JAROSLAV ŠTEFEC: Bojím se, že Ukrajina zaplatí za dodané zbraně a půjčené peníze až příliš krvavou daň, z níž se už nevzpamatuje

Procházím historické materiály z podzimu roku 1938 a říkám si, jakou asi budou mít pro Ukrajinu reálnou hodnotu smlouvy o finanční podpoře a vojenské pomoci, které s ukrajinským vůdcem Zelenským podepsali prezident Macron a premiér Sunak, až dojde v rusko-ukrajinském konfliktu na skutečné “lámání chleba”.

My, Češi, historicky máme s “váhou” bezpečnostních smluv, uzavřených s těmito dvěma státy, velmi bolestnou zkušenost. Mnichovská dohoda, podepsaná 30. září 1938 mimo jiné Chamberlainem za Velkou Británii a Daladierem za Francii, z nich učinila škrtem pera pouhé cáry papíru s nulovou hodnotou. Hitler dostal zelenou, WWII mohla začít a Československo stála důvěra ve smluvní “partnery” životy více než 300.000 občanů.

Co bude stát Ukrajinu důvěra ve smlouvy, podepsané s těmito dvěma státy, je zatím velkou neznámou. Už teď je ale jasné, že nedůležitějším a nejvíce ceněným platidlem v ní bude krev obyčejných Ukrajinců a Rusů. A také podstata Ukrajiny – její zemědělská půda, výrobní podniky, zdroje.

Čím déle, tím více a tím lépe pro oba západní signatáře a jejich velkého guru, USA. V našem “západním” světě, k němuž se čeští politici tak rádi hlásí, přece nic není zadarmo.

Bojím se, že Ukrajina zaplatí za dodané zbraně a půjčené peníze až příliš krvavou daň, z níž se už nevzpamatuje. Šance roku 1991 se pro ni už nikdy nebude opakovat.

FB – Jaroslav ŠTEFEC, vojenský analytik