve veřejné správě
Konference Jihočeského kraje „AI ve veřejné správě“, začala ve čtvrtek 4. dubna v prostorách Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Do posledního místa zaplněný sál složený z řad předních odborníků na umělou inteligenci, zástupců samospráv a vedoucích zaměstnanců krajských úřadů či ministerstev přivítal hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba spolu s ředitelem krajského úřadu Lukášem Glaserem. Společnost jim dělala i umělá inteligence jménem Holly, vytvořená speciálně pro účely konference českobudějovickou společností Anycoders. Holly hovořila z obrazovky nad pódiem a svými postřehy doplňovala živého moderátora. Dokáže ho v budoucnu nahradit úplně? I to byla jedna z otázek, na kterou konference hledala odpověď.
„Umělá inteligence se v současnosti rychle vyvíjí a podle mého názoru to bude velká výzva pro lidstvo. Dosavadní pokrok totiž nezasahoval do oblasti lidského myšlení, emocí. Dnes poprvé na toto území vstupuje nový hráč – umělá inteligence. Stroj najednou ohrožuje místa, která vždy patřila jen lidem. Jsem rád, že pořádáme konferenci, na které se o tomto tématu můžeme otevřeně bavit. Za mě osobně je to věc, u které musíme být opatrní. Pokud hrozí, že na vás bude někdo mluvit hlasem, který znáte, že někdo vytvoří vaší virtuální realitu a ona bude v tom veřejném virtuálním prostoru neodlišitelná od vaší identity, může to lidstvo vystavovat velkým problémům. Na druhou stranu dokáže umělá inteligence shromažďovat velká data informací, což právě ve veřejné správě pomůže výrazně zefektivnit práci. Všechna možná rozhodnutí, rozsudky, problematika stavebního řízení atd. které vymýšlí spousta úředníků pořád dokola, by mohla zpracovávat umělá inteligence velmi efektivně,“ uvedl hejtman Kuba a znovu zopakoval, že bude velkou výzvou pro lidstvo zvládnout a udržet umělou inteligenci tak, aby byla dobrým sluhou, a ne špatným pánem. V žertu se proto Holly zeptal na výsledek krajských voleb, což umělá inteligence zodpovědět nedokázala. „Tak to má být. Naši budoucnost bychom měli pořád mít v rukou my, lidé. A umělá inteligence má zůstat nástrojem, který ulehčí naši práci,“ dodal hejtman.
Podchytit včas možnosti, které umělá inteligence nabízí. Tak, aby jihočeská veřejnost dostávala od úřadu ty nejlepší služby. Rychle a kvalitně. To je důvod, proč Jihočeský kraj konferenci „AI ve veřejné správě“ uspořádal. „Umělá inteligence je momentálně hojně diskutovaná. Každý den vlastně vidíte nějaké nové nápady, jak umělou inteligenci využít. Většinou je to ve sféře soukromé, já si ovšem myslím, že pokud to jde v soukromé sféře, tak není důvod, abychom ve veřejné sféře umělou inteligenci taky nemohli používat. Samozřejmě má to svá omezení a rizika. S ohledem na bezpečnost dat a podobně. Nicméně myslím si, že ten potenciál tu je a je značný. Zejména v oblasti služeb pro naše klienty. Už dneska se zamýšlíme nad tím, jakým způsobem přiblížit naše služby občanům s využitím umělé inteligence, snažíme se zefektivnit procesy a určitě zde je velké pole pro zpracovávání velkého množství dat a opakujících se činnosti, které by v budoucnu mohla dělat umělá inteligence,“ uvedl ředitel krajského úřadu Lukáš Glaser.
Na konferenci vystoupili nejen odborníci na umělou inteligenci, ale také zástupci úřadů i ministerstev, kteří AI již ve své činnosti využívají. Konference bude probíhat i dnes, tedy v pátek 5. dubna 2024.
Více informací a fotogalerii naleznete na webu konference.
(tz-jč)
Veletrhy práce jsou místem, kde se jednoduše protínají cesty zájemců o zaměstnání s personalisty firem
Lidé, kteří hledají práci nebo uvažují o změně zaměstnání, by si neměli nechat ujít příležitost potkat se osobně s personalisty firem na některém ze sedmi regionálních Veletrhů práce, které tradičně pořádá Jihočeská společnost pro rozvoj lidských zdrojů ve spolupráci s Jihočeskou hospodářskou komorou v Jihočeském kraji. Hlavním cílem těchto veletrhů, které jsou naplánovány na duben, je nejen se zorientovat na trhu práce v daném regionu, ale také získat informace o aktuální nabídce firem, které jsou již spolu s termíny nyní na webu www.veletrhy-prace.cz. V letošním roce navíc bude k dispozici v každém místě expert na personalistiku a trh práce, který bude nápomocný zájemcům o práci v průběhu osobních setkání se zástupci jednotlivých firem.
Veletrhy práce jsou určeny pro všechny, kteří se aktivně zajímají o svou pracovní budoucnost – lidé z úřadu práce, široká veřejnost, ale i žáci a studenti posledních ročníků škol. Jedná se tak o jedinečnou příležitostí, jak se osobně setkat s lidmi z firem, od kterých se zájemci dozví mnohem více detailů nejen o nabízených pozicích, které v inzerátech zůstávají tajemstvím.
„Ve stáncích vládne přátelské neformální prostředí, které je příjemnější než klasický pracovní pohovor. Navíc je to pro firmy příležitost se dozvědět více o zájemci, než co je uvedeno v jeho životopise. Proto tato osobnostní souhra je pro firmy stejně důležitá jako pracovní schopnosti samotného uchazeče,“ uvádí Lenka Hájková, zástupce ředitele Jihočeské hospodářské komory, která organizuje Veletrh práce v Českých Budějovicích.
Dne 9. dubna tak odstartuje již osmý ročník Veletrhů práce v jižních Čechách, kde se představí přibližně 50 firem. Veletrhy proběhnou na sedmi místech jižních Čech, a to ve Strakonicích (9.4.), Jindřichově Hradci (11.4.), Českém Krumlově (16.4.), Písku (16.4.), Českých Budějovicích (17.4.), Prachaticích (19.4.) a na závěr se zaměstnavatelé představí v Táboře (23.4.). Vstup je pro všechny bezplatný bez nutné předchozí registrace.
„Za ty roky, co Veletrhy práce pořádáme, vnímáme důležitost přípravy ze strany uchazečů i na tento typ neformálních setkání s jejich možnými budoucími zaměstnavateli. Proto jsme se rozhodli, že v letošním roce v každém regionu bude probíhat i doplňkový program buď v podobě přednášek, nebo poradenské zóny či konzultace CV,“ uvádí Michaela Sládková, ředitelka Jihočeské společnosti pro rozvoj lidských zdrojů. Prozkoumejte seznam vystavovatelů a jejich nabídek na www.veletrhy-prace.cz, aktualizujte svůj životopis, který si vezměte s sebou pro nezávazné navázání kontaktů a vyrazte na Veletrhy práce a otevřete si dveře k novým možnostem!
Veletrhy práce jsou realizovány Jihočeskou společností pro rozvoj lidských zdrojů a Jihočeskou hospodářskou komorou v rámci projektu Fajn práce pro rodiče financovaného z prostředků Evropské unie. Na Veletrzích práce se v jednotlivých regionech podílí také pobočky Úřadu práce.
(tz-jhk)
Na 33. sněmu Agrární komora ČR vyhodnotí činnost vlády a pomoc zemědělcům
Tisková zpráva 5. 4. 2024 – Současné problémy agrárního sektoru, požadavky zemědělců na vládu, Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu ČR a další vývoj ohledně možných protestních akcí. O těchto tématech přijede v neděli 7. dubna do Brna debatovat téměř dvě stě delegátů reprezentujících členskou základnu Agrární komory ČR ze všech krajů na již 33. sněm této největší zemědělské organizace v Česku při příležitosti veletrhu TECHAGRO. Pěstitelé plodin či chovatelé hospodářských zvířat, kteří obhospodařují 1,4 milionu hektaru zemědělské půdy a produkují přes 80 procent surovin pro výrobu potravin, dále potravináři, zástupci lesnických oborů a dalších odvětví navazujících na zemědělskou prvovýrobu budou také diskutovat, jak se vláda staví k dlouho neřešeným problémům zemědělců, a hodnotit její činnost. Pozvání přijal ministr zemědělství Marek Výborný, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a téměř padesát dalších hostů z řad vládních i nevládních organizací či dlouholetých partnerů Agrární komory ČR.
