STARÁ ŠUMAVA A POŠUMAVÍ: Tučný masopustní čtvrtek
I když hlavní masopustní oslavy připadají až na neděli, pondělí a úterý, již v týdnu před Popeleční středou se slavil Tučný čtvrtek. Nazývá se tak poslední čtvrtek před Popeleční středou a tímto dnem začíná masopust. Alespoň tak to dnes chápe většina z nás, i když to není tak úplně pravda. Masopust jako období roku začíná již po svátku Třech králů, avšak tímto dnem začíná oněch posledních šest dní skutečných masopustních radovánek.
Tradice Tučného čtvrtku u nás se dá vypátrat až k posledním Přemyslovcům, i když jde o zvyk jistojistě starší. Ve středověku a raném novověku se v tento den jedla zvěřina, a kdo tuto možnost neměl, dopřával si jehněčí, skopové a hovězí. Od 18. století se na vesnicích rozšířil zvyk masopustních zabijaček, takže se typickým tučnočtvrtečním jídlem stalo vepřo-knedlo-zelo, jitrnice, jelita, prejt a spol. Se začátkem 19. století pak zvyk pojídat pečené vepřové se zelím a knedlíkem pronikl i do měst a k tomu se přidala obliba pečené husy. Všechno se samozřejmě důkladně zapíjelo pivem, které se prokládalo kořalkou. Tučné jídlo a alkohol k sobě patří od nepaměti.
Naši předci měli jasno, co během Tučného čtvrtku dělat. Masopust se chýlil ke konci, což se mohlo oslavit jen pitím a jídlem. Každý snědl, co se do něho vešlo. Nekontrolovatelné obžerství ale mělo svůj význam. Čím více jste toho snědli, tím víc jste se po celý rok těšili pevnému zdraví. Jednoduše řečeno, komu se večer na ústech neleskl omastek, mohl počítat s tím, že ho během roku stihne nějaká nemoc.
Tučný čtvrtek se dle tradice řadí k poslednímu dnu v období masopustu, kdy se konají zabijačky a hostiny. Masopust však Tučným čtvrtkem ještě nekončí. Vrchol tohoto období nastává až v následujících dnech. Které zvyky a tradice jsou spojené s Tučným čtvrtkem? Spoustu z nich už lidé dávno zapomněli, ovšem stojí za to si je zopakovat.
Masopust, který se nacházel mezi dvěma postními dobami, znamenal pro naše předky dobu hodování a veselí. Během masopustu se konaly taneční zábavy, svatby, ale také oblíbené zabíjačky. Masopust vrcholil přesně na Tučný čtvrtek, který v roce 2024 připadá na 8. února. Které zvyky a tradice naši předkové na Tučný čtvrtek dodržovali? Pokud si chcete dopřát spoustu jídla a pití, je pro vás tento den tím pravým. Naši předkové se totiž na Tučný čtvrtek dokázali nacpat až k prasknutí, aby se připravili na 40 dnů dlouhý půst, který začínal na Popeleční středu následující přesně týden po Tučném čtvrtku.
Jaké pokrmy měli naši předkové na Tučný čtvrtek nejčastěji na talíři? Připravovali si velmi sytá, nejlépe masitá jídla a při jejich vaření vůbec nešetřili sádlem či olejem. Hospodyně tradičně na Tučný čtvrtek chystala k obědu vepřo knedlo zelo. Některé rodiny si zase pochutnávaly na zabijačkových specialitách, a to například na jitrnicích, jelitech nebo ovaru. Pro lepší trávení pak popíjeli pivo.
Při hodování na tučných jídlech se rozhodně nikdo neostýchal. Tradice totiž říkala, že každý by si měl na Tučný čtvrtek dopřát jídla a pití, kolik snese, a pusa by se mu měla lesknout omastkem. Naši předkové totiž následně drželi 40denní půst, který měl trvání od Popeleční středy až do Velikonoc.
K tradici Tučného čtvrtku patřil i dezert v podobě masopustních koblih smažených ve vysoké vrstvě oleje. Další oblíbenou smaženou sladkostí byly v době masopustu také boží milosti, které představovaly symbol hojnosti. Boží milosti však pro naše předky nebyly pouze sladkou tečkou za masopustem.
A na závěr zajímavost: proč masopustní veselí začíná právě ve čtvrtek? Proč ne třeba ve středu? Masopustní veselí by tak trvalo celý týden, ne pouze šest dní. Důvody pro volbu čtvrtka byly jak liturgické, tak praktické. Středa a pátek bývaly postními dny, jako dny kdy začalo a skončilo Kristovo utrpení. To platilo celý rok, a výjimka se nedělala ani o masopustu. Ostatně páteční půst dodržují praktikující křesťané dodnes. A teď ten praktický důvod: maso ze zabíjačky bylo nutné sníst do následujícího úterka, popeleční středou začínal čtyřicetidenní půst.
Zdroj: Lumír – týdeník zábavný a poučný, Svazek 2, Vydání 1–26
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora