Z ARCHIVŮ A KRONIK: Svatá Kateřina zavřela housle do komína a muzikanty do chléva
Po svátku svaté Kateřiny nastává adventní čas, kromě jiného konec zábav a začátek adventního rozjímání. Svátek svaté Kateřiny spadal do období, kdy se už většina zemědělských prací odbývala doma ve světnici, případně pod střechou stodoly nebo sýpky. Mlátilo se obilí, vozilo se do mlýna, aby se semlelo na mouku, sušilo se ovoce na zimu, stříhaly se ovce, připravoval se len na předení a ženy draly peří, které získaly z hus snědených na svatého Martina.
Svatá Kateřina byla v minulosti velmi uctívaná. Otci vlasti Karel IV. bylo teprve 16 let když v Itálii 25. 11. 1332 zvítězil nad koalicí Milána a dalších severoitalských měst – Milána, Verony, Ferrary a Mantovy. Karel IV. jen taktak unikl smrti a byl přesvědčen, že ho svatá Kateřina ochránila. Proto se stala jeho patronkou a nejmilejší světicí. Boj se zpočátku nevyvíjel pro Karla dobře – ve Vita Caroli píše „Viděli jsme se již téměř přemoženi a skoro jsme upadali v zoufalství“, pak ovšem zasáhla svatá Kateřina – Karel byl o tom alespoň pevně přesvědčen – „a hle, v tu hodinu nepřátelé dali se na útěk se svými prapory, nejprve Mantovští, potom za nimi jiných více. A tak s Boží milostí dobyli jsme vítězství nad svými nepřáteli, 800 jezdců na útěku zajavše a 5000 pěších pobivše“.
Karel IV na svou první bitvu nikdy nezapomněl. U San Felice zvítězil v den svátku svaté Kateřiny a od té doby ji přijal jako svoji oblíbenou světici. Například ji zasvětil svoji osobní kapli na Karlštejně. Do této kaple směl vstoupit pouze král, a když zde rozjímal a modlil se, bylo mu do kaple podáváno jídlo zvláštním otvorem, aby panovníka v kapli nikdo nerušil. V Praze na Novém Městě pak zakládá klášter augustiniánek s kostelem sv. Kateřiny, vysvěceným arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi na konci listopadu 1367. Kult sv. Kateřiny se postupně rozšířil po celých Čechách. Ze čtrnáctého století pochází česká veršovaná Legenda o sv. Kateřině, která obsahuje 3500 veršů.
Svatou Kateřinou oficiálně začíná předadventní čas. Bylo to rovněž časté datum svateb. V tento den lidé započínali velký předvánoční úklid (a to proto, aby do první adventní neděle bylo vše čisté a uklizené.). Pekly se perníčky. V tento den také děvečky a čeleď dostávali vyplacenou svou roční mzdu, a také se mohli vyvázat ze smlouvy nebo naopak novou smlouvu uzavřít.
Na svatou Kateřinu probíhaly poslední tancovačky a zábavy. Krásný popis jednoho z kateřinských večerů nám poskytuje etnograf Čeněk Zíbrt: „Ženy shromažďují se zatím v domě, v němž měly první porady, a prohlížení jedněch druhých a řečem by nebylo konce, kdyby se konečně nedostavila muzika. Ta zahraje před domem veselé zastaveníčko a ženy seřaďují se v průvod. Napřed jdou hudebníci hřmotně hrajíce pochod, za nimi nesou ženy opentlený věnec (pečivo), posléze jdou ženy párem a vše ubírá se k hospodě mnohdy notnou oklikou. Teprve když vešly ženy do hospody, smějí tam i muži.“ Uveřejněno v časopisu Český lid v roce 1900.
Veškerá organizace těchto zábav přitom byla v rukách žen a dívek, jelikož ten den platilo tzv. ženské právo. Ženy proto na tuto zábavu musely obstarat jídlo i pití a rovněž platily za hudbu muzikantům. Za odměnu si mohly objednat taneční sólo a také si samy mohly vybírat, s kým budou tančit. V ten večer zvaly muže na pálenku a dávaly jim i drobné dárky. Pánové si mohli vybírat pouze jednou o půlnoci ve formě pánské volenky. Kateřinská zábava se obvykle konala až do svítání. 26.11. nastal čas před adventní, čili čas pokory, skromnosti a rozjímání. Vzhledem k tomu, že svatá Kateřina měla být umučena mučícím kolem, nesmělo se 25.11. po celý den pracovat s ničím, co mělo kolo. Zakázaná tak byla práce nejen s trakařem, vozem a povozem, ale i s kolovratem. Povolena dokonce nebyla ani práce ve mlýně. Po svaté Kateřině pak začalo období tzv. přástek, kdy lidé na kolovratech začali zpracovávat len.
Podle pověstí se na svatou Kateřinu otevírá temné období, jež je spojeno s výrazně prodlouženou nocí a sílícími čarodějnými silami. Lidé se před nimi chránili tím, že česnekem nad dveře malovali kříž. Pro posílení ochrany před temnými silami se česnek přidával i do pokrmů.
Zdroj: Vondrušková, Alena: České zvyky a obyčeje. Praha 2004, s. 266-268.
Langhammerová, Jiřina: Čtvero ročních období v lidové tradici. Praha 2008, s. 93-94.
Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES
Foto: archiv autora