„Agrární komora ČR opakovaně vyzývala představitele vlády, aby se postavili k problémům českého zemědělství čelem a začali je již konečně řešit. Od loňského sněmu se podařilo otevřít debatu o některých tématech, jako je podpora živočišné výroby a náročných komodit, přebujelá byrokracie či přebytky zemědělských komodit na evropském trhu, a to jednoznačně vítáme. Bohužel ale stále slyšíme především prázdné fráze, sliby nejsou plněny a řešení je v nedohlednu. To se odráží i v náladách zemědělců, kteří letos již několikrát vyjeli s těžkou zemědělskou technikou do ulic. Probíhající jarní práce na jejich nespokojenosti nic nemění a hrozí, že protesty budou v květnu pokračovat,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
33. sněm Agrární komory ČR, který se po loňském volebním v Olomouci uskuteční letos opět v Brně, je příležitostí projednat aktuální situaci v českém zemědělství nejen v rámci členské základny, ale také za přítomnosti hostů z vládních i nevládních organizací. Kromě ministra zemědělství Výborného a ministra zdravotnictví Válka se dále zúčastní zástupci Zemědělského svazu ČR, Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků, Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů či Společnosti mladých agrárníků ČR. Dorazí také představitelé partnerských organizací Agrární komory ČR, kterými jsou generální partner ČEZ, a. s., RENOMIA, a. s., GRANTEX dotace s.r.o., Agdata s.r.o., Generali Česká pojišťovna a.s., Výstaviště České Budějovice a.s., Veletrhy Brno, a.s. či Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.
Letošní ročník sněmu Agrární komory ČR se uskuteční při příležitosti hned několika veletrhů konaných na brněnském výstavišti Veletrhy Brno, kterými jsou vedle zmíněného TECHAGRO dále SILVA REGINA a BIOMASA. Agrární komora ČR bude mít expozici v pavilonu G1 na výstavním místě 007, na kterou srdečně zve všechny zájemce o zemědělství. Součástí navazujícího programu je konference Klimatická změna a zemědělství, kterou pořádá Agrární komora ČR ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, EFSA, Státním zemědělským intervenčním fondem, Celostátní sítí pro venkov a Jihomoravským krajem. Proběhne v pondělí 8. dubna 2024 v Rotundě pavilonu A brněnského výstaviště. Vstup na konferenci je pro odbornou i laickou veřejnost, studenty či média zdarma po přihlášení přes registrační formulář zde: https://forms.gle/vTDqyAJMkEHcsSuY8.
Výstupem jednání bude Usnesení 33. sněmu Agrární komory ČR, které vyhodnotí přístup premiéra, ministra zemědělství a celé vlády k požadavkům zemědělské veřejnosti a z dosavadních ohlasů členské základny lze předjímat, že postoj bude z důvodu minimálního vnímání požadavků v oblasti zemědělské politiky velmi kritický. „Přitom řada zemědělců patřila v předešlých parlamentních volbách k příznivcům některé z politických stran současné vládní koalice a v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu budou stát před rozhodnutím, komu dají důvěru, že se jich zastane a bude hájit jejich zájmy na půdě Evropské unie. Lidé, jejichž živobytí je úzce spjaté s produkcí potravin, jsou nedílnou součástí života na venkově a aktivně se do něj zapojují, čímž mohou leckdy i významně ovlivnit nálady a postoje tamního obyvatelstva,“ dodává prezident Agrární komory ČR Doležal.
Proč je situace českých zemědělců kritická?
1) Tři čtvrtiny zemědělské půdy jsou v Česku propachtované, tedy zemědělci si ji musí pronajímat, aby na ní mohli hospodařit, a odvádí vlastníkům takzvané pachtovné. Jedná se ročně o částku ve výši 13 až 15 miliard korun, což znamená pro pěstitele obrovskou zátěž. Současně je třeba říct, že vlastníci půdy často nemají k zemědělství žádný vztah a promítají do výše pachtovného i sebemenší změny na trhu.
2) Zvýšení nákladů na zemědělskou produkci přineslo zvýšení daně z nemovitosti na zemědělskou půdu, se kterým přišla vláda v rámci ozdravného balíčku pro českou ekonomiku. Podobné účinky ale na zemědělství tento balíček nemá. Zvýšení úrovně zdanění zemědělské půdy vychází zemědělce na 2 miliardy korun ročně a vláda k němu přistoupila, aniž by měla konkrétní představu, co to udělá s trhem. Chyběla jakákoliv analýza nebo dopadová studie.
3) Zpracování potravin ze zemědělských komodit vyrobených v Česku už pro vládu není prioritou. Rozhodla se ukončit podporu investic do zpracování potravin tím, že zrušila dotační titul 13. Vláda tím jen podtrhla pozici Česka jakožto výrobce levné suroviny pro výrobu potravin, ke které ale dojde v zahraničí a přidaná hodnota pro české chovatele, pěstitele a producenty potravin je pryč. Netratí na tom jen zemědělci, ale vůbec všichni, kdo mají zájem konzumovat kvalitní potraviny domácího původu.
4) Zavedení nového kontrolního systému AMS slibovalo ulehčit zemědělcům od přebujelé byrokracie. Místo toho došlo k pravému opaku, spuštění systému nebylo zvládnuté a vyvolalo jen velký zmatek a nejistotu zemědělců. Navíc došlo k meziročnímu navýšení kontrol o zhruba 95 procent, což je v rámci Evropské unie nadprůměrné. Ministr zemědělství slibuje, že dojde ke změně, ale není jasné jak a kdy. Zatím existují pouze obecné proklamace o snížení počtu kontrol o 50 procent, ale to pouze přinese návrat k původnímu stavu.
5) Zemědělcům bylo slibováno udržení objemu dotačních podpor v rámci Jednotné žádosti 2023. I když Státní zemědělský a intervenční fond již několik měsíců předem avizoval, že nebudou zálohy na dotace jako obvykle, byli zemědělci ujišťováni, že objem výplat bude do konce roku stejný jako v minulých letech. Nakonec bylo vyplaceno pouze zhruba 8 miliard korun oproti 15 miliardám korun. Nikdo nenašel odvahu, aby zemědělcům řekl, že nedostanou včas peníze, se kterými počítali.
6) Zvýšení nákladů přineslo zemědělcům i zpřísnění protierozních opatření. Došlo k němu přes to, že nikdo neřešil, jak náročné a hlavně nákladné bude plnit nová pravidla a navíc v době totálního rozvratu dodavatelsko-odběratelských vztahů na globálním trhu kvůli válce na Ukrajině. Nevznikla opět žádná analýza či dopadová studie. Odložením platnosti nařízení došlo pouze k posunutí problému, ale ne k jeho vyřešení. Současně je třeba říct, zemědělci se o půdu starají s péčí řádného hospodáře, aniž by jim to někdo nařizoval. Je to jejich základní výrobní prostředek a zachování přirozených vlastností půdy pro budoucí generace je v jejich zájmu.
7) Protesty v ulicích po celé Evropě včetně Česka se zemědělcům podařilo vybojovat dočasnou výjimku z pravidel, co se týká neprodukčních ploch. V praxi to znamená plochy, na kterých je omezená nebo úplně znemožněná produkce komodit pro výrobu potravin. Bohužel i v tomto případě platí, že problém byl pouze odsunut, ale nikoliv vyřešen.
8) Řešení nepřichází, co se týká přebytku zemědělských komodit na evropském trhu, které byly dovezeny ze třetích zemí s výrazně nižšími standardy produkce, a tím také nižšími produkčními náklady. Nejistotu zemědělců zvyšuje také to, že ministr zemědělství deklaruje zemědělcům pomoc, ale jeho straničtí kolegové poté na evropské úrovni hlasují jinak.
