STARÁ ŠUMAVA A POŠUMAVÍ: O Pražné neděli

Druhé neděli během čtyřicetidenního postního období před Velikonocemi se tradičně říká Pražná nebo také Suchá. Název dostala podle pokrmu zvaného pražma či pražmo, který se připravoval z naklíčených a opražených obilných zrn.

Kromě názvů Pražná a Suchá měla druhá postní neděle i přízvisko Sazometná. Postní období totiž nebylo určeno jen k očistě těla a duše. Sloužilo i k důkladnému úklidu domovů nebo hospodářství. Do druhé postní neděle proto musely být vymeteny komíny, také se čistila kamna a pece od sazí. V domácnostech i chlévech se vše smýčilo, bílilo a mylo, opravovaly se stroje a nářadí, aby vše bylo připraveno na jaro. Pokrmy v této době bývaly velmi skromné, protože zásoby se koncem zimy tenčily. Vařila se jídla lehká, zdravá a víceméně vegetariánská, například oukrop, šoulet nebo kočičí svatba. Na stole bývala občas i ryba, která symbolizovala pokoru půstu.

Základem postního jídelníčku byly hlavně brambory, cibule, kořenová zelenina, kroupy, různá semena a také luštěniny jako čočka nebo hrách. Právě hrách, který se předem nechal naklíčit, byl základem pokrmu zvaného pučálka, připravovaného na první postní neděli. Proces klíčení v semenech aktivoval cenné látky, proto lidé nechávali klíčit nejen hrách, ale například i obilí. To bylo symbolem úrody a lidé zrnům a potažmo i úrodné zemi tímto způsobem vzdávali úctu. Muži se na Pražnou neděli scházeli v hospodě a debatovali o tom, kdy a kolik čeho v daném roce zasadí, aby byla úroda co největší. A při té příležitosti popíjeli režnou, která se pálí z obilí. Ženy se sešly v některé chalupě a daly si panáka likéru (tradičně to býval ořechový) nebo rosolky, což byl sladký alkoholický nápoj připravovaný většinou z nakládaného lesního ovoce.

Z obilných zrn se o druhé postní neděli připravovala řidší polévka praženka a také pokrm zvaný pražma nebo pražmo. Bylo to velmi vydatné a syté jídlo plné bílkovin, které se zapíjelo řídkým pivem, aby šlo lépe polykat. Ideální na pražmu byla pšenice špalda nebo nahý oves. Důležité bylo použít zdravá a neobroušená obilná zrnka, která se nejdříve nechala nabobtnat a naklíčit. Obilná zrnka se pak pražila, ale ještě předtím se z nich olámaly klíčky, aby se v nich pražením neznehodnotily cenné látky, a ty se pak přidávaly do polévek, kaší nebo salátů.

Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES

Foto: archiv autora