VLADIMÍR PIKORA: Průmysl bude letos slabý. Stavebnictví letos poklesne. Ekonomika jako celek proto letos neporoste. Růst přijde až příští rok.

Český statistický úřad zveřejnil statistiky z průmyslu a stavebnictví a také zahraniční obchod.

Průmyslová produkce v dubnu meziročně reálně vzrostla o 1,2 %.

To je proti březnu pěkné zpomalení. Ukázalo se, že naprostá většina průmyslových odvětví zaznamenala pokles produkce. Nad vodou držely průmysl automobilky. Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů v meziročním porovnání vzrostla o 30 %. Za tímto výsledkem ovšem nestál boom automobilek, nýbrž nízká srovnávací základna z loňského roku, kdy chyběly dovážené komponenty.

Pro analýzu je zajímavé podívat se na hodnotu nových zakázek. Ta vzrostla o 2,7 %. Zajímavé je přitom rozdělení na nové zakázky ze zahraničí a z domova. Tuzemské nové zakázky vzrostly o 11,3 %, zatímco zahraniční klesly o 1,6 %. Bohužel i tato čísla jsou ovlivněna nízkou srovnávací základnou. Čísla tak vypadají optimističtěji.

Raději se proto dívám na statistiky z většího nadhledu. Za první čtyři měsíce rostl průmysl o 1,2 %. To má vypovídací hodnotu. Toto číslo je přitom slaboučké.

Duben ve stavebnictví

Stavební produkce v dubnu meziročně klesla o 6,4 %. Stavební úřady vydaly meziročně o 10,9 % méně stavebních povolení. Meziročně bylo přitom zahájeno o 24,6 % bytů méně. Dokončeno bylo o naopak 40,6 % bytů více.

Stavebnictví padá a padat dál bude. Za celý rok očekávám propad kolem 3 %. Signalizuje to dramatický propad stavebních povolení a propad zahájených bytů. Developeři nerozjíždí nové projekty. Vyčkávají a dodělávají rozestavěné byty.

Situace se podle mě otočí až v příštím roce. To rozmrzne trh hypoték. Úrokové sazby poklesnou a zároveň s tím budou už změkčena pravidla pro poskytování hypoték.

Ceny nemovitostí proto mohou letos ještě klesat, ale v příštím roce se vrátí k růstu.

Dubnová bilance zahraničního obchodu skončila přebytkem 8,4 mld. Kč, což byl meziročně o 36,6 mld. Kč lepší výsledek.

Výsledky příznivě ovlivnil zejména meziročně menší schodek obchodu s ropou a zemním plynem o 21,2 mld. Kč vlivem poklesu cen na světových trzích i nižšího dovezeného množství. Jinými slovy, dovážíme méně ropy a plynu a ten je navíc ještě levnější. Česká zásluha na zlepšení bilance je tedy jen minimální.
Z čistě technického pohledu stojí za úspěchem to, že vývoz rostl o 2,3 % a dovoz klesl o 7,8 %. Taková čísla bych si přál vidět u příjmů a výdajů státního rozpočtu.

V lednu až dubnu 2023 dosáhl přebytek obchodní bilance 49,8 mld. Kč ve srovnání s deficitem 40,2 mld. Kč ve stejném období předchozího roku. To je argument, proč letos nevadí, že je koruna silná. Koruna díky této statistice může posílit ještě více.

Co bych dělal, kdybych byl centrálním bankéřem?

Z pohledu centrální banky nepřinesla data nic překvapujícího a nic nového. Průmysl bude letos slabý. Stavebnictví letos poklesne. Ekonomika jako celek proto letos neporoste. Růst přijde až příští rok. Očekávám proto, že ČNB sníží své úrokové sazby až na přelomu roku. Velkou nejistotou ovšem zůstává státní rozpočet a vývoj mezd. Tady by mohl nepříznivý vývoj ještě donutit ČNB k jednomu zvýšení sazeb během nejbližších měsíců.

FB – Vladimír PIKORA, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group