9) Otazníky vyvolávají samotné podklady, s nimiž pracuje ministr zemědělství. V médiích opakovaně prezentoval například rozdíly v dotačních podporách mezi zeměmi Evropské unie, které ale byly vytrženy z kontextu. Dotační podpory v jednotlivých členských státech Evropské unie se značně liší, což je dáno rozdílnými národními úpravami. Liší se také míra kompenzace za plnění jednotlivých povinností. V některých zemích jako Česko podléhají dotační podpory zdanění, v některých naopak ne. Z toho důvodu není možné získat jeden číselný údaj ohledně zemědělských dotací pro každou zemi, který by byl srovnatelný v rámci Evropské unie. Podklady připravené pro ministra zemědělství pak lze pokládat za zavádějící, nepřesné a účelové. Navíc pokud by na tom zemědělské podniky byly tak dobře, jak tvrdí ministr zemědělství, nemusely by si brát provozní úvěry a rušit investiční záměry.
10) Neférová byla ostatně už změna národního strategického plánu pro provádění Společné zemědělské politiky Evropské unie 2023-2027, ke které vláda přistoupila krátce po svém nástupu a bez řádné diskuze se zemědělskou odbornou veřejností. Důvodem údajně bylo, že předešlá a několik let připravovaná verze strategického plánu by neprošla schvalovacím procesem v Bruselu. Výsledkem je redistributivní platba, která činí 23 procent z obálky přímých plateb a je vyplácena na prvních 150 hektarů podniku, přičemž průměr Evropské unie činí 10 až 12 procent. Následkem toho došlo k poškození zejména středních podniků, které se zabývají náročnou živočišnou výrobou a speciální rostlinnou výrobou, a také k účelovému dělení podniků na menší, aby dosáhly na vyšší dotace. To ostatně potvrdilo samo Ministerstvo zemědělství a dalo za pravdu Agrární komoře ČR.
Během 33. sněmu Agrární komory ČR proto ministr zemědělství Marek Výborný dostane prostor obhájit zemědělskou politiku české vlády a dokázat tak zástupcům tohoto strategicky významného oboru, že není pravda, že jeho rezort by byl paralyzovaný, nebyl iniciativní a nepřicházel s řešeními současného kritického stavu agrárního sektoru.
(tz-akčr)
Finanční správa draží v rámci akce „Turek“ 13 kg zlatých šperků za 32 milionů
Finanční úřad pro hlavní město Prahu spustí v pondělí 8. dubna 2024 devět elektronických dražeb, ve kterých nabídne téměř 9 000 kusů zlatých šperků. Celkem 13 kg zlata o ryzosti 585/1000
v odhadované hodnotě 32 milionů korun bude možné vydražit online v Aplikaci elektronických dražeb (APED) do středy 10. dubna 2024.
V dražbách jsou nabízeny soubory zlatých náramků, prstenů, náhrdelníků a přívěsků zabavených v exekučním řízení v rámci akce s krycím názvem „Turek“. „Zabavené zlaté šperky byly tuzemskou společností dováženy z Turecka a z následného fingovaného prodeje do jiného členského státu nebyla řádně hrazena do rozpočtu DPH. Nejnižší podání je stanoveno na celkové částce 10,6 milionu korun, ale věříme, že tato netradiční dražba vyvolá zájem veřejnosti a může přinést do státního rozpočtu až třikrát tolik,“ říká ředitel Finančního úřadu pro hlavní město Prahu Václav Žemlička.
Zlaté šperky může jednoduše online vydražit každý prostřednictvím Aplikace elektronických dražeb provozované finanční správou. Přístup do APED získá žadatel po online registraci, vyplnění žádosti a ověření identity. Identita žadatele se ověřuje pouze při registraci do aplikace, a to pomocí datové schránky, uznávaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím služby NIA ID či bankovní identity. Ověřit identitu žadatele je možné také osobně na finančním úřadu. Všechny detaily k těmto dražbám jsou dostupné na webu finanční správy.
(tz-fsčr)
Ministerstvo zajistilo mimořádné dodání více než 110 tisíc vakcín proti černému kašli. Očkování pro děti a těhotné ženy je zajištěno. Vakcíny pro ostatní dospělé dorazí příští týden
Ministerstvo s výrobcem a distributorem zajistilo mimořádné dodání více než 110 tisíc vakcín proti černému kašli nad rámec již objednaného. V březnu 2024 bylo dovezeno téměř 10 tisíc vakcín z Velké Británie. Příští týden dorazí 20 tisíc vakcín Adacel z Kanady a v druhé polovině dubna 2024 bude z Francie dovezeno dalších 78 tisíc dávek vakcíny Adacel Polio. Tento týden také došlo k úmrtí novorozence s potvrzenou přítomností několika bakteriálních a virových původců infekcí včetně bakterie způsobující černý kašel.
„Česká republika se stejně jako všechny další státy Evropské unie a světa potýká se zvýšenou nemocností populace černým kašlem a s tím spojeným nárůstem zájmu o vakcíny. I přes tento zvýšený zájem se nám nad rámec standardních objednávek podařilo zajistit mimořádné dodání vakcín. Pro pravidelné očkování dětí je jich v České republice dostatek. Mimořádné dodávky se do ordinací dostanou v druhé polovině dubna 2024. Pro těhotné ženy mohou vakcíny objednávat přednostně gynekologové,” řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Pro Českou republiku bylo pro tento rok objednáno více jak 400 tisíc vakcín pro zajištění pravidelného očkování a přeočkování dětí a dále pro očkování dospělých. Od ledna do dubna 2024 bylo vyočkováno více jak 81 tisíc vakcín. Pro srovnání ve stejném období v roce 2023 bylo vyočkováno necelých 39 tisíc vakcín. U osob starších 19 let v totožném období v roce 2023 bylo naočkováno 6027 osob a v roce 2024 již téměř 33 tisíc. Na více než čtyřnásobný nárůst poptávky reagovalo Ministerstvo zdravotnictví s výrobcem Sanofi a distributorem Avenier.
„Do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN) bylo od 1. ledna 2024 do dnešního dne hlášeno celkem 6 006 případů pertuse. Z toho v první polovině 14. kalendářního týdne bylo evidováno 709 nových případů. Nejvíce případů onemocnění i nejvyšší nemocnost je ve věkové skupině 15 – 19 let. U dětí do jednoho roku života je v roce 2024 hlášeno 92 případů onemocnění pertusí,” uvedla ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Očkování u dětí je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. V rámci přeočkování v dospělosti přispívají na očkování zdravotní pojišťovny. Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti do jednoho roku života.
„Ministerstvo zdravotnictví přeočkování doporučuje, a to i s odkazem na odborné lékařské společnosti také u dospělých osob pohybujících se kolem dětí a ženám mezi 27. a 36. týdnem těhotenství. V České republice v minulém týdnu došlo k úmrtí měsíčního novorozence, kdy příčinou úmrtí bylo respirační selhání, oboustranný zápal plic a sepse způsobená kombinací adenoviru, bakterií Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae a pertuse. Bakterie Bordetella pertussis způsobující černý kašel byla potvrzena rovněž, ale pravděpodobně nebyla primární příčinou úmrtí,” uvedl ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Matyáš Fošum s tím, že je nyní prováděno epidemiologické šetření u rodinných příslušníků dítěte.
(tz-mz)
Daňová podpora výzkumu a vývoje přesáhla v roce 2022 poprvé tři miliardy korun
V roce 2022 získaly soukromé podniky formou daňových odpočtů na výzkum a vývoj 3,1 miliardy korun, meziročně ale ubylo firem uplatňujících tento daňový odpočet. Celkově firmy z veřejných zdrojů obdržely na výzkum a vývoj 9,2 miliardy korun. Třetinu z této částky představovala nepřímá podpora prostřednictvím daňových odpočtů.
