NEBE NAD HLAVOU: Jak vlastně dochází k jevu, který nazýváme babí léto?

Babí léto patří ke známým povětrnostním singularitám. Co to je ta „singularita“?

„Singularita je zjednodušeně řečeno přechodné narušení očekávaného průběhu vývoje teploty vzduchu během roku,“ říká Martin Novák z ČHMÚ.

Nejtepleji bývá zpravidla v červenci a pak teplota s podzimem postupně klesá a chlad vrcholí v zimních měsících, zpravidla v lednu. Když odhlédneme od běžných výkyvů teploty, dá se říci, že od února se postupně otepluje a od srpna zase ochlazuje.

Babí léto tedy patří mezi tyto odchylky od plynulého teplotního vývoje (někdy se ani nemusí vyloženě oteplit – ale třeba se na pár dní prostě jen zastavuje teplotní „sešup“).

Jak vlastně dochází k jevu, který nazýváme babí léto?

„Příčinou babího léta je rozsáhlá tlaková výše, která se koncem léta a začátkem podzimu vytvoří nad jihovýchodní Evropou,“ vysvětluje meteorolog. „V těchto oblastech je totiž menší vliv oceánu, který jinak vyrovnává teplotní změny. Kontinentální klima tam v září způsobuje rychlejší ochlazování než u nás. Výsledkem tlakové výše bývá teplé proudění z těchto oblastí do středu Evropy.“ Babí léto doprovází často i slunečné počasí nebo častější ranní mlhy.

Možná vás napadá otázka, jestli se singularity jako babí léto objevují každoročně ve stejnou dobu. Nebývá tomu tak. Vyskytují se i roky, kdy singularity nepřijdou vůbec. A také léta, v nichž jsou silnější či delší. Někteří z nás si mohou vzpomenout na babí léto v r. 1959, které se protáhlo na cca 7 týdnů. A taky v některých letech babí léto nenastalo vůbec.

Ovšem nejpravděpodobnější doba výskytu babího léta bývá dle statistik od 21. září do 2. října. Z toho důvodu se můžeme někdy setkat i s označením „václavské léto“.

Když už jsme u těch jmen… Někdy babí léto přeruší tzv. františské ochlazení (František má svátek 4. října). Pak se pro tato 2 oddělená období používá označení „svatováclavské léto“ a „tereziánské léto“ (Tereza má svátek 15. října).

FB – Český hydrometeorologický ústav