Z ARCHIVŮ A KRONIK: Vanilkové rohlíčky

Těžko se najde někdo, kdo je nemiluje. I zapřísáhlí odpůrci sladkého si pár kousků o Vánocích většinou dají. Vanilkové rohlíčky zkrátka patří na český sváteční stůl. Byť se původně vyjímaly na stole vídeňském a nebyly to rohlíčky, nýbrž měsíčky.

Křehké pečivo, ve kterém se snoubí vůně cukru, másla, ořechů a lásky. Řeč je o vanilkových rohlíčcích, které před Vánoci pečou hospodyňky po celé republice.

Správná hospodyňka musela mít tehdy napečeno sedm druhů cukroví, od každého stačilo trochu, bylo totiž hlavně pro návštěvy. Sladká vůně vanilky linoucí se z kuchyně v době adventní značí jediné –⁠ nachýlil se čas pečení jednoho z nejznámějšího druhu cukroví u nás. Není snad nikdo, kdo by se s vanilkovými rohlíčky o Vánocích nesetkal.

O křehkých voňavých půlměsících se dokonce traduje dávná pověst. V českých zemích je hospodyně hojně pekly již od dob první republiky. Není tedy divu, že je považujeme za své. U nás však svůj původ nezískaly. Podle legendy se vanilkové rohlíčky pekly na oslavu vítězných dnů habsburské monarchie. Z historických záznamů dnes víme, že v září roku 1683 rakouská armáda spolu s dalšími evropskými spojenci triumfálně porazila Turky. Toto vítězství bylo zlomovým bodem v rakousko-osmanském konfliktu a na oslavu této monumentální události vytvořili vídeňští pekaři sušenky ve tvaru půlměsíce, které byly charakteristické pro vlajku osmanské říše. V té době se rohlíčky nazývaly Kipferl.

Kolem roku 1839 začala údajně invaze rohlíčků na západ. Rakouský armádní důstojník August Zang se přestěhoval do Francie a založil si vlastní pekárnu nazvanou Parisian Rue de Richelieu, kde se vanilkové rohlíčky vyráběly. Díky tvaru půlměsíce je toto tradiční cukroví považováno za předchůdce croissantu.
Jelikož vanilkové rohlíčky přijaly mnohé země za své, časem se i mírně proměnila receptura.

Takže dnes můžete najít recepty s vlašskými ořechy či s lískovými, těsto se žloutkem nebo zcela bez vajec. Původní pravé vídeňské rohlíčky ale obsahují mleté mandle, pravou vanilku a samozřejmě máslo. Nevím, jak snadno byl v minulosti vanilkový lusk dostupný obyčejným lidem. Například v zámecké kuchařce, kde je zapsán podobný recept na vanilkové rohlíčky, byl vanilkový lusk běžnou ingrediencí.

Na evropský kontinent byla vanilka přivezena kolem roku 1520 a hned se stala velice oblíbenou. Zejména u aristokracie, která milovala pití čokolády. V 18. století se navíc vanilka začala používat jako přísada do tabáku a parfémů. Stala se tak opravdu žádaným kořením v celé Evropě, ale monopol na ni mělo až do roku 1841 Španělsko, kterému Mexiko patřilo. Více než 300 let byla Evropa odkázána na dovážení vanilky z Mexika.

Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES

Foto: archiv autora