„V roce 2022 využila daňovou podporu čtvrtina ze soukromých podniků provádějících výzkum a vývoj. V přechozích dvou letech to byla přibližně třetina a v roce 2015 dokonce více než polovina firem,“ uvádí Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
„Nejvíce využívají daňovou podporu pro svůj výzkum a vývoj firmy ve zpracovatelském průmyslu, které v roce 2022 získaly 70 % z celkové částky této podpory. Soukromé podniky v odvětví výroby dopravních prostředků nárokovaly 1,3 miliardy korun, což přestavovalo rovných 40 % z celkové daňové podpory výzkumu a vývoje v Česku,“ dodává Václav Sojka z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Další podrobnosti: https://www.czso.cz/csu/czso/danova-podpora-vyzkumu-a-vyvoje-presahla-v-roce-2022-poprve-tri-miliardy-korun
(tz-čsú)
Letiště v Líních přejde pod armádu, rozhodla vláda
Vláda schválila ukončení přípravy a výstavby strategického podnikatelského parku Plzeň – Líně. Již dříve avizoval investor, společnost Volkswagen, že není v současné ekonomické situaci schopen rozhodnout o tom, zda bude realizovat svoji investici do stavby tzv. gigafactory ve střední Evropě. Další postup v lokalitě bývalého vojenského letiště Plzeň-Líně nyní určí Ministerstvo obrany.
„Česká republika dlouhodobě trpí nedostatkem ploch vhodných k výstavbě strategických investičních projektů. Letiště Líně tento potenciál mělo, proto jsme udělali maximum, abychom lokalitu připravili k realizaci projektu gigafactory. Potenciální investor sice naši snahu ocenil, nebyl však připravený rozhodnout, zda je možné takto rozsáhlou investici učinit v blízké době. Od projektu jsme proto upustili a dnes vláda potvrdila, že letiště v Líních převezme Armáda České republiky,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Z přijatého usnesení vyplývá, že otázky spojené s Dohodou o zmenšení průmyslové zóny zůstanou na dalším rozhodnutí Ministerstva obrany. Žadatelem o změnu Územně plánovací dokumentace, která byla rozpracována v rámci přípravy projektu gigafactory, bude namísto Ministerstva průmyslu a obchodu Ministerstvo obrany. Ministerstvo má nyní za úkol předložit do 30. června 2024 plán k obnovení vojenského areálu v lokalitě Plzeň-Líně. Ministerstvo obrany určí potřeby zabezpečení dopravní a energetické infrastruktury a jejich dopadů na okolní obce s přihlédnutím k výsledkům dosavadních vyjednávání s obcemi, a prověří využitelnost stávajících dohod mezi Českou republikou, obcemi a Plzeňským krajem.
Letiště zůstane v majetku Ministerstva obrany a bude sloužit potřebám Armády České republiky, která chce areál využívat jako logistické centrum se skladovými prostory pro potřebu jak armády, tak aliančních jednotek. V plánu je také vybudovat na místě zázemí praporu Aktivní zálohy. „Návrat vojáků na letiště bude pro místní obyvatele výhodný. Znamená vznik nových pracovních míst pro civilní zaměstnance i podnikatelské příležitosti. Budeme rádi, pokud to také motivuje občany z okolí vstoupit do armády,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová s tím, že nadále se počítá s provozem letecké záchranné služby, a to až do roku 2028. „S provozem záchranné služby po tomto datu by armáda ráda pokračovala i poté, ale pouze v alternativní podobě. Tzn., že by poskytla pro další provoz služby personál a zázemí. Vše ale bude předmětem dalších jednání,“ dodala ministryně obrany.
Vláda letos v lednu schválila založení Státní investiční a rozvojové společnosti (SIRS), která má za úkol připravovat území pro strategické investice. Stát také v současné době připravuje výstavbu strategického podnikatelského parku u Dolní Lutyně. Informace o plánovaném projektu jsou na webu www.parklutyne.cz.
(tz-mpo)
VLÁDA SCHVÁLILA NAŘÍZENÍ O REGULACI PHMAX PRO ZÁKLADNÍ A STŘEDNÍ ŠKOLY
Praha, 3. dubna 2024 – Vláda dnes na návrh Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy rozhodla o úpravě maximálního počtu vyučovacích hodin hrazených ze státního rozpočtu na základních a středních školách a konzervatořích na 95 % původních hodnot. Jde o první významnou revizi systému financování regionálního školství, která v následujících letech zpomalí nárůst počtu učitelských míst a zároveň umožní zajistit adekvátní platy pro stávající učitele. Změny se podle propočtů MŠMT přímo dotknou pouze necelé třetiny základních a desetiny středních škol a budou účinné od září.
„Cílem úpravy tzv. PHmax je zpomalit tempo růstu celkového počtu učitelů v regionálním školství. Je nutné ustálit poměr počtu žáků na jednoho učitele tak, aby byla v rovnováze efektivita výuky a její nákladovost, a to při dobrém finančním ohodnocení učitelů,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek.
Posunutí maximální hranice o pět procent je průměrné, u základních škol jde o snížení o nula až osm procent podle typu a velikosti školy. Při jeho stanovení se vycházelo z průměrného stavu čerpání PHmax od zavedení reformy financování regionálního školství v roce 2020, který je u základních škol na úrovni přibližně 93 % a u středních škol na úrovni necelých 82 %. Výsledná regulace je také výsledem kompromisu v rámci připomínkového řízení, kdy bylo zohledněno specifické postavení některých škol ve vzdělávacím systému ČR.
Stanovení upravených hodnot koeficientů bylo vedeno úsilím, aby i po úpravě bylo možné naplňovat rámcové vzdělávací programy, a byla zachována kvalita vzdělávání. Bude nadále možné v potřebné míře dělit třídy na skupiny i využívat tandemovou výuku. Pro školy s rozšířeným vzdělávacím programem bude nastavena adekvátní finanční podpora.
Přijaté opatření nebude mít žádný vliv na rozsah přímé pedagogické činnosti, která zůstane zachována ve stávajícím rozsahu.
Na schválené nařízení vlády o regulaci PHmax navazuje také připravovaná novela školského zákona, která by měla přispět k efektivnější alokaci lidských a finančních zdrojů ve školství. Podstatou navržené úpravy je zmocnění k cílenému navýšení PHmax pro ty školy, které pracují v náročnějších podmínkách, projevujících se například zvýšeným počtem žáků ze znevýhodněného socioekonomického prostředí, talentovaných žáků nebo cizinců. „Tímto krokem chceme snižovat přetrvávající nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání,” dodal ministr Bek.
(tz-mšmt)
Finanční úřady přijaly 1,6 milionu daňových přiznání, téměř milion elektronicky
Po uplynutí úterního termínu pro podání přiznání k dani z příjmů eviduje finanční správa celkem 1 632 tisíc daňových přiznání, což je zhruba 58 % celkového odhadovaného počtu. Jen v poslední den lhůty 2. dubna přijala finanční správa téměř 79 tisíc daňových přiznání. Nejvíce přiznání bylo jako tradičně odevzdáno v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Z celkového počtu bylo podáno 59 % elektronicky. Vzhledem k tomu, že v prodloužené lhůtě do 2. května lze podat daňové přiznání již pouze v elektronické podobě, očekáváme, že celkový podíl online přiznání letos překročí 70 %.
Od konce února pomáhali s vyplněním a odevzdáním daňového přiznání pracovníci finančních úřadů na celkem 490 výjezdech ve 159 obcích, zejména tam, kde bylo zrušeno pracoviště finančního úřadu. Experti na daň z příjmů pomohli v terénu občanům vyřídit 45 tisíc daňových přiznání. Po celý březen byly v provozu také konzultační infolinky ve všech krajích, na kterých odborní pracovníci finančních úřadů přijali a vyřídili téměř 60 tisíc dotazů.
„Vstupujeme do druhého poločasu přiznání k daním z příjmů, která už budou podávána výhradně elektronicky. Kolegům na územních pracovištích patří velký dík za to, jak s maximálním nasazením zvládli každoroční nápor práce spojený zejména s přiznáními fyzických osob, a to nejen na úřadech, ale i na výjezdech v terénu a na telefonních linkách. Jejich práce však tímto nekončí, stále probíhá intenzivní neformální komunikace k odstranění zjištěných nesrovnalostí nebo chybějících příloh, aby mohly být poplatníkům včas vyplaceny případné přeplatky na dani. Pokud se i letos přiblížíme k loňskému počtu téměř 2,9 milionu daňových přiznání, elektronický způsob podání poprvé překročí 70% hranici,“ uvádí generální ředitelka finanční správy Simona Hornochová.
Přeplatky na daních z příjmů se začínají zpracovávat a budou vyplaceny do 30 dnů po konci lhůty pro podání daňového přiznání, tedy po 2. dubnu. To platí i pro ty poplatníky, kteří podali daňové přiznání v předstihu. Pokud podáváte daňové přiznání v listinné podobě, můžete jej podat ještě v následujících pěti pracovních dnech, tedy nejpozději do 9. dubna, aniž by vám byla uložena pokuta. Až do 2. května můžete podat daňové přiznání elektronicky. Nejsnazší a nejrychlejší způsob je využít portál MOJE daně, který má již více než 660 tisíc uživatelů. Pokud vaše daňové přiznání podává daňový poradce nebo advokát, lhůta pro jeho podání končí v pondělí 1. července, stejně jako v případě poplatníků, kteří mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(tz-fsčr)
Stahování léčivého přípravku Acidi Borici Aqua Ophthalmica Cum T z úrovně pacientů
Státní ústav pro kontrolu léčiv informuje o závadě v jakosti léčivého přípravku ACIDI BORICI AQUA OPHTHALMICA CUM T. Ten se používá při očních potížích, jako jsou např. lehčí formy zánětů spojivek, dále při pálení, řezání a svědění oka způsobené zevními vlivy.
(tz-súkl)
Informace Správy Národního parku Šumava
Pro letošní sezónu Správa Národního parku Šumava zavádí nově vstupné do návštěvnického centra Soví voliéry v Borových Ladech.
Plná výše vstupného je stanovena na 40,- Kč a zvýhodněné vstupné (pro děti do 15 let, seniory a držitele průkazů TP/ZTP) je poloviční, tedy 20,- Kč. Sezóna v Sovích voliérách začne 1. května a potrvá do konce září. Otevřeno bude kromě pondělků každý den.
(tz-npš)
Ve 13. týdnu přibylo v Jihočeském kraji 137 nových případů černého kašle, za letošek jich bylo v kraji potvrzeno 917
ČESKÉ BUDĚJOVICE 2. 4. 2024 – Za třináct týdnů letošního roku zaznamenali jihočeští hygienici celkem 917 případů černého kašle /pertuse/. V předvelikonočním týdnu přibylo v Jihočeském kraji 137 nových případů, o 2 méně než v předchozím 12. kalendářním týdnu.
„Za třináct týdnů roku registrujeme celkem 917 potvrzených případů pertuse, v předvelikonočním týdnu, který byl zkrácen o jeden pracovní den, jich přibylo 137. To je o 2 méně než týden předtím. Počty onemocnění rostly nejvíce do jedenáctého týdne, v posledních dvou týdnech vidíme jisté zpomalení dynamiky růstu. Nejexponovanějšími skupinami jsou dlouhodobě studenti středních škol a žáci vyšších ročníků základních škol. Co se týče okresů, nejvíce případů registrujeme na Českobudějovicku (404), Jindřichohradecku (177) a Českokrumlovsku (98). Mezi dětmi do jednoho roku jako nejzranitelnější věkové skupin registrujeme 19 případů. Z toho 2 nové v uplynulém týdnu,“ říká ředitelka Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje doc. MUDr. Kvetoslava Kotrbová, Ph.D.
„Co se týče okresů, k třináctému týdnu bylo nejvíce – 404 případů – potvrzeno na Českobudějovicku (+64 nových za uplynulý týden). Na Jindřichohradecku bylo 177 případů (+19), na Českokrumlovsku 98 (+13), na Prachaticku 77 (+5), na Strakonicku 55 (+9), na Táborsku 72 (+18) a na Písecku registrujeme 34 případů (+9). Co se týče věkových skupin, nejvíce – 326 případů – registrujeme ve věkové skupině 15–19 let, mezi školními dětmi ve skupině 10-14 let jsme evidovali 140 případů a mezi mladšími školními dětmi 5-9 let to bylo 69 případů. Čtyřicet devět případů máme hlášeno mezi dětmi od jednoho do čtyř let a 19 případů mezi novorozenci a kojenci do jednoho roku věku. Co se týče dospělých věkových kategorií, nejvíce – 92 případů – máme hlášeno ve skupině 45 – 54 let a 70 ve skupině 35 – 44 let. Nejnižší výskyt je mezi seniory ve skupině 75+ a to 16 případů a mezi mladými lidmi ve věkové skupině 20 – 24 let je 25 případů,“ upřesnila data k výskytu černého kašle v Jihočeském kraji ředitelka protiepidemického odboru KHS Jihočeského kraje MUDr. Hana Bendíková.
(tz-khs)
Nemocnice České Budějovice: Zrušení omezení návštěv s platností od 3. dubna
Z důvodu zlepšující se epidemiologické situace uvolňujeme režim návštěv v českobudějovické nemocnici a obnovujeme jejich standardní režim.
Většina oddělení umožňuje návštěvy u pacientů denně od 14 do 17 hodin. Mimo návštěvní hodiny vám může v odůvodněných případech povolit návštěvu primář oddělení, případně jeho zástupce.
Doba pobytu u pacientů se na každém oddělení může lišit, a to podle stavu nemocného a provozu oddělení. Přesné pokyny vám podává primář, případně vedoucí lékař konkrétního oddělení.
(fb-nem)
Veterinární dozor se na jaře zaměřuje na začínající farmářské trhy
S příchodem jara v České republice tradičně startuje také sezóna farmářských trhů a Státní veterinární správa (SVS) proto směřuje své kontroly i do této oblasti. Farmářské trhy jsou zajisté přínosem pro spotřebitele i malovýrobce. Na druhou stranu však přinášejí také zvýšená rizika z hlediska hygieny potravin. I proto jsou každoročně pod důsledným dohledem úředních veterinárních lékařů. V loňském roce provedla SVS na trzích 397 kontrol (v roce 2022 jich bylo 401). Podíl kontrol se závadou meziročně klesl o tři procenta na 16 procent.
Alespoň jedno porušení předpisů zjistili veterinární inspektoři loni v 65 případech, o rok dříve jich bylo 76. Výše pokut uložených v roce 2023 klesla na 316 000 Kč, v roce 2022 to bylo cca 500 000 Kč. Trhů, které nabízejí potraviny živočišného původu, a proto podléhají dozoru SVS, fungovalo loni v ČR zhruba 240.
Celkový počet závad zjištěných při kontrolách na trzích v loňském roce dosáhl 213, v předchozím roce jich bylo 219. Při jedné kontrole totiž může být zjištěno i několik závad najednou. Nejčastěji (ve 66 případech) inspektoři zjistili nedostatky v označování výrobků. Druhým nejčastějším problémem bylo porušení správné výrobní a hygienické praxe (50 x). Mezi tato pochybení spadá například nedostatečná ochrana produktů vůči vnější kontaminaci či nedodržení teplotního řetězce. Ve 48 případech se vyskytly problémy během manipulace s produkty a často byl nejasný původ nabízených produktů (tzv. sledovatelnost) (39 x).
„Jako pozitivní trend lze vnímat, že procento závad u loňských kontrol na trzích meziročně kleslo o tři procenta na 16 %. Nicméně důsledné kontroly pro zajištění nezávadných potravin živočišného původu budou pokračovat i nadále,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Již před několika lety v souvislosti s rostoucím trendem trhů nabízejících místní zemědělské a potravinářské produkty publikovala SVS, zejména pro prodejce, takzvané Desatero.
SVS připomíná, že prodejce má zákonnou povinnost zákazníka dostatečně informovat o prodávaném zboží. Při jakékoliv pochybnosti je dobré se prodejce doptat a pokud se nakupujícímu něco nezdá, zboží nekupovat. V případě vážných nesrovnalostí je možné se obrátit na příslušnou krajskou veterinární správu, která prošetří každý případ týkající se potravin živočišného původu.
(tz-svs)
Nový webový portál Baťovská Zruč
Počátkem dubna 2024 byl odborné a laické veřejnosti představen nový vzdělávací a popularizující webový portál Baťovská Zruč, který mapuje působení koncernu Baťa ze Zlína na území středočeského města Zruč nad Sázavou. Firma Baťa zde v roce 1930 otevřela nejprve malou prodejnu obuvi. O deset let později zde začalo vyrůstat celé tovární město sdružené kolem továrního areálu v ohbí nad řekou Sázavou.
„Tovární město Zruč nad Sázavou – Baťov vznikalo ve velmi pohnuté době českých a vůbec evropských dějin,“ připomíná hlavní autor webového portálu Martin Jemelka z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, který na webovém portálu pracoval od roku 2021.
„Na samém konci druhé republiky padlo na půdě koncernového vedení rozhodnutí vybudovat zde jeden z baťovských podnikatelských satelitů. Než vypukla druhá světová válka, započalo se stavebními pracemi, a v prvních dnech roku 1940 již firma vyráběla v moderních továrních prostorech. Než válka skončila, vyráběla se ve Zruči desetina obuvnické produkce v českých zemích,“ doplňuje Martin Jemelka.
Nový webový portál obsahuje základní chronologické souřadnice baťovského podnikání ve Zruči, dvacet hesel věnovaných osobnostem spjatým s baťovskou Zručí a dalších dvacet hesel popisujících památky firemního stavitelství. Součástí webového portálu jsou rovněž odkazy na materiály ke stažení.
„Jednu podstránku jsme věnovali legendárnímu celovečernímu filmu Miloše Formana Lásky jedné plavovlásky, v němž účinkovali i bývalí baťovci nebo tehdejší obyvatelé Zruče nad Sázavou,“ uvedl Martin Jemelka.
V roce 2025 uplyne šedesát let od premiéry Formanova ikonického filmu, který zachycuje peripetie dospívání a prvních lásek právě v kulisách bývalého baťovského podnikového areálu, nad nímž ve druhé polovině 20. století vlály podnikové vlajky Sázavanu, nejvýznamnějšího československého výrobce dětské obuvi.
„Ačkoliv jsme tvorbě webového portálu věnovali již tři roky, stále jsme ještě na začátku. Naším cílem je prostřednictvím webu poskytnout návštěvníkům kopie podnikového tisku Sázavanu, postupně rozšiřovat již existující informace o objektech a osobnostech, a hlavně vytvořit prostor pro sdílení vzpomínek a dokumentů z baťovské a pobaťovské éry,“ plánuje budoucí aktivity Martin Jemelka.
Webový portál cílí na zájemce o moderní dějiny, dějiny filmu a industriální architektury, ale i dějiny kultury a literatury, protože baťovskou Zručí prošli mimo jiné Madla a Ludvík Vaculíkovi.
Webový portál vznikl s podporou Města Zruč nad Sázavou a programu Strategie AV21 Město jako laboratoř modernity, řešeného M. Jemelkou na půdě Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
(tz-avčr)
Výroční zpráva NKÚ: Česko není dostatečně připraveno na krize
V době zhoršující se bezpečnostní situace ve světě není Česká republika dostatečně připravena na krize a mimořádné události. Stále není dotvořen systém ochrany měkkých cílů a slabým místem je i dlouhodobě opomíjený stav ochrany obyvatelstva. Počet trvalých úkrytů klesá, jsou schopny ukrýt jen 3,2 % obyvatel ČR, chybí ochranné obleky a další prostředky individuální ochrany obyvatel. Ministerstvo obrany nevyužilo prostředky na obnovu automobilní techniky armády či vybavení chemického vojska efektivně. Nedochází k zásadní modernizaci státní správy, úroveň digitalizace je stále nízká. Nepodařilo se výrazně snížit tempo zadlužování státu, nedošlo k ekonomickému růstu a vysoká inflace vedla k poklesu reálného příjmu domácností. To je stručný výčet výsledků 33 dokončených kontrol a také stanovisek k hospodaření státu, které Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) shrnul ve své právě publikované výroční zprávě za rok 2023.
„Výroční zpráva NKÚ za rok 2023 nabízí komplexní pohled na fungování naší země. Popisuje úzká místa systému, co ji trápí a čeho se jí nedostává. Výsledky kontrol poukazují na to, že na krize a mimořádné situace státní instituce reagovaly často jen formálně. Reálné změny, které by v praxi zlepšily připravenost státu na krizové situace, přicházely jen minimálně,“ komentuje výsledky zveřejněné ve výroční zprávě prezident NKÚ Miloslav Kala.
Kontrola systému ochrany obyvatelstva (KA č. 22/12), na který bylo v kontrolovaném období vynaloženo přes 720 mil. Kč, ukázala, že Ministerstvo vnitra (MV) nedokončilo řadu úkolů: nezabezpečilo dostatečný počet prostředků individuální ochrany občanů, jako jsou např. masky či ochranné obleky, a nezajistilo vznik webových stránek s informacemi pro občany, jak se chovat v krizové situaci. Nedostatečnou informovanost obyvatel potvrdilo dotazníkové šetření NKÚ. Zhruba 80 % z téměř 47 tisíc respondentů nevědělo, kde hledat stálý úkryt, a skoro polovina lidí nevěděla, jak se zachovat při úniku chemických látek. Kontrola NKÚ poukázala i na trvalý pokles kapacity stálých úkrytů, které v současnosti dostačují pro 3,2 % obyvatel.
NKÚ se v loňském roce zaměřil i na kontrolu obranných schopností ČR. Kontroloři například zjistili, že Ministerstvo obrany (MO) i přes mnohamiliardové navyšování svého rozpočtu nezajistilo plánovanou obnovu automobilní techniky Armády ČR, která je i nadále značně zastaralá (KA č. 22/11). MO neefektivně a neúčelně utrácelo za opravy zastaralé techniky. Souhlasilo i s opravami, jejichž cena překračovala cenu nových aut. MO se nepodařilo zvýšit některé schopnosti chemického vojska AČR (KA č. 23/03). Nenakoupilo speciální chemické automobily, dekontaminační prostředky nebo protichemické oděvy. U pořízených lehkých obrněných vozidel nezdůvodnilo změnu požadavků na jejich počet a schopnosti; dopadem tohoto postupu byl nárůst ceny o téměř 4,5 mld. Kč, tj. o 522 %.
Snahy o modernizaci veřejné správy, zejména digitalizaci, měly jen omezené výsledky. Částečně pozitivně lze hodnotit rozšiřující se nabídku agend, které může občan vyřídit digitálně. Podání však úřady a státní instituce buď zpracovávají zastaralými způsoby, nebo elektronizace zavedená uvnitř dané instituce nevede ke snížení administrativní zátěže. Nedochází tak k zásadní modernizaci státní správy ani k významné úspoře finančních prostředků. Příkladem je např. administrativní náročnost vyplácení kompenzačního bonusu OSVČ za omezení či zákaz činnosti v době covidu (KA č. 22/07), kdy správci bonusu museli údaje z on-line žádostí zadávat do informačního systému ručně. Správa tohoto bonusu stála 457 mil. Kč. Stále nízká míra sdílení dat často vede k tomu, že občané musí stejné údaje předkládat státu opakovaně. I mezinárodní srovnání digitalizace (DESI) ukazuje, že úroveň eGovernmentu je ve většině států EU vyšší než v ČR.
I v uplynulém roce pokračoval NKÚ v kontrolách dotací. Z výsledků vyplývá, že i přes některé snahy se dotační systém zásadním způsobem nezměnil. Nadále je to administrativně náročný, nepřehledný a neřiditelný systém. Příliš se zaměřuje na formální podmínky a nevěnuje pozornost skutečným cílům a přínosům dotací – tedy jakou veřejnou službu rozdělené peníze přinesly. Dotace jsou často poskytovány na projekty, které nemají žádný reálný dopad na společnost. Je nutné zásadně přehodnotit složitou strukturu a více využívat limity poskytovaných dotací a zvýšit motivaci příjemců k hospodárnosti.
Co se stavu veřejných financí týče, ani při nárůstu příjmů státního rozpočtu se v roce 2023 nepodařilo dostatečně snížit tempo zadlužování. Dluh meziročně vzrostl o 216 mld. Kč, a na konci roku tak činil více než 3,1 bilionu Kč. S tím souvisejí i vysoké výdaje spojené s jeho obsluhou – od roku 2019 se zvýšily téměř o 29 mld. Kč na celkových 68,3 mld. Kč. Nárůst státního dluhu zvyšuje zatížení budoucích generací. Druhá nejvyšší inflace v EU vedla k poklesu reálného příjmu domácností. Ve srovnání s meziročním růstem HDP v EU ve výši 0,5 % vykázala ČR naopak meziroční pokles HDP ve výši 0,5 %.
CELÁ ZPRÁVA (Soubor PDF)
(tz-nkú)
Státní úřad inspekce práce v roce 2023 uskutečnil téměř 20 tisíc kontrol a uložil pokuty za více než 366 milionů korun. Prioritou zůstává odhalování nelegální práce a zastřených agentur
V uplynulém roce provedly orgány inspekce práce u zaměstnavatelů celkem 19 977 kontrol, což je o 1,5 tisíce více než v předchozím roce. Z tohoto počtu se 8 406 kontrol zaměřilo na dodržování bezpečnosti práce na pracovištích a bezpečný provoz vyhrazených technických zařízení, 4 110 kontrol se věnovalo dodržování pracovních vztahů a podmínek, na odhalování nelegálního zaměstnávání směřovalo 6 574 kontrol a na oblast zaměstnanosti bylo zaměřeno 887 kontrol. Prioritou pro letošní rok zůstane i nadále odhalování nelegální práce a zastřeného zprostředkování zaměstnání.
CELÁ ZPRÁVA (Soubor PDF)
(tz-súip
VZP se opět rozsvítí modře na podporu lidí s PAS
VZP se letos již pošesté přidá ke kampani Česko svítí modře, jejímž cílem je podpořit lidi s autismem a jejich rodiny. Některé budovy VZP ČR se tak v úterý v podvečer rozsvítí modře. Osvětová kampaň pod záštitou platformy Naděje pro autismus startuje po celé České republice právě 2. dubna u příležitosti připomenutí Světového dne porozumění autismu a tradičně potrvá po celý duben.
Autismus je jednou z vážných vrozených poruch dětského mentálního vývoje. Tato duševní porucha nemá jednoznačně známé příčiny. Má několik forem, v průběhu vývoje dítěte se mění i jeho projevy. Čím dříve je u dítěte diagnóza PAS stanovena, tím dříve mu také může být zajištěna potřebná pomoc a podpora. Některá specifika nemoci tak lze výrazně eliminovat a zvyšuje také šanci, že se podaří nastartovat další pozitivní vývoj. Dle Platformy Naděje pro autismus žije na spektru více než 2,7 % populace, z toho více než 250 tisíc občanů České republiky.
CELÁ ZPRÁVA (Textový dokument)
(tz-vzp)
60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví narozeniny
Při příležitosti oslav 60. výročí svého založení připravil Ústav fyziky atmosféry AV ČR experimenty, přednášky a výstavy, které veřejnost zábavnou formou seznámí s výzkumem ústavu od povrchu Země až do vesmíru.
Jak vznikají oblaky a srážky? Jak zní Jupiter a jeho ledové měsíce? Jaký je rozdíl mezi tornádem a hurikánem? Jak ohrožuje měnící se klima naše zdraví? A dá se polární záře schovat do láhve? Na tyto a mnoho dalších otázek odpoví vědci v pátek 5. a sobotu 6. dubna v budově Akademie věd na Národní v Praze.
Šedesáté výročí založení oslaví Ústav fyziky atmosféry AV ČR (ÚFA) s veřejností tím, že představí celý záběr svého působení.
„Za 60 let usilovné práce se stihne mnoho zajímavých věcí a výročí je ideálním časem přiblížit naši práci veřejnosti. Během akce na Národní bychom chtěli lidem ukázat široký záběr našeho ústavu. Mimo počasí a problematiky klimatu se naši vědci věnují i výzkumu vyšších vrstev atmosféry a podílí se na výzkumu okolních planet,“ říká ředitel ÚFA AV ČR Radan Huth.
Od silnic k Jupiteru
Během pátečního odpoledne a po celou sobotu se návštěvníci mohou účastnit populárně-naučných přednášek, které zahrnou předpověď stavu silnic, vznik srážek v atmosféře, klimatickou změnu, ale i problematiku stratosféry, ozonu a polární záře i výzkum Slunce nebo planety Jupiter. U odborných plakátů mohou zájemci s vědci diskutovat o současném výzkumu ústavu. Dozvědí se také o historii československých družic MAGION nebo o současných moderních družicích. Dalšími oblastmi, o nichž lidé uslyší, jsou výzkum vyšších vrstev atmosféry i změn klimatu či oblačnosti v Česku na Milešovce.
Seznam přednášek a další informace najdete na webu: https://www.ufa.cas.cz/60-let-v-atmosfere/
Přednášky a grafické instalace jsou určeny především studentům alespoň druhého stupně základních škol a dospělým, u experimentů se zabaví i mladší děti, které se mohou těšit na ohnivé tornádo představující vznik slabých tornád, tajemné zvuky z vesmíru nebo modely současných kosmických sond. K vidění bude i záložní letový kus první československé družice MAGION 1.
Celá akce je pro návštěvníky zdarma.
(tz-avčr)
V únoru byla očištěná míra nezaměstnanosti 2,7 %
Podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivním, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných, dosáhl v únoru 2,7 %. Meziročně se zvýšil o 0,2 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti mužů dosáhla 2,3 %, u žen 3,2 %.
„Přestože již více než rok sledujeme v české nezaměstnanosti rostoucí trend, míra 2,7 % stále nedosahuje úrovně z covidových lockdownů, kdy byla nad třemi procenty. Aktuálně je zhruba na úrovni podzimu roku 2017,“ komentuje výsledky Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Podrobnosti: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/miry-zamestnanosti-nezamestnanosti-a-ekonomicke-aktivity-unor-2024
(tz-čsú)
Hospodaření vládních institucí v roce 2023 skončilo v deficitu
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo za rok 2023 schodkem ve výši 3,3 % HDP, což představuje meziroční nárůst o 0,1 procentního bodu (p. b.). Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2023 úrovně 44,0 % HDP, při meziročním poklesu o 0,2 p. b.
„Hospodaření vládních institucí za rok 2023 skončilo schodkem ve výši 239,7 mld. Kč, v meziročním srovnání nejvíce rostly výdaje na sociální dávky. Míra zadlužení vládních institucí oproti roku 2022 mírně poklesla a dosáhla úrovně 44,0 % HDP,“ uvedla Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.
(tz-čsú)
Hospodaření vládních institucí ve 4. čtvrtletí 2023 zůstalo v deficitu
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 v deficitu odpovídajícímu úrovni 5,6 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla o 0,2 p. b. na 44,0 % HDP.
„Hospodaření vládních institucí ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 skončilo schodkem 107,4 mld. Kč. Na tomto výsledku se nejvíce podepsaly rostoucí výdaje na sociální dávky. Míra zadlužení sektoru vládních institucí dosáhla výše 44,0 % HDP a meziročně poklesla o 0,2 procentního bodu,“ uvedla Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.
Podrobnosti: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/deficit-a-dluh-vladnich-instituci-4-ctvrtleti-2023
(tz-čsú)
Spořitelna v dubnu spouští novou kampaň, která pokračuje v komunikačním konceptu #silnější
„Pro naše klienty máme jasný vzkaz – až budou přemýšlet o půjčce, ideálním partnerem je pro ně Česká spořitelna, která má nejen výhodnou nabídku, ale myslí i na jejich finanční zdraví. V souladu s naší strategií a úvěrovým slibem stále platí, že naše půjčky nemohou klienty zatížit víc, než je zdrávo. Půjčka musí být vždy jen dobrý sluha,“ říká Lukáš Kulhavý, šéf nezajištěných úvěrů v České spořitelně.
V hlavních rolích se v novém televizním spotu od agentury VML objeví malá dívka a její poník, kteří společně čelí nečekaně velkým překážkám. Klíčem k jejich překonání je stejně jako v životě víra v sebe. Právě důraz na sebevědomí je hlavním motivem dlouhodobé strategické komunikace Spořitelny #silnější. V kontextu aktuální úvěrové kampaně pak důraz na sebevědomí a víru v sebe poukazuje na fakt, že bankovní půjčky by měly posilovat, a ne oslabovat finanční zdraví klientů.
Česká spořitelna se dlouhodobě zaměřuje na budování sebevědomí české společnosti, protože věří, že silní jedinci tvoří základ úspěchu celého národa. I tentokrát chce spotem inspirovat a posilovat sebedůvěru diváků. „Čím menší je náš hrdina, tím větší má odhodlání a víru ve vlastní schopnosti,“ dodal Tomáš Novotný, Executive Creative Director společnosti VML.
Vedle dvojice malých hrdinů a propracované výpravy spotu dominuje známý hit „These Boots Are Made for Walkin’“ v novém, současném aranžmá.
Kampaň je k vidění od 1. dubna 2024 v televizi, na internetu a sociálních sítích, v pobočkové síti i na OOH po celé republice.
Celou kampaň opět připravil tým pod vedením Tomáše Novotného z VML, Terezy Svěrákové a Tomáše Dvořáka z OAK Prague. Spot produkovala společnost Bistro Films, režíroval ho Marek Partyš.
TV spot IMAGE 40 s: https://youtu.be/5iCg3Sz_NB0, Bumper půjčka: https://youtu.be/ELK-_LEUst8
(tz-spoř)
Studie ÚZEI dala za pravdu Agrární komoře ČR. Podpora zemědělců není efektivní a dochází k účelovému dělení podniků, aby dosáhly na vyšší dotace
Zavedení redistributivní platby, která měla podpořit malé zemědělské podniky na úkor velkých, se zvrtlo. Po loňském spuštění této speciální dotace se zvýšil o 24 procent počet žadatelů obhospodařujících výměru 100 až 150 hektarů, což je právě hranice pro tuto podporu. To znamená, že se podniky začaly účelově dělit, aby na redistributivní platbu dosáhly i několikrát. Tato změna v rozdělení dotací zároveň poškodila podniky o velikosti přes 500 hektarů, které jsou základem produkčního zemědělství v Česku. Vyplývá to ze studie Ústavu zemědělské ekonomiky a informací spadajícího pod Ministerstvo zemědělství. Přitom proti tomuto neefektivnímu rozdělení dotací protestovaly před dvěma lety tisíce zemědělců a opakovaně před ním varovala i Agrární komora České republiky, která hájí zájmy zemědělců všech velikostí a výrobního zaměření.
Redistributivní platba byla zavedena v rámci nové Společné zemědělské politiky Evropské unie, která platí od loňska až do roku 2027. Bylo na každém státu, aby si nastavil parametry této podpory pro podniky menší velikosti podle svých individuálních potřeb a v českém pojetí je vyplácena na každých prvních 150 hektarů podniku a tvoří celkem 23 procent z obálky přímých plateb, tedy nejobjemnější skupiny zemědělských dotací. Česká vláda nastavila parametry tak, že se vymykají z evropského průměru na úrovni 10 až 12 procent. Před vytvořením nespravedlivých podmínek na trhu a zneužitím celého systému před dvěma lety opakovaně varovala Agrární komora ČR, ale pětikoalice trvala na svém a rozhodla populisticky. Toto politické rozhodnutí bylo navíc učiněno bez seriózní dopadové analýzy pouze na základě tlaku určité politické skupiny hájící své zájmy. Tento postup se bohužel opakuje i u dalších podmínek, jako je například úprava protierozních opatření v rámci DZES 5, kde rovněž dopadová analýza nebyla zpracována.
Největší zemědělská organizace, jejíž členové vyrábějí kolem 80 procent zemědělských komodit pro výrobu potravin, upozorňovala především na vytvoření nespravedlivých podmínek na trhu, poškození středních podniků a potenciální možnost zneužití systému kvůli účelovému dělení podniků tak, aby dosáhly na větší objem peněz. Agrární komoře ČR dalo za pravdu nejdřív Ministerstvo zemědělství a nyní ve své studii i Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Tato analýza ukázala, že kategorie žadatelů s výměrou 100 až 150 hektarů se loni meziročně zvýšila o 24 procent na 1800, to znamená nárůst o několik set podniků. Přitom kategorie žadatelů obdělávajících půdu do 5 hektarů se naopak snížila o téměř 6 procent. To lze vysvětlit tak, že některé podniky se účelově rozdělily, aby vypadaly menší, a naopak menší se začaly slučovat.
„Zdravá struktura trhu by měla vypadat tak, že v ní mají své místo menší, střední i větší podniky různého výrobního zaměření i odlišných právních forem a nikdo z nich není jakkoliv diskriminován. Našimi členy jsou všechny tyto podniky a současnou zemědělskou politiku státu bohužel vnímá jako diskriminující prakticky každý. S podporou menších podniků jsme z mnoha důvodů jednoznačně souhlasili. Nemůžeme ale souhlasit s tím, jakým způsobem byla redistributivní platba na jejich podporu nastavena, protože to poškozuje všechny ostatní. Jasně se ukazuje, že k negativnímu dopadu především na střední podniky, které jsou zároveň těmi posledními, kdo provozuje náročnou a nákladnou speciální rostlinnou výrobu či mnohdy ztrátovou živočišnou výrobu. Před dvěma lety jsme na tuto skutečnost upozorňovali a předkládali stejná data, která nyní zveřejnil Ústav zemědělské ekonomiky a informací ve své studii. Bylo nám slíbeno, že v případě, že se negativní efekt vysoké redistribuce potvrdí, je vláda připravena národní strategický plán pro provádění Společné zemědělské politiky Evropské unie upravit. Nyní to ale vypadá jen jako další ze série nesplněných slibů současného kabinetu,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
Podle analýzy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, kterou má Agrární komora ČR k dispozici, podniky nad 500 hektarů produkují 77 procent zeleniny s vysokou pracností, 75 procent ovoce s velmi vysokou pracností, 82 procent ovoce s vysokou pracností, 84 procent chmele, 78 procent cukrové řepy, 73 procent škrobových brambor a 80 procent bílkovinných plodin. Podniky nad 500 hektarů dále chovají 85 procent stavu dojnic a podobný je poměr také u drůbeže a prasat. Jedná se mnohdy o samostatné právnické osoby bez půdy, nicméně patřící do větší skupiny s půdou, která je novým systémem znevýhodněna.
„Analýza Ústavu zemědělské ekonomiky a informací upozorňuje dále na propad příjmů zemědělských podnikatelů v roce 2022 vlivem kurzového rozdílu a snížení národních dotací. V kontextu současné situace považujeme za důležité upozornit rovněž na nárůst nákladů, který zemědělci zaznamenali od roku 2014, odkdy dotační podpora stagnuje či se snižuje, a ještě razantněji od roku 2022 v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině a rekordní inflací. Následkem toho došlo v zemědělství k nárůstu cen energií, hnojiv, osiv, sadby, přípravků na ochranu rostlin ale také lidské práce. Zároveň jsme od roku 2023 zaznamenali obrovský propad tržeb vlivem poklesu cen zemědělských komodit. Tím se do značné míry pozitivní efekt redistribuce pro menší zemědělce nuluje, a ještě více se tím zesiluje negativní efekt na podniky nad 500 hektarů. V roce 2023 navíc nebyly vyplaceny zálohy přímých plateb a podpory jsou vypláceny později a v nižším celkovém objemu. Výsledkem je nejen prohlubující se ztrátovost sektoru, ale také závažné problémy s finančními toky podniků, které bez pomoci státu mohou skončit v úpadku,“ dodává prezident Agrární komory ČR Doležal.
Současná bezvýchodná situace tak opakovaně žene zemědělce do ulic. Tisíce jich několikrát protestovaly v Praze i regionech a dokud neuvidí alespoň náznak snahy o rychlé a účinné řešení, chtějí protestovat dále.
Co chtějí protestující zemědělci?
1) Splnění slibu vlády z 8. 6. 2022 na spuštění programu na podporu zaměstnanosti na venkově formou slevy na sociálním pojištění.
2) Splnění slibu vlády z 8. 6. 2022 na navrácení národních dotací na úroveň roku 2022 ve výši 5 miliard korun.
3) Snížení daně z nemovitých věcí na zemědělskou půdu na úroveň roku 2023 nebo nezdaňování evropských dotací, což pomůže snížit náklady v době propadajících se cen.
4) Aktivní řešení přebytku základních zemědělských komodit na evropském trhu, a to omezením dovozů ze třetích zemích, podporou exportu z Evropské unie a větší spotřebou v rámci obnovitelných zdrojů energie.
5) Plné kofinancování, stejně jako v ostatních zemích Evropské unie, záchranného balíčku na rok 2024, který připravuje Evropská komise a jeho vyplacení co nejrychleji všem zemědělcům na hektar obilovin.
(tz-akčr)